Štítky článku: •  

Stoupají a stoupají

Pamatujete, když jsem na podzim psal článek o tom, že letošní zima bude z hlediska dostupnosti potravin jednou z nejblbějších?

Pamatujete si, že jsem v srpnu psal o povodních v Číně, které budou mít vliv na cenu komodit, které mohou poskočit o tisícovku až dvě? Měl jsem dobrý odhad. Vezměte tedy na vědomí, že současná vysoká cena komodit je dána situací v Číně, kterou ovlivnily letní záplavy a koronavirus, který ovlivnil brazilskou a argentinskou zemědělskou produkci na jižní polokouli.

První vlaštovky, že toto nastane, jsem viděl už těsně po žních. V době, kdy jsou ceny obilí nejnižší, protože je ho všude dost, jsme se u nás na firmě při vykupování vůbec nehandrkovali. Naši obchoďáci, kteří by si pro korunu nechali vrtat koleno, bez problémů kývali na relativně vysoké výkupní ceny. Zemědělci měli slušnou úrodu a dostali za ní slušně zaplaceno. (Říkám slušně zaplaceno, nikoliv královsky zaplaceno.) Dostali tolik, že tím bez problémů pokryli svoje náklady, vynulovali některé ztráty z minulých let a vůbec byli velmi spokojení. Takové prachy za tunu už roky neviděli. Ovšem dneska si rvou vlasy…

Abych to vysvětlil, dovolte mi malou odbočku. Rozumný a prosperující zemědělec dodržuje takové neformální pravidlo třetin. Třetinu úrody „má prodanou už předem“. Někdy brzy zjara podepíše smlouvu s výkupem na zhruba třetinu předpokládané produkce. Výkup má zase svoje smlouvy s mlýny na prodej obilí, ve kterých si mlýny dávají obrovské smluvní pokuty, pokud by výkup nedodal ve stanovený čas příslušné množství. Mlýny jsou v podobné pozici vůči velkým pekárnám. Proto i výkupy uzavírají smlouvy se zemědělci, aby měli dodávky smluvně zajištěné a pokryté.

Cena za obilí dle této smlouvy bývá o trochu vyšší než cena ve žních. Není to žádná raketa, ale zemědělec z tohoto prodeje zpravidla pokryje svoje náklady právě u toho výkupu, který mu dodává i hnojiva, agrochemii a naftu. Zjednodušeně to berte tak, že zemědělec dá zhruba třetinu své úrody na pokrytí nákladů, které mu vzniknou, protože musí na to pole něco nasypat, pálí naftu a bojuje s cizopasníky, aby mu tu úrodu nesežrali.

Druhou třetinu výnosu zemědělec prodává zpravidla brzy po žních. Z těchto peněz pokryje náklady na mzdy, opravy techniky a tak podobně. Na této třetině úrody se moc nevydělá. Prodává se v době nejnižších cen a každý zemědělec se snaží vydržet s prodejem co nejdéle, protože ceny od žní zpravidla zvolna rostou. Čím déle vydrží, tím více dostane. Zemědělci ale zase nečekají příliš dlouho, protože během podzimu se ukáží stavy porostů na jižní polokouli a v té chvíli může cena i výrazně klesnout v očekávání úrody z Argentiny a Brazílie.

Poslední třetina úrody je zemědělcův osobní risk. Ta se prodává až další rok zjara. Může se na ní výrazně vydělat anebo výrazně prodělat. Pokud zemědělec vydělá, koupí si nový traktor, nebo vezme rodinu na dovolenou do Thajska. Pokud prodělá, nikam nejede a nekoupí si nic, ale nezkrachuje. Ne vždycky zemědělec čeká. Někdy prodá dřív, protože cena je tak zajímavá, že už mu risk nestojí za to.

