Štítky článku: •  

Povinný podíl českých potravin v obchodech???

Kvóty na povinný prodej českých potravin jsou protekcionismus jak vyšitý. A hezky za něj zaplatíme…

Jedna moje známá kdysi komentovala sportovní úraz svého manžela slovy, že „se zapomněl podívat do občanky“. Čeští poslanci, kteří schválili zákaz prodeje potravin dvojí kvality a s tím také kvóty na povinný podíl českých potravin v obchodech (od roku 2022 to má být nejméně 55 procent, postupně má poměr růst až na 73 procent v roce 2028), jako by teď většinově zapomněli, co nás živí.

Samozřejmě že všichni vědí, že EU je náš největší obchodní partner, a část z nich jistě tuší, že Česko má v obchodě se členskými státy Unie obrovský obchodní přebytek. Stačí se přitom podívat na Latest Eurostat data on international trade.

Můžete být národovec, jaký chcete, můžete jako spotřebitel preferovat tuzemské potraviny, chtít vidět jejich reprezentativní nabídku v obchodních řetězcích, pečlivě sledovat, zda tomu tak je, ale nesmíte být blbec. Neboť kdo jiný by ignoroval to, co je ve skutečnosti ekonomický národní zájem. Jako na zahraničním obchodě existenčně závislá země musíme usilovat o bezbariérový přístup na exportní trh pro v Česku vyprodukované zboží a služby.

Jistěže tady platí reciprocita — nemůžeme jiným činit to, co v žádném případě nechceme, aby bylo činěno nám. Stokrát se můžete zaklínat tím, že zrovna v agrárním obchodě má Česko schodek a že v některých komoditách není soběstačná. V jiných položkách je to přesně naopak a často v relaci se zeměmi, které k nám vyvážejí zemědělské produkty. Stejně jako zootechnik Jaromír z české filmové klasiky, který přes varování strkal vypálené sirky do krabičky, nedělají poslanci dobře, když se pouštějí do legislativy, která má jasný diskriminační podtext.

dovoz-agrarniho-zbozi.png (264,829 kiB)
Dovoz z EU do ČR

Teritoriální pohled

Vývoz

Agrární zboží směřovalo v lednu až září 2020 do Německa (22,8 %) a na Slovensko (20,7 %). V meziročním porovnání se stejným obdobím roku 2019 se podíl Německa zvýšil (o 2,3 p. b.) a Slovenska se naopak snížil (o 0,9 p. b.). Třetí nejvýznamnější destinací bylo opět Polsko (10,0 %). Dále následovaly Itálie (9,5 %), Rakousko (5,0 %) a Maďarsko (4,7 %). Hlavními odběrateli v rámci třetích zemí byly Spojené království (2,3 %), Rusko (1,7 %), Japonsko (0,6 %), USA (0,5 %), Čína a Ukrajina (shodně 0,4 %) a Švýcarsko (0,3 %).

Dovoz

Český agrární dovoz pocházel v lednu až září 2020 zejména z Německa a Polska, jejich podíly činily 22,4 % a 15,5 %. V meziročním porovnání se stejným obdobím roku 2019 podíl Německa zvýšil (o 0,4 p. b.) a Polska se naopak snížil (o 0,1 p. b.). Dalšími významnými dovozci byly Nizozemsko (7,0 %), Slovensko (6,5 %), Španělsko (5,9 %) a Itálie (5,8 %). Z třetích zemí byly hlavními dodavateli Spojené království (1,6 %), Čína (1,4 %), Ukrajina (1,2 %), Spojené státy (1,0 %), Turecko s Norskem (shodně 0,9 %) a Brazílie (0,6 %).

Bilance

K nejvýraznějšímu meziročnímu zlepšení bilance českého AZO v teritoriálním pohledu došlo v obchodě s Německem (o 3,5 mld. Kč, zejména nárůstem vývozu pšenice, méně pak cigaret a čerstvého mléka a smetany), Rumunskem (o 1,8 mld. Kč), Itálií (o 1,7 mld. Kč) a Slovenskem (o 846,8 mil. Kč). Zhoršení bilance zaznamenal obchod s Řeckem (o 1,8 mld. Kč, zejména výraznějším nárůstem dovozu tabákových náhražek, mírněji pak nárůstem dovozu nektarinek a broskví), Ukrajinou (o 673,9 mil. Kč), Belgií (o 668,5 mil. Kč) a Čínou (o 381,3 mil. Kč).

Komoditní pohled

Nejvíce vyváženými českými agrárními položkami byly v lednu až září roku 2020 cigarety, přípravky používané k výživě zvířat, pšenice, potravinové přípravky a pekařské zboží. Hlavními dováženými agrárními produkty do ČR byly vepřové maso, pekařské zboží, přípravky používané k výživě zvířat, potravinové přípravky a sýry a tvaroh.

