Štítky článku: •  

Vzpomínáček — 2. září — František Hanus

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 2. září. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: „Bitva u Actia, Karel IV. korunován českým králem, obranný spolek šlechty České koruny, císařské nařízení zakazovalo činnost českobratrských sborů, Valdštejnovo vojsko dorazilo do Olomouce, velký požár v Londýně, armáda Unie obsadila Atlantu, Vojtěch Náprstek, Henri Rousseau, České národního sdružení v Chicagu, papežská bula o delimitaci československých diecézí, Pierre de Coubertin, všeobecná mobilizace Francie a Velké Británie, japonská kapitulace, Ladislav Potměšil, vláda zamítla komunistický návrh na zavedení milionářské dávky, Karel Kutlvašr, Keanu Reeves, Salma Hayek, 2. září 1968, Ho Či Min, J. R. R. Tolkien, Národní den Československa na světové výstavě dopravy a spojů v kanadském Vancouveru, František Hanus, obnovena tradice povinné devítileté školní docházky…“ Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

vzpominacek-2-9.jpg (19,165 kiB)
Vzpomínáček 2. 9.

31 př. n. l. — Octavianus zvítězil nad Marcem Antoniem a Kleopatroubitvě u Actia.

1347 — Na Pražském hradě se konala korunovace Karla Lucemburského a Blanky z Valois za české vladaře; šlo o první korunovaci, při níž bylo použito nové královské koruny. Na paměť korunovace byl na Novém Městě pražském založen chrám Panny M. Sněžné (den po korunovaci).

1415 — Sjezd české a moravské husitské šlechty v Praze vytvořil obranný spolek šlechty České koruny proti dekretům kostnického koncilu a jejich vykonavatelům.

Do čela spolku byli postaveni tři hejtmani: nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartemberka, moravský zemský hejtman Lacek z Kravař a Boček z Kunštátu. Spolek odmítl rozsudek nad Husem a zaslal 5. září do Kostnice písemný protest proti jeho upálení, který podepsalo 452 pánů; protest byl napsán v osmi exemplářích. Trvání spolku bylo stanoveno na šest let.

1602 — Zvláštním císařským nařízením (na nátlak papežského nuncia) se zakazovala činnost českobratrských sborů (s odvoláním na svatojakubský mandát z 25. července 1508); bratrské sbory v Mladé Boleslavi a Týně nad Vltavou byly uzavřeny. Na statcích krále a některých katolických šlechticů bylo přikázáno poddaným přestoupit ke katolictví; zvlášť aktivně se choval Jaroslav Bořita z Martinic, pán na Smečně, který nařídil svým poddaným pod trestem vyhoštění, aby o Velikonocích přišli ke zpovědi a přijali svátost oltářní jen pod způsobou chleba.

1626 — Valdštejnovo vojsko dorazilo do Olomouce a dále táhlo přes Kroměříž k Uherskému Brodu a pak na Slovensko. Ke srážce s Bethlenem však nedošlo, poněvadž ten se svým vojskem ustupoval dál na východ, 10. října zahájil jednání ve Vídni o příměří a 20. prosince t. r. sjednal s císařem mír.

1666 — Začal velký požár v Londýně.

1864 — Americká občanská válka: armáda Unie pod velením generála Williama T. Shermana obsadila Atlantu v Georgii.

1894 — Zemřel Vojtěch Náprstek, český vlastenec (* 17. dubna 1826)

1910 — Zemřel Henri Rousseau, francouzský malíř (* 21. května 1844)

1914 — V Chicagu došlo k založení Českého národního sdružení z řad amerických Čechů; sdružení spolu s katolickou Slovenskou ligou v Pittsburghu vypsalo v prosinci 1914 tzv. národní daň na financování zahraničního odboje.

1937 — Vyšla papežská bula o zevní delimitaci československých diecézí; do souladu byly uvedeny hraniční nesrovnalosti vůči Rakousku, Maďarsku a Rumunsku. Později se měl vyřešit hraniční přesah pražské a olomoucké diecéze do Pruského Slezska, řezenské do Čech a vratislavské do země Moravskoslezské.

Zemřel Pierre de Coubertin, francouzský pedagog a historik (* 1. ledna 1863)

1939 — Francie a Velká Británie vyhlásily všeobecnou mobilizaci.

1945 — Na palubě lodi USS Missouri byla podepsána japonská kapitulace — konec druhé světové války v Asii.

