Štítky článku: •  

Potravinová soběstačnost

Ďábel se skrývá v detailu! Autoři návrhu to vědí, a proto se od detailu jasně distancují. A zde jsou otázky, které budou úředníci v prováděcím předpisu řešit. Prováděcí předpis by se stal paskvilem čítajícím stovky stran.

Poslanec Zdeněk Podal (SPD) a poslankyně Balaštíková (ANO) přišli s pozměňovacím návrhem obsaženém v usnesení garančního zemědělského výboru č. 151 z 31. schůze (tisk 502/3). Pozměňovacím návrhem chtějí zvýšit potravinovou soběstačnost našeho státu. Podle tohoto návrhu se

Podíl (českých) potravin …na trhu České republiky se stanovuje nejméně na 55 % v roce 2021. Tento podíl se každoročně zvyšuje o 5 procentuálních bodů až do roku 2027. Systém výpočtu tohoto podílu stanoví prováděcí právní předpis.“

Hnutí ANO mi přijde dost zmatené, když současně má, jako svůj úplně hlavní bod politického programu, pěstování řepky do spalovacích motorů! Kde chtějí pěstovat české brambory a salát, když na polích roste řepka, kukuřice nebo solární panely?

To jsem předčasně odbočil. Takže zpátky k jejich návrhu. Co by nám schválení návrhu přineslo?

Prvně si řekneme teorii ověřenou praxí. Lidstvo bohatne spoluprací. Pokud by měla být každá rodina soběstačná, vracíme se do ekonomického pravěku. Bohatství společnosti přichází s dělbou práce a s obchodem. Každý dělá to, co umí nejlépe. Ekonomové tomu říkají komparativní výhoda. Ten umí to a ten zas ono. Pokud se k tomu přidá dokonce mezinárodní obchod, můžeme si užívat luxusu pomerančů nebo klokaního masa. To mělo ve středověku pouze úplně nejvyšší patro společnosti, jestli vůbec. Restrikce na obchod a svobodnou spolupráci lidí ve výsledku vždy ochudí společnost. A nejvíce to odnesou ti nejchudší! Pamatujete, jak Mao zaváděl soběstačnost každé vesnice ve výrobě oceli?

A teď rovnýma nohama do realizace, zatím neschváleného návrhu, požadujícího 85 % českých potravin. Narazil jsem v myšlenkách na několik problému a výzev, které bude muset pisatel zákona vyřešit. (paní Balaštíková to samozřejmě nechá zapracovat úřednictvem do prováděcí vyhlášky, která se stane hrozným paskvilem, čítajícím stovky stran a stovky výjimek). Ďábel se skrývá v detailu, autoři návrhu to vědí, a proto se od detailu jasně distancují. A zde jsou otázky, které budou úředníci v prováděcím předpisu řešit.

Ad1. Co je česká potravina?

Brambory sklizené v Čechách, z rakouské sadby, ukrajinskými dělníky, na poli francouzského majitele, zabalené do italské fólie a přivezené do německého supermarketu švédským autem jsou z kolika procent české? Toto je samozřejmě hypotetický příklad. Složitější může být otázka vepřového guláše. Kde se narodilo sele, kde bylo odchováno, kde poraženo, kde se zpracovalo maso a kde byla vyrobena hotová konzerva? Opět zde bude i otázka původu plechu konzervy, bude se počítat? Pivo s americkým chmelem, je nakolik procent české? Podobných příkladů vymyslí každý hromady.

Ad2. Exotické potraviny

Jak se budou počítat potraviny a pochutiny, které z podstaty nejsou české? Káva, mořské ryby, banány nebo koření jsou v základu pro výpočet procent nebo se do 100 % nebudou počítat? Toto je silným zdrojem korupce autorů prováděcího předpisu. Jedno dvě slovíčka můžou někomu zničit léta budované podnikání.

Ad3. Jaké jednotky budou tvořit základ 100 %?

Procenta se budou počítat z váhy, objemu, ceny potravin? A u toho co je skladem nebo snad z obratu? Na 85 kusů českých rajčat může být 15 bulharských rajčat nebo na 85 kg českých rajčat smí být 15 kg polských? Nebo se smí prodat za 15 Kč holandských rajčat teprve až bude prodáno českých za 85 Kč? A můžou se rajčata z dovozu vyvažovat bramborami z Čech? A bude obchodník smět, nebo dokonce muset, kontrolovat košík každého nakupujícího? Kdo bude mít málo českých potravin, nebude mu umožněno nakoupit? A samozřejmě každá z možných koncepcí nabízí cestičky, jak zákon obejít. Je zde další silná motivace pro korupci autorů prováděcího předpisu.

Ad4. Obchody s dovozovými potravinami

Co specializované obchody například na asijské speciality? Taky musí mít 85 % české rýže? Dostanou výjimky? Zde to zavání zdálky korupcí a výjimkami.

