Štítky článku: •  

Vzpomínáček — 12. září — Marika Gombitová a Johnny Cash

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 12. září. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: „Bitva u Marathonu, dodatková smlouva, bitva u Vídně, zrušena univerzita v Brně, císařský reskript, Maurice Chevalier, výjimečný stav nad Prahou a třemi okolními okresy, Irène Joliot-Curie, proces s židovským mladíkem L. Hilsnerem, Jesse Owens, Stanisław Lem, Henleinovci se pokusili o puč, Československá vojenská mise, Jan Hartl, Marika Gombitová, 12. září 1968 — 1969, Luna 16, Štít 72, Johnny Cash, stažení vojska a obyvatelstva z pásma Gazy…“ Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

vzpominacek-12-9.jpg (19,595 kiB)
Vzpomínáček 12. 9.

490 př. n. l. — Athénské vojsko posílené jednotkami Platajských v bitvě u Marathonu porazilo invazní jednotky perské říše.

1277 — Uzavřena tzv. dodatková smlouva (ke smlouvě z 26. listopadu 1276 mezi Přemyslem a Rudolfem); smlouva revidovala některé články Zlaté buly sicilské (1212): zavazovala českého panovníka k účasti na říšských výpravách i na říšských sněmech a rovněž na tzv. Římské (korunovační) jízdě, aniž se mohl vyplatit.

1683 — Rakouská a polská vojska porazila v bitvě u Vídně Turky.

1782 — Po čtyřletém působení byla zrušena univerzita v Brně, přenesena do Olomouce a přeměněna dvorským dekretem ze 14. září t. r. v lyceum pro studia teologická, právnická, lékařská a filozofická.

1871 — Vydán císařský reskript (poprvé zveřejněn na jednání českého sněmu 14. září), v němž panovník slavnostně (opět) vyslovil své odhodlání nechat se korunovat na českého krále a současně vyzval sněm, aby započal porady o tom, jak „mírně a smířlivě“ uspořádat státoprávní poměry české v souladu se státoprávními poměry v celé říši.

1888 — Narodil se Maurice Chevalier, francouzský a americký herec, tanečník, šansoniér a zpěvák, držitel Oscara († 1. ledna 1972)

1893 — Nad Prahou a třemi okolními okresy byl vyhlášen výjimečný stav; znamenalo to zrušení shromažďovacího a spolčovacího práva, ochromení svobody tisku a zastavení porotních soudů. Jako záminku si vláda vzala velikost nebezpečí, které prý hrozilo monarchii ze strany pokrokového hnutí; na 12. září se připravovala velká demonstrace, jež měla připomenout císařův reskript z 12. září 1871. Následovalo zatýkání předních činitelů pokrokářů. Ke zrušení výjimečného stavu došlo 11. října 1895.

1897 — Narodila se Irène Joliot-Curie, francouzská vědkyně, dcera Marie a Pierra Curie, nositelka Nobelovy ceny za chemii († 17. března 1956)

1899 — V Kutné Hoře byl zahájen proces s židovským mladíkem L. Hilsnerem obviněným z rituální vraždy dívky A. Hrůzové v Polné na Českomoravské vrchovině. V katolickém i nacionálně zaměřeném tisku probíhala před procesem zuřivá kampaň nejen proti Hilsnerovi a Židům, ale i proti jeho obhájcům. Proti nechutné antisemitské štvanici se postavilo několik intelektuálů v čele s prof. T. G. Masarykem; ten vydal v listopadu t. r. brožuru Nutnost revidovat proces polenský. Masarykovo vystoupení změnilo celý proces v politickou aféru (tzv. hilsneriádu); vlna domácího antisemitismu byla vyvolána tzv. Dreyfusovou aférou ve Francii.

1913 — Narodil se Jesse Owens, sprinter a dálkař USA († 31. března 1980)

1921 — Narodil se Stanisław Lem, polský spisovatel sci-fi literatury († 27. března 2006)

1938 — Henleinovci se pokusili po Hitlerově protičeskoslovenském projevu na sjezdu NSDAP v Norimberku o puč; nepokoje byly potlačeny a vedoucí činitelé Sudetoněmecké strany v čele s K. Henleinem uprchli do Německa. V pohraničí bylo vyhlášeno stanné právo.

1939 — V Paříži vznikla z Československé vojenské kanceláře Československá vojenská mise, která měla za úkol zformovat československé jednotky v zahraničí.

