Štítky článku: •  

Mám jeden sen

Český stát přestal dotovat zemědělce a přestal bránit dovozu produkce (i dotované) z jiných zemí, tedy i z EU.

Češi hodují za peníze daňových poplatníků z dotujících států. Ceny potravin jsou směšně nízké. Peníze, které dříve Češi utráceli za potraviny, mohou teď utrácet za něco jiného — cestování, kulturu, auta, vzdělání, bydlení, oblečení, pojistky, dobročinnost atp.

Přibližně 4 % práceschopného obyvatelstva, která se do včerejška živila zemědělstvím, prožívají nepříjemné chvíle. O jejich drahou produkci není zájem. Musí si hledat jinou obživu. Polovina z nich je dočasně odkázána na podporu v nezaměstnanosti.

Státy EU srdnatě dotují zemědělskou výrobu, a dokonce i nevýrobu z výtěžků všech nezemědělských výrob a činností. Nezemědělská produkce v EU musí být o to dražší, oč má být levnější produkce zemědělská. Míra zdanění je v EU vysoká (a roste), aby bylo na dotace, mohutné přerozdělování a bující byrokratický aparát.

V Česku se v důsledku odbourání zemědělských (a jiných) dotací výrazně snížila míra zdanění. Naše země je „daňovým rájem“.

Nezemědělské firmy ze států EU přenáší svá sídla a provozy do Česka, protože již nechtějí a nemohou snášet tak vysoké zdanění.

Výroby a činnosti přenesené ze států EU do Česka vstřebávají obrovské množství pracovních sil a to zejména ty lidi, kteří se dříve živili v zemědělství. Nezaměstnanost v Česku téměř neexistuje. Cena pracovní síly (mzda) se zvyšuje.

Státy EU v důsledku odlivu výrob do ČR nemají z čeho dotovat své zemědělce. Dotace proto omezují a nakonec zcela ruší. Ceny zemědělské produkce rostou. Uměle udržované zemědělství se v EU redukuje na normální a přirozenou úroveň s nedeformovanými cenami.

V důsledku růstu cen zemědělské produkce se již vyplatí být zemědělcem i v Česku. V celé Evropě je již normální, přirozený a nedeformovaný trh se zemědělskými produkty. Státy EU se v důsledku své dřívější dotační politiky staly téměř agrárními státy. Česko je zemí s nejsofistikovanějšími produkty v Evropě. Protože je členem NAFTA a dalších sdružení opravdu volného obchodu, nemají české firmy problémy s odbytem produkce.

Nikoho v Evropě již nikdy ani nenapadne dotovat či celně chránit nějakou produkci.

Začínám se probouzet a sen pomalu odeznívá. Chci zůstat ve snu, který je kupodivu normálnější a přirozenější než realita, ale nejde to.

Jaroslav Bachora dne 1. 5. 2000 libinst.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 184 × | Prestiž Q1: 8,06

+13 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. PeTaX

Napsat nový komentář
PeTaX

Úvaha věru pěkná, jenže příliš idealistická.
V sedmém odstavci bude řešení jiné:
Centrální banky států EU začnou chrlit nekryté peníze, protože v jejich čele nejsou bankéři, ale politici. Začnou tomu říkat QE a peněz na dotace bude habaděj. Že jsou bezcenné, nikoho nezajímá. A budou to dělat tak dlouho, až přivedou svět k ještě větší hospodářské krizi, než byla ta Velká v minulém století.
A pak Bůh suď. V minulosti podobné excesy vždy vyřešila válka.

3 | 0

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top