Štítky článku: •  

Srpen 1968 - Vzepětí národa

Historické shrnutí základních událostí toho neblahého měsíce, kdy se lid sjednotil a elity jej následně zradily.

Několik dobových fotografií:

breznev.jpg (15,991 kiB)
L. I. Brežněv
cestmir-cisar.jpg (28,387 kiB)
Čestmír Císař
ead.zatopkovi.jpg (11,656 kiB)
Dana a Emil Zátopkovi
jakes-milous.jpg (4,795 kiB)
Milouš Jakeš
ludvik-svoboda.jpg (17,495 kiB)
Ludvík Svoboda
zikmund-hanzelka.jpg (6,643 kiB)
Hanzelka a Zikmund

22. srpna 1968

  • V továrně pražské ČKD ve Vysočanech zasedal XIV. mimořádný sjezd KSČ.
  • Z 1 543 řádně zvolených delegátů se dostavilo 1 219 delegátů. Sjezd zvolil nový ústřední výbor (v čele s internovaným A. Dubčekem) a významně se podílel na řízení občanského odporu proti okupaci. Sjezdu se na zákrok G. Husáka neúčastnili (až na výjimky) slovenští delegáti.
  • 01:30 hod. — V hotelu Praha skončila schůze části členů ÚV KSČ. Z uzavřeného (důvěrného?) jednání nejsou informace. [Jednalo se zejména o sbor kolaborantů a konzervativních členů KSČ. Pozn. PeTaX]
  • Kolona těžkých nákladních vozidel, plně naložených bednami, zastavila před budovou redakce Televizních novin v Jungmannově ulici, kde jsou v přízemí ještě Tiskařské závody. Do průchodu složili okupantští vojáci část nákladu a druhou část odvezli do Měšťanské besedy. S největší pravděpodobností šlo o výbušniny v bednách a lehký materiál (zápalnice) v krabicích. Tato operace trvala až do půl čtvrté ráno za přísného střežení desítek vojáků v celém okolí.
  • 02:00 hod. - V. Šalgovič žádá ministra národní obrany M. Dzúra, aby pomohl při zaměřování neznámého pražského vysílače (šlo pravděpodobně o hloubětínský Svobodný vysílač).
  • 03:00 hod. - Sovětská jednotka obsadila tiskárnu Melantrich v Praze na Václavském náměstí a v poschodích budovy redakční místnosti Svobodného slova.
  • Před 07:00 hod.- Obsazují vojenské okupační jednotky budovu Svazu českých novinářů v Pařížské ulici, a také redakci týdeníku Reportér. Část redakce našla dočasný úkryt v budově Záchytné protialkoholní stanice v Apolinářské ulici.
  • Spojovací náčelník plk. Šebor vydal příkaz k zastavení rušení pořadů Svobodné Evropy s tím, aby vysílačů mohlo být použito pro Čs. rozhlas a k rušení stanice Vltava, vzápětí náměstek ministra vnitra J. Šalgovič žádá, aby plk. Šebor zvážil tento svůj rozkaz.
  • Vedoucí směny provozu Čs. televize L. Drtina zůstal ve vrátnici objektu Měšťanské besedy v Praze; tím se mu podařilo zachovat telefonické spojení s celou republikou. Tento malý spojovací uzel měl – jak se zakrátko ukázalo – strategický význam. Udržoval přes den spojení s provizorními vysílacími pracovišti a ostatními složkami programovými a technickými; odtud se též udržovalo spojení s pověřenou pracovnicí A. Kejhovou, která zajišťovala předávání filmových materiálů mimo okupované území do Rakouska, zejména rovněž odtud se koordinoval provoz posléze asi sedmi vysílačů – zpočátku vysílače na Bukové hoře a ve Výzkumném ústavu rozhlasu a televize v Praze, dále to byl vysílač Kojál a další na Ještědu, kde bylo zřízeno provizorní vysílání studia Liberec. V případě okupačního obsazení některého z nich mohla být operativně zajištěna kontinuita vysílání. Krátká životnost vysílače na Cukráku či Petřině tyto předpoklady potvrdila.