1952 — Narodil se Jan Hartl, český herec

1956 — Narodila se Marika Gombitová, slovenská zpěvačka

marika-gombitova.jpg (27,644 kiB)
Marika Gombitová

Marika Gombitová se narodila 12. 9. 1956 v Turanech nad Ondavou na Slovensku.

Marika má tři bratry a jednu setru. Vystudovala Košickou střední průmyslovku a už v devíti letech začala hrát na klavír. První kapelu měla se svými bratry.

Mariku objevil Janko Lehotský v roku 1976, v té době zakládal skupinu Modus, kde byli Lehotský, Lučenič, Žbirka, a Marika. O rok později Modus vyhrál Bratislavskou lyru s písničkou Úsměv.

V roce 1978 zvítězila v mezinárodní a v domácí soutěži s písničkou Študenská láska. Svoje první LP vydala s Marianom Vargom s názvem Dievča do dažďa.

V roce 1980 si Marika a Miky zahráli v muzikálu Neberte nám princeznu. V tom samém roce se Marice změnil život, když jela z posledního koncertu s Modusem se svojí kamarádkou Andreou z Brna do Bratislavy.

Na dálnici auto dostalo smyk, Mariku převezli do nemocnice, kde se podrobila operaci. Marika bohužel zůstala ochrnutá. Andree se nestalo nic, byla obviněná z ublížení na zdraví. Marika už po pěti měsících vystupovala a znovu sbírala úspěchy na podiích. Také nahrála duety se Žbirkou a Lehotským.

Po roce 1985 se Marika Gombitová osamostatnila a vydala se na svoji sólovou kariéru. Získala řadu ocenění. V roce 1981 natočila krásný muzikál „Neberte nám princeznu“ spolu s Marií Rotrovou a M. Žbirkou.

Roku 1994 vydala zatím své poslední CD.

Marika se už jen párkrát objevila v televizi, v roce 2000 Marika složila a nazpívala písničku Prosba, v tom samém roce byla Marika pozvaná do pořadu Noční lampy, uváděla ho moderátorka Jarka Hergešová, dále účinkovala v ČR při vyhlašování miss a Zlatém puku.

Marika mezitím nazpívala duet s Mekym a roku 2007 nazpívala písničku Tak som chcela všetkých milovat, tato písnička pochází z muzikálu Adama Šangala, text napsal Kamil Peteraj, který napsal Marice skoro všechny texty. Marika se proto stala nejznámější československou zpěvačkou.

1968 — Vláda se usnesla zřídit Vládní výbor pro tisk a informace, jehož úkolem je sledovat a hodnotit činnost a působení tisku, rozhlasu a televize, zabezpečovat dodržování předpisů platných pro práci v těchto prostředcích, a koordinovat vše podle požadavků vládní politiky. Řízením tohoto výboru byl pověřen místopředseda vlády P. Colotka.

Byly vydány interní pokyny pro programové inspektory a hlasatele Čs. rozhlasu.

Došlo k utajované schůzce všech hlavních představitelů státu a strany, aby spolu s ministrem M. Dzúrem, generálem Rusovem a zástupcem náčelníka operační správy plukovníkem Pickem projednali přípravu a postup delegaci na chystaných jednáních se sovětskou stranou o umístění sovětských vojsk v Československu.

Sovětská agentura TASS ve svém oficiálním prohlášení odmítla pověsti západoněmeckého tisku, že Sovětský svaz je připraven nahradit škody způsobené vojenskou intervencí v Československu. Účet by měly naopak platit podle tohoto prohlášení „kontrarevoluční síly“, které je způsobily výzvami ke stávkám, sabotážím a k přerušování výroby.

Podle západních zahraničních agentur představují škody, způsobené okupací Československa, nejméně 27 miliard Kčs.

1969 — Předsednictvo ÚV KSČ projednalo hodnocení postojů komunistických stran k srpnovým událostem 1969 v Československu a rozhodlo pozvat delegaci Francouzské komunistické strany k návštěvě.

Projednalo otevřený dopis několika publicistů, který označilo za vyhraněně protisocialistickou platformu.

Z funkce šéfredaktora časopisu Život strany byl odvolán M. Kárný a na jeho místo jmenován J. Valenta.

Proti R. Battěkovi bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podvracení republiky.

Ke dni 12. 9. Čs. akademie věd rozvázala pracovní poměr s 209 vědeckými pracovníky, kteří se zdržovali v kapitalistických státech.

1970 — Byla vypuštěna sovětská automatická sonda Luna 16, která přistála na měsíci a vrátila se s prvními vzorky měsíční půdy.