Narodil se Ladislav Potměšil, herec

1947 — Vláda zamítla většinou hlasů komunistický návrh (předložil J. Dolanský) na zavedení tzv. milionářské dávky (mimořádného zdanění), která by přinesla prostředky na příplatky rolníkům v důsledku velkého sucha (vázlo zásobování). Nekomunistické strany navrhovaly jiné zdroje (úspory ve státní sféře, postihy spekulantů). Komunisté za prosazení svého návrhu jednak „mobilizovali lidové masy“ (prostřednictvím ROH — telegramy, rezoluce) a jednak uzavřeli dohodu se sociální demokracií o společném postupu (12. září). Vláda nakonec přijala 21. září kompromisní návrh o „mimořádné dávce z majetku a z nadměrných zisků“; parlament jej schválil 31. října 1947.

1961 — Zemřel Karel Kutlvašr, československý legionář, důstojník a generál, který velel Pražskému povstání (* 27. ledna 1895)

1964 — Narodil se Keanu Reeves, americký herec

1966 — Narodila se Salma Hayek, mexická herečka a modelka.

1968 — Čs. vláda projednala celkovou situaci ve sdělovacích prostředcích a schválila návrh zákona o některých opatřeních v oblasti periodického tisku a v ostatních sdělovacích prostředcích. Vzala na vědomí, že v nejbližších dnech budou uvolněny hlavní objekty Čs. rozhlasu a Čs. televize.

Vyzvala funkcionáře národních výborů, aby vstupovali do styku s veliteli jednotek armád Varšavské smlouvy ve svém okolí, uplatňovali přitom požadavky, jejichž splnění je nezbytné pro normalizaci života v zemi.

Zároveň vláda zřídila „operativní štáb pro sledování oboustranného plnění moskevských dohod“.

Ředitel nově zřízeného Úřadu pro tisk a informace (později ČÚTI — Český úřad pro tisk a informace) J. Vohnout svolal poradu vedoucích pracovníků tisku, rozhlasu a televize, aby s nimi projednal otázky žurnalistické práce v nové současné situaci.

Sovětská vláda v diplomatické nótě Spolkové republice Německa obviňuje bonnskou vládu z odpovědnosti za vývoj událostí v Československu.

Předseda čínské vlády Čou En-laj uvedl u příležitosti přijetí severovietnamského velvyslance, že výsledek sovětsko-československých rozhovorů v Moskvě je vynucený pomocí bajonetů a má odvést pozornost světa od obětování zájmů čs. lidu. „Sovětský imperialismus“ na základě své politiky spolupráce s USA usiluje o nové rozdělení světa.

1969 — Zemřel Ho Či Min, vietnamský státník (* 19. května 1890)

1973 — Zemřel John Ronald Reuel Tolkien, spisovatel, lingvista (* 3. ledna 1892)

john-ronald-reuel-tolkien-prsten.jpg (46,690 kiB)
Pán Prstenů Tolkien

J. R. R. Tolkien byl anglický spisovatel, filolog a univerzitní profesor, nejvíce známý jako autor Hobita a Pána prstenů. Na Univerzitě v Oxfordu působil v letech 1925–1945 jako profesor staré angličtiny, v letech 1945–1959 pak jako profesor anglického jazyka a literatury.

Byl význačným jazykovědcem a znalcem staré angličtiny a staré severštiny. Spolu s nejbližším přítelem C. S. Lewisem byl členem literárního diskusního klubu Inklings („Tušitelé“ nebo „Inkousťata“). 28. března 1972 obdržel od královny Alžběty II. Řád britského impéria.

Kromě Hobita, Pána prstenů, vědeckých pojednání a překladů zahrnuje Tolkienovo dílo množství textů z pozůstalosti o historii fiktivního světa Středozemě, v níž se Hobit a Pán prstenů odehrávají. Část z nich pod názvem Silmarillion uspořádal a vydal autorův syn Christopher. Tolkien pro všechny tyto příběhy používal slovo legendárium. Zbylá Tolkienova díla jsou pohádky a příběhy původně vyprávěné jeho dětem a nevztahují se přímo ke Středozemi. Pro neutuchající popularitu a vliv je Tolkien často považován za nejdůležitějšího z otců žánru moderní hrdinské fantasy.

1986 — Na světové výstavě dopravy a spojů v kanadském Vancouveru proběhl Národní den Československa; československá expozice, postavená na audiovizuálním programu, patřila k nejlepším z 53 účastnických zemí.

1991 — Zemřel František Hanus, český herec (* 12. května 1916)

frantisek-hanus.jpg (29,566 kiB)
František Hanus

František Hanus se narodil 12. května 1916 ve Valašském Meziříčí do učitelské rodiny. Studoval valašské gymnázium a začal se učit řezbářem. Prodával také na jarmarcích, zpíval, tančil a stepoval.

