Štítky článku: •  

Vzpomínáček — 15. září — Oldřich Velen a Petr Haničinec

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 15. září. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: „Svatá Ludmila zavražděna, Václav Kliment Klicpera, Jan Sarkandr blahořečen, Petr Bezruč, sedm mladočeských poslanců vstoupilo do českého sněmu, Agatha Christie, poprvé v historii byly v boji použity tanky, Oldřich Velen, Petr Haničinec, schůzka A. Hitlera s N. Chamberlainem, Josef Vavroušek, nařízení K. H. Franka, Tommy Lee Jones, vylodění u města Inčchon, založení společnosti Sazka, 15. září 1968 a 1969, Richard Wright…“ Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

vzpominacek-15-9.jpg (20,563 kiB)
Vzpomínáček 15. 9.

921 — Na hradě Tetíně byla zavražděna (uškrcena) jedenašedesátiletá Ludmila vikinskými bojovníky (Tunnou a Gommonem), najatými Drahomírou.

Tělesné ostatky kněžny Ludmily nechal kníže Václav převést do kostela sv. Jiří na Pražském hradě (19. října 925); kostel sloužil jako místo posledního odpočinku prvních Přemyslovců.

Již v průběhu 11. století byla Ludmila považována za svatou.

1859 — Zemřel Václav Kliment Klicpera, spisovatel a dramatik (* 23. listopadu 1792)

Papež Pius IX. blahořečil Jana Sarkandra.

1867 — Narodil se Petr Bezruč, český spisovatel († 12. února 1958)

1874 — Sedm mladočeských poslanců (A. P. Trojan, E. Grégr, J. Pražák, J. Hruška, A. Husák, R. Nittinger, Adolf z Mayersbachů) vstoupilo do českého sněmu. Na podzim t. r. se staročeši a mladočeši střetli znovu, a to ve volbách do říšského sněmu, kam se dostali tři mladočeští poslanci (K. Sladkovský, A. P. Trojan a E. Grégr). Samostatně podali zdůvodnění své rezistence a všichni tři byli v lednu 1875 zbaveni svých mandátů. Staročeši přirozeně pokračovali taktéž v politice pasivní rezistence.

1890 — Narodila se Agatha Christie, anglická spisovatelka († 12. ledna 1976)

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie (15. září 1890, Torquay, Spojené království — 12. ledna 1976, Wallingford, Spojené království), občas používající pseudonym Mary Westmacott, byla anglická spisovatelka, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů. Jedná se o světově nejznámější spisovatelku všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare.

1908 — Sešel se český sněm; vláda připravila pro jednání návrhy na změnu zemského zřízení a volebního řádu (své návrhy předložili jak zástupci českých, tak i německých stran). Beckova vláda umožnila silné pronikání českých úředníků a českého jazyka do některých oblastí státní služby.

1916 — První světová válka: Angličané v boji poprvé v historii použili tanky.

1920 — Jmenován úřednický vládní kabinet vedený J. Černým.

1921 — Narodil se Oldřich Velen, český herec

oldrich-velen.jpg (68,661 kiB)
Oldřich Velen

Oldřich Velen, vlastním jménem Volek, pochází z Tuřan (dnes součást Brna), od dětství hrál ochotnické divadlo, souběžně pak studoval gymnázium a konzervatoř v Brně.

Za druhé světové války se zapojil do odboje (člen organizace Obrana národa) a v roce 1941 byl vězněn gestapem.

Po dokončení konzervatoře nastoupil do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích (1942), pak byl angažován ve Východočeském divadle v Pardubicích (1943–1944) a nakonec na delší dobu zakotvil v Krajském divadle v Olomouci (1945–1962).

Původně hrál role milovníků, později se přehrál do charakterních úloh.

V 50. letech se začal aktivně a velmi rád věnovat filmování, což jej nakonec přivedlo do Prahy a v roce 1962 se stal stálým členem hereckého souboru Filmového studia Barrandov, kde působil až od odchodu do penze.

Mezitím ale hrál také v Divadle Na zábradlí (1966–1971), kam byl angažován na žádost režiséra Jana Grossmana. S tímto divadelním souborem prožil také několik úspěchů, a to i v zahraničí, ale natrvalo se oddal především filmu. Navíc, jak sám později řekl, divadlo ho časem přestalo bavit, zatímco okouzlení filmem mu zůstalo až do vysokého věku.

