Štítky článku: •  

Sobotka by měl vyjednávat s nezaměstnanými

Rámcování, tedy zasazení problému do konkrétního rámce, výrazně ovlivňuje jeho řešení. I v případě minimální mzdy.

marxova-engelsova.jpg (40,611 kiB)
Michaela Marksová Tominová

Behaviorální ekonomové ve svém výzkumu ukázali, jak důležitou roli hraje rámcování problému v úsudcích lidí (tzv. framing effect). I takoví profesionálové, jakými by měli být lékaři, ne­jsou schopni se rozhodnout konzistentně, když čelí logicky ekvivalentním, ale různě rámcovaným pro­blé­mům. Na lékařské fakultě Harvardské univerzity se ptali budoucích lékařů, zda by na základě dostupných dat doporučili léčit rakovinu plic operací nebo o­za­řo­vá­ním. Statistika, kterou dostali, jasně favorizovala operaci, ačkoli v krátkém období po ní existovala nezanedbatelná pravděpodobnost úmrtí.

Lékaři, rozdělení do dvou skupin se měli roz­hod­nout na základě dvou logicky ekvivalentních zadání:

  • Míra přežití prvního měsíce po operaci činí 90 %.
  • V prvním měsíci po operaci existuje 10% úmrtnost.

Už asi tušíte, jak dopadly výsledky experimentu: operace byla oblíbeným řešením v prvním rámci (zvolilo ji 84 % lékařů) a mnohem méně oblíbenou v druhém (50 % lékařů zvolilo ozařování). (Ne)správné rámcování tak může ovlivnit, jaká léčba vám bude doporučena lékařem. Stejně závažný je však vliv efektu koncipování i ve veřejné politice. Každoroční rituál zvyšování minimální mzdy je vhodným příkladem.

Klíčoví hráči v mediálním prostoru — televize, rádio, noviny, ale i vláda — prakticky bez výjimky rámcují otázku minimální mzdy jako jakýsi konflikt mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Za ty první se k problému nejčastěji vyjadřují různá sdružení zaměstnavatelů a podnikatelů a ta si stěžují na rostoucí náklady a ztrátu konkurenceschopnosti. Za ty druhé jsou nejčastějšími mluvčími odbory, které požadují navýšení mezd a stěžují se na těžké ekonomické podmínky slovenských zaměstnanců a jejich nízký životní standard.

Tedy problém je obecně rámcovaný jako střet zájmů mezi dvěma skupinami a vy, jako diváci, si můžete vybrat, zda sympatizujete více se zaměstnanci nebo zaměstnavateli. Každoroční nárůst minimální mzdy je pak jakýsi indikátor nálady ve společnosti, která nepřekvapivě drží více se zaměstnanci. Toto je však velmi nešťastné rámcování problému. Skutečný problém minimální mzdy dopadá na úplně jinou skupinu lidí, kterou neuvidíte v novinách, ani v televizi a už vůbec ne na jednáních vlády, kde se setkávají všechny výše vyjmenované zájmové skupiny. Jsou jimi nezaměstnaní. Skutečný „konflikt“, na který ekonomové po celém světě neustále poukazují a který je jejich hlavním argumentem proti minimální mzdě, není nějaký „redistribuční problém“ mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

Socialisté nerozumí ekonomii. Kdyby jí rozuměli, nebyli by socialisty.
PeTaX

Oni nevědí, kdo si „zaslouží“ více a kdo méně. Ekonomové po celém světě upozorňují na dopad minimální mzdy na nezaměstnané, jež zpravidla nikdo nikde nezastupuje. Nikdo při reportáži o zvyšování minimální mzdy nenavštíví vesničku Horní Dolní na severu Čech a nevyzpovídá místního dlouhodobě nezaměstnaného Pepíka, který si nemůže najít práci kvůli tomu, že nedokáže vyprodukovat hodnotu 12 325 Kč měsíčně (superhrubá mzda) pro místního potenciálního za­měst­na­va­te­le (podle nového návrhu vlády 13 258 Kč).

Proto je nutné změnit rámcování celého problému kolem minimální mzdy. Minimální mzda je v první řadě de facto zákaz pracovat pro nízko-produktivní, mladé, nekvalifikované, dlouhodobě nezaměstnané a lidi z marginalizovaných skupin, především ze severních Čech, kde ekonomika nedosahuje průměrné hodnoty.

Zadruhé, skutečnými stranami „konfliktu“ nejsou zaměstnavatelé a zaměstnanci, ale zaměstnaní a nezaměstnaní. Přičemž jsou to ti druzí, na které dopadá největší tíha minimální mzdy a přitom nejsou zastoupeni na jednáních vlády ani v médiích.

A zatřetí je třeba si uvědomit, že skutečnou minimální mzdou v hospodářství s legislativou zakazující pracovat pod určitou mzdu je jedna velká nula. Tu jsou nuceni pobírat ti, které zákon vyloučí z trhu práce. Hodnocení přínosů a nákladů veřejné politiky minimální mzdy by bylo objektivnější, pokud by se podařilo v těchto třech oblastech změnit rámce české diskuse o jejím zvyšování.

Róbert Chovanculiak, 26. 5. 2015 pro iness.sk, lokalizace do našich reálií: redakce

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 010 × | Prestiž Q1: 5,43

+2 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top