1972 — Na území Československa proběhlo společné cvičení armád států Varšavské smlouvy s názvem „Štít 72“. Trvalo do 16. září.

2003 — Zemřel Johnny Cash, americký zpěvák country, kytarista a skladatel (* 26. února 1932)

johnny-cash.jpg (24,955 kiB)
Johnny Cash

Legenda americké country & western music, zpěvák a kytarista Johnny Cash se narodil 26. února 1932 v Kingslandu v Arkansasu do rodiny chudého farmáře. Vyrůstal společně s dalšími šesti sourozenci v době velké hospodářské krize a kvůli nepříznivé sociální situaci v rodině musel od pěti let pracovat na bavlníkových plantážích.

Neradostné dětství formovalo jeho osobnost a nemalou měrou ovlivnilo jeho život a hudbu, kterou později produkoval. Také ho výrazně poznamenala tragická událost, když v roce 1944 zemřel na následky poranění pilou jeho bratr Jack.

S touto ztrátou se vyrovnával celý život a říkal, že se mu bratr zjevuje ve snech. O hudbu a zpěv se začal zajímat již jako malý chlapec a zpočátku byl ovlivněn převážně irskou a gospelovou muzikou. Svou první skupinu založil začátkem 50. let během své vojenské služby v tehdejší NSR. Po návratu do Spojených států začal v roce 1954 vystupovat se skupinou „The Tennessee Two“ a o rok později uzavřeli smlouvu s firmou Sun Records. Přišly první hity jako „Hey Porter“, nebo „Cry, Cry, Cry“. V této době také spolupracoval s Elvisem Presleym a Carlem Perkinsem. Následovaly další hity, jako například „Folsom Prison Blues“, nebo „I Walk The Line“. V roce 1958 opustil společnost Sun Records a uzavřel lukrativní smlouvu s Columbia Records pro kterou natočil hit „Don't Take Your Guns to Town“.

V první polovině 60. let dosahovala jeho popularita vrcholu, ale také se prohlubovala závislost na alkoholu a drogách. V této době začal vystupovat s Carter Family a slavil úspěchy s hitem „Ring of Fire“ , nebo alby Bitter Tears (1964) a Ballads Of The True West (1965). Na přelomu 60. a 70. let uskutečnil sérii koncertů ve věznicích, v roce 1972 dokonce navštívil vězení ve Švédsku. V této době měl také svou televizní show, „The Johnny Cash Show“ na stanici ABC.

V druhé polovině 70. let přišel menší úpadek popularity, přesto během 80. let vydal několik úspěšných alb. V 90. letech se dostal znovu na výsluní a zaznamenal novou vlnu popularity. V roce 1994 natočil album „American Recordings“, které se stalo prvním z řady. V roce 1996 vydal pokračování pod názvem „Unchained“, v roce 2000 „American III: Solitary Man“ a v roce 2002 „American IV: The Man Comes Around“. Díky svému úspěchu v hudebním světě dostal několikrát příležitost se představit také na filmovém plátně a ve větší míře na televizní obrazovce. Johnny Cash je autorem dvou autobiografií, první z roku 1975 nazvanou „Man in Black“ a v roce 1997 „Cash: The Autobiography“. Napsal také román „Man in White“.

Johnny Cash byl dvakrát ženatý. V roce 1950 se seznámil s Vivian Liberto a po návratu z armády se v roce 1954 s ní oženil. Měli spolu čtyři dcery, Rosanne (1955), Kathleen (1956), Cindy (1959) a Taru (1961). Ovšem toto manželství nevydrželo neustálé koncertování, Cashovu závislost na alkoholu a drogách a v roce 1967 skončilo rozvodem. O rok později skončil Cash s drogami a pitím a podruhé se oženil. Jeho druhou ženou se stala zpěvačka a herečka June Carter. V roce 1969 se jim narodil syn John Carter.

Šťastné manželství skončilo v roce 2003, když June zemřela v nashvillské nemocnici na komplikace po složité operaci srdce. Johnny Cash svou ženu následoval v září téhož roku, když podlehl těžkým komplikacím způsobených silnou cukrovkou. Je pochován společně s June v Hendersonville v Tennessee. Během své úspěšné kariéry získal celou řadu ocenění, má také svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy a stal se nejmladším umělcem, který byl uveden do Country Music Hall of Fame.

