Štítky článku: •  

Statistika populace

Když jsem se kvůli článku o UBI brodil statistickými ročenkami, narazil jsem na poměrně zajímavou tabulku demografické struktury České republiky. Škoda, že evidovala data jen od roku 1945.

Ale i tak je zajímavé sledovat, jak se zde populace vyvíjela. Protože tabulka sama o sobě je dost nepřehledná, udělal jsem nad ní nějaké souhrny, trendy a grafické výstupy. Zde jsou.

Zdrojová tabulka byla rozdělena na muže a ženy, takže jako první jsem je sloučil a vyskočil mi z toho první graf. Už podle počtu obyvatel můžeme odvodit, že se jedná pouze o české země a Slovensko není zahrnuto. Křivka je vcelku předvídatelná, včetně mírného hrbu takzvaných „husákových dětí“ ze 70. let. Růst populace po válce vcelku také není překvapivý, ale na křivce se nacházelo několik anomálií, které jsem potom začal pitvat.

populace-1.png (15,095 kiB)
Graf 1: populační křivka 1945 až 2019

Také můžeme rovnou odvodit, že nějaké tragické vymírání, které se občas objeví v médiích, je spíše jenom strašidlo, i když je nutno připustit, že část současné populace je tvořena imigrací. (I když pochopitelně nemyslím nekompatibilní muslimskou nebo černošskou, ale imigraci z kulturně podobného prostředí, typicky Ukrajince, ale i Vietnamce apod.)

V druhém grafu jsem vynesl separátně mužskou a ženskou část populace, přičemž vidíme, že po celou poválečnou éru dominují zhruba o 1,5 procenta v populaci ženy, přičemž tento rozdíl se v posledních letech stírá (zlatá čára je na 50 %). A opět nám na grafu vysvítají některé body, kde je plynulost křivky skokově narušena (viz šipky).

populace-2.png (39,328 kiB)
Graf 2: Poměr mužů a žen v populaci

Na třetím grafu vidíme, jaké bylo věkové rozložení v roce 1945. Na grafu vidíme masivní konkávu kolem roku 1935 (přesněji mezi lety 1931 až 1941). Nepochybně šlo o pokles porodnosti v důsledku velké světové hospodářské krize (1929 a dále; u nás se projevila o něco později). Poněkud překvapivé je, že ani za II. sv. války k tak masivnímu propadu v nové populaci nedošlo. Druhý silný propad vidíme ve věkové kategorii 27 let (tj. ročník 1918) až 32 let (tj. ročník 1913), tedy důsledek 1. světové války a patrně také s významným podílem španělské chřipky. Od věku 37 let nám pak již populační křivka plynule klesá s věkem. Maximální věk dožití je v 88 letech.

populace-3b.png (36,116 kiB)
Graf 3a: Věkové složení populace v roce 1945

Poněkud jiný výsledek nám poskytuje populační křivka z roku 2019 (Graf 3b, 4 a 5). Pokud nás bude zajímat o jaké ročníky jde v sedlech, pak 1994 až 2006, pak byl slabě zastoupen ročník 1967, další sedlo je roce 1959 a poslední válečný ročník. Silné populační ročníky naopak vidíme v letech 1945 až 1955, 1973 a 2008. Maximální věk dožití se nám posouvá až téměř ke stovce.

populace-3.png (40,367 kiB) populace-4.png (36,400 kiB)populace-5.png (25,295 kiB)
Graf 3b, 4 a 5: Věkové složení populace v roce 2019

O něco varovnější čísla vidíme na grafu číslo 6, v němž jsou v letech vyneseny skupiny mladistvých, produktivních a důchodců plus predikce o 10 let vpřed. Vidíme, že společnost nám citelně stárne, v roce 2011 už proťala křivka důchodců křivku nezletilých a po roce 2005 dokonce začalo ubývat i v kategorii produktivních. (A to nejméně 600 000 z nich je sice v produktivním věku, ale jsou příjemci platů v neproduktivní státní sféře.) Je nabíledni, že současný průběžný důchodový systém je naprosto neudržitelný.

populace-6.png (20,047 kiB)
Graf 6: Vývoj základních skupin s predikcí 10 let
populace-7.png (47,975 kiB)
Graf 7: Podrobnější přehled
populace-8.png (31,285 kiB)
Graf 8: Bilance k červnu 2020

(Čísla na spojnicích trendu vyjadřijí pravděpodobnost. R= 1 znamená 100% jistota.)