  • Prostřednictvím Elektrárenského dispečinku se naopak dařilo soustavně narušovat napěťovými rázy okupantské rozhlasové relace.
  • Po 07:00 hod. - Na zasedání vojenské rady ministerstva národní obrany nabídl ministr M. Dzúr vlastní demisi. Poté odjíždí s gen. Bedřichem za prezidentem L. Svobodou na Pražský hrad.
  • V. Šalgovič vydává opět příkaz – zabránit vysílání Čs. rozhlasu a neznámého Svobodného vysílače, odkud se posluchači dozvídají právě zprávu, že V. Šalgovič je zrádce a že StB zatýká čs. občany.
  • 07:00 hod.- Zahajuje vysílání Svobodný vysílač z podniku Tesla Hloubětín: „Protože vysílání Čs. televize bylo včera násilně přerušeno obsazením vysílačů na Cukráku a Petříně, redakční kolektivy se rozprchly na různá místa po Praze. Nic není pravdy na tom, že ústřední ředitel Čs. televize dal příkaz k zastavení vysílání. Proto jsme se vám ozvali již včera odpoledne poprvé v úloze redaktorů a hlasatelů rozhlasového vysílání. Poznamenejte si naši vlnovou délku a frekvenci… Někteří naši kolegové se pokoušejí vysílat ze studií „někde v Čechách“. Zatím podle našich informací nebyl vyřazen vysílač na Kleti.
  • V denním „scénáři“ jsou očekávané především tyto události: bude zahájen mimořádný XIV. sjezd KSČ, některé pasáže z jeho jednání budou vysílány přímo prostřednictvím radiového spojení: (dnes lze uvést, že šlo o závodní jídelnu ČKD Elektrotechnika a vysílač Tesla Hloubětín).
  • Očekávají se zprávy z Kanceláře prezidenta republiky, parlamentu a dalších ústředních orgánů. Podařilo se sehnat pro tuto činnost užitečná spojení (mj. z předsednictva vlády, ministerstva financí, atd.).
  • Celý den sledovat vysílání ostatních rozhlasových stanic, jak se je daří zachytit.
  • Mimořádnou pozornost věnovat zprávám ze Slovenska a jednotlivých krajů republiky, odkud mají delegáti ztíženu dopravu po silnicích, ale železniční doprava zatím funguje.
  • Velmi důležité je sledovat zahraniční stanice – BBC, Svobodnou Evropu, Deutschland Funk, Moskvu a další.
  • Vysílat nadále rezoluce, které přicházejí ve stovkách na nejrůznější místa ústředních orgánů v Praze.
  • Domluvit spolupráci s pražskými nemocnicemi a vysílat zprávy o situaci obětí okupace.
  • Po celý den vysílat vlastní komentáře a zamýšlet se nad našimi vztahy k Sovětskému svazu, odsuzovat okupaci na základě zahraničních ohlasů, ptát se lidí na jejich názory, příběhy.
  • Vysílat výzvy k bojkotu okupačních jednotek armád Varšavské smlouvy, zprávy o zatýkání čs. občanů, obsazování budov okupantskými vojsky, ale také o konfidentech a zrádcích.
  • Snažit se za každou cenu získat informace o situaci vedoucích činitelů strany, vlády, parlamentu, Národní fronty. To byl stručný scénář struktury vysílání Svobodného vysílače, který se ohlašoval heslem „Jsme s Vámi, buďte s námi!“. Tímto heslem také končil svá vysílání pozdě kolem půlnoci.
