Štítky článku: •  

Tábory Nucených Prací (TNP) — 0

Včera bylo 67. výročí dne, kdy se komunistický režim vybavil neuvěřitelnou pravomocí: s použitím zákona 247/48 Sb. zavedl presumpci viny, tedy komunistickým právem trestat to, co se nestalo, trestat lidi, kteří se ničím neprovinili, pouze byli podezřelí, že by se někdy v budoucnu mohli režimu protivit. Že šlo o nezákonnost nejvyšší míry, odporující i mezinárodnímu právu, netřeba připomínat. Ale copak komunisté někdy brali právo vážně?

historicka-bytiz-propadla-kuchyne.jpg (90,726 kiB)
Historický tábor Bytíz

Od konce roku 1948 měl komunistický režim možnost posílat své domnělé i skutečné odpůrce do táborů nucené práce (TNP). Umožňoval to zákon 247/1948 Sb., který 25. října přijalo Národní shromáždění. Seznamy „osob poškozujících hospodářství, asociálních živlů a politicky nespolehlivých“ připravovaly orgány Ministerstva vnitra, především Státní bezpečnost, dále Akční výbory Národní fronty a orgány Komunistické strany Československa. Schvalovaly je tzv. přikazovací komise působící při Krajských národních výborech.

mirov-1.jpg (18,312 kiB)
Mírov, nejtěžší věznice

Přikazovací komise mohla uložit pobyt v TNP v délce od tří měsíců do dvou let, a po propuštění uložit zákaz pobytu v určitém místě nebo nařídit vystěhování z bytu. Živnostníkům a drobným podnikatelům mohla odejmout majetek, uvalit na něj národní správu nebo jim odejmout živnostenské oprávnění.

Osoby odeslané do TNP se musely vedle těžké a vysilující práce podrobit i „převýchově“.

mirov-2.jpg (209,891 kiB)
Středověký hrad Mírov

První tábory nucené práce — tři v českých zemích a tři na Slovensku — vznikly ještě na sklonku roku 1948. V následujícím roce jejich počet dosáhl maxima — v Československu existovalo 26 TNP. O dva roky již jenom osm a poslední dva byly zrušeny na počátku roku 1954. Některé tábory byly určeny pro několik desítek osob, jiné však až pro několik set. (Archiv bezpečnostních složek ale uvádí: Po osvobození vzniklo na řadě míst na 500 různých „táborů“.)

Lidé odeslaní do TNP se proměnili v bezprávnou levnou pracovní sílu, vystavenou na milost a nemilost svým věznitelům. V táborech byly špatné hygienické podmínky, nedostatečná strava a lékařská péče. Tábory byly obehnány několika řadami plotů z ostnatého drátu, vězně střežily hlídky na strážních věžích, které v případě pokusu o útěk měly právo střílet. Na práci byli vězni odváděni spoutaní okovy a případně ještě ve skupině stažení ocelovým lanem.

mirov-podzemi.jpg (22,718 kiB)
Podzemí Mírova

Tábory nucené práce prošlo takřka 20 tisíc lidí, z nich přibližně pětinu tvořily ženy. Nejvíce táborů bylo zřízeno na Ostravsku, Kladensku a Jáchymovsku blízko kamenouhelných a uranových dolů, menší tábory vznikly i v blízkosti velkých průmyslových podniků. Nejhorší podmínky panovaly v táborech na Jáchymovsku a na Příbramsku.

Především pro důstojníky byl určen tábor nucené práce Mírov.

Ze Směrnice KSČ pro využití TNP (8. srpna 1949):

„Myšlenka zřídit v Československu TNP vznikla minulého roku po sletu. Tehdy se ukázalo, že reakce a zbytky kapitalistické třídy v Československu se vzpamatovávají ze zdrcujícího úderu, který jim byl zasazen únorovými událostmi roku 1948 a že se pokouší o znovunabytí ztracených pozic nebo aspoň o poškozování socialistické výstavby.

