Štítky článku: •  

Mejdan pokračuje

Je neuvěřitelné, jak celé státy a jejich vlády, žijí v jakémsi podivném rauši, nekonečném mejdanu, který má prazáklad v idiotské víře, že na dluh se dá žít donekonečna. Připomíná to léčbu kocoviny dalším chlastem, nebo možná ještě přesněji léčbu drogového abstinenčního syndromu jen novou a ještě větší dávkou heroinu. Až do konečné zlaté rány.

To idiotské chování vychází z předpokladu, že dluhem č. dva uspokojíme věřitele č. jedna, dluhem tři uspokojíme věřitele dva a tak stále donekonečna. Ale že každý z těch věřitelů má nějaký oprávněný úrok, ty úroky nejenže se jen prostě nesčítají, ale násobí se mezi sebou, to už nikdo neuvažuje.

Tato tzv. reformní vláda slibovala před volbami cestu z bludného kruhu, ale ve skutečnosti zná jediný recept: další a další dávky drog, které už není ani kam píchnout, tak jako narkomani v posledním stádiu hledají živé žíly i pod jazykem, nebo na přirození. Žádný Metadon, žádné odvykání. Jen dávky o něco nižší, než mezní.

Abych opustil odpudivou metaforu s drogami, vraťme se raději k makroekonomice. Státy, a to skoro všechny, které se honosí názvem vyspělé, směřují prudkou skluzavkou k neodvratitelnému ekonomickému bankrotu. Lékem není zbrzdění tempa zadlužování, ale jedině splacení dluhů.

Zadlužení většiny států dosahuje hrozivých čísel (a můžeme si položit otázku, kdože jsou ti hlavní věřitelé, kteří nám jistým způsobem drží pistoli u spánku). V Řecku se to provalilo jen o několik měsíců, nebo let dříve, než se v podobné situaci ocitne Španělsko, Francie, Německo či jiné státy.

Filozofující ekonom Tomáš Sedláček z NERVu se domnívá, že zadluženost států by se měla pohybovat v nejhorším případě někde kolem ⅓ HDP. Lékem tedy nesmí být jen zmírnění tempa zadlužování, deficitu, ale jeho odstranění, tedy splacení. Chemik Kalousek, technolog moci, jede dále po stejném tobogánu, možná jen o něco nižší rychlostí, než jeho předchůdci, ale na konci toho tobogánu – bez ohledu na rychlost – je úplně stejná senkruvna.

Pokud nesnížíme v nejbližší době úroveň dluhu (nikoliv rychlost zadlužování!), nutně skončíme vedle Řecka. A dokonce v horší situaci – nám už nikdo záchrannou injekci kalcia nedá.

Návodem je jediné opatření: striktní zákaz jakéhokoliv deficitního hospodaření. Ústavní zákon o zákazu deficitního rozpočtu. S výjimkou velmi specifických situací (např. válka), kdy by nějaká velmi a velmi kvalifikovaná většina – možná ⅘ parlamentu, mohla dočasně povolit deficitní hospodaření.

Návodem je: v úspěšných letech sanovat přebytkovými rozpočty splátky stávajících dluhů až do jejich umoření a v následných letech přebytkovými rozpočty vytvářet úspory a rezervy pro období, kdy se ekonomice nepovede dobře, protože další krize bezesporu přijde. Ekonomický cyklus je neodvratitelný jev a spoléhání se na budoucí nárůsty HDP je stejným idiotstvím, jako když vám jasnovidka doporučí vsadit si v loterii na šestnáctku. Pravděpodobnost je 1:250 000 000.

Přestaňme se už konečně chovat jako kaskadéři. I třicetkrát to může vyjít. Ale poslední pokus končí vždy na invalidním vozíku, nebo v krematoriu. Nebo je to jen o tom adrenalinu?

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 128 × | Prestiž Q1: 17,86

+41 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top