  • Po ranním vysílání se objevují v podniku Tesla Hloubětín na základě telefonátů další redaktoři a spolupracovníci, mezi nimi Zdeněk Roman (bratr sourozenců krasobruslařů Romanových). Napsal komentář k vysílání rozhlasových stanic v zemích okupantů, které poslouchá a které chrlí do éteru lživé informace včetně „zvacích dopisů“ nebo čs. žádostí o pomoc.
  • Ze štvavé vysílačky Vltava poznávají posluchači hlas jednoho ze zrádců –Pavla Auersperga, pracovníka sekretariátu ÚV KSČ.
  • Veřejnosti začíná být jasné, koho považovat za zrádce, až vzniká jejich seznam a jména se objevují na zdech domů, kandelábrech a v letácích. Nejčastěji se objevují jména: Kolder, Biľak, Indra, náměstek ministra vnitra Šalgovič, také náčelník StB Molnár.
  • 08:00 hod. - Podle zpráv z vojenských kruhů Sovětské armády má být údajně během dneška mezi 09:00 hod. a 10:00 hod. sestavena nová čs. vláda.
  • Je sovětskými vojsky obsazena redakce Zemědělských novin.
  • Na obrazovkách se objevilo opět vysílání Čs. televize. Již ve večerních hodinách 21. srpna byl proveden přesun přenosového vozu na staveniště Čs. televize na Kavčích horách v Praze. Byl zamaskován do dřevěné kůlny, zřízeno provizorní studio se dvěma kamerami, reflektory, monitorem, filmovým snímačem a zvukovou technikou. Současně sem byl v noci převezen 10kW vysílač z podniku Tesla Hloubětín, zatímco pro Svobodný vysílač byl určen vysílač o síle 30 kW. Pro případ selhání byl připraven náhradní zdroj ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu v Řeži u Prahy.
  • 09:00 hod. - Pokračovala mimořádná plenární schůze Národního shromáždění za účasti 162 poslanců. Schválila protestní dopisy parlamentům a vládám všech pěti zemí, jejichž armády okupují Československo.
  • V Gottwaldově (původně ve Zlíně) podepsalo petici za odvolání jejich poslance A. Indry na dvacet tisíc lidí.
  • 09:15 hod. - Sovětské velvyslanectví v Praze je informováno orgány StB o členech dělnicko-rolnické vlády: předseda A. Indra, ministr vnitra B. Chňoupek, ministr obrany gen. Rytíř, ministr dopravy Vokáč, ministr průmyslu A. Kapek, další členové F. Barbírek, E. Rigo, K. Hoffmann, D. Kolder, V. Biľak a O. Pavlovský.
  • Telefonní ústředna v hl. m. Praze je okupována.
  • 10:15 hod. - Schází se okleštěné předsednictvo ÚV KSČ (Biľak, Kolder, Indra, Barbírek, Rigo, Lenárt, Švestka, Piller, Jakeš, Sádovský a Mlynář, přizván byl gen. Rytíř a O. Pavlovský). Biľak navrhl, aby se toto shromáždění samo vyhlásilo za orgán, který povede vyjednávání „na nejvyšší úrovni“. Místo toho byl přijat návrh požádat sovětského velvyslance o spojení s L. Brežněvem a předložit požadavek o propuštění zatčených členů vedení strany a státu.
  • 10:30 hod. - Občané se dozvídají z rozhlasových vysílání (vzájemně se vysílače a narychlo provizorní rozhlasová studia poslouchala, přebírala některé zprávy jedno od druhého), že náměstek ministra vnitra J. Šalgovič ve spolupráci s okupačními vojsky vydává příkazy k zatýkání některých čs. občanů.
  • Seveveročeský kraj vyzývá občany ke generální stávce v trvání jedné hodiny od 12 hodin.
