Štítky článku: •  

Vzpomínáček — 31. srpna — Čestmír Řanda a princezna Diana

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 31. srpna. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: „Zikmund korunován císařem, Charles Pierre Baudelaire, Jack Rozparovač, Trojdohoda, William Saroyan, Haagská konference snížila Československu tzv. příspěvek za osvobození, fingované přepadení německé vysílačky v Gliwicích, návrhy na způsob likvidace českého národa, Richard Gere, 31. srpen 1968 a 1969, Tereza Maxová, Čestmír Řanda, Sinn Féin poprvé vyhlásila jednostranné příměří, Ostravsko-opavská diecéze, princezna Diana…“ Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

vzpominacek-31-8.jpg (21,337 kiB)
Vzpomínáček 31. 8.

1433 — V Římě byl Zikmund slavnostně korunován císařem Svaté říše římské (stal se tak třetím Lucemburkem nosícím tento titul a čtvrtým, který získal titul král římský).

1867 — Zemřel Charles Pierre Baudelaire, francouzský básník (* 9. dubna 1821)

1888 — V Londýně začal řádit Jack Rozparovač.

1907 — Mezi Velkou Británií, Ruskem a Francií byla vytvořena Trojdohoda.

1908 — Narodil se William Saroyan, americký spisovatel arménského původu († 18. května 1981)

1929 — Haagská konference jednající o německých reparacích snížila Československu tzv. příspěvek za osvobození; původní částka 750 milionů zlatých franků (12 miliard 750 milionů Kč) byla snížena na jednu čtvrtinu, tj. 3 miliardy Kč, která měla být splácena po dobu 37 let.

1939 — Fingované přepadení německé vysílačky v Gliwicích příslušníky SS v polských uniformách se stalo záminkou k německému útoku na Polsko.

1940 — K. von Neurath a K. H. Frank předložili A. Hitlerovi návrhy na způsob likvidace českého národa.

1949 — Narodil se Richard Gere, americký herec a hudebník

1968 — Na zasedání ÚV KSČ (doplněném o členy zvolenými „vysočanským“ sjezdem) byl přijat moskevský protokol jako jediné východisko z dané situace. Politickou iniciativu měly v rukou reformní síly v čele s A. Dubčekem, které se domnívaly, že existuje reálné východisko z tragické situace (možnost normalizovat situaci v zemi a dosáhnout odchodu cizích vojsk).

V sobotu 31. srpna se konalo zasedání ÚV KSČ za účasti členů ÚKRK a některých delegátů XIV. mimořádného sjezdu, vybraných krajskými výbory KSČ. Hlavní referát měl A. Dubček, potom L. Svoboda informoval o postupu moskevských jednání a J. Smrkovský o znění moskevského protokolu. V. Biľak, J. Pilller, M. Jakeš, D. Kolder a další přenesli čestná prohlášení, že se nikdy, ani v posledních deseti dnech, nedopustili na lidu republiky ničeho, co by bylo v rozporu se ctí komunisty a občana Československé socialistické republiky.

Zasedání schválilo výsledky moskevských protokolů, zrušilo usnesení o svolání mimořádného XIV. sjezdu KSČ na 9. září a ustavilo komisi pro přípravu sjezdu komunistů v českých zemích. Kooptovalo do ústředního výboru sedm dosavadních kandidátů a 80 nových členů, zvolených na vysočanském sjezdu.

Z návrhů o kádrových změnách schválilo uvolnění M. Chudíka z členství v ÚV KSČ, z předsednictva byli uvolnění O. Švestka, D. Kolder, E. Rigo, F. Kriegel, z funkce kandidáta předsednictva ÚV KSČ uvolnilo A. Kapka a Č. Císaře uvolnilo z funkce tajemníka ÚV KSČ. Novými členy předsednictva ÚV KSČ byli zvoleni L.. Svoboda (čestný člen), E. Erban, J. Hetteš, L. Hrdinová, G. Husák, Vl. Kabrna, Z. Mlynář, K. Neubert, J. Pinkava, Š. Sádovský, V. Slavík, V. Šimeček, B. Šimon, A. Ťažký a J. Zrak. Novými kandidáty předsednictva ÚV KSČ se stali K. Poláček, F. Barbírek. Novým šéfredaktorem Rudého práva byl jmenován Jiří Sekera namísto O. Švestky, který byl pověřen řízením týdeníku Tribuna.

