Štítky článku: •  

Pan Bartoň a jeho článek „Polemika: Klaus a jeho EGO“ ze 14.1.

Děkuji autorovi za poměrně rozsáhlý článek, který se (především) na příkladu Václava Klause zamýšlí nad morálkou politiků (a moudrostí starců) a na pozadí polemiky s panem Vodvářkou hutnou a přitom čtivou formou mapuje částečně i světovou, především však naši politickou scénu od roku 1992 až do současnosti.

V článku se sice dopouští i řady faktických nepřesností (které lidské dílo je však dokonalé, že?) a prezentuje i takové (své či převzaté) názory (především na Václava Klause), se kterými v žádném případě NEMOHU SOUHLASIT (v pluralistické společnosti má však na ně autor svaté právo), že mne vyprovokoval, abych do diskuse k této polemice vstoupil také. Níže (v kritizující části mého diskusního příspěvku v bodě B) se však omezím na glosy a protiargumenty pouze k těm prezentovaným názorům, výrokům či použitým výrazům, které mne pobouřily nejvíce. Naprostá většina z nich — viz body B2) až B5) — se týká pouze závěrečného odstavce autorova článku.

Na tomto místě bych chtěl toliko připomenout, že ten NEJODVÁŽNĚJŠÍ čin „spáchal“ Václav Klaus jako ministr financí federální vlády Československa JIŽ na přelomu let 1990 a 1991, tedy JEŠTĚ PŘED obdobím, které mapuje pan Bartoň. Přitom to byl čin naprosto nutný a nezbytný: Pamětníci si určitě vzpomenou, že se jednalo o liberalizaci cen spojenou s devalvací naší měny na 28 Kčs za dolar a liberalizací zahraničního obchodu při dodržení elementární ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ a makroekonomické stability a rovnováhy, aby se neroztočily (hyper)infační spirály tak jako v ostatních transformujících se postkomunistických zemích. -- Kromě toho, zhruba o další půlrok předtím, rozhodl Václav Klaus ještě o zrušení záporné daně z obratu (tedy dotací) u potravin, kteréžto opatření bylo zavedeno (začalo platit) od 1. července 1990. Byl to první krok směřující k systematickému nastolení řádu a pořádku ve zděděném nelogickém a naprosto svévolném komunistickém chaosu 1 400 (!) různých daňových sazeb.

  1. A) Začnu pozitivně:

A1) „není … největší zradou americké demokracie právě hon na Trumpa?“

 Odpovídám: ANO, JEDNOZNAČNĚ JE!

A2) „Klaus byl mužem na svém místě v době, kdy jsme (budovali) kapitalismus“

 Souhlasím, ale doplňuji, že NEJEN V TÉTO DOBĚ!

 Mnozí mu (Klausovi) přišli na chuť teprve v jeho prezidentském či postprezidentském období: Hrad a IVK na Hanspaulce. (Já jsem naopak nejdříve obdivoval jen jeho ekonomické semináře z první poloviny 80. let a „Klausologem“ jsem se stával teprve postupně. Definitivní zlom pak u mne nastal až po tzv. „Sarajevském atentátu“ v listopadu 1997.)

  1. B) A teď ta negativa, s kterými nesouhlasím

 Klause asi kritizujete MÉNĚ než pan Vodvářka, přesto však prozrazujete jen VELMI POVRCHNÍ znalosti o tomto výjimečném státníkovi a jeho celoživotním snažení, jakož i o názorech a ideích, které dlouhodobě KONZISTENTNĚ zastává.

B1) „… ekonomika založena na privátním vlastnictví výroby se všemi klady a zápory.“

 Odpovídám: Jaké jsou proboha ty zápory?

 1 Základní axiom: Stát je ten NEJHORŠÍ možný vlastník

 Když udělá chybu soukromník, přijde o SVÉ VLASTNÍ miliony či miliardy, což ho nutí k obezřetnému podnikání. Chyby státního úředníka však zaplatí daňoví poplatníci! Jak známo, nejlépe se utrácí a rozhazují CIZÍ peníze! A to ještě nezmiňuji velmi časté podlehnutí pokušení nahrabat si ze státního majetku pro sebe.