Letošek je rok, kdy by se zemědělcův risk vyplatil úplně neuvěřitelně. Zároveň ale tento stav přišel po několika suchých letech, kdy byli zemědělci spíše na huntě a hodně z nich nemohlo čekat s prodejem příliš dlouho, protože už neměli peníze na provoz. Kromě toho dostali pěkné peníze už na podzim. Hodně z nich kývlo na velmi příjemné ceny po žních a prodali hned všechno. Nechtěli riskovat, že se cena úrody propadne a nemohli si dovolit čekat s prodejem na únor či březen. Spokojili se s tlustým vrabcem v hrsti.

Ti co ale vydrželi, ti teď prodávají za pohádkovou cenu.

Ve žních se tuna pšenice vykupovala zhruba za 4000 korun. Berte to jako ilustrativní hodnotu, protože záleží na parametrech té pšenice, záleží na vzdálenosti k dopravě, na obsahu dusíku a dalších věcech. Cena to byla velmi solidní, protože úroda byla výrazně nadprůměrná a v takových letech jdou ceny spíše dolů. Zemědělci proto neváhali a prodávali, dokud „jsou obchodníci blbí“.

Dneska se pšenice vykupuje skoro za 6000 Kč za tunu. Dvoutisícový rozdíl. Podobné je to i s ostatními plodinami. Dokonce i ta kukuřice, která se urodila naprosto rekordně, vzrostla podobně výrazně na ceně. Obchodníci nebyli blbí, že dávali hodně už ve žních. Oni byli naopak mazaní a pohádkově vydělali.

Dvousethektarový malý soukromý zemědělec mohl loni sklidit řekněme 1400 tun pšenice. Při dvoutisícovém rozdílu jde skoro o tři miliony korun. Sumička kulatá. Za to by byl pěkný traktor nebo slušný příspěvek do rodinného rozpočtu. Podotýkám, že je to jen cenový rozdíl, nikoliv celá suma.

Ti zemědělci, kteří v minulých letech dobře a úsporně hospodařili a díky tomu letos vydrželi s prodejem až doteď, ti si právě vytvořili rezervu na dva případné hubené roky.

Proč ten nárůst cen? Inu koronavirus. I když to vypadá, že se asijské státy s breberkou vypořádaly nejlépe, dovolte mi si myslet, že to nejspíš nebude tak přímočaré. Čínská zemědělská produkce se hodně propadla. Sice to bude propad jednorázový, ale lodě s pšenicí pěkně plují do Šanghaje a to už pár let nebylo. Mám zprávy i o tom, že transsibiřská magistrála tlačí na východ jeden vlak s obilím za druhým. Čína má hlad. Její vlastní zdroje (Čína je největším světovým zemědělským producentem daleko před Ruskem i USA) letos nenaplnily očekávání.

Před mnohem razantnějším zdražováním potravin nás v podstatě zachránila loňská velká úroda. Byla tak velká, že ceny začaly rapidně růst až teď (myslím úroda na severní polokouli, ne u nás). I když ceny zvolna rostly celý podzim a zimu, to hlavní se na cenovkách v obchodech teprve projeví. Ne, regály nebudou prázdné. Ale cena bude pořádná.

Vysoké ceny samozřejmě zamávají s rozvojovým světem — především s Afrikou — a zajistí víc migrační chuti po Evropě než všechny neziskovky a Kalerghiho plány dohromady. Pro nás znamená vyšší cena rohlíků jen tolik, že na dovolenou pojedeme místo na Malorku na Mácháč. Pro průměrného Egypťana to znamená, že se buď naobědvá, ale nebude mít na autobus do práce, nebo pojede do práce, ale bude hladovět…

Nesmíte se samozřejmě divit — na této situaci sice vydělají všichni zemědělci, ale nejvíc na ní vydělají obchodníci a velcí hráči. Ti, kteří dokázali včas a ve velkém nakoupit, kteří měli obilí kam uložit a kteří měli skutečné nefalšované a neupravované zprávy o vývoji situace. Ti, kteří věděli už ve žních, že ceny budou stoupat, protože si dovedli představit, co se bude dít na komoditní burze, až se projeví ty záplavy a covidový propad mobility pracovních sil v průmyslu i zemědělství, protože dneska je to propojené.

