Štítky článku: •  

Vzpomínáček — 12. září — Marika Gombitová a Johnny Cash

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 12. září. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: „Bitva u Marathonu, dodatková smlouva, bitva u Vídně, zrušena univerzita v Brně, císařský reskript, Maurice Chevalier, výjimečný stav nad Prahou a třemi okolními okresy, Irène Joliot-Curie, proces s židovským mladíkem L. Hilsnerem, Jesse Owens, Stanisław Lem, Henleinovci se pokusili o puč, Československá vojenská mise, Jan Hartl, Marika Gombitová, 12. září 1968 — 1969, Luna 16, Štít 72, Johnny Cash, stažení vojska a obyvatelstva z pásma Gazy…“ Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

vzpominacek-12-9.jpg (19,595 kiB)
Vzpomínáček 12. 9.

490 př. n. l. — Athénské vojsko posílené jednotkami Platajských v bitvě u Marathonu porazilo invazní jednotky perské říše.

1277 — Uzavřena tzv. dodatková smlouva (ke smlouvě z 26. listopadu 1276 mezi Přemyslem a Rudolfem); smlouva revidovala některé články Zlaté buly sicilské (1212): zavazovala českého panovníka k účasti na říšských výpravách i na říšských sněmech a rovněž na tzv. Římské (korunovační) jízdě, aniž se mohl vyplatit.

1683 — Rakouská a polská vojska porazila v bitvě u Vídně Turky.

1782 — Po čtyřletém působení byla zrušena univerzita v Brně, přenesena do Olomouce a přeměněna dvorským dekretem ze 14. září t. r. v lyceum pro studia teologická, právnická, lékařská a filozofická.

1871 — Vydán císařský reskript (poprvé zveřejněn na jednání českého sněmu 14. září), v němž panovník slavnostně (opět) vyslovil své odhodlání nechat se korunovat na českého krále a současně vyzval sněm, aby započal porady o tom, jak „mírně a smířlivě“ uspořádat státoprávní poměry české v souladu se státoprávními poměry v celé říši.

1888 — Narodil se Maurice Chevalier, francouzský a americký herec, tanečník, šansoniér a zpěvák, držitel Oscara († 1. ledna 1972)

1893 — Nad Prahou a třemi okolními okresy byl vyhlášen výjimečný stav; znamenalo to zrušení shromažďovacího a spolčovacího práva, ochromení svobody tisku a zastavení porotních soudů. Jako záminku si vláda vzala velikost nebezpečí, které prý hrozilo monarchii ze strany pokrokového hnutí; na 12. září se připravovala velká demonstrace, jež měla připomenout císařův reskript z 12. září 1871. Následovalo zatýkání předních činitelů pokrokářů. Ke zrušení výjimečného stavu došlo 11. října 1895.

1897 — Narodila se Irène Joliot-Curie, francouzská vědkyně, dcera Marie a Pierra Curie, nositelka Nobelovy ceny za chemii († 17. března 1956)

1899 — V Kutné Hoře byl zahájen proces s židovským mladíkem L. Hilsnerem obviněným z rituální vraždy dívky A. Hrůzové v Polné na Českomoravské vrchovině. V katolickém i nacionálně zaměřeném tisku probíhala před procesem zuřivá kampaň nejen proti Hilsnerovi a Židům, ale i proti jeho obhájcům. Proti nechutné antisemitské štvanici se postavilo několik intelektuálů v čele s prof. T. G. Masarykem; ten vydal v listopadu t. r. brožuru Nutnost revidovat proces polenský. Masarykovo vystoupení změnilo celý proces v politickou aféru (tzv. hilsneriádu); vlna domácího antisemitismu byla vyvolána tzv. Dreyfusovou aférou ve Francii.

1913 — Narodil se Jesse Owens, sprinter a dálkař USA († 31. března 1980)

1921 — Narodil se Stanisław Lem, polský spisovatel sci-fi literatury († 27. března 2006)

1938 — Henleinovci se pokusili po Hitlerově protičeskoslovenském projevu na sjezdu NSDAP v Norimberku o puč; nepokoje byly potlačeny a vedoucí činitelé Sudetoněmecké strany v čele s K. Henleinem uprchli do Německa. V pohraničí bylo vyhlášeno stanné právo.

1939 — V Paříži vznikla z Československé vojenské kanceláře Československá vojenská mise, která měla za úkol zformovat československé jednotky v zahraničí.

