Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Pár slov o právu publikovat

V podstatě mě k této úvaze vyprovokoval diskutér xychteen v diskusi pod jakýmsi plytkým, ufňukaným a uraženeckým článkem jakési dívenky.

Otázka vlastně zněla takto: kdo a jak má právo veřejně publikovat své texty?

Vím, že Karel Čapek, nebo Karel Havlíček Borovský, či Václav Havel, ani jiní autoři, neměli své články a knihy plné gramatických chyb, neshod podmětů s přísudky, chyb přímo pravopisných, nepletli si „mě“ a „mně“, věděli, kde se používá ypsilon a věděli, že akce směrem shora dolů mají jinou předponu. Jejich čeština byla vybroušená znalostí a brilantním používáním jazyka a úctou k němu. Což však neplatí u řady místních bloggerů.

Ačkoliv se na první pohled zdá spravedlivé, že právo psát veřejně své názory přirozeně náleží každému, nesdílím tento názor. Právo psát nevzniká tím, že mám počítač, připojení na Internet a vytvořím si na blogu účet. Ani tím, že jsem schopen na klávesnici vyhledat kýžený znak.

Toto právo vzniká až tím, že dokážu zformulovat myšlenku a dokážu ji bez trapných a ostudných chyb sestavit do srozumitelného psaného textu bez elementárních chyb na úrovni třetího ročníku obecné školy.

Myslím, že autoři, kteří nejsou schopni výše zmíněného, by psát neměli. Ne proto, že jim to někdo zakáže, ale proto, že by si sami měli uvědomit, že dělat práci špatně je kontraproduktivní.

Stejně, jako se všichni přinejmenším smějeme zedníkovi, který postaví křivou zeď, nebo krejčímu, který ušije sako se dvěma levými rukávy. Lidé by měli dělat jen to, co umí, a přestat si hrát na to, co nejsou, nebo to je nad jejich možnosti i když to samozřejmě dělat mohou a smí. Ale jen se vystavují posměchu a neúctě. Ostatně pan Werich to kdysi řekl velmi výstižně: „Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl, a když už kouká aby byl, tak má být, tím čím je a ne tím čím není, jak tomu v mnoha případech je.

Za sebe Vám mohu říci, že jestliže v jakémkoliv textu narazím na třetí pravopisnou, či gramatickou chybu, příspěvek zpravidla bez komentáře opouštím, protože člověk, který neovládá svou mateřštinu, bývá velmi často zároveň hloupý i názorově. Nemluvím samozřejmě o překlepech – jsme lidé chybující. Nebo dysgraficích, kteří za to nemohou.

Pravda, někdy mě to trochu rozzlobí a okomentuji to v tomto smyslu: rád bych to dočetl, téma mě zaujalo, ale nemohu.

Co si počít ve státě plném mizerných automechaniků, instalatérů, číšníků, politiků i úředníků? A pisálků. A anonymních diskutérů.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 203 × | Prestiž Q1: 12,90

+22 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Pár slov o právu publikovat

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top