Oldřich Velen hrál ve filmu a televizi více než padesát let, počet jeho rolí (jím samým pečlivě zdokumentovaný) je 297. Poprvé se objevil v drobné roli ve Steklého historickém dramatu TEMNO (1950). Vzhledem k mimopražskému divadelnímu angažmá se jeho filmografie v 50. letech rozrůstala jen pomalu, více rolí pochopitelně přišlo až s jeho trvalým zaměstnaneckým poměrem na Barrandově. Široký herecký rejstřík mu umožnil participovat ve filmech různých žánrů, vidět jej tak bylo možno v kriminálkách, komediích, dramatech ze současnosti i pohádkách a vzhledem k tomu, že dostával jen vedlejší role — za které byl nicméně vděčný — v některých obdobích natočil až deset snímků ročně. Za celou dobu měl prakticky jen jedinou hlavní roli, ta ale zaznamenala mimořádný úspěch a Velen sám si ji velmi cenil, šlo o komediální seriál SLOVÁCKO SA NESÚDÍ (1975). Vzhledem k vyššímu věku v 80. letech rolí ubývalo, ale hrál až do svých osmdesáti, naposledy se objevil v televizním filmu TA TŘETÍ (2001).

Oldřich Velen je od roku 1946 ženatý se Sylvou, rozenou Štursovou, s níž má dva syny. Mezi jeho zájmy v minulosti patřilo především cestování, kterému se zvláště v 60. letech díky divadelním zájezdům mohl věnovat. [zdroj]

1930 — Narodil se Petr Haničinec, český herec († 7. listopadu 2007)

petr-hanicinec.jpg (31,060 kiB)
Petr Haničinec

Petr Haničinec se narodil 15. září 1930 v Pardubicích do rodiny poštovního úředníka Josefa Haničince (1900 — 1976) a jeho ženy Marie (1909 — 1984).

Na přání otce započal se studiem na Učitelském ústavě v Chrudimi, z něhož přešel na gymnázium v Trutnově.

Utekl však z domova a živil se jako hráč na klavír v barech a s Vošickým orchestrem. Přihlásil se na Státní konzervatoř (která byla záhy přejmenována na DAMU) s ukončením u profesorů Nedbala, Lukavského a Krejči (1949 — 1953).

Následně začal profesionálně hrát v pardubickém Východočeském divadle (1953 — 1954) a v pražských scénách D 34 (1954 — 1956), Divadlo S. K. Neumanna (1956 — 1962), zejména Divadlo na Vinohradech (1962 — 1999) a Divadlo Na Fidlovačce (1999 — 2001). Věnoval se také přednesu (Viola, Lyra Pragensis).

Haničinec tíhl k charakternímu herectví. Svůj hřmotný hrdinský zjev podtrhoval příjemným, hlubokým a neobyčejně neochvějným hlasem.

Již svým charakteristickým zjevem byl předurčen do postav různých složitých charakterů padouchů, zločinců, zemitých a furiantských chlapů s vnitřním temperamentem a elánem ve světovém a českém dramatu. Velké postavy ztvárnil v inscenacích „Faust“, „Komu zvoní hrana“, „Léto“, „Barbaři“, „Král Krysa“, „K domovu se dívej, anděli“, „Generálka“ či „Mistr a Markétka“).

Poprvé se na našem stříbrném plátně uvedl jako vojín v Kachyňově dobrodružném snímku ZTRACENÁ STOPA (1955), mladý vesničan v Krškově životopisném filmu Z MÉHO ŽIVOTA (1955) a přítel Honza v krátkometrážním snímku BUĎME PŘIPRAVENI (1955).

V naší kinematografii (která mu však nedala tolik příležitostí) ztvárňoval rozličné menší a také epizodní charakterní postavy (TAM NA KONEČNÉ), podporučíka Jílka (TENKRÁT O VÁNOCÍCH), Kolafy (SEDMÝ KONTINENT), Rudy (NA LANĚ), Fábery (POKLAD BYZANTSKÉHO KUPCE), nadporučíka Tomíčka (ČERNÝ VLK), Holana (PAVLÍNKA), předsedy JZD (TELEVIZE V BUBLICÍCH ANEB BUBLICE V TELEVIZI), Slámy (SMRT MOUCHY), Deretiče (VOJÁCI SVOBODY), Cyrila (ŘEKNEM SI TO PŘÍŠTÍ LÉTO), kupce Bartoše (POSLEDNÍ PROPADNE PEKLU), Hrouzka (HOŘKÝ PODZIM S VŮNÍ MANGA), Antoše (ZÁCHVĚV STRACHU), Viceníka (CESTA KOLEM MÉ HLAVY) a Sochora (STÍN KAPRADINY).