1952 — Narodil se Jan Hartl, český herec

1956 — Narodila se Marika Gombitová, slovenská zpěvačka

marika-gombitova.jpg (27,644 kiB)
Marika Gombitová

Marika Gombitová se narodila 12. 9. 1956 v Turanech nad Ondavou na Slovensku.

Marika má tři bratry a jednu setru. Vystudovala Košickou střední průmyslovku a už v devíti letech začala hrát na klavír. První kapelu měla se svými bratry.

Mariku objevil Janko Lehotský v roku 1976, v té době zakládal skupinu Modus, kde byli Lehotský, Lučenič, Žbirka, a Marika. O rok později Modus vyhrál Bratislavskou lyru s písničkou Úsměv.

V roce 1978 zvítězila v mezinárodní a v domácí soutěži s písničkou Študenská láska. Svoje první LP vydala s Marianom Vargom s názvem Dievča do dažďa.

V roce 1980 si Marika a Miky zahráli v muzikálu Neberte nám princeznu. V tom samém roce se Marice změnil život, když jela z posledního koncertu s Modusem se svojí kamarádkou Andreou z Brna do Bratislavy.

Na dálnici auto dostalo smyk, Mariku převezli do nemocnice, kde se podrobila operaci. Marika bohužel zůstala ochrnutá. Andree se nestalo nic, byla obviněná z ublížení na zdraví. Marika už po pěti měsících vystupovala a znovu sbírala úspěchy na podiích. Také nahrála duety se Žbirkou a Lehotským.

Po roce 1985 se Marika Gombitová osamostatnila a vydala se na svoji sólovou kariéru. Získala řadu ocenění. V roce 1981 natočila krásný muzikál „Neberte nám princeznu“ spolu s Marií Rotrovou a M. Žbirkou.

Roku 1994 vydala zatím své poslední CD.

Marika se už jen párkrát objevila v televizi, v roce 2000 Marika složila a nazpívala písničku Prosba, v tom samém roce byla Marika pozvaná do pořadu Noční lampy, uváděla ho moderátorka Jarka Hergešová, dále účinkovala v ČR při vyhlašování miss a Zlatém puku.

Marika mezitím nazpívala duet s Mekym a roku 2007 nazpívala písničku Tak som chcela všetkých milovat, tato písnička pochází z muzikálu Adama Šangala, text napsal Kamil Peteraj, který napsal Marice skoro všechny texty. Marika se proto stala nejznámější československou zpěvačkou.

1968 — Vláda se usnesla zřídit Vládní výbor pro tisk a informace, jehož úkolem je sledovat a hodnotit činnost a působení tisku, rozhlasu a televize, zabezpečovat dodržování předpisů platných pro práci v těchto prostředcích, a koordinovat vše podle požadavků vládní politiky. Řízením tohoto výboru byl pověřen místopředseda vlády P. Colotka.

Byly vydány interní pokyny pro programové inspektory a hlasatele Čs. rozhlasu.

Došlo k utajované schůzce všech hlavních představitelů státu a strany, aby spolu s ministrem M. Dzúrem, generálem Rusovem a zástupcem náčelníka operační správy plukovníkem Pickem projednali přípravu a postup delegaci na chystaných jednáních se sovětskou stranou o umístění sovětských vojsk v Československu.

Sovětská agentura TASS ve svém oficiálním prohlášení odmítla pověsti západoněmeckého tisku, že Sovětský svaz je připraven nahradit škody způsobené vojenskou intervencí v Československu. Účet by měly naopak platit podle tohoto prohlášení „kontrarevoluční síly“, které je způsobily výzvami ke stávkám, sabotážím a k přerušování výroby.

Podle západních zahraničních agentur představují škody, způsobené okupací Československa, nejméně 27 miliard Kčs.

1969 — Předsednictvo ÚV KSČ projednalo hodnocení postojů komunistických stran k srpnovým událostem 1969 v Československu a rozhodlo pozvat delegaci Francouzské komunistické strany k návštěvě.

Projednalo otevřený dopis několika publicistů, který označilo za vyhraněně protisocialistickou platformu.

Z funkce šéfredaktora časopisu Život strany byl odvolán M. Kárný a na jeho místo jmenován J. Valenta.

Proti R. Battěkovi bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podvracení republiky.

Ke dni 12. 9. Čs. akademie věd rozvázala pracovní poměr s 209 vědeckými pracovníky, kteří se zdržovali v kapitalistických státech.

1970 — Byla vypuštěna sovětská automatická sonda Luna 16, která přistála na měsíci a vrátila se s prvními vzorky měsíční půdy.