Proto si myslím, že koronavirová situace je všude víceméně stejná a liší se spíše v metodice statistických výkazů než skutečností. Liší se v množství lhaní, zavírání očí před realitou a trochu také v národních mentalitách. Ale dopady jsou víceméně všude stejné, jen jinak pojmenovávané. Česká republika je trochu výjimkou — negativní výjimkou. Já vím, že hodně mých čtenářů nevěří ani v breberu ani v to, že jde o normální pandemii a mají pocit, že o nic nejde, jen nám lžou… mám pro vás špatnou zprávu — velký byznys si myslí něco jiného. A velký globální nadnárodní byznys, ve kterém figurují obrovské lodě a větší prachy než je americký státní rozpočet, ten má lepší informace než zdejší chřipečkáři.

Mimochodem — to je právě jeden z důvodů, proč se zdráhám uvěřit tomu, že Babiš ztratil kontrolu nad situací s koronavirem u nás a nechce se mi zatím ještě úplně připustit, že je mimo realitu a že neví, co dělá. Jednoduše proto, že jeho lidi ve žních přesně věděli, jaká bude situace ve světě, jak se pohnou ceny, jak bude reagovat Čína na záplavy a koronavirus, jaké ztráty tam skutečně na produkci měli a jako jediní ze všech výkupců u nás dokázali nastavit tak velkorysé ceny, že všichni o překot prodávali Agrofertu a líbali jim čižmy za skvělé ceny. Ti stejní lidé jsou kolem Babiše pořád. Oni fakt umějí a jsou placení ne za přikyvování, ale za skutečný globální byznys. Ti se nezakecají. Věděli, co bude s půlročním předstihem a dokázali svojí radost nad super bomba bysznysem utajit tak, že si celý ten kšeft udrželi sami pro sebe.

Malá slovní úloha… pokud Agrofert vykoupil zhruba 6 milonů tun komodit a na každé tuně realizoval marži ve výši 2000 Kč, kolik je to peněz na Andrejovu volební kampaň? Podotýkám, že výkupy splní svoje plány, pokud na každé tuně mají na marži sto korun. Letos výkupy vydělaly nad plán cca jedenáct miliard. Něco si tam nechají na investice, něco bude rezerva, ale odhaduju, že Andrejko má k dispozici minimálně pět miliard čistá ruka, se kterými si může dělat, co chce. I když se to zdaní, pořád má peníze na sto volebních kampaní s drajvem, který si nedovedeme představit.

A samozřejmě platí, že když zemědělci dobře vydělali (i když ne tak dobře, jako velcí hráči), tak stoupnou ceny hnojiv a chemie. Hnojiva jsou také záležitost globálního byznysu a týká se to také celého světa a nejen babišovy Prechezy a Setuzy.

Teď už chápu, proč se celý podzim skoro žádné obilí nevyváželo, proč jsme byli ochotní zaplatit lecjaké smluvní pokuty, proč se zkracovaly termíny plateb, proč se všemi myslitelnými způsoby makalo na tom, aby se vykoupilo všechno co je k mání. Oni věděli bez příkras, jaké to bude. Tyhle odhady jsou skutečně těžká disciplína a každá chyba je drahá. Už jsem zažil situaci, kdy cena obilí stoupla na podobné ceny jako dneska a pak rázem spadla na třetinu. Ale letos ne, letos to zatím stále stoupá a stoupá.

Neříkám to proto, abyste na Andreje měnili názor. Jen bych chtěl, abyste věděli, jaké lidi má okolo sebe. Dovedu si proto představit, že nás Andrejko ještě může překvapit. Nevím, proč teď dělá to, co dělá. Nevím, proč budí zdání, že je úplně mimo… a možná i mimo je. Ale dobře vím, že jeho lidi dokázali celý podzim vytvářet zdání, že ceny komodit brzy spadnou dolů a je rozumné prodat, dokud je dobrá situace. A nikdo to neprokoukl. Kdyby kterýkoliv zemědělec tušil, že v únoru dostane za tunu o dva tisíce víc než v červenci, vzal by si půjčku, zaplatil by lidi i stroje z úvěru a z prodeje by pak pohádkově vydělal. Ale… je to riziko.

