Štítky článku: •  

Vzpomínáček — 30. srpna — Fanny Kaplanová a Rudý teror

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 30. srpna. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: „Objev země Františka Josefa, Fanny Kaplanová, Rudý teror, ustavující sjezd Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei, Zdeněk Řehoř, Henri Barbusse, třetí plán řešení sudetoněmecké otázky, ZOO Brno, horká linka mezi USA a SSSR, 30. srpen 1968, ustavující sjezd Českého svazu Cikánů — Romů, Pavel Nedvěd, Cameron Diaz, restaurace Pod Černým Vrchem, Charles Bronson…“ Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

vzpominacek-30-8.jpg (19,907 kiB)
Vzpomínáček 30. 8.

1873 — Rakousko-uherská polární expedice vedená Juliem von Payerem a Carlem Weyprechtem objevila souostroví nazvané země Františka Josefa.

1918 — Fanny Kaplanová spáchala neúspěšný atentát na Vladimíra Iljiče Lenina, což byla záminka k zahájení tzv. Rudého teroru.

Fanny Jefimovna Kaplanová, (rusky Фаина Ефимовна Каплан) známá také jako Fanny Kaplanová nebo Dora Kaplanová (10. února 1890, Ukrajina — 3. září 1918 Moskva) byla ruská politická revolucionářka.

Narodila se jako Feiga Chaimovna Roitmanová (Феига Хаимовна Роитман) v ukrajinské židovské rodině, jako jedna ze sedmi dětí. Již v raném mládí se stala politickou revolucionářkou. Brzy vstoupila do Strany socialistů-revolucionářů (Eseři).

V roce 1906 byla zatčena v Kyjevě za spoluúčast na výbuchu bomby a poslána do pracovního tábora na Sibiř. Propuštěna byla po Únorové revoluci v roce 1917, kdy padla carská vláda. Pobyt ve vězení ji podlomil zdraví, trpěla bolestmi hlavy a občasnou slepotou.

Po Říjnové revoluci došlo mezi socialistickými revolucionáři a bolševickou stranou k vážným politickým rozepřím. V důsledku čeho bolševici zakázali všechny ostatní politické strany. V té době se rozhodla Lenina zavraždit.

fanny-jefimovna-kaplanova.jpg (103,075 kiB)
Фаина Ефимовна Каплан

Stalo s tak dne 30. srpna 1918. Po shromáždění v bývalém Michelsonově závodě Lenin vycházel ven a zamířil ke svému automobilu, zde byl zasažen dvěma výstřely do ramene a krku.

I když byl vážně zraněn, brzy se uzdravil. Ale následky zranění trpěl do konce života. Ona sama byla na místě zatčena a při výslechu se přiznala. V poslední době, někteří historici zpochybňují oficiální verzi. Podle svědectví nebyl zřejmě Lenin vůbec zraněn a atentát mohl být i fingovaný. Argumentuje se také její částečnou slepotou a rozdíly mezi oficiální verzí a úředními dokumenty.

Dne 2. září 1918 byla odsouzena k trestu smrti a následující den zastřelena. Jediným svědkem popravy byl proletářský básník Demjan Bednyj.

Pro sovětskou propagandu představovala vždy zrůdu a netvora. Ani po pádu komunismu nebyla nikdy plně rehabilitována. 1. dubna 2002 byl odhalen v Moskvě bronzový památník (ulice 1. Šipkovskij Pereulok), autorem je slavný ruský sochař Alexander Frolov.

Rudý teror byla v sovětském Rusku kampaň masového uvězňování a poprav vedená vládou bolševiků. Podle sovětské historiografie Rudý teror oficiálně vyhlásil dne 2. září 1918 Jakov Sverdlov, ukončen byl v říjnu 1918. Mnoho historiků, počínaje Sergejem Melgunovem, však tento pojem používá pro celé období Ruské občanské války, tedy 1918–1922. Masové represe byly vedeny bez soudních procesů tajnou policií Čeka, společně s elementy bolševické vojenské tajné služby GRU.

Záminek pro zahájení teroru bylo mnoho. Z nich například neúspěšný pokus Eserů o převrat, zajetí vůdce Čeky Felixe Dzeržinského, zavraždění německého velvyslance Wilhelma von Mirbacha, smrt politiků Vladimira Volodarského a Mojseje Urického atd. Poslední kapkou byl 30. říjen 1918, kdy se Eserka Fanny Kaplanová neúspěšně pokusila zabít Lenina. Přestože jeho zranění byla poměrně vážná, dokázal se Lenin zotavit. Kaplanová byla 3. září zastřelena a SverdlovDzeržinským vyhlásili o den dříve teror.

Odhady počtu obětí jsou různé, nejvyšší odhadovaný počet je 1,7 miliónu lidí popravených komunisty během občanské války. Tento odhad je, ale neobjektivní neboť byl vydán bělogvardějskou komisí vedenou generálem Děnikinem. Většina historiků ale hovoří v číslech mezi 60 000 – 200 000 popravenými.

