Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Vzpomínáček — 29. srpna — Anna Letenská

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 29. srpna. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: „První měděné mince v Japonsku, bitva u Moháče, Atahualpa popraven španělskými conquistadory, sedmiletá válka, první americká indiánská rezervace v Indian Mills, bitva u Chlumce a Přestanova, první motocykl Gottlieba Daimlera, Anna Letenská, Ingrid Bergmanová, Zápis o zásadách česko-slovenské akce, Slovenské národní povstání, SSSR uskutečnil svůj první jaderný výbuch, Michael Jackson, Jaroslav Žák, Jana Bobošíková, 29. srpen 1968, Ingrid Bergmanová (sic), Bohumil Kulínský zproštěn obžaloby…“ Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

vzpominacek-29-8.jpg (18,757 kiB)
Vzpomínáček 29. 8.

708 — V Japonsku jsou poprvé raženy měděné mince.

1526 — Bitva u Moháče, v níž asi dvacetitisícová (uherská) armáda Ludvíka Jagellonského (české kontingenty i vojsko Jana Zápolského se zpozdily) byla po necelých dvou hodinách poražena zhruba padesátitisícovou tureckou armádou sultána Sulejmana I. Král Ludvík zde při útěku zahynul, aniž zanechal po sobě dědice trůnu. Turci měli otevřenou cestu do Uher, poplenili kraj až k Pešti a Ostřihomi (11. září vstoupili do Budína, město vypálili). Bitva znamenala konec vlády jagellonské dynastie a nástup Habsburků na český trůn. Rozpadla se česko-uherská personální unie (existovala od roku 1490).

1533 — Vládce Inků Atahualpa byl popraven špa­něl­ský­mi conquistadory.

1756 — Pruský král Fridrich II. Veliký vpadl do Saska, čímž začala sedmiletá válka.

1758 — V Indian MillsNew Jersey vznikla první americká indiánská rezervace.

1811 — V Brně byla prohlášena za veřejnou hospodářsko-vědeckou korporaci Moravsko-slezská společnost k povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy, která slučovala obdobné moravské dosavadní přírodovědecké spolky a také Slezskou hospodářskou společnost (ustavenou 27. dubna 1771). Mezi moravskými přírodovědci vynikli F. I. K. Hallaschka, F. Diebl a K. E. Rincollini.

1813 — Pronásledující francouzský armádní sbor generála Vandammeho byl zaskočen nedaleko Ústí nad Labem; u Chlumce a Přestanova (blízko Teplic) došlo k bitvě, v níž byli Francouzi obklíčeni a poraženi vojskem spojenců (za pomoci pruských jednotek generála Kleista). Iniciativa přešla na stranu protifrancouzské koalice.

1885 — Gottlieb Daimler sestrojil první motocykl.

1904 — Narodila se Anna Letenská, česká herečka († 24. října 1942)

anna-letenska.jpg (22,803 kiB)
Anna Letenská

Anna Letenská se narodila 29. srpna 1904 (v některých pramenech je uváděn chybný rok 1909) v Nýřanech u Plzně jako Anna Svobodová.

Pocházela z kočovné divadelní rodiny. Jejími rodiči byli herci Marie Svobodová (1871 — 1960) a Oldřich Svoboda († 1939). Rovněž její sestra Růžena No­vá­ko­vá (1899 až 1984) se věnovala herecké práci. Již jako dítě vystupovala na jevišti.

První stálé angažmá získala v roce 1919 u kočovné společnosti Suková — Kramuelová.

Působila v Jihočeském národním divadle v Čes­kých Budějovicích (1921 — 1929), společnosti Alferiho, Olomouci (1930 — 1931), Bratislavě (1931 — 1935) a Kladně (1935 — 1936). Od roku 1936 vystupovala v pražském Varieté. Po období bez angažmá, kdy také působila v Československém rozhlase, se výrazně uplatnila ve Vinohradském divadle (1939 — 1942).

