Štítky článku: •  

Politici vám lžou, zaměstnanost není důležitá!

Politici a lidé jimi placení se vás budou stále snažit přesvědčovat o tom, že zaměstnanost lidí je to nejdůležitější a že je třeba řešit nezaměstnanost jako klíčový problém společnosti. Současně vám budou nabízet i nějaká vlastní řešení.

Je to součástí státní indoktrinace, která vás má přesvědčit o tom, že jediný způsob jak řešit „zásadní a klíčové otázky“ ve společnosti je financování těchto lidí a jejich ulítlých nápadů.

Tato hesla můžeme vidět zejména v této době na různých předvolebních billboardech skutečně všech politických stran — i těch, které se nazývají liberálními. Skutečnost je bohužel taková, že politik vám sám o sobě nedokáže přinést žádný užitek ani v této oblasti.

Politik umí jediné:

  • vzít vaše peníze a utratit je za něco, o čem vás přesvědčí, že je to užitečné,
  • nebo ten lepší případ, že zruší své špatné předchozí rozhodnutí (zákon, vyhlášku, …).

Týká se to i zaměstnanosti. Politik umí jedině vzít vaše peníze a za tyto peníze zaměstnat někoho, čímž formálně zřídí funkci. Vy v přesvědčení, že vytvoření jakéhokoli pracovního místa je to nejdůležitější, mu za to budete velmi vděčný.

Zaměstnávání lidí samo o sobě není ale vůbec pro společnost přínosné. Důležitá je produkce.

Můžeme to vidět zcela jasně na naší historii, kde jsme měli sice 100% zaměstnanost, ale přitom produkce v té době šla rapidně dolů.

Totéž (jen v menším rozsahu) vidíme i dnes včetně další a další snahy tyto metody rozvíjet a financovat. Pokud dnes někdo hájí veřejné zaměstnávání nebo omezování technologií, které nahrazují lidskou práci, nedělá nic jiného, ​​jen že brzdí produkci a vývoj, tedy i blahobyt celé společnosti.

PhDr. Zuzana Kusá, Ph.D., CSc. („Expertka“ Slovenské akademie věd):

Je velmi důležité, aby aktivační práce mohly organizovat i státní podniky jako Lesy SR a povodí řek, protože tím by se rozšířil okruh, kde by nezaměstnaní mohli realizovat. Stát by měl být aktivnější, je to běžné i v západní Evropě. V Rotterdamu zaměstnávají prodavače lístků v autobuse. Automat na jízdenky je sice levnější, ale bere lidem práci.
obama.jpg (8,584 kiB)
Barack Hussein

Velmi podobná prohlášení slyšíme i z jiných zemí, dokonce i od amerického prezidenta Baracka Obamy:

Slévárna, která potřebovala 1000 zaměstnanců, je nyní schopna dělat stejnou práci se 100 zaměstnanci. Takže propouštění se stala pravidelnými a již nejsou dočasnou součástí hospodářského cyklu.
A netýká se to jen dělníků, pokud jste bankovní pokladník, telefonní operátor, nebo agent cestovky, můžete vidět postupné nahrazování těchto profesí bankomaty a internetem.

Podle těchto státních expertů a vysokých státních funkcionářů, je řešení nezaměstnanosti hlavně v likvidaci nebo prevenci přístupu nových technologií na trh a nahrazování jich lidskou prací.

Pokud bychom vycházeli z této teorie, zároveň by museli tito lidé souhlasit i s tím, že jakýkoli technický prostředek, který ulehčí člověku od práce navíc, by měl být zlikvidován, aby se ta práce uchovala a aby ji tedy mohli vykonávat lidé. [Jak se to liší od rozbíjení strojů na sklonku devatenáctého století? Pozn. red.]

Pokud bychom měli vykopat velkou jámu podle jejich teorie:

  • namísto bagru bychom museli použít lopatu
  • namísto lopaty lžičky
  • a nakonec bychom skončili u holých rukou.

Vykopání resp. vyhrabání jedné velké jámy by nás stálo tolik času, námahy a prostředků, že kopání velkých jam by si mohli dovolit jen ti nejbohatší, kteří by si mohli dovolit zaplatit velké množství lidí. Výsledek by byl tedy takový, že práce by nebylo více, ale mnohem méně a výsledné produkty této práce (zboží, služby …) by byly velmi drahé.