  • 11:00 hod. - V závodě ČKD Elektrotechnika v Praze-Vysočanech zahájil jednání mimořádný XIV. sjezd KSČ za přítomnosti 1 192 řádně zvolených delegátů z celkového počtu 1 543 delegátů. Místo nebylo vybráno náhodně – mimo centrum hl. m. Prahy, ale naopak v centru velké části pražské dělnické čtvrti. Sjezd byl hned v počátku prohlášen za právoplatný a usnášeníschopný. Po zvolení předsednictva a jejího předsedy Věňka Šilhána byli delegáti požádáni o rychlé a ukázněné jednání v diskusích, protože mohlo být kdykoliv napadeno okupačními vojsky.
  • Průběh sjezdu je přenášen do Svobodného vysílače v podniku Tesla Hloubětín prostřednictvím směrových pojítek, takže přenos nelze odposlouchávat.
  • Ve stejnou dobu se koná mimořádné zasedání čs. vlády, aby se usneslo na tom, že trvá na urychleném odchodu okupačních armád, žádá propuštění zadržených členů vlády, obrací se na veřejnost s výzvou k plynulému chodu hospodářství a zásobování obyvatelstva. Všichni přítomní členové vlády se dostavili potom na sjezd KSČ. K nim se přidali ještě Josef Vodsloň, Marie Švermová a Václav Slavík.
  • 12:00 hod. - V Praze byla zahájena hodinová protestní stávka.
  • Na ministerstvu národní obrany se sešel hlavní výbor KSČ, který zaslal mimořádnému XIV. sjezdu KSČ poselství, v němž vyslovuje podporu polednového vývoje a hluboké rozhořčení nad okupací.
  • V. Biľak s A. Indrou odjeli v transportéru sovětské armády na sovětské velvyslanectví. Na Hlávkově mostě je vozidlo zastaveno demonstrujícími Pražany a trvá delší dobu, než se vyprostí.
  • 13:00 hod. - Okupační vojska obsadila budovu Čs. akademie věd v Praze na Národní třídě.
  • Čs. velvyslanec v Moskvě předal náměstku ministra zahraničních věcí SSSR Kuzněcovovi nótu proti znevažování čs. ústavních orgánů, proti zadržování členů strany a vlády a s upozorněním na vážné problémy vznikající civilnímu obyvatelstvu.
  • 13:25 hod. - Vysílají rozhlasové stanice provolání Národního shromáždění k občanům Československa.
  • Na sjezdu KSČ (uvádím nadále jen v této podobě – jde stále o mimořádný XIV. sjezd KSČ) – byla předána delegátům informace o tom, že skupina části vedení KSČ jednala s velvyslancem SSSR Červoněnkem o možném setkání se zadrženými Dubčekem, Černíkem a Smrkovským.
  • Ve vojenském prostoru Jince u Prahy se uskutečnila podpisová akce za odchod okupačních vojsk, propuštění vládních a stranických představitelů a za podporu legálním orgánům státu.
  • Během celého dne kolují mezi veřejnosti výtisky novin a časopisů, které připravují redakce mnohdy ve svízelných podmínkách.
  • V odpoledních hodinách přišel do studia Svobodného vysílače novinář Jiří Ruml, aby jako delegát sjezdu KSČ informoval přímo posluchače o dosavadním průběhu. Významné bylo hned v úvodu vystoupení Martina Vaculíka, z něhož byl již předtím vysílán podstatný výtah. Mj. v něm zazněla pro všechny delegáty informace o „jasných kolaborantech“ se sovětskou okupační mocí, které vyjmenoval: Kolder, Indra, Biľak, Jakeš, Nový, Mestek a Piller. Každý z nich odmítl potvrdit, že by někdo nebo nějaký čs. orgán žádal o vojenský zásah vůči Československu. Rovněž uvedl výtky z dopisu ÚV KSSS, v němž čs. stranu obviňovali z nedodržování dohod z Čierné nad Tisou a Bratislavy. Naopak vedení KSČ prý dovolilo novinářům, aby se zastali generála V. Prchlíka a jeho spolupracovníků. V tomto dopisu však nebylo ani slovo o nějakém vojenském zásahu či intervenci. Vedení KSČ i předseda vlády O. Černík se o úmyslech Moskvy dozvěděli ve chvíli, kdy už okupační jednotky překročily čs. výsostné hranice. J. Ruml vysvětlil také potíže se zastoupením slovenských delegátů.