Na grafech číslo 7 a 8 vidíme rozložení společnosti v roce 2019. Nepěkná bilance že?


populace-9.png (26,416 kiB)
Graf 9: Výše důchodů

A když už jsem se někde výše dotkl důchodového systému, pak se ještě podívejme jaká je distribuce podle výše důchodu. Poměrně rádo se tady skuhrá na to, jak jsou důchody velmi nízké, ale v porovnání tomu tak není. Téměř 90 procent důchodců pobírá důchod ve výši kolem 12 000 Kč a nad, což při vědomí, že převážně žijí ve vybavené domácnosti a pořizují si pouze věci denní spotřeby, není zas až tak úplně málo. Samozřejmě chápu, že je tady nájemné, jsou zde energie a tak dále.

Na grafu 13 se ještě můžeme podívat na jiný pohled na strukturu populace a to podle věku v roce 1945, přičemž čísla jsou vztažena k dlouhodobému průměru. Na vodorovné ose je vynesen věk a v důležitých místech křivky jsou připojeny ještě ročníky narození. Červeně jsou vyneseny ženy, na modré křivce jsou muži.

populace-13.png (92,377 kiB)
Graf 13: Populace v roce 1945

Na grafu 12 můžeme vidět obdobu platnou pro rok 1968, přičemž, protože křivky mužů i žen téměř splývaly, je vynesena pouze jediná. Dobře je vidět vysoce nadprůměrný poválečný ročník 1947, a naopak hluboký propad ve válečném roce 1918 (zřejmě opět důsledek španělské chřipky) a další o něco mělčí propad v roce 1937. Dobře je také patrný útlum populace v 50. letech, kdy perspektiva společnosti šla zugrunt. Čísla jsou opět vztažena k dlouhodobému průměru.

populace-12.png (94,938 kiB)
Graf 12: Populace v roce 1968

Do třetice jsem vyhotovil stejný graf ještě pro rok 2019. Na něm vidíme dobře přírůstky a úbytky ve vývoji času (zprava doleva), vidíme tam oživení na sklonku Novotného éry, propad kolem roku 1968, ale i babyboom husákových dětí. Natalita poté postupně klesá až k roku 1989 a následně se propadá do záporných čísel s tím, jak se otevřely možnosti podnikání a založení rodiny a plození dětí se dostalo až na druhou kolej zájmu.

populace-14.png (96,709 kiB)
Graf 14: Populace v roce 2019

Poslední z grafů ještě ukazuje poměr mužů a žen, přičemž je víceméně neměnný po celé měřené období, má podobnou charakteristiku. Vykresluje průměrný počet mužů minus průměrný počet žen v daném věku. Vidíme, že v kategorii mladších ročníků mají slabou převahu muži, jejich počet klesá až do 42 let, kdy se s počtem žen vyrovnává. Po 42. roce ve společnosti převažují ženy a jejich počet kulminuje ve věku 72 let, kdy jsou v obrovském převisu. Poté dochází samozřejmě k úbytku vlivem úmrtí až téměř ke 100 letům.

populace-11.png (83,444 kiB)
Graf 11: Průměrná diference muži/ženy podle věku

A na závěr si nechávám jenom drobné dovysvětlení, cože vlastně znamenaly ty šipky na grafu 1 a 2, kdy došlo k náhlému rozvážení poměru mužů a žen. Pokud se podíváme na ročníky, kdy k tomuto rozvážení došlo, pak můžeme odvodit, že se jednalo právě o jednotlivé emigrační vlny.

No vidíte, jedna blbá tabulka a kolik informací se z ní dá vydolovat. Škoda jen, že ta statistika nesahala až k počátku republiky; možná bychom z toho mohli odvodit ještě celou řadu dalších zajímavostí.

PeTaX

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 231 × | Prestiž Q1: 8,31

+12 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top