Štítky článku: •  

Svoboda a konec Schengenu

Právo a svoboda jsou dva pojmy, které se dnes opakovaně objevují ve všech médiích v souvislosti s velkým stahováním migrantů z Asie a Afriky do EU.

schengen.jpg (200,178 kiB)
Schengenský prostor…

Právo a jeho vymahatelnost je téměř zcela založeno na skutečnosti, jakou silou disponuje ten, kdo se práva domáhá, oproti tomu, kdo právo garantuje. V praxi to je tak, že máte jen taková práva, jaké vám vládní moc dovolí. Můžete mít právo na svobodu slova, ale pokud se vládní moc rozhodne, že toto právo porušujete a svým jednáním poškozujete někoho jiného, tak proti vám zasáhne. Nikdo nebude zkoumat, zda jste něco porušili nebo ne — vládní moc s vámi udělá to, co uzná za vhodné. Samozřejmě, že máte k dispozici ještě i „nezávislý“ soud, kde sedí lidé, co vás bez vysvětlení odsoudí tak, jak to vyžaduje vládní moc. Jinak by tam neseděli. Režim může zrušit nepohodlnou politickou stranu s odůvodněním, že je extremistická. Co je extremismus, to definuje režim sám.

Svoboda je podobný pojem. Na papíře má každý svobodu (kromě lidí ve výkonu trestu). Pro každého, kdo se však nedokáže účinně bránit je svoboda velmi relativní pojem. Vlastně neexistuje. Musíte se spolehnout, že jste natolik nenápadný, že nikoho nezajímáte a tím pádem vás ani nikdo ohrožovat nebude.

Toto vše je v rovině individuální. Co však takový státní útvar? Myslím, že se skutečnou svobodou nemá mnoho obyvatel Slovenska velké zkušenosti — pokud vůbec nějaké. Komunistické Československo bylo kolonií zaostalého Sovětského svazu a o nějaké svobodě se nedalo mluvit. Po velmi podezřelém převratu, který vlastně jen pozměnil jména a názvy (i to jen některé) se deklarovalo, že svobodu máme.

Jak jsem však již zmínil — svobodu má člověk nebo stát jen do té doby, dokud si ji je schopen fyzicky ubránit. Na to se docela zapomnělo. Vzniklo množství malých států, které byly svobodné jen proto, že je v tom konkrétním okamžiku nikdo nechtěl napadnout. Neumím si představit, jaké by to bylo, kdyby to někdo zkusil. Možná by to dopadlo podobně jako se Srbskem a Kosovem. Tedy nijak. Slabší ustoupí, nebo prohraje. Žádné jiné pravidlo zde neplatilo a ani neplatí. Pak má vítěz právo zdokumentovat všechny události podle sebe, uspořádat soudy pro takzvané válečné zločince a různými jinými způsoby ponižovat poraženého.

I Evropská unie je takovým útvarem, který byl vlastně svobodným jen do té doby, dokud nepřišlo první vážnější ohrožení. To ohrožení paradoxně nepřišlo od nějaké cizí armády (zatím). Předpokládám, že takové hrozbě by celkem vojensky neškodná EU snadno a s přehledem podlehla. Přišlo od otrhaných migrantů z Asie a Afriky, kteří si přišli vybudovat nový život prostřednictvím německých a švédských sociálních dávek. Celý, dlouho budovaný systém schengenských opatření se totálně rozsypal politicky i mocensky. Kromě skutečnosti, že v celé EU není žádná bojeschopná armáda (možná tak trochu britská), tak všechny ostatní ozbrojené složky členských států totálně selhaly. Na jedné straně neměli politickou podporu. Pokud kancléřka kdysi velké světové mocnosti doslova zve do své země migranty na velké hodování, ale zároveň vyhrožuje svému maďarskému kolegovi jen proto, že ten se pokouší dodržovat schengenská pravidla — tak to je chaos hodný zaostalé Afriky.

Migranti si vybírají zemi s nejštědřejším sociálním systémem, jako v supermarketu a napadají policii, která jim rozděluje jídlo. Vypadá to tak, že neplatí žádná pravidla. Tedy žádné, které by si EU uměla obhájit. Jelikož kromě buzerování individuálních obyvatel na nic jiného nestačí, plně se ukázalo, že se jedná o života neschopný útvar.

Jeho obyvatelé vytvořili za desítky let reálný blahobyt a to tvrdou prací a šetřením, aby to dnes všechno začali rozdávat migrantům ze zemí, které jsou kulturně a vývojově o více než sto let pozadu. Jaké jistoty mají obyvatelé EU, když jejich vlastní ozbrojené složky, které stojí miliardy EUR, je nedokážou ochránit před houfem agresivních primitivů, demolujících železniční stanice a silnice v členských státech?

Každý myslící člověk už dnes dávno dobře ví, že se nejedná o uprchlíky před válkou, ale o obyčejnou turistiku za lepším životem. Nemají na to žádné právo (žádné právo na lepší život nikde není zakotveno), ale hlupáci v členských zemích pořádají sbírky, nosí jídlo, vítají jej transparenty — zkrátka dělají ze sebe užitečné idioty. Není na tom nic nového — z historie je známo, že se vždy našli lidé, kteří nadšeně vítali okupanty.

Schengenský prostor vlastně dnešním dnem přestal existovat. V jeho prostoru je ke dnešnímu dni kolem půl milionu nelegálních migrantů. Jsou to pochopitelně téměř s jistotou lidé, kteří budou způsobovat řadu dalších problémů. Nikdo je neregistroval po příchodu a nikdo nebyl poslán zpět. Kdo jsou a jak se plánují živit — to můžeme jen tušit.

Média se předhánějí v oslavách benefičních koncertů, vítáni migrantů a odsuzováni tzv. „extremistů“, tedy lidí, kteří ještě nestačili zcela ztratit zdravý rozum. Najde se v této chvíli někdo, kdo skutečně bude schopen mobilizovat skutečné Evropany a probudit je ze smrtelného spánku?

Napsal pan Stano Dermek v novém slovenském listu dennikpolitika.sk

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 174 × | Prestiž Q1: 11,32

+17 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top