  • Během celého dne jsou vysílány na rozhlasových vlnách a v televizi texty petic z výrobních podniků, obcí a měst, čs. vojenských posádek, institucí a organizací.
  • V Praze byl rozšiřován leták, podepsaný anonymní skupinou příslušníků StB, a v něm jsou obviněni z nezákonné činnosti plk. Šalgovič, pplk. Ripl, pplk. Kožuch, pplk. Hubina, plk. Klíma, plk. Špelina a pplk. Beran. Dopis obsahoval také čísla státních poznávacích značek automobilů, jejichž osádky jezdízatýkat určité občany a funkcionáře.
  • Ve věznici Sboru nápravné výchovy v Příbrami došlo k rozsáhlému pokusu o útěk vězňů, jakož i k ničení vězeňského zařízení.
  • Ústřední rada odborů vydala prohlášení k vládám okupantských zemí a zároveň vyzvala závodní organizace ROH, aby vytvářely stávkové výbory, chránily závody a chystaly stávky.
  • Z Liberce byla vysílána výzva Václav Havla ke spisovatelům a kulturním pracovníkům celého světa, aby organizovali podpisové akce proti okupaci Československa.
  • Ve večerních hodinách vojenský okupační velitel hl. m. Prahy a Středočeského kraje gardový generálporučík I. Veličko vydal rozkaz, jímž zakazuje rozšiřovat plakáty, shromažďování a vycházení v nočních hodinách (neboli vyhlásil stanné právo).
  • Občané zjišťují a podávají informace do redakcí o tom, že všechny budovy sekretariátů obvodních výborů KSČ v Praze jsou obsazeny okupačními vojsky.
  • 21:30 hod. - Skončilo jednání XIV. mimořádného sjezdu KSČ, což byl označeno nejen za vítězství okupovaného lidu naší země, ale také za nejtěžší ránu okupantům. Proti sjezdu nezasáhli, s něčím takovým nepočítali a dokonce se jim nepodařilo zastavit vysílání Svobodného vysílače z podniku Tesla Hloubětín, který šířil sjezdová jednání do celého světa. Podle ohlasů bylo vysílání slyšitelné i na Slovensku a dalších sousedních zemích.
  • Sjezd přitom projednal úvodní politické prohlášení, výzvu ke komunistickým a dělnickým stranám celého světa, zrušil mandát dosavadního Ústředního výboru a Ústřední kontrolní a revizní komise, přičemž zvolil 144 členů nového ÚV a 37 členů nové ÚKRK. Dále přijal prohlášení k slovenskému národu a schválil dopis A. Dubčekovi. Vzhledem k mimořádným podmínkám nemohl projednat celý stanovený program a proto se prohlásil za permanentní s tím, že nové stanovy strany, státoprávní uspořádání republiky a další základní otázky projedná, jakmile se celková situace vrátí do normálního stavu.
  • Bezprostředně po ukončení sjezdu okupační generál Mazurov (alias Trofimov) podává hlášení o politickém nezdaru intervence a navrhuje zahájit jednání se zadrženými A. Dubčekem a O. Černíkem.
  • Z nočních rozhlasových zpráv: – Noční zasedání nově zvoleného ústředního výboru KSČ zahájil F. Vodsloň. Bylo zvoleno předsednictvo a jeho prvním tajemníkem jednomyslně okupanty zadržovaný A. Dubček; řízením předsednictva po dobu jeho nepřítomnosti byl pověřen V. Šilhán.
  • Ze zahraničí se dostalo prostřednictvím monitoringu rozhlasových stanic množství informací.
  • Moskevská Pravda otiskla článek „Obrana socialismu nejvyšší internacionální povinnost“.
