Štítky článku: •  

Alois Rašín — 98 let od atentátu

V uplynulém týdnu jsme si připomněli 98 let (18. února 1923) od smrti prvního ministra financí Československa — Aloise Rašína. Symbolicky v den, kdy sněmovna projednávala 500miliardový schodek státního rozpočtu.

.
Alois Rašín, jak ho viděl Viktor Stretti. Foto: Jan Zatorsky

Alois Rašín — jeden z mužů 28. října 1918. Alois Rašín, který položil základy nezávislého státu jak politicky: odsouzený k trestu smrti za snahu o nezávislost českých zemí na Rakousko-Uhersku na začátku světové války, posléze omilostněn novým císařem Karlem a vyhlašujícím a řídícím v Praze převrat 1918; tak i prací. Zavedl a osamostatnil českou korunu a udržel ji mimo hyperinflační katastrofu okolních zemí.

Politicky patřil ostře napravo — Národní demokracie byla stranou jasně stojící proti nastupující socialistické revoluci, byť vliv Národní demokracie byl vždy ve stínu početnějších Agrárníků.

Podlehl atentátu komunistického anarchisty Šoupala, který na ministra zaútočil zezadu před jeho domem střelnou zbraní.

Jeho nejstarší syn, Ladislav Rašín, byl rovněž politicky aktivní. Jako advokát obhajoval neprávem souzeného Jiřího Stříbrného a stal se posléze poslancem za Národní demokracii. Patřil k nejostřejším kritikům mnichovské kapitulace a jako takový byl již koncem roku 1939 zatčen gestapem, odsouzen rovněž k trestu smrti, který byl později zmírněn, nicméně Ladislav Rašín zemřel v nacistickém vězení kdesi v Německu před koncem války.

Rašín byl po atentátu převezen (a několik týdnů neúspěšně léčen) na kliniku do Podolí, kde dnes sídlí známá porodnice. Založil ji však (a Rašína po atentátu i operoval) Rudolf Jedlička, kterého známe jako zakladatele proslulého Jedličkova ústavu pro pomoc postiženým dětem. Méně známé jsou právě zmíněné Pražské sanatorium, které založil inspirován návštěvou kliniky Mayo v Rochesteru (USA), tak jeho účast v srbsko-osmanské válce (1912) coby válečný chirurg na straně Slovanů:

„… V Čechách se zvedla vlna sympatie k Srbům a jejich osvobozeneckému boji. Český pomocný lékařský komitét plánoval vyslání lékařů a zdravotnického materiálu, sokolové a další spolky organizovaly sbírky. Nejrychleji zareagoval Rudolf Jedlička, který vypravil vlastní expedici, a také na vlastní náklady. Již 24. října 1912 s ním do Bělehradu odcestovali např. pozdější první ředitel Baťovy nemocnice ve Zlíně Bohuslav Albert, nebo budoucí primář chirurgie ve Slezské Ostravě Vladimír Haering.

O dva dny později zde převzali vojenský lazaret s 800 lůžky a večer přijímali první raněné z bitvy u Kumanova, kde sice Srbové zvítězili, nicméně stovky jich padly a přes 3000 jich bylo zraněno. Prof. Jedlička operoval až 40 pacientů denně, organizoval i odbornou spolupráci zahraničních expedic. V Bělehradě jej navštívil budoucí prezident, tehdejší poslanec Říšské rady Tomáš Garrigue Masaryk. V lednu následujícího roku se expedice vrátila do Prahy, celkem provedlo 19 Čechů téměř 1800 operací. Srbské království mu udělilo Řád svatého Sávy a král Petr I. mu věnoval svou fotografii s podpisem.“

Píši tyto řádky proto, že k našim předkům máme blíže, než se zdá. V dnešní podivné době jakoby bez minulosti pak pochopitelně chybí i kompas pro budoucnost.

Nebyl snad Alois Rašín v pětkrát horší situaci než současná vláda? Země (a všechny okolo) rozvrácené světovou válkou. Hyperinflace v okolních státech. Na tehdejší Španělskou chřipku zemřely miliony lidí. V části republiky se bojovalo tu o Těšínsko s Poláky, tu o Slovensko s Maďary. V pohraničí dlící mnohamilionová menšina Němců chovala k novému státu vše možné, rozhodně ne však sympatie.

Přesto hájil Rašín vyrovnaný rozpočet, deflaci a úspory státu. Byl to statečný postoj, ale také postoj, který přinesl měnovou stabilitu a korunu jako úspěšnou a respektovanou měnu na několik desetiletí.