A tedy pokud bychom měli postupovat principiálně podle teorie těchto lidí, žili bychom jako v pravěku.

Peter Schiff:

Co by se stalo, pokud bychom teoreticky všichni nemuseli pracovat a vše by za nás dělaly stroje? Vždyť by to bylo úžasné!
Peter Schiff o Obamově teorii, že technologie ničí pracovní místa (slovenské titulky)

Co se stane, když ze 100 lidí je jen jeden produktivní? Pomůže nám, pokud vezmeme část jeho produkce a rozdělíme ji mezi zbývajících 99 lidí tím, že je uměle zaměstnáme? Lidé budou mít práci a příjem, ale to, že budou dělat neproduktivní práci, nijak nepomůže růstu společnosti a nijak nám to nezajistí větší blahobyt.

Milton Friedman:

Důležité je jen to, co tvoří produktivní část obyvatelstva …
M. Friedman: Nejtrvalejší ekonomický omyl všech dob (slovenské titulky)

Tím, že obíráme produktivní lidi o jejich příjmy a dáváme je na vytvoření nových umělých pracovních míst, škodíme celé společnosti. Produktivní člověk má následně méně zdrojů na využití a investice a neproduktivní ztrácí motivaci najít si skutečnou produktivní práci. [Snad jediný (a velmi opatrný) klad bych byl schopen najít u krátkodobých „umělých“ pracovních míst, aby lidé nepřišli o pracovní návyky. Ovšem to není to, co stát dělá. Pozn. red.]

Toto je také důvod, proč mnozí ekonomové považují státem uváděná čísla o nezaměstnanosti za velmi zavádějící a optimistická. Měli by se do nich započítat i všichni lidé, kteří pracují na uměle vytvořených pracovních pozicích. Do této kategorie by spadalo i místo amerického prezidenta nebo zmiňované expertky ze SAV. [A následně celý gigantický státní aparát, jehož dopady na produktivní zaměstnanost jsou destruktivní i sekundárně. Pozn. red.]

Důležitá je tedy produkce, tvoření hodnot a ne zaměstnanost. Pokud by platil opak, bylo by přece přínosné, pokud bych vám na domě rozbil okno, protože sklenář by měl práci. Nebo rovnou celý dům, protože stavbaři by měli více práce. Nebo nejlépe celé město. To by neuvěřitelně zvýšilo poptávku v oblasti stavebnictví v daném regionu a tedy vedlo i k větší zaměstnanosti. [Socialisté v této souvislosti rádi připomínají stavbu pražské Hladové zdi za krále Karla IV. v letech 1360–1362. Pověst říká, že se jednalo o „sociální“ program krále pro městskou chudinu při hladomoru z roku 1361, pravda je ale taková, že zeď měla významný obranný a strategický význam a začala se stavět ještě před vypuknutím hladomoru (a zajímavostí je, že král osobně na stavbu denně docházel a manuálně se na stavbě sám podílel několik hodin denně. Pozn. red.]

Ale to, že by to byla jen škodlivé, popisuje jednoduše a názorně i teorie klamu rozbitého okna: [Samozřejmě, jde o známý Bastiatův příklad. Pozn. red.]

Frédéric Bastiat: Klam rozbitého okna (slovenské titulky)
paul-krugman-meme-i2.jpg (101,558 kiB)
Paul Krugman's War

Přesto se najde mnoho ekonomů a politiků, kteří tuto teorii neberou v úvahu a nadále považují principiální likvidaci hodnot a krádež majetku za přínos pro společnost.

Jedním z nich je i uznávaný ekonom Paul Krugman, který již vícekrát hovořil o tom, jak druhá světová válka pomohla ekonomice Spojených států …

Proto nevěřte politikům a jejich expertům, pokud vám tvrdí, že umí vytvořit pracovní místa a tím vám zlepší život. Umějí vytvořit jen umělá pracovní místa za vaše peníze, ale ty společnosti žádný užitek nepřinesou, spíše naopak.

Autorem článku je pan Martin Bulák

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 301 × | Prestiž Q1: 7,19

+6 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top