O prázdninách si vydělával jako dělník na pile. Po maturitě se chtěl věnovat oboru přírodních věd či medicíně. Nechal se však inspirovat umělecky zaměřenými rodiči a nastoupil na pražskou dramatickou konzervatoř, kteroužto absolvoval v roce 1941.

Své první jevištní zkušenosti si odbyl v Divadle Anny Sedláčkové (1941 — 1943). Dále hrál v holešovické Uranii (1943 — 1945), po osvobození v pražském divadle 5. května (1945), v divadlech v Teplicích, v Karlových Varech, v Přerově (v těchto divadlech nepůsobil jen jako herec, ale také jako režisér a umělecký šéf) a v pražských divadlech: Divadlo města Žižkova, Nové veseloherní divadlo a též Divadlo Československého státního filmu (1945 — 1952). Nakonec se na dlouhých třicet dva let stal členem Divadla na Vinohradech (1952 — 1984), kde setrval až do svého odchodu na odpočinek.

V mládí byl zejména představitelem klaunských, ale i milovnických mladých hrdinů. Ve zralejším věku se přehrál do svérázných charakterních úloh, kde předvedl své přirozené, moderní herectví. Objevil se v různých žánrových hrách (například ve hrách „Artisté“, „Jindřich II.“, „Sen noci svatojánské“, „Legenda o lásce“, „Jedenácté přikázání“, „Královna Kristina“, „Jan Žižka“, „Nositelé řádu“, „Barbaři“, „Josefína“ či „Král Jan“ atd.). Také jeho syn Petr Hanus (1951 — 2005) se věnoval divadelnímu a filmovému herectví.

První filmovou hereckou příležitost získal v hlavní roli flamendra malíře Jana Sýkory ve Špelinově dramatu PRAŽSKÝ FLAMENDR (1941). Tato role mu přinesla u publika velikou popularitu, která ho provázela celou kariéru. O tři roky později hrál tři role: cestovatele (krátká reklama STÍN), Petra Málka (SOBOTA) a Petra Domina (JARNÍ PÍSEŇ). Následující rok vytvořil svoji nejslavnější a největší postavu starého Leopolda Koháka, který se vrací ke svým kořenům a k milované řece Sázavě, která mu vrátí jeho ztracené mládí v Krškově poetickém filmu ŘEKA ČARUJE (1945).

Ke konci čtyřicátých a v padesátých letech byl představitelem zejména mladých hrdinů různých profesí: ing. Bečvář ve Slavínského komedii POSLEDNÍ MOHYKÁN (1947), Franta Jirman v HARMONICE (1947), architekt v dramatu DS-70 NEVYJÍŽDÍ (1949 — 1950), uhlíř v Zemanově PYŠNÉ PRINCEZNĚ (1952), Jan Benda v PÍSNIČCE ZA GROŠ (1952), pláteník v pohádce BYL JEDNOU JEDEN KRÁL… (1954), autor filmu v satiře ZAOSTŘIT, PROSÍM! (1956) a další.

V pozdějším věku vytvářel různé role starších pánů a tatíků. Role, ale hlavně jejich velikost, výrazně ubyly. Hrál ve filmech DÁMA NA KOLEJÍCH (ředitel), ĎÁBELSKÉ LÍBÁNKY (předseda senátu), SMRT ČERNÉHO KRÁLE (továrník Berger), KRONIKA ŽHAVÉHO LÉTA (Trnec), PAN VOK ODCHÁZÍ (Bejkovec), NA PYTLÁCKÉ STEZCE a ZA TRNKOVÝM KEŘEM (nadlesní), TEN SVETR SI NESVLÍKEJ (Ruda), ZRALÉ VÍNO (náměstek Plocek). Z tohoto období byla nejvýznamnější postava Víta Pračky v dětském snímku NA ŽIŽKOVĚ VÁLEČNÉM VOZE (1967). Naposledy se v českém filmu objevil v roce 1982 ve filmech režiséra Moskalyka TŘETÍ PRINC a Steklého PŘÍHODY PANA PŘÍHODY.

Veliké uplatnění nalezl také v rozhlase, dabingu, televizi (LÍSTEK DO PAMÁTNÍKU, BABIČKA, KLÍCKA) a v seriálech (ALEXANDR DUMAS STARŠÍ, F. L. VĚK, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, ŽENA ZA PULTEM, DNES V JEDNOM DOMĚ, ARABELA, ZLÁ KREV). Svůj laskavý hlas daroval kreslenému večerníčku O HAJNÉM ROBÁTKU A JELENU VĚTRNÍKOVI (1978). Hanus také účinkoval v různých zábavných pořadech o lidovém umění, kde vyprávěl, zpíval a hrál na kytaru. V roce 1984 realizoval pořad ÚSMĚVY VALAŠSKÉHO SLAVÍNA, věnovaný slavným osobnostem jeho rodného Valašska.