Jeho nástupci dnes nesnesou srovnání ve světle dějin. Projednávání 500miliardového schodku ve sněmovně bylo panoptikum, licoměrnost, lhostejnost a rezignace.

(Jinak se na tomto místě omlouvám stínovému ministru financí za ODS panu Skopečkovi, že jsem včera na Primě uvedl, že místo projednávání rekordně deficitního rozpočtu byl v Edenu na fotbale. Správně je tedy, že na papalášský fotbal odjel až při projednávání kompenzací krachujícím živnostníkům a před bodem „zrušení Nouzového stavu“).

Profesor Jedlička odjel sám operovat do Srbska a zachránil tisíce životů, my dnes nejsme schopni ani sami koupit vakcínu. Čekáme na pokyn z „Vídně“.

Bez vůle k hájení samostatnosti a suverenity republiky. Bez vůle k obětem. Bez vůle k návratu k hodnotám, na kterých tato země zbohatla. Bez této vůle bude jen málo naděje pro nás — nejzápadnější Slovany.

Vzchopme se!!

Psal pan Václav Klaus ml. na echo24.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 221 × | Prestiž Q1: 6,78

+9 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 10 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. PeTaX

Napsat nový komentář
Pepan

Tady byl naposled spáchán atentát na říšského protektora za druhé světové a to sem byli tito lidé posláni z Anglie, jinak by se to nestalo.

0 | 0
PeTaX

A proč to píšete? Jak souvisí atentát na R. Heydricha s Aloisem Rašínem? Atentát na legálního ministra československé vlády A. Rašína se odehrál v lednu 1923, na R. Heydricha (který zde reprezentoval okupační moc) v květnu 1942.

0 | 0
Josef Novák

Rašínova restriktivní politika uchránila korunu před hyperinflací, na druhou stranu zřejmě přispěla k výrazně delší a hlubší hospodářské krizi v ČR. Nehodnotím, jen by to mělo také zaznít.

1 | 0
Tomáš Fiala

+ viz níže můj příspěvek.
Mnoho samostatně podnikajících lidí v průmyslu, zemědělství nebo službách přišlo po Rašínově reformě na buben. Ne vlastní vinou nebo vinou špatného podnikatelského záměru. Reformou se jim rozplynul kapitál, který měli zakomponován ve svých rozvahách. Mnoho lidí v zaměstnaneckém poměru mělo úspory pro strýčka příhodu nebo na stáří. Najednou zůstali bez prostředků. Živnosti a třeba i po staletí/generace rozvíjené zemědělské usedlosti rozprodávali "zkrachovalí" za babku tehdejším "Babišům". Nabídka "náhle zkrachovalých" kapitálových statků, polností apod. vysoce převyšovala možnosti poptávky, což vedlo ke katastrofálnímu propadu cen. Zkrachovalý provoz prodáváte více méně za cenu šrotu, na trhu těmito provozy zahlceném ještě nevýhodněji. Ani slovutný Rašín nebyl schopen přečůrat tržní zákonitost nabídky a poptávky a toto byl důsledek jeho "fantastického" (monetárního) řešení.

Ten atentátník žádný lumen nebyl. Ale Bůh suď. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci.

1 | 0
PeTaX

Komunistický anarchista Šoupal nepochybně nepatřil mezi ty, kteří přišli o kapitál.
Mmch: Rašín, Kramář a Švehla čelili už od roku 1918 masivnímu tlaku
a snaze k nástupu různých socialistů (vč. Beneše a z části i TGM) a komunistů.

A také bych váhal při rozlišování, co je za dlouhá léta naspořený kapitál a na druhé straně zázračně zbohatlí na válečných spekulacích. Na ty druhé se koukalo dost přes prsty.

1 | 0
Tomáš Fiala

Šoupal byl Šoupal a fakt se asi nedají zjistit jeho skutečné pohnutky. Nejspíš to byl opravdu jen kriminální ko...t. Je ale fakt, že pro dělníky bylo tehdy běžné, mít nějaké zajištění v podobě (třeba drobných, ale přeci jen nějakých) úspor na (minimálně učňovské) vzdělání svých dětí, stáří, nemoc apod. (což se popravdě o Šoupalovi říct nedá). A přišel Rašín. Všechny úspory fprdeli. Nebo třeba statkář, který léta dával stranou korunu ke koruně, protože v době tehdejšího technického rozvoje chtěl modernizovat svůj statek. Přišla válka a on tedy záměr odložil. A pak přišel Rašín. Živnostník, který "klohnil" něco v kůlně na dvoře a zaměstnával k tomu 4 lidi. Koupil si pozemek, na kterém chtěl postavit továrničku. Začala válka, tak to holt musel odložit. A pak přišel Rašín.