 2 Buchanan a Tullock: Škola veřejné volby

 Přečtěte si něco o tzv. „Public choice school“ (Škola veřejné volby).

Její zakladatelé Buchanan a Tullock rigorózními postupy ekonomické vědy dokazují, že lidé v jakýchkoli orgánech státu zůstávají lidmi a že NEmaximalizují jakési všeobecné dobro, ale svůj vlastní užitek (neboli moc a příjem).

B2) „Klaus je a byl založením egoista, chcete-li egocentrik“

 Tak pardon, to ani náhodou! Klaus NENÍ ani jedno ani druhé!

 Nespletl jste si náhodou oba tyto pojmy s tím, že Klaus je velice silnou osobností, vnitřně celistvou, s dokonalým integritním (kreativním i analytickým) myšlením, nezměrnou vůlí a vysokými aspiracemi? (Viz kniha Ladislav Chmel: „Všechno, co chcete vědět o Václavu Klausovi a bojíte se zeptat …“ z roku 2000.) Anebo jste si tyto pojmy spletl s jeho ohromným pracovním nasazením, neschopností se „jen tak flákat“, ale naopak celoživotním čtením kvalitní literatury a studiem vědeckých článků neustále pracovat „sám na sobě“ a vlastním sebezdokonalování, což vyústilo v jeho dlouhodobě pevné a konzistentní názory, že se neotáčí populisticky jako korouhvička ve větru, aby se zalíbil voličům tak, jak to činí většina jiných politiků? Anebo tím míníte jeho vysokou náročnost především vůči sobě samému, což mu mnozí (kteří takovou vůli nemají) ZÁVIDĚJÍ, ale i náročnost vůči ostatním (za což ho většina z nich NENÁVIDÍ)? Nebo je to jeho sebevědomé vystupování na mezinárodní scéně, kde se snaží hájit jak objektivní, všeobecně platnou (vědeckou, historickou, …) pravdu (proti lžím, manipulacím, jejímu překrucování, atd. …), tak i naše národní zájmy a suverenitu naší země; především pak SVOBODU (doprovázenou zodpovědností) jako základní princip a předpoklad zdravého rozvoje lidské společnosti?

 Silná osobnost s ohromnou vůlí a vysokými aspiracemi, jakož i všechny ostatní výše vyjmenované Klausovy charakteristiky (a mohl bych v jejich výčtu dále pokračovat) jsou však něco úplně jiného, ZCELA JINÉ vlastnosti než egoismus a egocentrismus!

 Naopak, byla by to velká škoda, kdyby Klausova (intelektuální i lidská) poctivost, pevnost charakteru, serióznost, zodpovědnost a předvídavost (domýšlení veškerých rozhodnutí a činů do všech jejich důsledků), ostrost a srozumitelnost jeho názorů, jeho moudrost a inteligence, sečtělost, pracovitost a výkonnost, odvaha, průbojnost, „tah na branku“ a schopnost zmobilizovat své síly, když je třeba, jakož v neposlední řadě i jeho obdivuhodná odolnost vůči nekonečné řadě nejrůznějších (mnohdy i zákeřných a „podpásových“) útoků, dehonestací a karikování ze všech možných i nemožných stran a směrů — tedy byla by to velká škoda, kdyby všechny tyto i jiné kladné vlastnosti a schopnosti jeho mnohavrstevnaté osobnosti zůstaly „ležet ladem“ a nebyly využity pro náš národ, naše národní zájmy a blaho této země v případě, že by se Klaus rozhodl vyklidit pole ve prospěch nějakého „nýmanda“ …

 1 Sémantická (obsahová) rozdílnost obou pojmů

 Oba hanlivé termíny NEJSOU sémanticky (obsahově) VŮBEC TOTOŽNÉ, přičemž daleko negativnější je ten první.