  • Ministr zahraničí J. Hájek přijel do Vídně z Bělehradu, kde obdržel telegram, v němž prezident republiky je proti tomu, aby se zúčastnil zasedání Rady bezpečnosti. J. Hájek odpovídá, že to chápe jako sdělení osobního názoru, nikoli jako oficiální instrukci.
  • Spolu s ostatními členy čs. vlády, kteří zůstávají nadále na dovolené v Jugoslávii (O. Šik, F. Vlasák, Š. Gašparik, k nimž se připojil i Karel Löbl) podepsal J. Hájek prohlášení, odsuzující intervenci a v něm sdělují, ževstupují do jednání s jugoslávskými představiteli.
  • Jugoslávská vláda vydala prohlášení, jímž odsoudila intervenci jako nejhrubší porušení suverenity a územní integrity nezávislé země, také jako přímé popření všeobecně uznávaných zásad mezinárodního práva a Charty OSN. Prohlášení bylo předáno bělehradským velvyslancům okupantských zemí.
  • Polská Trybuna Łudu otiskla „výzvu skupiny členů ÚV KSČ, vlády a parlamentu, kteří se obrátili o pomoc k vládám a komunistickým stranám bratrských zemí“.
  • V Paříži došlo k setkání italských a francouzských představitelů komunistických stran L. Longa a W. Rocheta – oba vyslovili nesouhlas s intervencí Československa.
  • Radě bezpečnosti OSN předložili zástupci zemí Brazílie, Dánska, Francie, Kanady, Paraguaye, Senegalu, USA a Velké Británie návrh rezoluce, odsuzující intervenci v Československu jako porušení Charty OSN.
  • Albánský list Zeri i Populit otiskl článek „Oddíly sovětských revizionistů se dopustily agrese proti Československu a obsadily celou zemi“.
  • 23:00 – 24:00 hod. - Prezident republiky L. Svoboda jedná se sovětským velvyslancem Červoněnkem za přítomnosti Biľaka, Pillera, Hamouze a Machačové-Dostálové: nelze přijmout žádnou alternativu nové vlády dokud se na svá místa nevrátí zákonní zástupci - Dubček a Černík.
  • Dále prezident republiky kategoricky požádal velvyslance všech pěti okupantských zemí o „ukončení okupace, odchod vojsk, propuštění internovaných státních a stranických představitelů…. Mimo jakoukoli pochybnost se ukázalo, že k ozbrojené intervenci v žádném případě nedošlo na pozvání kteréhokoli ústavního činitele…
  • Ještě před půlnocí hovoří prezident republiky se Z. Mlynářem a sděluje mu, že odjede do Moskvy, aby dosáhl Dubčekova návratu a dodává, že „Dubček potom podá demisi a všechno bude v pořádku…[Toto vnímejte pozorně!!! A zkuste domýšlet souvislosti. PeTaX]
  • V časných ranních hodinách byla zachycena ze švýcarského rozhlasu povzbudivá citace listu Neue Züricher Zeitung: Obdivuhodná odvaha a neslýchaná obratnost, s níž dokázaly československé rozhlasové stanice informovat vlastní národy a celou světovou veřejnost o průběhu sovětské intervence, musí být i nám ve Švýcarsku podnětem k vážnému zamyšlení.
  • Český příklad ukazuje, že i všemi technickými prostředky vybavená okupační armáda má velké potíže při rušení a vyřazování dobře připravené vysílací sítě z provozu. Ukazuje se především znovu velký význam informací pro vůli národa udržet a zachovat sílu k odporu.
  • Článek dokonce doporučuje švýcarské vládě přezkoumat a zlepšit systém rozhlasových a televizních vysílačů a přijímačů pro případ náhlého ohrožení a zaměřit se zejména na výrobu dostatečného množství tranzistorových baterií a na krátkovlnné rozhlasové přístroje…
  • Do informačního systému je nutno zahrnout i televizi. Také zde čeští kameramani dokázali, co může televize dokázat za okupačního pořádku příkladným nasazením všech prostředků…
  • Navzdory štvavým vysílačkám, které pracují na čs. území, navzdory rušičkám okupantských vojsk, nedaří se umlčet svobodné vysílání rozhlasu.