1972 — Na území Československa proběhlo společné cvičení armád států Varšavské smlouvy s názvem „Štít 72“. Trvalo do 16. září.

2003 — Zemřel Johnny Cash, americký zpěvák country, kytarista a skladatel (* 26. února 1932)

johnny-cash.jpg (24,955 kiB)
Johnny Cash

Legenda americké country & western music, zpěvák a kytarista Johnny Cash se narodil 26. února 1932 v Kingslandu v Arkansasu do rodiny chudého farmáře. Vyrůstal společně s dalšími šesti sourozenci v době velké hospodářské krize a kvůli nepříznivé sociální situaci v rodině musel od pěti let pracovat na bavlníkových plantážích.

Neradostné dětství formovalo jeho osobnost a nemalou měrou ovlivnilo jeho život a hudbu, kterou později produkoval. Také ho výrazně poznamenala tragická událost, když v roce 1944 zemřel na následky poranění pilou jeho bratr Jack.

S touto ztrátou se vyrovnával celý život a říkal, že se mu bratr zjevuje ve snech. O hudbu a zpěv se začal zajímat již jako malý chlapec a zpočátku byl ovlivněn převážně irskou a gospelovou muzikou. Svou první skupinu založil začátkem 50. let během své vojenské služby v tehdejší NSR. Po návratu do Spojených států začal v roce 1954 vystupovat se skupinou „The Tennessee Two“ a o rok později uzavřeli smlouvu s firmou Sun Records. Přišly první hity jako „Hey Porter“, nebo „Cry, Cry, Cry“. V této době také spolupracoval s Elvisem Presleym a Carlem Perkinsem. Následovaly další hity, jako například „Folsom Prison Blues“, nebo „I Walk The Line“. V roce 1958 opustil společnost Sun Records a uzavřel lukrativní smlouvu s Columbia Records pro kterou natočil hit „Don't Take Your Guns to Town“.

V první polovině 60. let dosahovala jeho popularita vrcholu, ale také se prohlubovala závislost na alkoholu a drogách. V této době začal vystupovat s Carter Family a slavil úspěchy s hitem „Ring of Fire“ , nebo alby Bitter Tears (1964) a Ballads Of The True West (1965). Na přelomu 60. a 70. let uskutečnil sérii koncertů ve věznicích, v roce 1972 dokonce navštívil vězení ve Švédsku. V této době měl také svou televizní show, „The Johnny Cash Show“ na stanici ABC.

V druhé polovině 70. let přišel menší úpadek popularity, přesto během 80. let vydal několik úspěšných alb. V 90. letech se dostal znovu na výsluní a zaznamenal novou vlnu popularity. V roce 1994 natočil album „American Recordings“, které se stalo prvním z řady. V roce 1996 vydal pokračování pod názvem „Unchained“, v roce 2000 „American III: Solitary Man“ a v roce 2002 „American IV: The Man Comes Around“. Díky svému úspěchu v hudebním světě dostal několikrát příležitost se představit také na filmovém plátně a ve větší míře na televizní obrazovce. Johnny Cash je autorem dvou autobiografií, první z roku 1975 nazvanou „Man in Black“ a v roce 1997 „Cash: The Autobiography“. Napsal také román „Man in White“.

Johnny Cash byl dvakrát ženatý. V roce 1950 se seznámil s Vivian Liberto a po návratu z armády se v roce 1954 s ní oženil. Měli spolu čtyři dcery, Rosanne (1955), Kathleen (1956), Cindy (1959) a Taru (1961). Ovšem toto manželství nevydrželo neustálé koncertování, Cashovu závislost na alkoholu a drogách a v roce 1967 skončilo rozvodem. O rok později skončil Cash s drogami a pitím a podruhé se oženil. Jeho druhou ženou se stala zpěvačka a herečka June Carter. V roce 1969 se jim narodil syn John Carter.

Šťastné manželství skončilo v roce 2003, když June zemřela v nashvillské nemocnici na komplikace po složité operaci srdce. Johnny Cash svou ženu následoval v září téhož roku, když podlehl těžkým komplikacím způsobených silnou cukrovkou. Je pochován společně s June v Hendersonville v Tennessee. Během své úspěšné kariéry získal celou řadu ocenění, má také svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy a stal se nejmladším umělcem, který byl uveden do Country Music Hall of Fame.