Sletové události ukázaly nástup reakce velmi jasně. K tomu se přidružilo zjištění, že pracující lid a v jeho čele dělnická třída těžce nesly skutečnost, že zbytky buržoazie pokračováním v rozmařilém a zahálčivém životě provokují po únoru mnohokrát znásobené úsilí pracujících o přebudování republiky v republiku socialistickou.

Tyto skutečnosti vyvolaly v masách pracujícího lidu potřebu a živelný tlak k postižení třídního nepřítele, jehož by dosáhlo tím, že by byl nucen povinně zúčastnit se buď dobrovolně, nebo pod nátlakem hospodářské výstavby. Na základě uvedeného bylo přikročeno k vydání zákona o zřízení TNP.“

vez-smrti-vykmanov.jpg (57,212 kiB)
Věž rudé smrti - Vykmanov

Komunistický režim přistoupil po Únoru 1948 k perzekučním opatřením, jejichž cílem bylo upevnění moci a zastrašení nekomunistických vrstev obyvatelstva.

Předzvěstí systematické perzekuce domnělých i skutečných odpůrců režimu bylo přijetí zákona o táborech nucených prací (TNP). Stalo se tak v období, kdy představitelé komunistické strany veřejně deklarovali nástup „ostrého kurzu proti reakci“.

K nejhrubším projevům nezákonností nově nastupujícího komunistického režimu patřilo zařazování občanů do táborů nucených prací (TNP) a předvolání k vojenské službě v pomocných technických praporech (PTP). A to přesto, že se tak dělo formálně na podkladě zákonných norem.

Střízlivý odhad perzekuovaných rodin a příbuzných politických vězňů, přikázaných do TNP a odvelených do PTP se pohybuje kolem 1 500 000 občanů.

Účel vzniku

veznice-horni-slavkov.jpg (248,535 kiB)
Lágr Horní Slavkov

TNP patřily k jedné z forem perzekuce a teroru komunistického režimu v letech 1948–1954. Hlavním účelem vzniku těchto táborů byla likvidace nepřátel nově se rodícího státního zřízení a také zdroj pracovních sil zejména pro těžký průmysl (muži), zvláštní kapitolu tvoří TNP při centrech těžby uranu a (ženy) pro zemědělství.

Jak se občan stal vězněm

Hlavní idea TNP spočívala v tom, že do tohoto zařízení budou zařazeni lidé, kteří jsou nepohodlní režimu, avšak tehdejší justice by je neodsoudila (občané vyhýbající se práci a poškozující hospodářský život, pomlouvači a štváči proti režimu…).

Zákon 247/48 Sb. určoval, že výběr osob a délku jejich pobytu v TNP (maximálně však 2 roky) určí tzv. krajské trojky (tříčlenné komise krajských národních výborů).

Lidé se tak do TNP dostávali bez řádného soudního řízení!

Jelikož však komise „nedodávaly“ stanovený počet osob, bylo vyžadováno, aby vhodné občany vyhledávaly i místní a závodní komunistické organizace.

Uranové tábory tvoří z pohledu československého vězeňství významnou kapitolu, neboť přibližně každý druhý muž vězněný v Československu v letech 1949–1960 prožil alespoň část svého trestu v některém vězeňském táboře, zřízeném v oblasti těžby uranu.

Pro nesplnění původních představ byly TNP v roce 1954 zrušeny.

Sběrné, internační, pracovní tábory a tábory nucených prací

Internační tábory:

veznice-jachymov-ostrov-nad-ohri.jpg (376,193 kiB)
Jáchymov, Ostrov nad Ohří (model)

Po osvobození vzniklo na řadě míst na 500 různých „táborů“, kde byli soustředěni jednak Němci, jednak osoby podezřelé nebo obviněné z činů proti republice. Ke konci roku 1945 se ustálily tři typy táborů — internační (pro osoby, které měly být mimořádnými lidovými soudy souzeny pro činy dle retribučního dekretu č. 16/1945 Sb.), sběrné (v těch byli soustřeďováni Němci před odsunem) a pracovní (pro ty, kteří byli přiděleni na práce dle dekretu č. 71/1945 Sb.). Fondy nejsou uspořádány podle táborů, ale víceméně tematicky. Přesto informace k jednotlivým táborům jsou velmi důležité (např. protokoly sepsané k jejich rušení často shrnují celou historii daného střediska).