1919 — V Teplicích byl zahájen ustavující sjezd Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei (Německé sociálně demokratické strany dělnické); v čele stál J. Seliger (po roce 1920 L. Czech). Program strany byl důsledně autonomistický, požadoval rozdělení státu a vytvoření uzavřených národnostních obvodů; odmítal zároveň revoluční marxistické požadavky.

1920 — Narodil se Zdeněk Řehoř, český herec († 8. listopadu 1994)

1935 — Zemřel Henri Barbusse, francouzský prozaik (* 17. května 1873)

1938 — Prezident Beneš odevzdal Sudetendeutsche Partei nový návrh (předtím 27. července druhý návrh) na řešení sudetoněmecké otázky (tzv. třetí plán); plán předpokládal vytvoření pěti žup, v nichž by drželi fakticky moc henleinovci.

1953 — Byla otevřena Zoologická zahrada Brno.

1963 — Mezi Spojenými státy a Sovětským svazem byla zřízena horká linka.

1968 — Na schůzi předsednictva ústředního výboru KSČ projednali návrh referátu pro plenární zasedání ÚV KSČ, ale také četné návrhy na kádrové změny, jakož i návrh usnesení vlády o mimořádných opatřeních ke kontrole hromadných sdělovacích prostředků. Ještě týž den 30. srpna vydala vláda usnesení o těchto mimořádných opatřeních. Zřídila ÚTI — Úřad pro tisk a informace (zakrátko se ujal přiléhavý termín „Útisk“), jehož úkolem bylo jednotně usměrňovat a kontrolovat činnost tisku, rozhlasu, televize a ČTK, pracovat zároveň jako informační a konzultační středisko předsednictva vlády pro styk s redakcemi. Ředitelem byl jmenován Josef Vohnout (také příznačné jméno pro ten útisk!).

Za 14 dnů nato přijalo Národní shromáždění zákon o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a ostatních hromadných informačních prostředků, v němž je zakotveno zřízení „v zájmu dalšího pokojného vývoje“ v Čechách a na Moravě ČÚTI a na Slovensku SÚTI (Slovenský úřad pro tisk a informace). Dnes už víme, že tento zákon byl zrušen až k 29. březnu 1990 zákonem číslo 86/1990 Sb. o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích.

1969 — Za účasti 180 delegátů se konal v Brně ustavující sjezd Českého svazu Cikánů — Romů.

1972 — Narodil se Pavel Nedvěd, český fotbalista

Narodila se Cameron Diaz, americká herečka a modelka.

1994 — Byla znovuotevřena restaurace Pod Černým Vrchem, kde lze autora často zastihnouti. J

2003 — Zemřel Charles Bronson, americký filmový herec (* 3. listopadu 1921)

Svátky:

Svátek mají Vladěna, Fiakr/Fiacrius, Alexandr (Něvský).

V občanském kalendáři má dnes svátek Vladěna. Spolu s Vladanou se jedná o jména odvozená od Vladislavy a Vladimíry. Všechny tyto tvary lze vyložit jako „ženu, která vládne“.

Světec se zvláštním jménem Fiakr (sám se nazýval spíše Fiacriem) má dnes svátek v českém církevním kalendáři. Patřilo irskému mnichovi, který se jako poustevník usadil v polovině 7. století v Meaux blízko Paříže a žil tam až do své smrti. Legenda vypráví, že od biskupa Fara dostal kus lesa, který se začal měnit v kvetoucí zahradu plnou léčivých bylin, jakmile se ho Fiakr dotkl svou holí. Ostatky Fiakra, který byl po smrti velmi uctíván, jsou dodnes v katedrále v Meaux.

O nesmrtelnou památku tohoto světce se zasloužili nájemní kočí, takzvaní fiakristé, kteří po něm zdědili své jméno. Vše vzniklo tak, že kočí v Paříži měli své stanoviště právě u Fiakrova kostela. Fiakr však není znázorňován na kozlíku, ale téměř vždy s lopatou v ruce. Většinou má na sobě poustevnický oděv, někdy však také selské oblečení. Na obrazech stojí Fiakr často v zahradě, již obdělává lopatou.

V některých kalendářích (pravoslavném i některých protestantských) si dnes připomínají Alexandra Něvského (asi 1220–1263). Byl knížetem novgorodským (1236–51), od roku 1252 dokonce velkoknížetem vladimirským. Svedl mnoho vítězných bitev se Švédy (na Něvě 1240) a s vojskem řádu německých rytířů (na Čudském jezeře 1242), čímž upevnil své panství a zabezpečil severozápadní hranici své říše. Od roku 1380 je uctíván ve východní církvi jako světec. Vyznamenání, jež od roku 1725 nese jeho jméno, patří k těm významnějším.

Shaana

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 106 × | Prestiž Q1: 5,47

+2 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top