 1.1 Egoisté (sobci)

 Egoisté (sobci) jsou lidé myslící jen na sebe na úkor někoho jiného, ostatních lidí či na úkor celku. Egoisty (sobci) jsou např. neschopní a líní levičáci, kteří přerozdělováním přes daně a státní rozpočet OKRÁDAJÍ schopnější a pracovitější lidi. Místo, aby si na sebe sami vydělali, nechávají se raději „vydržovat“ či živit a chovají se tak jako parazité, kteří:

  • Jednak ujídají ze společně vytvořeného koláče, aniž by k jeho tvorbě VLASTNÍMI ZÁSLUHAMI jakkoli přispěli.
  • Jednak demotivačním působením na schopnější a pracovitější „tahouny“ civilizačního pokroku lidské společnosti snižují navíc tempo (růstu) tohoto pokroku, než jakého by mohlo být dosaženo v optimálním případě, kdyby se i oni podle svých (byť třeba i menších) schopností také zapojili.
  • A ještě přitom (se „skromností a pokorou“ sobě vlastní — viz bod B4 níže) HLASITĚ vykřikují, že na to mají NÁROK, že to patří mezi (základní? — možná ne, ale přece jen aspoň nějaká odvozená vyšší, sociální) LIDSKÁ PRÁVA.

 1.2 Egocentrici

 Začnu trochu zeširoka. Zajisté víte, že pracovitý blb napáchá více škod než líný blb. Za nejškodlivější egocentriky všech dob v oblasti ekonomické vědy tak považuji Karla Marxe a lorda Keynese, kteří kvůli vlastnímu egu a celosvětové „slávě“ napsali spoustu knih, statí a článků plných naprostých nesmyslů, tvářících se však tzv. (pseudo)“vědecky“, což spolu s líbivými frázemi, po nichž byla společenská poptávka, zmátlo miliony či miliardy lidí na desítky až stovky let a vrhlo je zpět do slepé uličky ekonomické destrukce, úpadku a strádání.

 2 Klaus NENÍ ani egoista ani egocentrik

 a to ze zcela dobrých důvodů, vysvětlených snad dostatečně na předchozích příkladech.

B3) „Klaus nikdy nebude moudrým starcem“

 Odpovídám: Naopak, on už dávno JE VELMI MOUDRÝ muž!

 Klaus je nejen vysoce inteligentní, jak jsem psal už v bodě B2) výše, ale také VELMI MOUDRÝ muž. K této moudrosti mu dopomohly zejména následující čtyři okolnosti:

 1 Široce zaměřená (tzv. renesanční) osobnost

 Především to byla a je jeho široce zaměřená (tzv. renesanční) osobnost (viz kniha rozhovorů s Tomášem Ježkem „Budování kapitalismu v Čechách“), kterážto renesanční osobnost se stala základním předpokladem takovéto moudrosti. (Na rozdíl od osobností úzce specializovaných, které mnohdy vynikají pouze inteligencí, nikoli však moudrostí. — Znám řadu vynikajících inteligentních odborníků v oblasti informatiky a IT, kybernetiky, matematiky, fyziky a dalších přírodních a technických věd, kteří jsou však v oboru ekonomie a politiky naprostými analfabety.)

 2 Studium a původní specializace na obor ekonomie, nejexaktnější ze všech společenských věd

 3 Nikdy nebyl elitář kázající lidem, jak mají žít

 Nikdy nebyl ani (levicovým) elitářem ani utopistickým sociálním inženýrem, který by se cítil býti předurčen, povolán či vyvolen k tomu, aby (blahosklonně z piedestalu své velikosti či z jiných „nadpozemských“ výšin) kázal, přikazoval a diktoval lidem, co mají dělat a jak mají žít. Naopak, individuální lidskou SVOBODU ctil a stále ctí nade vše!

 4 Nikdy nebyl „nafrněným“ intelektuálem ani IYI

 V neposlední řadě pak i to, že přes svou vysokou inteligenci a své zjevné intelektuální a vědecké pracovní sklony (*) nikdy nebyl oním „nafrněným“ (levicovým) intelektuálem, žijícím odtrženě od reálného praktického života izolovaně ve své „věži ze slonoviny“, odkud čas od času vypustí do světa nějaké to (většinou úplně bezcenné) „moudro“… Naopak se vůči takovým lidem velmi ostře vymezuje stejně jako profesor Nassim Nicholas Taleb z Newyorské univerzity, který je označuje vtipným akronymem IYI, Intellectuals Yet Idiots, (česky intelektuálové avšak idioti) a jejich chování pokládá za parazitické. Jsou to podle něho lidé, kteří nemají prakticky žádné zkušenosti s reálným světem, ale mají dostatek titulů a vlivných pozic k tomu, aby nám diktovali, co máme dělat. Pro Klause a řadu jemu blízkých ekonomů je symbolické, že mezi tyto lidi Taleb zařazuje jména jako Ben Bernanke, Paul Krugman, Cass Sunstein, Tim Geithner a Thomas Piketty.