Zdroj: eagri.cz

Pak je tady další, stejně důležitá věc, a to je dopad protekcionismu, jakkoli bohulibě a vlastenecky se tváří, na ceny. Kdo se chce vsadit, že se částečné uzavření trhu vůbec nepromítne do vzestupu cenové hladiny? Kdo tím bude poškozen nejvíc, to se dozvíte tady a tady.

Že to chce Agrární komora, to nepřekvapuje, to je normální — od toho je tady, aby lobbovala za úzce skupinový zájem. Ale to, že jí to někdo „žere“, už je špatně.

Píše pan Miroslav Zámečník na tydenikhrot.cz


Proč jsou kvóty nejhorším nástrojem k dosažení potravinové soběstačnosti

Regulace zapojení země do mezinárodní dělby práce je velmi citlivou oblastí, neboť se od ní očekává naplnění zájmů všech segmentů ekonomiky. Zdálo by se, že je možno ze strany státu regulaci nastavit autonomně. Z mezinárodních smluv však plynou značná omezení, pro členské státy EU zesílená principy jednotného trhu. Ukažme si to na návrhu na dosažení soběstačnosti v potravinách prostřednictvím minimální kvóty českých potravin v obchodech.

Česko je jako člen Světové obchodní organizace povinno dodržovat principy, pravidla a závazky jejích dohod. Každá země si své závazky vyjednala sama a představují pro ni maximální možnou míru protekcionismu. Není možno zavést další omezení pro dovozy, ani zvýšit libovolně cla a podpory, ani zavést opatření, která by jakýmkoliv způsobem „vynulovala“ efekt smluvní liberalizace. Žádné opatření nesmí způsobit, že by zahraniční výrobky nemohly v ČR po zaplacení cla a splnění technických, hygienických a případně dalších norem soutěžit o zákazníka stejně jako domácí. Konkurenceschopnost nesmí být omezena rozdílně pro zahraniční a domácí subjekty. Česká kvóta porušuje vše — je diskriminační a zvyšuje protekcionismus.

Mezinárodní závazky neznamenají, že by stát nemohl chránit svá ekonomicky citlivá a strategická odvětví. Je to ale možné jen při respektování toho, k čemu se stát (dobrovolně) zavázal v mnohostranných nebo preferenčních obchodních dohodách. Zemědělství na rozdíl od průmyslové výroby má v těchto dohodách vysokou mírou ochrany uplatněním řady obchodně politických opatření jako jsou cla, kvóty na dovoz a dotace. V případech ohrožujících národní bezpečnost nebo veřejné zdraví je možné i podle mezinárodních obchodních pravidel protekcionismus navýšit, ale dosažení soběstačnosti nebo odstranění konkurence k těmto důvodům nepatří.

Vstup do EU nám umožnil využívat výhod volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob. A vývozci jich využívají — většina našeho vývozu směřuje do zemí EU, protože vývoz je relativně jednoduchý, bez cel a množstevních omezení, technické a hygienické předpisy jsou totožné nebo akceptované. Ale i my musíme zajistit stejné podmínky pro produkci ostatních zemí EU. Kdyby kvóta vyvolala reciproční omezení — vykompenzuje zájem českých spotřebitelů českým výrobcům ztracenou poptávku z Německa, Itálie, Španělska a dalších zemí EU?

Otazník vzbuzuje i český původ. Jsme součástí globálních hodnotových řetězců, v jejich rámci je jeden výrobek postupně zhotoven v různých zemích. A jsme do nich zapojení opravdu nadstandardně. Dokazovat český původ by snad nebylo těžké u plodin, ale u lasagní s hovězím masem by to bylo náročnější. A tak by byla nutná instituce, která by českost zkoumala a potvrzovala.

Kvóta by negativně ovlivnila naše zapojení do mezinárodního obchodu, jehož příznivé efekty vysvětlují teorie mezinárodního obchodu už od osmnáctého století. Bez zahraničního obchodu by nebylo možné využít absolutní a komparativní výhody plynoucí z rozdílné produktivity práce v různých zemích nebo využít dalších výhodnějších předpokladů pro specializaci výroby. A bez specializace by se těžko dosahovalo úspor z rozsahu, vyšší produktivity, nižších nákladů a cen a technologického rozvoje.