V roce 1999 získal cenu Grammy za celoživotní dílo. Přesto, že Johny Cash již zemřel, zůstala po něm celá řada nevydaných nahrávek a tak již posmrtně vyšlo v roce 2006 album „American V: A Hundred Highways“, které zaznamenalo mimořádný úspěch a dokonce se vyšplhalo na vrcholek oficiální americké hitparády. Takže v budoucnu můžeme očekávat další skladby legendárního „muže v černém“. V roce 2005 byl o Cashovi natočen film WALK THE LINE, kde ho ztvárnil Joaquin Phoenix. [zdroj]

2005 — Izrael dokončil stažení vojska a obyvatelstva z pásma Gazy.

Svátky:

Svátek mají Marie, Quido a Maximin (Trevírský).

Dnes má v občanském kalendáři svátek Marie, ačkoliv v celém světě měla tento týden svátek již 8. září. Tehdy jsme si také připomněli význam jména i příběh jeho nejznámější nositelky. Využijme tedy dnešní příležitosti a zastavme se na okamžik u jiného života Panny Marie. Nebude to příběh životní ani mytický: půjde o život v umění.

Příběh P. Marie inspiroval prakticky všechny významné umělce všech staletí. Na mariánské motivy tak vznikla vynikající díla nebývalé hodnoty. V 15. století namaloval Albrecht Dürer překrásný obraz P. Maria s dítětem a v roce 1486 oltář v Drážďanech, kde ji zobrazil samotnou. Giovanni Bellini vytvořil vynikající dílo Madona se stromy (1847), které je dnes uloženo v benátské Accademii. Přírodních motivů použil také Lucas Granach starší a pro vratislavský dóm (Wrocław, Polsko) namaloval Madonu pod jedlemi. Samozřejmě, že stranou nezůstal ani slavný Leonardo da Vinci: jeho překrásná Madona ve skalní jeskyni, která vznikla kolem roku 1492, je dnes k vidění v pařížském Louvru. Vynikající jsou také přečetné madony, které byly rozesety po všech kostelech a kaplích celého světa a především v Evropě. Snad nejslavnější z nich je Černá Madona z Częstochowé, která patří k nejvíce uctívaným mariánským obrazům.

V církevním kalendáři si dnes připomínáme Quida nebo také Kvida. Toto jméno má patrně staroněmecký původ a nejčastěji se vykládá jako „lesní, z lesa pocházející člověk“. Někteří badatelé se však domnívají, že základem může být latinské slovo vitus — v tom případě by byl Quido „živý a veselý chlapík“.

Zda měl smysl pro humor patron Anderlechtu a všech sedláků, čeledínů, kostelníků, zvoníků, obchodníků, vozků a poutníků, nevíme. Jisté ale je, že se narodil někdy v 10. století v Belgii. Měl převzít otcův selský grunt, ale raději odešel dělat kostelníka v Laekenu u Bruselu. Zde však dlouho nevydržel a začal obchodovat. Nakonec se z něho stal poutník a vykonal namáhavou cestu až do Jeruzaléma a Říma. Z ní se vrátil zcela vyčerpán a nemocen a 12. září roku 1012 v Andrelechtu zemřel. Na jeho hrobě se začaly dít četné zázraky, byl proto vyhlášen světcem.

Dalším dnešním oslavencem je Maximin Trevírský. Přišel na svět kolem roku 280 v Silly v západní Francii a následoval Agricia na biskupském stolci trevírském (Trier, Německo). Během svého působení se ukázal jako neúprosný bojovník proti arianismu. Ti z východních biskupů, kteří tento náboženský směr zastávali, šli ve své nenávisti tak daleko, že ho na své synodě ve Filippopelu prokleli a vystavili na něj veřejný „rejstřík hříšníka“ pro zdánlivě špatné biskupovo chování. Nato se pro změnu sešli západní biskupové a sami vypověděli východní biskupy do vyhnanství. Maximin chtěl nalézt smír, a tak cestoval do Konstantinopole (dnešní Istanbul, Turecko). Na zpáteční cestě se zastavil u své rodiny blízko Poitiers, kde překvapivě zemřel. Biskup Pavlín přenesl ostatky svého předchůdce do Trevíru. Odtud se Maximinova úcta šířila do Alsaska, Švýcarska, v kolínském biskupství, v celé trevírské církevní provincii a ve Francii. V trevírské diecézi slaví věřící svátek biskupa Maximina 29. května, v den jeho přenesení.

Shaana

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 899 × | Prestiž Q1: 5,38

+2 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top