Anna Letenská byla výrazná a zdatná komička. Skvěle vytvářela, díky svému selskému zjevu, energické, temperamentní a plnokrevné dívky a ženy (př. inscenace „Strakonický dudák“, „Bobří kožich“ i „Bouře“). Byly charakteristické svou věrohodností a pravdivostí. Byla pokračovatelkou herectví Marie Hübnerové.

Ve filmu debutovala v roli děvečky v dramatu KŘÍŽ U POTOKA (1937). Film však plně nevyužil jejího komediálního talentu a udílel jí malé roličky v různých komediích SLÁVKO, NEDEJ SE! (žena), SRDCE V CELOFÁNU (žena Koženého), ŽENY U BENZÍNU (hospodyně), MOŘSKÁ PANNA (Hrdá), UMLČENÉ RTY (teta Tonička), DVOJÍ ŽIVOT (Staňková), OKÉNKO DO NEBE, PROSÍM, PANE PROFESORE! (matka), PELIKÁN MÁ ALIBI (sousedka), RUKAVIČKA (služka), PRAŽSKÝ FLAMENDR (posluhovačka) a další.

Letenská dostala jen několik málo rolí, ve kterých mohla ukázat svůj talent, například: čekanka Marie v Borského ČEKANKÁCH (1940), nafoukaná paní správcová v Čápově BABIČCE (1940), služebná Anežka v komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1941) Miroslava Cikána, žena zřízence Biebra ve Fričově filmu VALENTIN DOBROTIVÝ (1942), paní Kučerová v RYBĚ NA SUCHU (1942), Marie v Binovcově snímku MĚSTEČKO NA DLANI (1942), matka v nedokončené pohádce DLOUHÝ ŠIROKÝ A BYZSTROZRAKÝ a poslední role paní domovnice Koubkové ve Vávrově komedii PŘÍJDU HNED (1942).

Pět posledních jmenovaných filmů natáčela v nejtěžším období svého života. Marie Letenská totiž pomohla se svým druhým manželem ing. arch. Vladislavem Čalounem rodině doktora, který ošetřoval jednoho z parašutistů, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Při tzv. „heydrichiádě“ byl její muž zatčen a vězněn gestapem.

Zatčena měla být i samotná Letenská, gestapáci jí ještě nechali dokončit její poslední snímek PŘÍJDU HNED (ve filmu však nenechala na sobě nic znát a skvěle zahrála komediální roli, i když musela trpět). Režisér tohoto filmu Otakar Vávra později vzpomínal, že vždy, když dokončili záběr, tak si šla Letenská sednout do rohu, dala hlavu do dlaní a tak „čekala“, kdy jí popraví manžela a kdy si přijdou pro ni. Hned po dokončení filmu odjela do vězení s balíčkem pro manžela, ale byla gestapem zatčena, uvězněna a vyslýchána.

Byla převezena na Pankrác, a přes terezínskou Malou pevnost do rakouského koncentračního tábora Mauthausen. I zde se snažila být veselou a plnou optimismu. Podle úmrtního listu nalezeného v archivu byla v Mauthausenu zastřelena 24. října 1942 v 10:56 v bunkru ránou do týla. Její manžel byl zabit později, 26. ledna 1943 v 16:45. Letenská se tak stala jedinou českou herečkou, která zahynula v koncentračním táboře (v Mauthausenu byl rovněž vězněn a umučen herec a písničkář Karel Hašler). Až dva měsíce po její popravě, 25. prosince 1942 byla v premiérových kinech uvedena komedie PŘÍJDU HNED (1942)…

Anna Letenská je nositelkou Československého válečného kříže in memoriam (1946). Na její počest byly na pražských Vinohradech a v Ostravě pojmenovány dvě ulice. V Divadle na Vinohradech je dnes umístěna její pamětní deska s bustou. Život a tragická smrt Anny Letenské inspirovaly spisovatele Norberta Frýdu k napsání novely „Kat nepočká“ (1958), která byla později zfilmována Františkem Filipem, s Jiřinou Bohdalovou v titulní úloze, pod stejnojmenným názvem.