 (*) Jako příklad může posloužit Klausova obdivuhodná, svým ohromným rozsahem (při současném zachování její vysoké kvality) naprosto ojedinělá a bezpříkladná publikační a přednášková činnost, nemající u nás obdoby, o nějaké konkurenci ani nemluvě! — A to navíc ještě v paralelním souběhu ne pouze s plnohodnotným, nýbrž s vysoce nadprůměrným, vysloveně vynikajícím vykonáváním vysokých státních funkcí !!!

 Viz https://www.klaus.cz/clanky/4677

 4 677 článků k 19. lednu 2021 !!!

 A to tam z 90. let, kdy toho Klaus také dost napsal, není téměř nic …

 Co se knižních publikací týče, sám nebo se spoluautory z IVK (či dříve z CEPu) napsal a vydal na 80 knih, z toho 12 v cizích jazycích (zejména v angličtině, popř. v němčině). Kromě toho řada knih, které napsal v češtině, byla přeložena do spousty cizích jazyků (známých i méně známých, světových i exotických) a v zahraničních nakladatelstvích tak vyšlo dalších 4 až 5 desítek těchto překladů Klausových knih. Která z našich veřejně činných či známých osobností (o politicích ani nemluvě!) se může něčím takovým (takto rozsáhlou a kvalitní publikační a přednáškovou činností) pochlubit anebo se jí (alespoň vzdáleně) přiblížit ?!

B4) „… protože nikdy ani nebyl, skromný a pokorný“

 Opět dehonestace a „lež jako věž“! Jste zcela vedle jak ta jedle.

 1 Skromnost a pokora jsou základem pravicové ideologie

 Skromnost a pokora jsou přece základními definičními charakteristikami pravicové ideologie a světového názoru. Toto jsem já (který jsem většinu svého života prožil ve vlastním levicovém bludu — viz příloha D2) pochopil právě až od Václava Klause!

 Pravice se nijak nesnaží ani neusiluje o navýsost neskromný a nepokorný cíl, jaký má levice, která touží lidi (pře)vycho(vá)vat, nýbrž je bere takové, jací jsou. Vždyť už před 250 lety v roce 1776 klasický britský ekonom a morální filosof Adam Smith ve svém průkopnickém díle „Bohatství národů“ ukázal, že pekař vstává velice časně (aby měli lidé ráno na krámě čerstvé housky) nikoli z nějakého altruismu, z lásky k bližnímu či k těmto lidem, ale z lásky k sobě samému!

 Závěrem tohoto odstavce ještě jeden Klausův citát z počátku jeho politické dráhy: „Nikdo nepopírá, že existují i lidé altruističtí. Společnost je však třeba organizovat na základě těch nejsilnějších lidských vlastností, nikoli těch „nejvznešenějších“.

 2 Neskromnost a nepokora jsou základem levicové ideologie

 Abych plynule navázal na závěr předchozího odstavce, připomenu rčení „Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly“ a výraz „pleticháři dobra“, který znám asi od pana PeTaXe.

 Dále následuje řada příkladů levicové neskromnosti a nepokory (ve které bych mohl pokračovat takřka do nekonečna):

 2.1 Vyvolení elitáři s chutí vládnout bez mandátu voličů

 2.2 Levicoví intelektuálové, utopisté a IYI

 2.3 Sociální inženýři chtějící stvořit nového člověka

 2.4 Marná snaha vychovat komunistického člověka

 2.5 Komunistické heslo „Poručíme větru, dešti“

 2.6 Snahy EU shora vytvořit umělý Evropský superstát

 Arogantní konstruktivistické, neskromné a nepokorné snahy evropských elit a byrokratických struktur v Bruselu (ale i v Německu, které by po dvou prohraných světových válkách konečně dosáhlo svého dávného snu o ovládnutí Evropy) nařízením(i) shora vytvořit umělý Evropský superstát:

 2.6.1 Salámovou metodou

 2.6.2 Za zády prostých lidí

 2.6.3 Bez jejich autentického zájmu

 Bez jejich autentického zájmu a iniciativy, kteréžto by totiž musely přijít zdola.