V roce 1999 získal cenu Grammy za celoživotní dílo. Přesto, že Johny Cash již zemřel, zůstala po něm celá řada nevydaných nahrávek a tak již posmrtně vyšlo v roce 2006 album „American V: A Hundred Highways“, které zaznamenalo mimořádný úspěch a dokonce se vyšplhalo na vrcholek oficiální americké hitparády. Takže v budoucnu můžeme očekávat další skladby legendárního „muže v černém“. V roce 2005 byl o Cashovi natočen film WALK THE LINE, kde ho ztvárnil Joaquin Phoenix. [zdroj]

2005 — Izrael dokončil stažení vojska a obyvatelstva z pásma Gazy.

Svátky:

Svátek mají Marie, Quido a Maximin (Trevírský).

Dnes má v občanském kalendáři svátek Marie, ačkoliv v celém světě měla tento týden svátek již 8. září. Tehdy jsme si také připomněli význam jména i příběh jeho nejznámější nositelky. Využijme tedy dnešní příležitosti a zastavme se na okamžik u jiného života Panny Marie. Nebude to příběh životní ani mytický: půjde o život v umění.

Příběh P. Marie inspiroval prakticky všechny významné umělce všech staletí. Na mariánské motivy tak vznikla vynikající díla nebývalé hodnoty. V 15. století namaloval Albrecht Dürer překrásný obraz P. Maria s dítětem a v roce 1486 oltář v Drážďanech, kde ji zobrazil samotnou. Giovanni Bellini vytvořil vynikající dílo Madona se stromy (1847), které je dnes uloženo v benátské Accademii. Přírodních motivů použil také Lucas Granach starší a pro vratislavský dóm (Wrocław, Polsko) namaloval Madonu pod jedlemi. Samozřejmě, že stranou nezůstal ani slavný Leonardo da Vinci: jeho překrásná Madona ve skalní jeskyni, která vznikla kolem roku 1492, je dnes k vidění v pařížském Louvru. Vynikající jsou také přečetné madony, které byly rozesety po všech kostelech a kaplích celého světa a především v Evropě. Snad nejslavnější z nich je Černá Madona z Częstochowé, která patří k nejvíce uctívaným mariánským obrazům.

V církevním kalendáři si dnes připomínáme Quida nebo také Kvida. Toto jméno má patrně staroněmecký původ a nejčastěji se vykládá jako „lesní, z lesa pocházející člověk“. Někteří badatelé se však domnívají, že základem může být latinské slovo vitus — v tom případě by byl Quido „živý a veselý chlapík“.

Zda měl smysl pro humor patron Anderlechtu a všech sedláků, čeledínů, kostelníků, zvoníků, obchodníků, vozků a poutníků, nevíme. Jisté ale je, že se narodil někdy v 10. století v Belgii. Měl převzít otcův selský grunt, ale raději odešel dělat kostelníka v Laekenu u Bruselu. Zde však dlouho nevydržel a začal obchodovat. Nakonec se z něho stal poutník a vykonal namáhavou cestu až do Jeruzaléma a Říma. Z ní se vrátil zcela vyčerpán a nemocen a 12. září roku 1012 v Andrelechtu zemřel. Na jeho hrobě se začaly dít četné zázraky, byl proto vyhlášen světcem.

Dalším dnešním oslavencem je Maximin Trevírský. Přišel na svět kolem roku 280 v Silly v západní Francii a následoval Agricia na biskupském stolci trevírském (Trier, Německo). Během svého působení se ukázal jako neúprosný bojovník proti arianismu. Ti z východních biskupů, kteří tento náboženský směr zastávali, šli ve své nenávisti tak daleko, že ho na své synodě ve Filippopelu prokleli a vystavili na něj veřejný „rejstřík hříšníka“ pro zdánlivě špatné biskupovo chování. Nato se pro změnu sešli západní biskupové a sami vypověděli východní biskupy do vyhnanství. Maximin chtěl nalézt smír, a tak cestoval do Konstantinopole (dnešní Istanbul, Turecko). Na zpáteční cestě se zastavil u své rodiny blízko Poitiers, kde překvapivě zemřel. Biskup Pavlín přenesl ostatky svého předchůdce do Trevíru. Odtud se Maximinova úcta šířila do Alsaska, Švýcarska, v kolínském biskupství, v celé trevírské církevní provincii a ve Francii. V trevírské diecézi slaví věřící svátek biskupa Maximina 29. května, v den jeho přenesení.

Shaana

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 882 × | Prestiž Q1: 5,37

+2 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top