Ještě v průběhu zasedání z Moskvy L. Brežněv telefonoval A. Dubčekovi a kritizoval „nedemokratický způsob doplňování ÚV“, tj. kooptaci části delegátů vysočanského sjezdu do nového ÚV KSČ.

Ze své funkce byl odvolán ministr vnitra J. Pavel a na jeho místo jmenován Jan Pelnář. Ten okamžitě vydal rozkaz o dalších úkolech ministerstva, v němž je nutné konsolidovat bezpečnostní aparát, narušený v minulých dnech. Zároveň vydal tajný rozkaz o mimořádných opatřeních k zabezpečení klidu a pořádku.

V prohlášení umělců, novinářů a vědců se dementují zprávy ze zahraničí o tom, že naši kulturní pracovníci opouštějí republiku. „Lidé, kteří jsou za hranicemi, jsou tam legálně, nehodlají vytvářet novou emigraci, naopak se chtějí vrátit domů.“

Moskevská Pravda uveřejnila článek, podle něhož „řádilo v ČSSR na 40 000 ozbrojených kontrarevolucionářů.“

Americká agentura AP a některé rozhlasové stanice přinesly zprávu o současném pobytu čs. ministra zahraničních věcí J. Hájka ve Švýcarsku a jeho cílem je ustavit čs. vládu v exilu.

Ve Washingtonu se konala schůzka velvyslanců zemí NATO a státního departmentu USA. Komuniké konstatovalo „nejsilnější přítomnost sovětských ozbrojených sil ve střední Evropě od druhé světové války, což představuje ohrožení bezpečnosti USA a jejich spojenců.“ Je proto nutné uvést v život konkrétní opatření k zajištění společné bezpečnosti.

1969 — Ze SSSR se vrátila čs. delegace vojenských prokurátorů po týdenním pobytu.

Vyšlo 32stránkové vydání Rudého práva s hlavním titulem „Neprošli…“, které připravili Miroslav Moc, Karel Douděra, Jaroslav Kořínek a Otakar Svěrčina. Za autory byli uvedeni Karel Janík a Ota Staník. V tzv. dokumentární reportáži ze srpnových dnů 1969 s mnoha reportážními snímky byl otištěn statistický přehled (viz záznam z 25. 8.) a v líčení jsou například titulky „Duše se prodávají a kupují“, „Návštěvy u jistého diplomata“, „Demokraté národní a sociální“, „Probuzení předúnorových prominentů“, „Vysílačka nenávisti“, „Boj o ulici začíná“, „Kontra nastupuje do útoku“.

1971 — Narodila se Tereza Maxová, česká modelka

1986 — Zemřel Čestmír Řanda, český herec (* 5. prosince 1923)

cestmir-randa.jpg (37,001 kiB)
Čestmír Řanda

Čestmír Řanda se narodil 5. prosince 1923 v Rokycanech. Vystudoval a odmaturoval strojní průmyslovku (1944) a v Rokycanech nastoupil do zaměstnání.

Již při studiích a při práci hrával v ochotnickém spolku. Jaroslav Průcha ho v roce 1945 přiměl jít na studium herectví na dramatické oddělení pražské Konzervatoře, kterou absolvoval v roce 1948.

Už jako posluchač konzervatoře vystupoval na prknech Národního divadla.

Poté přešel do divadla v Plzni (1948 — 1960), s výjimkou základní vojenské služby (1950 — 1952).

V Plzni se příležitostně věnoval také režii. V letech 1960 — 1966 se stal členem Divadla na Vinohradech a nakonec od 1. srpna 1966, až do své smrti 31. srpna 1986, se stal členem činohry Národního divadla.

Již od počátků své divadelní dráhy vytvářel na jevištích převážně dramatické role. Už ve Vinohradském divadle dosáhl několika úspěchů (například biskup v „Nápadnících trůnu“). Do Národního divadla (kde byl dokonce v letech 1969 — 1970 šéfem činohry) přišel již jako vyzrálý a zkušený herec. Do velkých dramatických postav ho předurčovala statná a silná postava, široká a kulatá tvář a dutě hluboký tembr.