Za své herectví byl vyznamenán titulem Zasloužilý umělec (1972) a Cenou Svazu českých dramatických umělců (1978). František Hanus zemřel 2. září 1991 v Praze. Bylo mu sedmdesát pět let. Jeho hrob se nachází v pražských Dejvicích a symbolický ve skanzenu rodného kraje v Rožnově pod Radhoštěm. [zdroj]

1996 — Po dvaceti letech byla obnovena tradice povinné devítileté školní docházky; vůbec poprvé se otevřela možnost studovat na vyšších odborných školách.

1998 — Vláda v souvislosti se vstupem ČR do NATO přijala usnesení, jímž uložila zpravodajským službám, aby prošetřovaly osoby vykonávající funkce ve strategicky významných organizacích a obchodních společnostech s významnou majetkovou účastí státu.

Svátky:

Svátek mají Adéla, Justus, Absolon.

V občanském kalendáři dnes slaví svůj svátek Adéla nebo také Adléta, jak ji nazývali staří Čechové. Toto jméno je germánského původu a vzniklo zkrácením z Adelheid, což znamená „bytost ušlechtilá, vznešených způsobů a mravů“. V době, kdy čeští vlastenci vymýšleli různé české protějšky k německým slovům, přeložili toto jméno velice pěkně jako Šlechtislavu. Překlad se neujal, ale Adéla a dříve i Adléta zůstala jménem velice oblíbeným.

Našimi dějinami se také jedna mihla, a nebyla to jen tak ledajaká žena. Adléta Míšeňská se v roce 1178 provdala za samotného českého krále Přemysla I. Otakara. Měla s ním čtyři děti, ale manželství nedopadlo dobře. Po dvaceti letech se nechal Přemysl se svou ženou rozvést a ona musela ustoupit mladší uherské princezně Konstancii. Adléta se tedy uchýlila do rodné Míšně ke svému bratrovi Dětřichovi. V roce 1205 ji Přemysl potřeboval mít z politických důvodů v Praze, a tak ji opět povolal k sobě. Osud ale nebyl Adlétě nakloněn, nakonec definitivně vítězí její uherská sokyně, které se narodil syn Václav I.

Adléta se však nevzdává a snaží se alespoň uhájit práva svého prvorozeného syna Vratislava, a tak roku 1207 prosazuje revizi celého rozvodového řízení. Avšak papežská kurie své původní rozhodnutí potvrzuje. Adléta umírá zlomená a opuštěná počátkem února roku 1211 v klášteře sv. Kříže v Míšni.

V církevním kalendáři má dnes svátek Justus, latinské jméno, jež znamená „spravedlivý“. Nosilo je hned několik světců. Justus z Beauvais má svátek 18. října a podle legendy jej zabili římští vojáci v době Diokletianova pronásledování křesťanů. Odmítl totiž prozradit úkryt svých přátel. Dalším byl Justus z Canterbury a byl biskupem. Svátek má 10. listopadu. Konečně další biskup Justus z Lyonu má svátek 14. října.

Dnes má také svátek Absolón/Absolon. Toto jméno hebrejského původu znamená „otec míru“ a nosil je syn židovského krále Davida. Mírem v duši ale právě neoplýval. Naopak, vzbouřil se proti otci a chtěl ho zavraždit, taková byla jeho touha po vládě. David takové jednání od vlastní krve nečekal, a tak byla Absolonova revolta úspěšná. Právoplatný král musel se svými věrnými ustoupit až za řeku Jordán, kde teprve zformoval své vojsko. „Zachovejte mi syna,“ nařídil David svým vojákům, ale osud rozhodl jinak. Zkušené Davidovo vojsko lehce vzbouřence porazilo a Absolon v panice prchal z bojiště. Nakonec jej zradily jeho krásné dlouhé vlasy, které se mu zapletly do větví stromů a on za ně zůstal viset. Pronásledovatelé zapomněli na Davidův rozkaz a mladíka ubodali k smrti.

Dnes začínal v keltském kalendáři měsíc vinné révy Muin. Nastával čas sklizně, kdy Keltové sbírali fyzické i duchovní hodnoty nutné k životu, aby se přetvořily v cosi vyššího. Měsíc vinné révy sliboval uvolnění prorockých sil, které ovládal Lugh — keltský bůh intelektu a duchovního osvícení.

Shaana

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 836 × | Prestiž Q1: 5,35

+2 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top