Tábory nucených prací:

TNP byly zřízeny na základě zákona č. 247/1948 Sb. Staly se zdrojem levné pracovní síly pro podniky. Ve fondu Správy TNP jsou uložena zejména různá hlášení z táborů, životopisy osob, zařazených v TNP, kartotéka zařazených osob, situační zprávy, materiály k akci KK-T-43, dotazníky chovanců TNP, kartotéka příslušníků, kteří vykonávali službu v jednotlivých TNP, návrhy a výměry komisí, žádosti zařazených apod. Ve fondech jednotlivých TNP se nejčastěji setkáme s rozkazy a pokyny, seznamy propuštěných a přemístěných osob, posudky, věcmi hospodářsko-účetními, různou korespondencí a organizačními záležitostmi příslušníků. Zvláště upozorňujeme na materiály TNP Mírov, v němž byli internování bývalí důstojníci čs. armády.

Metody

vojna-1968.jpg (128,990 kiB)
Lágr Vojna

K tomu, aby byl občan přikázán od TNP, nemusel spáchat žádný trestný čin. „Tento zákon (247/48 Sb.) znamená revoluci v právu, neboť nepotřebuje trestný čin k zásahu. Je to zákon preventivní, tzn. předchozí opatření proti trestným činům.“ Ze schůze členů krajských komisí pro zařazování osob do TNP ze dne 15. 12. 1948. Stačilo pouhé podezření, že čin může spáchat, a byl preventivně do TNP poslán.

Některé z důvodů, pro které byly přidělovány první osoby do TNP: „…stýká se s cizinou, jeho sestra je rakouskou státní příslušnicí, nemá kladný poměr ke zřízení, poslouchá cizí rozhlas, nesouhlasil se znárodněním, šířil nepravdivé zprávy, majitel přepychové vily, majitel domu, stýká se s reakcionáři, hazardní hráč, vyhýbá se práci, manželka byla proti znárodnění…“ Podle tehdejších směrnic zařazení do TNP nebylo trestem, avšak paradoxně doba strávená v TNP se zapisovala do trestního rejstříku. V této souvislosti je velmi zajímavé, že lidé odsouzeni podle zákona 231/48 Sb. (na ochranu lidově demokratické republiky), měli být automaticky po vykonání trestu zařazeni do TNP.

Do TNP mohl být zařazen člověk mezi 18–60 rokem života až na výjimky bez řádného soudu na dobu 3 měsíců až 2 let, z rozhodnutí funkcionářů Národních výborů, členů KSČ a KSS, kteří si tak vyrovnávali účty nejen se svými politickými odpůrci. O přikázání do TNP většinou rozhodovaly tříčlenné komise, jejich členy a náhradníky jmenoval Krajský národní výbor. Za celý rok 1949 zařadily komise do TNP celkem 9 061 spoluobčanů. Přikazovací komise od prosince 1948 do srpna 1950 projednaly 31 tisíc návrhů a přikázaly do TNP 16 691 osob.

Po zrušení zákona 247/48 Sb. existenci TNP upravil zákon č. 88/50 Sb. (Trestní zákon správní) a zákon č. 86/50 Sb. (Trestní zákon). Vydáním těchto zákonů došlo k rozdělení působnosti v zařazování osob do TNP mezi místní národní výbor a MV. Ve smyslu zákona 88/50 Sb. jsou MV zřizovány trestní komise při ONV a trestní odvolací komise při krajském národním výboru.

Navazovat bude cca 10 dílů vzpomínek muklů na padesátá léta a na ten prasácký režim, který se jen oklepal a už zase vystrkuje čertovy rohy.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 801 × | Prestiž Q1: 6,88

+5 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top