Své výrazné a velké postavy (značná část z nich byla v normalizačních sedmdesátých letech v politicky exponovaných snímcích) ztvárnil jako mladý husitský válečník Ondřej z Hvozdna, který vzplane láskou k novicce Martě (Jana Rybářová) v dramatu PROTI VŠEM (1956) Otakara Vávry, partyzán Karel ve válečném dramatu HORKÁ ZIMA (1973) Karla Kachyni, velký komunista Bagár v dramatu KRONIKA ŽHAVÉHO LÉTA (1973) Jiřího Sequense, otec Sochor v psychologickém dramatu STÍN LÉTAJÍCÍHO PTÁČKA (1977) Jaroslava Balíka, vyšetřovatel a kapitán Gregor v kriminálním Kleinově dramatu KAM NIKDO NESMÍ (1979) a antifašistický bojovník Bláha v dramatu SVÍTALO CELOU NOC (1980) Václava Matějky. Naposledy si zahrál zástupce ředitele v psychologickém snímku ČAS SLUHŮ (1989).

Výrazněji se uplatnil při uměleckém přednesu, v rozhlase („Rybí pohádka“, „Drahomíra“ či „Bílé apartmá“), televizi (inscenace JINDŘICH IV., VLČÍ HALÍŘ, ANYNKA A ČERT, MEZIČAS, BRÝLE, ORTEL aj., seriály ALEXANDR DUMAS STARŠÍ, F. L. VĚK, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, MATKA, RODÁCI, ŽENA ZA PULTEM, INŽENÝRSKÁ ODYSEA, SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE, CIRKUS HUMBERTO atp. a večerníčky KUBULA A KUBA KUBIKULA, JÁJA A PÁJA, PRUHOVANÍ KAMARÁDI apod.) a dabingu (COLUMBO, JÁ, CLAUDIUS!, GLADIÁTOR atd.). Získal Cenu SČDU (1982), Zlatý květ (1984) za seriál DOBRÁ VODA, titul Zasloužilého umělce (1985), Cenu Františka Filipovského za celoživotní umění v dabingu (1996), Křišťálovou růži za poezii (1996) a Cenu Senior Prix za celoživotní práci (2000).

Petr Haničinec byl čtyřikrát ženatý. S herečkou a moderátorkou Štěpánkou Hubáčkovou-Haničincovou (1931 — 1999), herečkou Marií Kyselkovou (* 1935), rozhlasovou hlasatelkou Evou Kopeckou a zlatnicí Radmilou Pleskotovou (* 1950). S herečkou Štěpánkou Haničincovou měl dceru Alexandru (* 1954) a s Marií Kyselkovou syna Ondřeje (* 1960). V druhé polovině devadesátých let ho stihla řada nehod a zdravotních potíží (např. autonehoda, mozková příhoda, rakovina), které mu v posledních letech života zcela znemožnily hereckou práci. Petr Haničinec zemřel 7. listopadu 2007 v Bratronicích ve věku sedmdesáti sedmi let. [zdroj]

1938 — V Berchtesgadenu se konala schůzka A. Hitlera s britským ministerským předsedou N. Chamberlainem; Hitler žádal odstoupení českého pohraničí s více jak 50 % německého obyvatelstva Německu.

1944 — Narodil se Josef Vavroušek, český ekolog, publicista a politik († 18. březen 1995)

K. H. Frank vydal nařízení o trestu smrti za nedovolené překročení hranic mezi protektorátem a Slovenskem.

1946 — Narodil se Tommy Lee Jones, americký herec

1950 — Korejská válka: Americké jednotky pod vedením generála Douglase MacArthura uskutečnily vylodění u jihokorejského přímořského města Inčchon.

1953 — Premiér V. Široký přednesl v parlamentě programové prohlášení vlády, v němž se zaměřil především na opatření v ekonomii, chystaná ještě pro rok 1953, a direktivy pro rok následující.

Novým předsedou Národního shromáždění se stal Z. Fierlinger.

1956 — založení společnosti Sazka v budově nakladatelství Olympia v Klimentské ulici v Praze.

1968 — Při cestě do Brna na mezinárodní strojírenský veletrh se zastavili V. V. Kuzněcov a S. V. Červoněnko v Jihlavě, kde tři hodiny diskutovali na okresním sekretariátu KSČ o normalizaci poměrů v naší republice a zejména v kraji.