Najdeme sice i teoretické argumenty pro ochranu např. nezralého průmyslu, jsou ale úspěšně vyvráceny. Fréderic Bastiat v první polovině devatenáctého století ironicky radil vládě:

Nařiďte, ať slunce nesvítí, protože jeho světlo kazí obchod výrobcům svíček a petrolejových lamp, je to nekalá konkurence. Nebo alespoň nařiďte, že musí být zatemněny všechny otvory, kterými sluneční světlo proniká do budov, aby si lidé museli svítit.“

Česká kvóta je velmi podobná. Je to zhmotnění snu českého výrobce: stát zařídí, že si spotřebitelé budou kupovat jen jeho výrobky. Jde o vytvoření administrativního monopolu při porušení mezinárodních závazků a popření smyslu jednotného trhu EU. Jde o nejhorší nápad na dosažení soběstačnosti v potravinách.

Autorka přednáší na Fakultě mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze

Píše paní Ludmila Štěrbová na tydenikhrot.cz


Pozn. red.:Okamurově straně se podařilo vpravit do novely zákona o potravinách povinný podíl potravin českého původu. K nápadu se připojili ANO, socdemáci a komunisté. Je to populistický, škodlivý nesmysl. Nesmysly se líbí, protože bohužel málokdo si dovede spočítat důsledky.

Bohužel to vypadá tak, že největším beneficientem tohoto hloupého zákona nebudou nakonec čeští zemědělci, sedláci a farmáři (opomíjím fakt, že slůvko „farmáři“ není pro český venkov tak úplně tradiční a typické), ale hlavně velké agrokomplexy v rukou našich oligarchů Babiše a Tomana. A že na tom hloupém předpisu nejspíše prodělají i obchodníci se zdá být také jasné. Nejvíce poškozeným segmentem však budou samozřejmě zákazníci, tedy lid obecný.

Neméně závažným problémem je také administrativní zátěž obchodníků a výrobců, jejichž povinností by bylo prokazovat původ zboží a surovin. Stát by tak podnikatelům svojí regulací naložil na bedra další desítky formulářů a riskuje, že řadu prodejců tím donutí k zavření jejich byznysu.

Varováním je mj. případ Rumunska, které před několika lety nařídilo velkým maloobchodníkům nakupovat nejméně 51 % potravin od místních producentů. Kvůli hrozbě soudního řízení u Soudního dvora EU dané ustanovení předloni raději zrušilo.

PS: Jediným argumentem ve prospěch tohoto zákona by byla strategická potravinová soběstačnost, která by ovšem připadala v úvahu jen v okamžiku spuštění nové železné opony, zcela uzavřené ekonomiky, válečného stavu, anebo hrozícího obchodního embarga. I když počítám, že i v případě toho embarga si nakonec obchodníci cestičky najdou. Vis maior embargo uvalené Evropskou unií na Ruskou federaci.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 301 × | Prestiž Q1: 10,29

+19 plus Známkuj článek minus –2

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 10 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. PeTaX

Napsat nový komentář
Vojtěch

"... stát zařídí, že si spotřebitelé budou kupovat jen jeho výrobky ..."
Nikdo vám nenařizuje, co si máte kupovat. Nechcete - nemusíte.

"... co je ve skutečnosti ekonomický národní zájem..."
To bych také rád věděl - když většina naší ekonomiky patří zahraničním společnostem.

0 | 0
Lucas

Tak jeste jinak. Kupuji v TESCU svoji oblibenou zlevnenou pečeni 9O Kc/kg, puvod D /jinac za 168 Kc/. Pokud se budou realizovat kvoty a veprove bude od CS vyrobce, skousnu cenu klidne 120 Kc/kg. Vim, ze podporim nase farmare a zamestnanost v oboru. Zdrazeni bude cenou za 45-ti letou likvidaci povedomi vetsiny naseho naroda k sounalezitosti s nasim farmarskym sektorem a ochranarskymi dotacemi zemi slovutne EU. Duchodci a soc slabi dostanou diky vyssi inflaci dorovnani. Toz tak.

0 | 0
Lucas

Nemate ve svych uvahach o agrarnim zbozi pravdu. Napr. jablka.
Jezdime kazdorocne pro ne do Ostresan /sady/. Cena 17 - 20 Kc/kg, sam si je z jejich zel. bedem vybiram do sve. Prvotridni jakost. Manzelka se tam jeste stavi 3-4x na podzim a priveze v igelitove tasce 6kg /sunt/za 5-10 kc na strudl. Prodavaji je do konce ledna. Nechapu, proc by mely retezce dovazet jablka z D a PL, pokud nase uroda staci. Reci, ze se budou PL jablka vozit k nam a prebalovat se zn. CS je blabol a prace pro celniky. Slysel jsem v R hospodare, ze se nevejde s cenou veproveho o 9Kc/kg do vykupni ceny a musi ziva prasata vozit do Rakouska, tam je porazi a to maso pak oni vyvazi i k nam... Bydlim v Absturdistanu....