1915 — Narodila se Ingrid Bergmanová, švédská herečka († 29. srpna 1982)

1916 — V Kyjevě přijat tzv. Zápis o zásadách česko-slovenské akce, který podepsali za Československou národní radu J. Dürich a M. R. Štefánik a za Svaz českých spolků na Rusi V. Vondrák a J. Wolf, za Slovenskou ligu v USA G. Kašík. Rada byla uznána za vedoucí orgán celého zahraničního odboje.

1944 — Vypuklo Slovenské národní povstání, centrem se stala Banská Bystrica. Organizačně je připravila Slovenská národní rada spolu se svým vojenským ústředím (podplukovník J. Golian). K povstání se připojily nejen partyzánské oddíly (maximálně 20 tisíc mužů), ale proběhla i mobilizace slovenské armády (v závěru až 60 tisíc vojáků). Slovenská národní rada převzala jménem československé vlády veškerou moc na Slovensku. Nástup německých elitních jednotek a pomalá sovětská vojenská pomoc znamenala postupné zmenšování povstaleckého území (původně až 15 tisíc km2).

1949 — Bývalý Sovětský svaz uskutečnil svůj první jaderný výbuch. Místem se stala jaderná střelnice ležící 130 kilometrů od kazašského města Semipalatinsk. SSSR se tak stal druhou zemí světa, která vyzkoušela jadernou zbraň.

1958 — Narodil se Michael Jackson, americký zpěvák, tanečník a skladatel († 25. června 2009)

1960 — Zemřel Jaroslav Žák, český středoškolský pedagog, spisovatel a scenárista (* 28. listopadu 1906)

1964 — Narodila se Jana Bobošíková, česká redaktorka, moderátorka a politička.

1968 — Poslední dny letošního nadmíru horkého srpna jsou poznamenány studenými šoky, které ovlivňují náladu mezi lidmi, třebaže je jim určeno další provolání „Všemu československému lidu“.

Slova o „normalizaci“ a „dočasném pobytu cizích vojsk“ jsou však vzdálena nedávným pojmům o obrodném procesu a demokracii.

Slovník politiků, jimž jsme všichni věřili, se začíná plnit zcela novými odcizenými pojmy.

Naděje polednové politiky se začínají rozplývat.

Do toho přichází zpráva z Bratislavy, kterou 30. srpna otiskuje také Rudé právo.

Jde o prohlášení slovenských delegátů pražského XIV. sjezdu KSČ, v němž je uvedeno, že „vzhledem k tomu, že se zástupci dubčekovské reprezentace ujali svých funkcí v mimořádně těžkých podmínkách, nepovažujeme za možné být členy orgánu, v jehož čele není Dubčekovo vedení.

Jak tomu rozumět, když vzápětí volají po svolání mimořádného sjezdu KSČ, aby se zabránilo rozkolu ve straně?

Ještě že máme možnost poslouchat zahraniční rozhlas: Rakouská vláda dementuje tvrzení moskevského listu Pravda, že v červenci a srpnu bylo do Československa přes Rakousko tajně dopraveno 22 pojízdných západoněmeckých vysílaček. Také firmy Siemens, Standart Elektro Lorenz a AEG — Telefunken odmítají tvrzení, že prodaly do Československa pojízdné vysílače.

Prezident USA Johnson v texaském San Antonio vyslovil varování před útokem Sovětského svazu na Rumunsko.