  • S radostí Svobodný vysílač „Jsme s Vámi – buďte s námi!“ zaznamenává, že lze poslouchat stanici Československo I, slyšet jsou i kolegové ze Svobodného vysílače Dunaj a svobodného vysílače Severního Slovenska. „Uvítáme zprávy o tom, jak vypadá příprava na sjezd Komunistické strany Slovenska. Jednota našich národů v současném boji za svobodu a suverenitu - to je dnes nejdůležitější, co potřebujeme“, vzkazuje Svobodný vysílač z Prahy-Hloubětína na Slovensko.
  • 07:00 hod. – Svoji činnost obnovila agentura ČTK, zejména pak její pracovníci v nových podmínkách.
  • Byly k dostání všechny deníky, z týdeníků Květy, Stadión, Signál, Svět v obrazech, Mladý svět, Politika. Svobodný vysílač cituje úryvky z článků a komentářů: Co vidí agresoři a okupanti? Jednotný ukázněný lid jako nikdy předtím. Národy našich zemí, které se naučily v době staletého útlaku umění nalézat nejvhodnější formy odporu, této své přednosti využívají nyní v maximální míře. My všichni víme, co chceme, víme, jak se chovat ke kolaborantům a zrádcům, kteří se mezi námi najdou, ale kterých nebude mnoho, rozhodně jich není přesila.
  • V komentářích k zasedání mimořádného XIV. sjezdu uvádějí listy mj.: „Co může být větším morálním políčkem okupantům, než fakt, že nově zvolený ústřední výbor KSČ, vláda republiky a její prezident stojí jednotně se svým lidem proti agresi! Země má k dispozici tak silnou zbraň politického boje, jakým je generální stávka a poslední slovem v této velké zkoušce může býtpasivní rezistence. Ta rozložila už před půl stoletím c. k. mocnářství Rakousko-Uherska, před 23 lety tehdejší „Protektorát Čechy a Morava“, a nyní je s to porazit v nerovném boji i cizí okupaci v letošním roce 1968“.
  • Dnes se objevilo v Praze také první číslo časopisu Tribuna, který vychází na základě usnesení ÚV KSČ. Jsou v něm sjezdové dokumenty a názory některých delegátů na další politiku strany po XIV. mimořádném sjezdu.
  • 08:00 hod. – Zasedá Národní shromáždění – projednává zprávu o situaci v zemi, dopis prezidentu republiky, provolání k pracovníkům hromadných sdělovacích prostředků, dále k pracovníkům potravinářského průmyslu a v zásobování, další provolání k pracovníkům ve zdravotnictví, dopravě, energetice a službách. V dopisu Národní shromáždění píše nově zvolenému ústřednímu výboru KSČ, že ho respektuje jako nejvyšší orgán strany a věří, že bude dále rozvíjet demokracii naší společnosti, že se bude opírat o úzkou spolupráci se všemi společenskými organizacemi Národní fronty.
  • Národní shromáždění vydalo dále prohlášení, v němž oceňuje činnost rozhlasových a televizních pracovníků, redaktorů tisku a pracovníků polygrafického průmyslu.
  • Předsednictvo Čs. strany socialistické upřímně blahopřeje k výsledkům XIV. sjezdu KSČ, ujišťuje dále svou plnou podporou.
  • Příval telegramů, dálnopisů a dopisů neustává. Jsou nejen ze všech krajů a průmyslových závodů, ale přicházejí také z vesnic, Jednotných zemědělských družstev a státních statků.