0 | 0
PeTaX

V té úvaze chybujete vy. Že vy sám kupujete česká jablka je vaše volba a je to OK. Jenže vy, podporou toho nařízení, chcete ostatním lidem sebrat možnost volby. A to je špatně. (Nemluvě o omezení konkurence a nutném růstu cen.)
Ať řetězec dováží to, oč je zájem, co je prodejné. Když mu tam zákazníci nechají drahá jablka z Francie ležet a ona shnijí pro nezájem, začne řešit, co dělá špatně.
Chyba není v řetězcích, ani v chybějícím donucovacím zákonu. Chyba je v zákaznících; ti určují, co se bude prodávat. Dokud si to sami neuvědomí, že to je jejich obrovská moc, nic se nezmění.

0 | 0
Dexempo

V té vaší úvaze, která je jinak správná, nepočítáte s dotační politikou EU. Díky ní my ani netušíme, kolik takové jablko z Francie vlastně stojí, když ten francouzský farmář pobírá mnohem větší prachy než ten český. Pochopitelně tím nechci tvrdit, že je potřeba tuto idiocii napravit další idiocií.
My totiž žijeme ve světě, který je ryze socialistický a se svobodným trhem již dávno nemá nic společného. V podstatě již jen čekáme, až to krachne. A mám pocit, že to nebude až tak dlouho trvat.

0 | 0
PeTaX

Ta francouzská jablka (i přes všechny dotace) jsou dražší, než česká, tuzemská. (A to ani nemluvím o tom, že ta dovozová mohou být i pár let stará, uskladněná v ochranné atmosféře.)
Opakuji: chyba je v zákaznících!!! Nikdo jim nestojí s pistolí u hlavy a nenutí je kupovat rozličné šunty. Oni sami je chtějí a obchodník jim vyhoví. (To neplatí jen pro jablka.)

0 | 0
Dexempo

To nezpochybňuji!!
Osobně jezdím pro velké nákupy do Vídně, tam si připadám jako vážený zákazník. Ty naše poměry jsou vskutku šílené. Ovoce a především zeleninu kupuji zase u nejbližších farmářů v okolí. A nejšílenější obchod je Kaufland, tam jsem nebyl snad 3 roky. Tam jsou vidět přesně ti, kteří určují "trendy" a "kulturu" u nás.

0 | 0
PeTaX

U našich zákazníků platí jakási zblbost. Vzpomínám si, když jsem žil s přítelkyní, že nám ségra dovezla ze zahrádky česká jablka, chemicky málo ošetřená, ovšem logicky, vzhledem k našim klimatickým podmínkám, nebyla příliš veliká a ani vzhledná. Ale kvalitní. No, a co milou Lenku nenapadlo jiného, než že i na blbý štrůdl poslala holku do krámu, aby koupila jablka z dovozu. Pravda, vzhledově krásná, jedno jako druhé, ale plná chemie a bez chuti a zápachu.

A totéž platí i o ostatním zboží. To není tak, že by nám sem ze západu vozili nějaké jejich šunty naschvál, aby nás tady otrávili. Lidé prostě preferují například cenu před kvalitou, no a logicky, výrobce jim vyhoví a cenu stlačí i za cenu jakosti (s poukazem na česká „špecifíka“). Kdyby tentýž výrobce takovéto zboží dodal do obchodního řetězce v Německu, Němci mu to hodí na hlavu a nekoupí to. Blbej čecháček ano.

Chybí nám tedy sebevědomí a výchova zákazníků. A to, aby preferovali české zboží, je v jejich hlavách a ne v nějakém debilním donucovacím zákonu.

0 | 0
Borsuk

Spousta lidí myslí setrvačně, Západ=svoboda, kvalita atd. Dotace ale trh a přirozené chování zákazníků mrzačí mnohem víc.

0 | 0
Borsuk

Zásada volného obchodu je samozřejmě správná ale musí to být v normálních podmínkách.
Např. koncem 30 let někteří politici v USA chtěli zabránit obrovskému prodeji ropy a oceli včetně šrotu do Japonska a byli kritizováni, že brání svobodnému obchodu. Touto ocelí a za pomoci této ropy pak Japonci terorizovali Pacifik a potápěli americké bitevní lodi. Je-li obchod s potravinami a nejen jimi ovládán několika a to většinou zahraničními řetězci, které prodávají zahraniční, silně dotované zboží, není to normální volná soutěž. Není to laissez faire.
Druhá věc je naše zemědělská výroba, kde se prosazují politiky protěžované a vlastněné agrární velkopodniky. A poslanci to chtějí napravit antiliberálními zákony. Opravují a to s nutnými chybami jen důsledky, nikoli příčinu.

0 | 0

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top