Ze zahraničního rozhlasu se dozvídáme i některé domácí události: Antonín Kapek, o němž jsme v posledních dnech neměli žádnou informaci — prý údajně trávil několik dní na své chatě mimo Prahu (vida ho, bojovníka!) oznámil, že se vzdává veškeré politické činnosti a rezignuje zároveň na funkci generálního ředitele ČKD Praha. Nepodílel se na žádném z posledních jednání, unikl sovětskému zatýkání a teď to všechno vzdává. Dnes už podle známých dokumentů víme, že byl vůbec první, kdo poslal Brežněvovi žádost o pomoc a že v květnu 1990 spáchal sebevraždu.

Sovětské jednotky začínají rozšiřovat první číslo tiskoviny s názvem Zprávy, které má vydávat „redakční rada při sovětských vojskách“, dovážejí se z Drážďan, kde se také tisknou. (Vycházely až do 10. května 1969 — celkem vyšlo 61 čísel.)

Předsednictvo Národního shromáždění vyjádřilo souhlas s požadavkem některých poslanců, aby se všichni poslanci formou čestného prohlášení vyjádřili, že „ani písemně, ani ústně nevyzvali vlády zemí Varšavské smlouvy k vojenskému zákroku v ČSSR“.

Vláda zahájila rozhovory se sovětským velením v Praze o stažení vojenských jednotek a uvolnění budov redakcí tisku, ČTK, rozhlasu a televize. Operativní skupinu ústředních orgánů při předsednictvu vlády vede jmenovaný místopředseda vlády František Hamouz.

Jako první jsou uvolněny budovy ÚV KSČ, Rudého práva a Karolina.

Zástupci sovětské armády požadují odstranit v hlavním městě všechna hesla, nápisy a plakáty, teprve za tohoto předpokladu opustí území hlavního města Prahy.

1982 — Zemřela Ingrid Bergmanová, švédská herečka (* 29. srpna 1915) (sic!)

2006 — Krajský soud v Hradci Králové zprostil sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského obžaloby ze zneužívání dvou sboristek. Neuvěřil totiž jejich výpovědím.

Svátky:

saint-sabina.jpg (82,988 kiB)
Svatá Sabina

Svátek mají Evelína/Evelina, Sabina; Umučení Jana Křtitele.

V občanském kalendáři má dnes svátek Evelína nebo také Evelina. Někteří badatelé se domnívají, že toto jméno je odvozeno od hebrejského jména Eva, které znamená „živá“, jiní pro změnu tvrdí, že se jedná o velmi staré keltské jméno.

V církevním kalendáři se dnes připomíná památka Umučení sv. Jana Křtitele. Jan Křtitel má svátek i 24. června — to je také datum, u něhož čtenář nalezne obšírnější vyprávění o této velké biblické postavě.

Dnes slaví svátek i Sabina, patronka Říma, žen v domácnosti a dětí. Jméno znamená, že jeho nositelka byla příslušnicí kmene Sabinů, sousedů Římanů. Ti jim v počátcích své historie unesli všechny jejich krásné dcery a ženy, a položili tak základ k úspěšnému rozvoji velkého Říma.

Sabina se narodila v 1. století v Římě. Podle legendy prý byla zámožnou, vznešenou a také krásnou ženou. Zřekla se pohanské víry a pod vlivem své otrokyně Serafie se nechala pokřtít. Spolu s ní pak každé noci sestupovala do římských katakomb. Serafia však byla zanedlouho zajata a ve vězení zmrskána. Sabina byla zatčena v srpnu roku 120. Je zajímavé, že se zachovalo jméno jejího soudce i rozsudek.

Římský soudce Elpidius rozhodl takto: „Sabina budiž popravena mečem pro nenávist k bohům.“ Snad proto, že Sabina zemřela tak mladá, byla často zobrazována umělci. Jejími atributy jsou palma, kniha a koruna. Takto je například znázorněna v kostele S. Apollinare Nuovo v Ravenně (6. století).

Shaana

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 070 × | Prestiž Q1: 5,46

+2 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Vzpomínáček — 29. srpna — Anna Letenská

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top