Já slyšel trávu růst právě tou vysokou cenou po žních bez handrkování. To mi říkalo, že se něco bude dít. Ale několikrát během podzimu jsem byl připraven připustit, že jsem se mýlil. Cena byla stabilní a já si připadal se svými předpověďmi jako blbec. Ale můj první odhad byl správný… 11. 8. 2020 jsem ve svém článku mimo jiné napsal toto:

Letos to ale bude zřejmě jinak. Nedokážu samozřejmě posoudit, jak vážný je rozsah čínských povodní, ale zřetelně vidím, že po několika letech se nikdo se zemědělci nehandrkuje o cenu a vykupuje se o sto šest. Cena je taková, že se hodně zemědělců ani nesnaží smlouvat. Mají pokryté náklady, letos budou slušně ziskoví a na konci roku se bude hodně investovat i opravovat, aby se nagenerovaly nějaké výdaje.

Ti kdo tomuto byznysu rozumí, už zřejmě mají jasnou představu, kolik milionů tun všeho bude muset Peking nakoupit. Letos zřejmě lodě zase vyplují směrem do Žlutého moře a cena opět až do ledna pěkně poroste. Pak se všichni budou modlit, aby úroda v Brazílii, Austrálii a Mosambiku moc nevyšla a cena poroste až do příštích žní.

Troufám si tvrdit, že cena pšenice může během zimy vystoupat o tisícovku i dvě na tuně. Lidem to prodraží chleba i krmení, ale skladovatelé budou mít pohádkové časy.

Vy, co máte nějaké ty slepičky, či prasátka doma, nakupte si zásoby krmení co nejdřív.

Čína, to není nějaká zemička třetího řádu. Oni mají spoustu peněz a mohou si letošní ztráty dovolit. Mohou si je dovolit mnohem víc, než si my můžeme dovolit zdražení chleba a masa. Oni tu cenu snesou a pokud budou muset, vyšroubují ji hodně vysoko, protože jediný nepřítel, který může Si-Ting-Pingovi opravdu zatopit, není USA a zákaz TikToku, ale normální hlad.

Už od jara tvrdím, že letošní zima bude jedna z nejblbějších za dlouhá léta. Bude drahota, že kecům o dvouprocentní inflaci přestane věřit poslední hujer nejpozději v únoru. Zásobte se. Zavařujte, nakládejte, šlapejte zelí, dělejte kompoty. Ať máte alespoň na ten drahý chleba. Pokud Čína vyhlásí nákupy, bude to fičák.

Píše Vidlák na vidlakovykydy.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 221 × | Prestiž Q1: 5,59

+7 plus Známkuj článek minus –2

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 9 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. PeTaX

Napsat nový komentář
Pepan

Necinkalo se náhodou v 89tém pro to abychom měli kapitalizmus a byly součástí západu? Tak čemu se prosím čemu.

0 | 1
PeTaX

A souvislost?

Kapitalismus potřebujeme, ale není tu. Soukromé firmy jsou soukromé jen nominálně. Stát soukromé vlastnictví nerespektuje.

Součástí Západu? No ano. Dokud byl kapitalistický a tržní. Jenže je čím dále tím méně. Západ už není tím Západem, kam jsme chtěli, ale stále více se blíží socialismu, ze kterého jsme toužili utéci.

1 | 0
Jan M.