 (Teprve a jedině pak by tyto snahy měly své oprávnění a byly tak legitimní!)

 2.7 Snahy EU vytvořit evropský lid (demos)

 2.7.1 Převýchovou obyvatel Evropy

 Všimněte si, jak je to hrůzně podobné bodům 2.3 a 2.4 !

 2.7.2 Jejich zředěním jim vděčnými imigranty

 2.7.3 Jejich částečnou výměnou za imigranty

 2.7.4 Jejich konečnou výměnou za imigranty

 Jejich úplnou a konečnou výměnou za imigranty, dosažitelnou v blízké budoucnosti jednoduše pouhými demografickými prostředky: a sice podstatně vyšší mírou porodnosti etnik, nově se do Evropy přistěhovavších.

 2.8 Marná snaha „klimaalarmistů“ řídit klima na Zemi

 Všimněte si, jak je to hrůzně podobné komunistickému „Poručíme větru, dešti“ z bodu 2.5 !

 2.8.1 Jak chtějí bojovat proti planetárním a kosmickým silám a vlivům?

 2.8.2 Lži, že existuje vědecký konsensus

 2.8.3 Lži, že za změny klimatu mohou lidé

 Proč nám lžou, že za změny klimatu mohou lidé svou průmyslovou činností (především exhalacemi oxidu uhličitého), když k těmto změnám (včetně změn teplotních) dochází na planetě Zemi permanentně (neustále) vlivem komplikovaného (a dosud vyčerpávajícím způsobem nikoli úplně vědecky objasněného) spolupůsobení daleko větších a významnějších (celo)planetárních a kosmických sil (zejména Slunce), než je vliv člověka, který je v tomto ohledu zcela marginální a téměř (z praktického hlediska) zanedbatelný? Vždyť dříve (v průběhu dlouhé historie planety Země) docházelo ke klimatickým změnám mnohem většího rozsahu, než je tomu dnes. — A to dávno před průmyslovou revolucí či dokonce před samotnou existencí člověka jako takového!

 2.8.4 Fakta známá ze základní školy

 Soudnému člověku přece stačí připomenout např. následující fakta (viz body 2.8.5 a 2.8.6), která by měl znát z povinné školní docházky, neboť se odjakživa vyučovala již na základní škole. (Anebo snad nová generace levicově-progresivistických učitelů tato fakta dnes už nevyučuje?)

 2.8.5 Střídání dob ledových s meziledovými

 2.8.6 Hladina moří u nás v dávných dobách

 Jaké výšky (dle dochovaných sedimentů) dosahovala hladina moří na území Čech (např. v Prachovských skalách, …) v prehistorických dobách?

 K jak obrovským změnám muselo od té doby dojít, když jsme dnes suchozemským státem a k nejbližšímu moři to máme stovky kilometrů daleko?

 2.9 Změna panoramatu Prahy blobem na Letné

 Neskromná a nepokorná snaha postavit v Praze na Letné obrovský blob nové budovy Národní knihovny podle architektonického návrhu pana Kaplického, která by výrazně (a patrně i nenávratně) změnila (po dlouhá staletí existující) věhlasné historické panorama Prahy, známé na celém světě.

 2.9.1 Egocentrický pomník nesmrtelnosti

 Hnáni svým do nebeských výšin nafouklým EGEM (vida, další příklad egocentriků!) si tak chtěli postavit POMNÍK NESMRTELNOSTI.

 2.9.2 Za miliardy od daňových poplatníků

 Za miliardy korun, které by zaplatili daňoví poplatníci.

 2.9.3 Papírové knihy v blízké době zaniknou

 A to všechno v době, kdy je evidentní, že se už nové papírové knihy v historicky blízké budoucnosti přestanou tisknout a vydávat a jednou pak úplně zaniknou: tj. vymizí z praktického života, kde budou nahrazeny mnohem univerzálnějšími notebooky zhruba o stejné velikosti jako klasické knihy, ale o nižší váze či hmotnosti, zato s obsahem kapacitně o mnoho řádů vyšším a dalšími nesrovnatelnými výhodami a možnostmi — a to i v lokálním režimu bez připojení k nějaké Síti, nebudeme-li chtít, aby nás špehoval Velký Bratr. Klasické papírové knihy pak zůstanou už jen v muzeích, případně v nějakých historických knihovnách.