Deník Práce přinesl rozhovor s místopředsedou vlády F. Hamouzem, nazvaný „O praktické politice“.

Východoněmecký deník Neues Deutschland přinesl obsáhlou stať E. P. Adlera „Revizionistická hra v šachy s imperialismem“, v níž je ostře kritizován Ústav pro mezinárodní politiku a ekonomii a jeho ředitel A. Šnejdárek.

V protestantských kostelech Německé demokratické republiky se čte prohlášení vyšších církevních činitelů včetně biskupů. Invaze zemí Varšavského paktu, zvláště pak účast vojáků NDR, je označena za politováníhodnou a pro čs. křesťany urážlivou a zraňující.

1969 — Na aktivu zakládajících a zasloužilých členů KSČ v Ústí nad Labem hovořili V. Nový a A. Krček o příčinách krize v KSČ.

V Čs. televizi byl uveden dokumentární film sovětského režiséra A. Kološina „Československo — rok zkoušek“, jehož obsah uvítal v Rudém právu J. Kliment jako „pravdivý zážitek obdobný těm, když čteme v Tribuně a Rudém právu svědectví předních stranických představitelů…“

2008 — Zemřel Richard Wright, britský hudebník, zakládající člen skupiny Pink Floyd (* 28. července 1945)

Svátky:

Svátek mají Jolana, Josef (Kentenich), Kateřina (Janovská); P. Marie Bolestné.

Jméno Jolana, které je dnes v občanském kalendáři, má slovenský původ a snad je překladem řeckého jména Helena, tj. „světlo“. Možné však je, že se jedná o maďarský prazáklad slova Jóleán, jež znamená „správná a dobrá dívka.“

Církevní kalendář nám dnes připomíná další z mariánských svátků. Ten dnešní upozorňuje na bolest, kterou P. Marie musela prožít, když její syn umíral strašlivou smrtí na kříži. Předtím jej ještě doprovázela na strastiplné cestě k popravišti a později byla i při jeho uložení do hrobu. Po jeho skonu odešla k apoštolu Janovi a zemřela zřejmě v Jeruzalémě nebo Efesu. Její kult se začal šířit takřka po celém světě a dnes prožívá opět renesanci.

V církevním kalendáři nalézáme také vzpomínku na Josefa Kentenicha. Narodil se v Gymnichu u Kolína (Německo) a je znám jako zakladatel schönstattského díla. Tato myšlenka vznikla v roce 1914 a vyvinula se z výchovné práce tohoto kněze, kterému šlo především o prohloubení křesťanského života. Vzniklo tak dílo, které se jako jediné zrodilo v Německu a rozšířilo se do všech pěti světadílů.

K náhlému přerušení činnosti organizace došlo za války, kdy byl Kentenich jako nepřítel státu na čtyři roky uvězněn v koncentračním táboře. Na konci války kněze osvobodili a on se mohl věnovat dál své záslužné práci. Netěšil se z ní však dlouho. Dostal se do sporu s mnohými církevními osobami, které jeho činnost sledovaly. Tito lidé nakonec dosáhli svého: v roce 1951 byl Kentenich zbaven úřadu a poslán do vyhnanství do Milwaukee (USA), odkud se dostal až za 14 let, kdy jej povolal nazpět samotný papež Pavel VI. Ten jej dokonce osobně přijal a vrátil mu kýženou svobodu. Kněz se vrátil opět do svého působiště a setrval tam až do své smrti 15. září 1968.

Další světicí v dnešním kalendáři je Kateřina Janovská, která se narodila v roce 1477 v Janově. Byla dcerou janovského šlechtice a původně se jmenovala Kateřina Fieschi-Adornová. Již od dětství se chtěla stát řádovou sestrou, ale rodiče ji přinutili vzít si šlechtice Adorna. Ten — na rozdíl od své ženy — bohabojný vůbec nebyl. Pil, rval se a hrál karty. Kateřina vedle něho prožívala pravé peklo. V roce 1474 se dostalo Kateřině mystického vidění a krátce poté přišel její manžel o veškeré jmění. Kateřina viděla mezi oběma událostmi úzké souvislosti. Její manžel začal žít velice zbožně a Kateřina věnovala veškerou svou péči nemocným v Janově.

Shaana

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 973 × | Prestiž Q1: 5,42

+2 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top