Povodně v Číně se určitě nedaly předpovědět. Ale velký nárůst cen potravin v covidové době se rozhodně předpovědět dal. Ceny potravin a obilí silně rostou úplně ze stejného důvodu z kterého rekordně roste cena Bitcoinu: Globální ekonomika je totálně v řiti, je bezprecedentní tisk nových fiat peněz (v USA cca +20% všech dolarů v oběhu jen během pár týdnů v březnu, u nás cca +16,5%). V USA blázniví Demokrati ovládají WH, Kongres i Senát. V EU to s Eurokomisí je jistě ještě horší než s Demokraty. Z ekonomického hlediska jsou vládní covidová opatření na stejné úrovni jako samotná válka. A ve válce potraviny zdražují bezprecedentně. Moji prarodiče před WW2 měli hospodářství. Byli na tom špatně, protože měli 13 dětí (z toho jedno zemřelo v dětském věku), jejich výměra nebyla moc velká, a byli velmi zadluženi hypotékou. Ale jakmile začala válka, ceny obilí vyrostly tak prudce, že svou hypotéku velmi brzy splatili. Oni tedy paradoxně na WW2 vydělali. Samozřejmě ale pak prodělali na komoušské kolektivizaci. To je ale na jiný příběh. Když do těchto souvislostí dám Babiše, tak jeho lidi správně odhadli, jak zničující budou vládní covidová opatření a že situace bude velmi výrazně připomínat válku a že se tedy vyplatí neprodávat a naopak vykupovat za nízké ceny. Co se týče Bureše, tak pořád platí, že produkt o nulové hodnotě je nemožné prodat ani s nekonečně drahou marketingovou kampaní. Ano, ta jeho tupá a stupidní buzerace celé země a likvidace celých segmentů podnikání a ekonomické zbídačení jsou produkt s nulovou hodnotou. Bureš v politice končí. Překvapit může tím, že prodá svůj Agrofert a emigruje a v emigraci ze sebe bude dělat toho největšího politického vězně všech dob. Jemu totiž ve volbách jde o holou existenci: Kromě nekonečného množství jeho kriminálních kauz hraje i o holou existenci svého Agrofertu, totálně závislého na dotacích, státních zakázkách a spolupráci se státní mocí (např. finančákem).

3 | 1
PeTaX

Kdesi jsem četl úvahu, že ten Šlachtův politický projekt není nic jiného, než Babišovo záložní ANO-2021.

Protože, kde by Šlachta vzal, z ničeho nic, takové obrovské peníze? Z platu celníka si je jistě neušetřil.

A protože ostatní politické strany se potácí nad bankrotem, jen Agrofert má peněz, jak želez, nabízí se docela jednoduché vysvětlení…

1 | 0
PeTaX

PS: Jak tomu Vidlákovi z Covidu už poněkud hrabe, tak o venkově, zemědělství a potravinách psal dosud docela rozumně.

0 | 0
Papy

Tak ale ani v úvahe o cene obilia si neodpustil kopanec do "chripečkárov", aby tým pohladil svoje ego covidiota.

0 | 0
PeTaX

To ano. Jenže to máte jako s náboženským fanatismem. Skvělý ekonom, brilantní analytik, ale jakmile se v rozhovoru stočíte na víru, je z něj Koniáš křížený s Bobligem z Edelstadtu. ;-)

0 | 0
Borsuk

Covid v Brasilii? Fakt katastrofa ale jen na i-Dnes. Tam byl zase jakýsi srdceryvný šot s vykopanými hroby. Ve skutečnosti k 1:3.2021 vykazovala zhruba 217 milionová Brasilie necelých 9000 obětí covidu za celou dobu cca pes 1 rok!
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/brazilie-koronavirus-jizni-amerika-covid-19-pocet-nakazenych-statni-podpora-mest.A200507_004610_zahranicni_rapc

na webu
http://populace.population.city/brazilie/
se můžete podívat kolik lidí tam aktuálně umírá. Např. teď 4.3. cca ve 21 hodin to bylo za dnešek přes 3000 lidí (ne na covid ale úhrnem).
Přesto na i-Dnes tvrdí, že počet pohřbů je o 30% vyšší.
Takže šíření strachu a lži!

1 | 0
Borsuk

A navíc si myslím, že ceny zemědělských komodit nejsou úplně odrazem poslední úrody či neúrody. Jsou tady tzv. velcí hráči, kteří dokáží zahýbat trhem, ať už uvolněním zásob nebo naopak skoupením velké části produkce. Kdyby to bylo tak průhledné, jak si pan autor článku myslí, bylo snadné obchodováním přes futures vydělat slušné peníze. Ať si to pan autor zkusí, třeba jen virtuálně....

0 | 0

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top