 3 Pravicový Klaus je tudíž z definice skromný a pokorný

 4 Klaus je však i lidsky skromný a ohleduplný

 Ladislav Chmel, autor knihy „Všechno, co chcete vědět o Václavu Klausovi a bojíte se zeptat …“, o které jsem se zmínil již výše v bodě B2), sbíral po celé měsíce materiál k této knize a vyhledával lidi, kteří Václava Klause znali osobně jako člověka, neboť s ním po dlouhé období denně přicházeli do styku (např. na Úřadu vlády) anebo tuto dobu dokonce prožili v jeho těsné blízkosti, jako bývalí členové jeho ochranky. Všichni potvrdili, že se k nim choval slušně (k bodyguarům sice přísně, ale spravedlivě) a nikdy odměřeně nebo namyšleně.

 Na závěr slova jedné uklízečky, která se starala o jeho pracovnu na Úřadu vlády: „Opravdu si na něj nemůžeme naříkat. … Nejsou k nám všichni tak ohleduplní, jako byl pan Klaus …“ (Viz výše zmíněná Chmelova kniha, strana 121.)

 5 Skromnost a pokora nejsou totéž co ustrašenost a pasivita

 Skromnost a pokora nejsou totéž co ustrašenost, nedostatek odvahy, submisivita, pasivita a lhostejnost. — Toto píšu právě s ohledem na následující (a současně i Váš poslední) výrok, který jsem si v této polemice dovolil oglosovat.

B5) „Kdyby takový byl, nestal by se českým premiérem“

 Vidíte, a přesto se jím stal,

 i když jsme si v předchozím odstavci B4) jasně ukázeli, že je Klaus jak skromný, tak i pokorný. (A v ještě předcházejícím odstavci B3) navíc i to, že je Klaus také moudrý muž.)

 1 Kde se tedy stala chyba? V čem je „zakopaný pes“?

 Nejspíš v tom, že jste si opět (podobně jako v odstavci B2), kde jsme si ukázali, že Klaus není ani egoista, ani egocentrik) popletl pojmy a skromnost a pokoru chybně zaměnil za ustrašenost, nedostatek odvahy, submisivitu, pasivitu a lhostejnost.

 2 Správné znění posledních dvou vět Vašeho článku

 Ponecháme-li stranou „moudré starce“ dle Jungova archetypu, poslední dvě věty Vašeho článku by pak měly znít následovně:

 „Klaus nikdy (tedy alespoň v dospělém věku) nebyl lhostejný, pasivní, submisivní a ustrašený člověk s nedostatkem odvahy. Kdyby takový byl, nestal by se českým premiérem.“

  1. C) Poklona diskutujícím m.petr, Borsuk, PeTaX a Tomáš Fiala

 Hluboce se skláním před přispěvovateli do polemiky s nicky m.petr, Borsuk, PeTaX a Tomáš Fiala, kteří toho na pár řádcích dokázali ve prospěch Klause vyjádřit mnohem víc a mnohem rychleji, než jsem se stačil „dohrabat“ já se svými dlouhými „litaniemi“ …

 Ještě jednou jim moc děkuji.