Ad5. Administrace a kontrola

Kdo to bude celé kontrolovat? Založí se nový úřad zkoumající každou potravinu a vydávající verdikt o % českosti? Nebo se založí sekce obchodní inspekce? Nakolik to zavání vznikem nové korupční vlny? Na obchody se přivalí další vlna povinností k těm, které mají již teď. Udělala si paní Balaštíková odhad, kolik lidí se bude muset pro kontroly nabrat? Kolik budou potřebovat kanceláří, počítačů a dalšího vybavení?

Ad6. Kolik to bude stát?

Vzniknou náklady státu. Takže se budou muset zvednout daně, logicky správně se zvedne DPH na potraviny. Vzniknou náklady prodejcům a dojde k omezení konkurence. To znamená zvýšení cen a omezení sortimentu. Takže, o kolik procent víc je ochoten příznivec českých potravin platit v obchodech?

Ad7. Není to zbytečné?

Již teď se mnohý řetězec holedbá, kolik procent má českých potravin. Každý, kdo má v úmyslu nakupovat české potraviny, má možnost. Obchody zhusta nabízí dokonce i lokální potraviny. Proč se vlamovat do otevřených dveří? Proč k těm milionům zákonů a předpisů přidávat další stovky stran, proč zaměstnávat (v čase možná přicházející krize) další neproduktivní úředníky?

Ad8. Individuální dovoz

Bude se na hranicích opět vyplňovat celní prohlášení? Při zvednutí cen a zúžení sortimentu potravin, lidé budou více nakupovat v zahraničí. Pokusí se jim v tom státní moc zabránit? Zavedou se limity na množství individuálně dovážených potravin?

Ad9. Jak z toho ven?

S naší potravinovou základnou něco není v pořádku. A souvisí to s potravinovou soběstačností. Na našich polích roste řepka určena do spalovacích motorů, kukuřice do bioplynových stanic a na českých polích taky „roste“ hodně čínských solárních panelů. Stát platí i za plochy, na kterých stačí sekat trávu, nemusí se nic pěstovat.

V roce 2017 byl v ČR podíl orné půdy oseté řepkou podle dostupných dat Eurostatu nejvyšší z celé Evropské unie, a to kolem 2,5násobku průměru Unie! Řepka zabírá v ČR bezmála 16 % polí, absolutně je to kolem 400 tisíc hektarů. Ozimní řepka zabírá druhý nejvyšší podíl osetých ploch v ČR. Řepka vyžaduje rozsáhlé použití chemie a velmi vyčerpává půdu, co se týká základních živin: dusíku, fosforu, vápníku, draslíku. Pro řepku na průmyslové použití se ve velkém používají i totální herbicidy, aby se nemusela po sklizni sušit. Důsledkem je dražší nafta horší kvality a taky menší plochy půdy pro pěstování potravin.

Takže řešení zde je a nabízí se. Zrušme povinnost přidávat alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty. Zůstane více půdy pro pěstování potravin, zlevní pohonné hmoty a zlepší se jejich kvalita. Klesne použití chemie, sníží se množství otrávené divoké zvěře. Toto řešení nevyžaduje úředníky, nepřidá prodejcům potravin žádnou zátěž, nebudou se muset zvedat daně ani zvyšovat. Oddechne si i vyčerpávaná půda. A jak se ví, nevzrostou ani tzv. emise CO2.

Zajímá mě Váš názor!

Autor: František Petrík frantisekpetrik.blog.idnes.cz (23. 6. 2020)

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 270 × | Prestiž Q1: 9,86

+21 plus Známkuj článek minus –5

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 4 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. PeTaX

Napsat nový komentář
PeTaX

Po té navrhované potravinové soběstačnosti touží výhradně ekonomičtí primitivové.
Kdyby ten nešťastný zákon prošel (nemá šanci), budou prvními, kteří budou ječet, že potraviny zdražují a budou bolševicky obviňovat podnikatele, že je naschvál vykořisťují. Mají ten kolektivismus a obdiv k centrálně řízenému hospodářství zažraný hluboko v kůži.

0 | 0
Zdeněk

Další zbytečný, v podstatě nevymahatelný zákon. Dovedete si představit jak naběhne nějaká úřední kontrola třeba do řetězce Kauflandu a začne prověřovat ve fakturách a na place jestli je zákon dodržován :-)Stačí se podívat na ten bordel s očkováním a každému musí být jasné jak to dopadne .....

0 | 0
Vojtěch

"Ad3. Jaké jednotky budou tvořit základ 100 %? Procenta se budou počítat z váhy, objemu, ceny potravin?"

Zákon jasně a jednoznačně uvádí, že se sčítají „hmotnosti“ všech druhů potravin uvedených v seznamu za kalendářní rok, „přidaná voda, koření a sůl se nezohledňují“.
Součet hmotností všech vyjmenovaných položek za rok 2022 má činit minimálně 55%, a v každém následujícím roce o 3% více až do roku 2028. Potřebné údaje mají provozovny už dnes. Povinnost se týká každé provozovny nad 400m2.

0 | 0
Vojtěch

I další věci jsou obsaženy v textu návrhu zákona.
V mnoha případech dělají média z komára velblouda, aniž by se ve férové diskuzi zeptaly předkladatelů předpisu.

0 | 0

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top