Postavy vytvářel v duchu realismu a s nejrůznějšími charakterovými vlastnostmi, které vynikaly fyzickou vitalitou a mimickou životností. Stejně dobře vytvářel také komediální role s nadsázkou a karikaturou („Třetí zvonění“, „Poslední dobrodružství Dona Juana“). Jeho doménou však byly vážné role („Višňový sad“, „Bílá nemoc“, „Tomáš Becket“, „Nebožtík Nasredin“ a další). Často vystupoval ve vážných rolích Shakespearovských. Řanda se věnoval rovněž dramaturgické a spisovatelské práci (napsal řadu skečů pro televizi a rozhlas). Na jeho herectví navazuje také syn Čestmír Řanda ml. (* 1959).

Ve filmu debutoval v roce 1953 malou rolí Slavomíra Mlejnka v Pušově středometrážním příběhu KREJČOVSKÁ POVÍDKA. Brzy se stal divácky populárním hercem a šel „z role do role“. Často hrál různé oblíkané pány z vyšších kruhů, nebo také venkovské balíky, intelektuály i omezence.

Nejvýznamnější byly jeho role regenta Valečského z Valče ve Vláčilově dobrodružném filmu ĎÁBLOVA PAST (1961), Žida Marmulstauba v Brynychově dramatu TRANSPORT Z RÁJE (1962), nerozhodného Drdy v Machově komedii TŘI CHLAPI V CHALUPĚ (1963), Weinera v Brynychově dalším dramatu …A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH (1964), natvrdlého Dr. Tomečka v Podskalského trezorové komedii BÍLÁ PANÍ (1965), principála ve Fričových LIDECH Z MARINGOTEK (1966), Winklera ve Vávrově dramatu KLADIVO NA ČARODĚJNICE (1970), záludného generála Otise ve Vorlíčkově komedii PANE, VY JSTE VDOVA! (1970), vodníka Alberta Bacha v další Vorlíčkově komedii JAK UTOPIT DR. MRÁČKA ANEB KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH (1974), otce Valentu ve snímku DVA MUŽI HLÁSÍ PŘÍCHOD (1975), přitroublého hospodského v pohádce HONZA MÁLEM KRÁLEM (1976), zločineckého docenta Mlejnka v komedii COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT (1977), hostinského v PRINCI A VEČERNICI (1978) nebo ředitele Národního divadla v Krejčíkově BOŽSKÉ EMĚ (1979).

Film mu bohužel dával jen malé role (o to byly však výraznější). Jediná jeho větší role — a zároveň životní byla postava Drtílka v Machově komedii PŘEHLÍDCE VELÍM JÁ (1969). Naposledy se divákům uvedl rolí viceprezidenta v dramatu ZUŘIVÝ REPORTÉR (1987), který měl premiéru až po jeho smrti.

Od začátku své herecké kariéry se uplatňoval v rozhlase, dabingu a zejména v televizi (inscenace ZAČÁTEK KONCE, MODLITBA PRO KATEŘINU HOROVITZOVOU, ODSOUZENÝ Z PINKTOWNU, NEVIDITELNÝ, IKARŮV PÁD, NEZRALÉ MALINY, PŘÍPAD PLATFUS a seriály 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, CHALUPÁŘI, ARABELA, DYNASTIE NOVÁKŮ, DOBRÁ VODA, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, BAMBINOT, ZLÁ KREV, SYNOVÉ A DCERY JAKUBÁ SKLÁŘE a další. V roce 1977 získal titul Zasloužilého člena Národního divadla a roku 1978 titul Zasloužilého umělce. Čestmír Řanda zemřel 31. srpna 1986 v Praze v nedožitých šedesáti tří let. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově. [zdroj]

1994 — Sinn Féin, politické křídlo Irské republikánské armády, poprvé vyhlásila jednostranné příměří.

1996 — Začala působit nově zřízená (30. května t. r. papežem Janem Pavlem II.) římskokatolická Ostravsko-opavská diecéze; jejím biskupem se stal F. V. Lobkowicz.

1997 — Zemřela Diana Frances Spencer, britská princezna z Walesu, bývalá manželka prince Charlese (* 1. července 1961)

diana-frances-spencer.jpg (61,660 kiB)
Diana Frances Spencer

Diana Frances Spencer, známá pod jménem Princezna Diana, (1. července 1961 Sandringham — 31. srpna 1997 Paříž) byla první manželkou následníka britského trůnu prince Charlese a matkou jeho dvou synů.

Po svém rozvodu se soustředila na charitativní práci pro Červený kříž a zejména na boj proti AIDS a pozemním minám.

Ve své době patřila mezi nejznámější a nejpopulárnější světové osobnosti.