 Zdeněk Beran

  1. D) Přílohy:

D1) Stručný přehled vývoje mých odborných či vědeckých zájmů

  1. Programováni vědecko-technických výpočtů v jazyce Fortran (simulace a řízení dynamických systémů v chemickém průmyslu).
  2. Návrh, vývoj a implementace programovacích jazyků SL2 a SL3 pro aplikační programátory ekonomických informačních systémů, resp. hromadného zpracování dat. (Kompilátory jazyků SL2 a SL3 jsem programoval v assembleru.)
  3. Teorie a přehled programovacích jazyků.
  4. Teorie a přehled databázových jazyků a systémů.
  5. Teorie veškerých počítačových jazyků včetně (grafických) uživatelských rozhraní (G)UI.
  6. Teorie a přehled veškerých umělých jazyků (jak pro komunikaci člověk-počítač, tak i pro komunikaci člověk-člověk).
  7. Po třiceti letech koncentrovaného úsilí a soustředění mého vědeckého zájmu na největší nosné téma v mém dosavadním životě, kterým byl JAZYK v tom nejširším možném pojetí (body b až f), jsem si k tomu všemu (aby toho tedy nebylo málo) někdy kolem roku 2010 přibral navíc ještě další vědní obor: ekonomii. Po přečtení nejrozšířenější západní univerzitní učebnice ekonomie od Samuelsona a Nordhause, jsem (velmi zklamán) zjistil, že Samuelson ji natolik zamořil a znehodnotil keynesánskými (i jinými levicovými) bludy, že pravdu budu muset hledat jinde: Vrátil jsem se tedy k liberálním klasikům (Adam Smith a David Ricardo), po nichž následoval monetarismus Chicagské školy (zejména Milton Friedmann) a nakonec to nejlepší: Rakouská škola a její nejfundovanější představitelé (a nejvěrnější následovníci původní subjektivisticko-hodnotové doktríny jejího zakladatele Karla Mengera a jeho pokračovatele Eugena Böhm-Bawerka), geniální ekonomové Ludwig von Mises a jeho žák Murray Newton Rothbard, kteří nepodlehli různým zcestným mainstreamovým „módním“ směrům, jako byla „Walrasova statická teorie všeobecné rovnováhy“ či Marshallovo pojetí „částečné rovnováhy“, jehož učebnice zaplavily takřka všechny univerzity západního (anglosaského) světa (zejména v USA) na dlouhou dobu — až do jejich vystřídání učebnicemi Samuelsonovými po 2. světové válce; (o pozdějším státním intervencionismu a Keynesiánské lavině 50. a 60. let, jakožto následku Keynesova pseudovědeckého pamfletu z roku 1936, ani nemluvě!) !!!

D2) Stručný přehled vývoje mých politických názorů a postojů

 Bohužel, většinu svého života jsem prožil ve vlastním levicovém bludu, vzniklém (nikoliv však jenom mým) špatným a povrchním usuzováním (vyvozováním) na základě chybné dedukce (nesprávného použití kauzality) z jinak správného názoru, že slabším se má pomáhat. Oči mi otevřel až Václav Klaus a fundovaně vědecky mne pak definitivně přesvědčili výše jmenovaní geniální ekonomové Rakouské školy: Ludwig von Mises a jeho žák Murray Newton Rothbard.

 Jak se mé politické postoje postupně vyvíjely, je ostatně dosti názorně vidět i na tom, koho jsem volil v jednotlivých (parlamentních) volbách — zejména v 90. letech: V roce 1992 jsem dal svůj hlas (tenkrát ještě marginální) Horákově ČSSD. V roce 1996 jsem si již jasně uvědomoval, že Václav Klaus je neskonale lepší osobností i politikem než Miloš Zeman (který se v mezidobí stal předsedou ČSSD), srdce mi však tehdy stále ještě „tlouklo doleva“, takže jsem své osobní dilema vyřešil tak, že jsem k volbám vůbec nešel. Teprve při dalších (předčasných) volbách v roce 1998, po tzv. „Sarajevském atentátu“ jsem volil Klausovu ODS. Tuto stranu jsem pak volil také po svém návratu z Mexika v roce 2002. Později jsem volil Svobodné, dokud jim předsedal Petr Mach a v nejbližších dalších volbách se chystám volit Trikolóru.

 Zdeněk Beran


Pozn. red.:  Článek vydávám na vlastní žádost autora.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 194 × | Prestiž Q1: 6,24

+11 plus Známkuj článek minus –4

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 2 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. PeTaX

Napsat nový komentář
Vojtěch

Proč pan Beran neadresuje své námitky přímo autorům původních článků?
Na obou webech je diskuze.
https://janbarton.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763847
https://www.blogosfera.cz/2021/01/11/moudrosti-slusi-skromnost-a-pokora/
Jak Tomáš Vodvářka, tak Jan Bartoň mají své důvody, proč formulovali své názory tak, jak je napsali.

0 | 0
PeTaX

Byl jsem silně udiven, proč tak usiloval o otištění svého textu právě zde...

0 | 0

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top