Štítky článku: •  

Problémy základního školství začínají na vysokých školách

Ať se to někomu líbí nebo ne, vzdělávání je služba jako každá jiná. Má své výnosy (zvyšování lidského kapitálu, sociálních dovedností, vychování atd.) A své náklady (budovy, platy učitelů, pomůcky atd.). Téma zdrojů ve školství tak podléhá ekonomickým zákonitostem.

Otázka tedy nezní, zda je vzdělávání dobré, potřebné, nebo špatné a zbytečné, ale kolik vzdělávání je dobrého a potřebného a kolik je již špatného a zbytečného. Jde tak o otázku hraničních veličin — přináší poslední euro investované do školství stále větší hodnotu než to jedno euro, nebo již menší?

Na volném trhu tento problém řeší neviditelná ruka poměrně efektivně, veřejné správě se to moc nedaří. Žádný analytik se nemusí zamýšlet, zda vyrábíme dost nebo již mnoho smartphonů, zda je v obchodech dost hygienických potřeb nebo nedostatek, případně zda existuje dostatek jazykových škol.

Naopak viditelná ruka politika v těchto kalkulacích často selhává. Příklad: z veřejných financí je každoročně financováno studium pro asi 10 000 studentů 14 pedagogických fakult. Toto číslo je obrazem absurdní neefektivity a plýtvání ať ho vztáhneme k libovolnému základu.

Na Slovensku učí 70 000 učitelů na mateřských, základních a středních školách. V roce 2014 absolvovalo obory pedagogických věd, učitelství a učitelství předmětů v kombinacích přes 4616 studentů (a to tam ještě nejsou započítání absolventi doplňkového pedagogického studia, které organizuje množství vysokých škol po celém Slovensku).

To jinými slovy znamená, že pokud by měli současné učitele nahrazovat každoročně čerství absolventi pedagogických oborů, každých 15 let by se kompletně obměnila učitelská základna. To se samozřejmě neděje a vysoké školy spíše každým rokem produkují vzdělání, které následně vyšumí z hlav studentů a nikde v praxi se nepoužije. Těžko najít lepší definici neefektivity.

palka-ve-skole.jpg (86,211 kiB)
Toto je přesná obraznost. Kresba: Dušan Pálka

V roce 2014 absolvovalo I. a II. stupeň vysokých škol interně 36 369 studentů. Ti s pedagogickým oborem tak tvořili přes 12 %. Pokud na vysoké školství jde z rozpočtu 455 milionů (2015), tak se dá hovořit o plýtvání za několik desítek milionů eur. Co určitě není částka k zahození v rozpočtu, který je pravidelně ze všech stran kritizován za nízkou míru přerozdělení zdrojů na vědu a vzdělání.

Problémem však samozřejmě nejsou jen finance. Sporná je i kvalita těchto 14 fakult. Poptávka po nich totiž očividně není z důvodu přidané hodnoty ve formě vzdělání a růstu lidského kapitálu. Pokud je jasné i samotným studentům, že pedagogické znalosti nezužitkují, musí být jejich motivace jinde. Nejčastěji je jím pravděpodobně čistě signalizační úkol titulu.

Vysoká škola tak přestává plnit funkci služby zvyšující kvalitu lidského kapitálu, ale stává se signalizačním nástrojem, který jen odděluje konformisty schopné sedět dlouhé hodiny na jednom místě a plnit triviální úkoly od těch ostatních. Z pohledu společnosti tak jde znovu o čisté plýtvání. Stát dotuje signalizační úlohu, která pouze škatulkuje lidí na základě jejich schopností „projít vysokoškolským testem“ a šetří náklady při náboru pro soukromé firmy. V tomto systému trpí především ti, kteří to s učením myslí vážně a nedostává se jim kvalitního vysokoškolského vzdělání.

Na Slovensku se často připomíná Finsko jako prototyp úspěšného školství. Je těžké říci, co skutečně tkví za úspěchem této země. Za zmínku však jistě stojí informace, že Finové v 70. letech zavřeli čtyři pětiny pedagogických univerzit a ponechali funkční jen ty nejlepší.


Pozn. red.: V rámci objektivity je třeba říci, že problém se stejnou měrou týká i drtivé většiny ostatních vysokých škol. V součesnosti se jedná jen o obrovskou inflaci nejrůznějších titulů, které ztratily veškerou vypovídací hodnotu o vzdělanosti příslušného absolventa. A to ani nemluvím o rychlokvašených doktorech práv z plzeňské fakulty. Stát se nějakým pomýlením smyslů domnívá, že vzdělanostní společnost, jak rádi socialisté tvrdí, vznikne tak, že se tabulkově zvýší počet absolventů toho, nebo onoho oboru. V případě, že ti konformisté nejsou schopni složit nějakou závěrečnou zkoušku, její hranice a náročnost se tak dlouho snižuje, až je dosažen požadovaný počet absolventů, v praxi pak naprosto nepoužitelných. Vidíme to markantně u devalvace maturit. Střední vzdělání tohoto typu už dnes nevypovídá vůbec o ničem. Do maturit (stejného typu) jsou nuceni i učni ze zcela obyčejných řemeslných oborů, stejně, jako absolventi gymnázií, kteří se tím mají prokázat schopnými k vyšším studiím. Celý systém vzdělávání je nezbytné zcela a zásadně přepracovat a z větší části jej deetatisovat. Že na to socialisté a etatisté nikdy nepřistoupí je zcela jasné. Pro ně je školství trvalým a účinným nástrojem k formování poslušného občana (nejlépe objektivně nevzdělaného). Ale ať pak proboha nemluví o vzdělanostní ekonomice, protože lžou lidem do očí.

 Mises.cz: 17. října 2015, Robert Chovanculiak

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 030 × | Prestiž Q1: 7,50

+7 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top