Spolu se svým tehdejším přítelem Dodim al-Fayedem zahynula při automobilové nehodě, jejíž příčiny se později staly předmětem spekulací a konspiračních teorií.

Pozdě v noci 30. srpna 1997 opustila se svým milencem Dodim Al-Fayedem hotel Ritz v Palace Vendome v Paříži a snažila se uniknout devíti francouzským novinářům, kteří ji pronásledovali. Krátce po půlnoci v neděli 31. srpna vjelo auto do tunelu poblíž Place de l´Alma.

Řidič jel při útěku bulvárním novinářům rychlostí 95-110 km/h, čímž překročil povolenou rychlost. Automobil značky Mercedes narazil do zdi na pravé straně, odrazil se a čelně narazil do třináctého z pilířů, který podpíral střechu tunelu.

Dodi al Fayed a Henri Paul byli mrtví hned na místě nehody. Lady Diana ležela uvězněná pod troskami auta. Poté, co ji záchranáři stabilizovali a odvezli do nemocnice, se zjistilo, že její zranění jsou příliš rozsáhlá. Její srdce bylo přemístěno z levé na pravou stranu hrudníku s rozřízlou plicní tepnou. I přes operaci museli lékaři nakonec konstatovat Dianinu smrt.

Lionel Jospin (francouzský premiér), Bernadette Chirac (manželka prezidenta Jacquese Chiraca) a Bernard Kouchner přišli vzdát princezně poslední poklonu. Do Anglie tělo převezl princ Charles a Dianiny dvě sestry.

2000 — Zemřel Pavel Tigrid, český spisovatel, publicista, politik (* 27. října 1917)

Svátky:

Svátek mají Pavlína, Pavlín a Rajmund.

V občanském kalendáři má dnes svůj svátek Pavlína. Základem tohoto jména je latinské slovo paulus, což znamená „malý“. Pavlína nebo také Pavla má v kalendáři svátek hned několikrát: Pavla Římská jej měla již 26. ledna, Pavla Frassinettiová 11. června a konečně Pavla Alžběta Cerioliová až 24. prosince.

Svůj svátek však také může slavit Pavlín, protože v kalendáři je dnes vzpomínka na Pavlína Trevírského, který se narodil kolem roku 300 v Akvitánii ve vznešené rodině. Ve svých 46 letech se stal nástupcem trevírského biskupa Maximina, od něhož předtím přijal i kněžské svěcení (Trier, Německo). Když císař Konstantin žádal na koncilu v Arles (Francie), aby byl alexandrijský patriarcha Atanáš odsouzen, byl Pavlín jako jediný z biskupů proti tomu. To se mu stalo osudným, neboť musel odejít do vyhnanství až do Frýgie (dnes západní Turecko), kde 31. srpna roku 358 zcela vysílen zemřel. Dnes jsou jeho ostatky uloženy v kostele sv. Pavlína v Trevíru. V rakvi z cedrového dřeva je tam prý přenesl biskup Felix koncem 4. století a pochoval je v kryptě původního kostela. Později byla drahocenná rakev přenesena i s tělem do sarkofágu, který je dodnes k vidění.

V církevním kalendáři má dnes svátek Rajmund. Základem tohoto jména je starofranské Radin-mund čili „ochránce rady“. Dnešní světec se jmenoval celým jménem Rajmund Nonnatus čili Nenarozený. Toto zvláštní jméno dostal proto, že musel být vyříznut z těla své zesnulé matky. Stalo se tak roku 1204 v Portellu (Španělsko).

Jako mladý muž vstoupil Rajmund v Barceloně do řádu mercedářů, který se věnoval vykupování křesťanských zajatců v Africe. Byl natolik šlechetný, že když jednou neměl dostatek peněz, nabídl sám sebe jako rukojmí a strávil pak v krutém vězení několik měsíců. Zemřel velmi mladý 31. srpna 1240 v Cardoně (Španělsko). Rajmund se stal patronem těhotných, chudých, dětí a nevinně obžalovaných. Samozřejmě se k němu modlí těhotné ženy, aby jim dopomohl ke šťastnému porodu a také proti horečce. Rajmund Nonnatus byl v roce 1567 začleněn do římského martyrologia a roku 1681 byl jeho kult povolen pro celou církev. Na některých vyobrazeních nebo sochách je zachycen v kardinálském oblečení. Není však jisté, zda tuto hodnost vůbec kdy zastával.

Shaana

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 882 × | Prestiž Q1: 5,37

+2 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top