Zbohatnutí na válečných machinacích nijak moc neobhajuju. Jenže prostor pro tyto machinace vytvořil stát, ne machinující, proto se můj názor na ně příliš neztotožňuje s tehdejším veřejným míněním. A taky jsem o nich nic nepsal. Byli to však především oni, kteří vykupovali od "zkrachovalých" jejich kapitálové statky a majetky. Továrničky, polnosti, chalupy, ... Oni byli na vině? Dle mého to byli jen "surfaři", kteří se svezli na vlně, již vzedmul Rašín svou reformou. To je samozřejmě nešlechtí, ale Rašínovi za to kytičku na hrob taky nedám.

Ostatně dnes je stejným hnusným (a hlasitě vysmívaným) "machinářem" každý, kdo si koupí za 1000,- ká zlomek BTC nebo krugerrand. Máte-li něco takového podobného, počkejte, co na Vaši "keťasí" hlavu nakálí veřejné mínění, ukáže-li se takové dnešní počínání jako prozíravé a Vy na stará vrzavá kolena a posledních pár let života budete (nedej bože královsky) zabezpečen. Vy budete tou sviní, která způsobila bankrot státu a bídu etatistických ovcí. A nedej bože, že si za své machinace něco pořídíte - samozřejmě že na rozvráceném trhu a v rozvráceném hospodářství za babku.

1 | 0
Petr Suchomel

Šoupal byl mladý a radikální řešení bývají mladým na neštěstí často blízká. Zajímavé je, jak jsem se dočetl, že i Rašín byl v mládí tak trochu radikál a rozbíjel výlohy s nikým jiným, než s S.K.Neumannem :), za což si oba poseděli v rakousko-uherském vězení.

0 | 0
Tomáš Fiala

Já mám s politiky jako je Rašín (nebo o pár desítek let později Klaus) jeden zásadní problém. Něco se jim (snad/údajně) podařilo a v hospodářsky dost turbulentní době něco (snad/údajně) zachránili nebo něčemu (snad/údajně) zabránili. To (snad/údajně) jo. Ale tím svým řešením vždycky nezvratně a totálně zničili domácí kapitál, který byl mezi lidmi k dispozici. Spousty živnostníků, podnikatelů, statkářů nebo k živnostničení/podnikání odhodlaných lidí, kteří čekali, až skončí válečné pinožení, měly před Velkou válkou vytvořeny nějaké úspory, připravené na investice do rozvoje/zahájení svého podnikání. Spousty lidí měly 16.11.´89 úspory, které o rok, dva, tři později mohli využít k investicím. A ty byly v obou případech mávnutím kouzelného (politického) proutku během okamžiku ty tam...

1 | 0
Josef Novák

Klause bych v této souvislosti nezmiňoval. Domácí kapitál tu po sametu nebyl a tenhle problém zřejmě nebyl nijak jednoduše řešitelný. Byla nějaká lepší, než zvolená, cesta? Nevím....a pochybuji.

1 | 0
Tomáš Fiala

No právě proto, že tu toho kapitálu bylo málo - v podstatě jen rodinné úspory - není v mých silách pochopit, že zničení (uměle ministrem financí Klausem vyvolanou inflací) i toho mála, co tu bylo, je něco úžasňáckého. Ona brutální inflace měla (snad) nějakým zázrakem zachránit domácí průmysl a jeho kvalitativně mnohdy až směšnou produkci. Ten byl ale v tak strašidelném, podkapitalizovaném a předpotopním stavu, že se stejně přes veškerou monetární "pomoc" zhroutil. Tím spíš, že ona inflace mu znemožnila jakékoli aspoň trochu investice. A brutálně mu ztížila nákup kvalitních surovin/komponentů ze zahraničí, aby se pokusil se svými zastaralými výrobky něco... cokoli. Takže se do jisté míry (možná) zhroutil i díky té monetární "pomoci".

Ona byla v podstatě cesta: Laissez faire = nechte nás být a hlavně se nevrtejte v našich peněženkách. Tedy v podstatě Rakouská škola. Té měl ostatně Klaus plné čelisti (jméno Mises jsem poprvé a pak ještě x-krát slyšel od něj!). Za zády jeho ruka šmátralka ale ve skutečnosti šmátrala v keynesiánských a dalších pomatených politicko-monetárních nesmyslech, byť Keynese ty samé jeho čelisti odmítaly.

1 | 0

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top