  • 08:45 hod. – Vysílá rozhlas projev prezidenta Svobody, který oznamuje svoji cestu do Moskvy. Prohlásil, že odolá nátlaku, že věří v úspěch jednání a že nepodepsal žádné návrhy na novou vládu.
  • 09:30 hod. – Do Moskvy doprovázejí prezidenta republiky členové vlády M. Dzúr a B. Kučera, dále prezidentův zeť M. Klusák, přednosta jeho kanceláře L. Svoboda. Dále odcestovali J. Piller, A. Indra a V. Biľak. Při mezipřistání v Bratislavě se k delegaci připojuje G. Husák.
  • Zahraničně politický komentátor Televizních novin Vladimír Tosek pro rozhlas řekl ve svém komentáři: Ještě před odletem prezidenta republiky do Moskvy chtěl jsem vám říci něco, co se mi již nepodařilo vyslovit před televizní kamerou. Odletěl tam nuceně ve zčásti velmi špatné společnosti, mj. v doprovodu tří lidi nezaujímajících žádnou státní funkci, nezvolené právoplatným XIV. sjezdem KSČ do žádné funkce, a tedy nereprezentují nikoho, než své vlastní proradné osoby a nezvanou soldatesku z ciziny. A chtěl bych dodat, že s čímkoli prezident Svoboda z Moskvy přijede, nemohu ničemu důvěřovat, dokud neuvidím a neuslyším na svobodě Dubčeka, Kriegla, Císaře, Špačka, Pavla a další čestné vlastence, právoplatné vůdce naší společnosti. A za druhé, dokud se nestane opět svobodná akceschopná KSČ a její legální XIV. sjezd a na něm zvolený ústřední výbor s Alexandrem Dubčekem v čele, do té doby pokládám všechna slova a činy okupantů a jejich nájemných vrahů za neplatné, našemu lidu škodlivé a nezákonné.
  • V dopoledních hodinách obsadily sovětské jednotky v Praze Karolinum, Hlavní správu Veřejné bezpečnosti v Bartolomějské ulici, budovu Státní banky a všechny její obvodní pobočky, stejně tak ostatní objekty – Obchodní, Živnostenské a Investiční banky. Obsazena jsou všechna pražská nádraží, Hlavní pošta a všechny poštovní úřady, městská telefonní a telegrafní ústředna, městská telekomunikační správa.
  • Bylo dokončeno obsazení redakcí všech deníků včetně tiskáren, všechny státní orgány čs. vlády a její ministerstva. V rukou okupantů jsou všechny mosty, všechny čerpací stanice benzinu a obě letiště v Praze-Ruzyni a ve Kbelích.
  • Čs. akademie věd vydala „Provolání k vědcům celého světa“.
  • Potravinářský průmysl pracuje zhruba na dvě třetiny své kapacity, rozvoz zboží vázne, v obchodech začíná chybět chléb a brambory. Tvoří se fronty. Katastrofální je nedostatek pohonných hmot.
  • Autobusy ČSAD jezdí jen na dělnických linkách, dálkové spoje nejsou v provozu.
  • V železniční dopravě končí všechny vlaky na okrajových nádražích v Praze – tj. Vršovice, Libeň, Bubny a Smíchov.
  • V nemocničním ošetření je 90 raněných, osm osob zemřelo na následky zranění okupanty a v 307 případech šlo o ambulantní vyšetření.
  • Ze Severočeského kraje hlásí šest mrtvých.
  • Ve Středočeském kraji v Dolních Kralovicích najelo obrněné vozidlo okupantské armády do prodejního stánku a zabilo přitom dva občany.
  • V Západočeském kraji zjistili pracovníci krajských orgánů ve spolupráci s okresy předběžnou výši škod, napáchaných okupanty, zejména na silnicích hlavních tahů: okres Horažďovice 35 miliónů Kčs, Plzeň-jih 15 mil. Kčs, Plzeň-sever 45 mil. Kčs, Domažlice hlásí poškození 35 hektarů polí, na nichž byla zakopána vojenská technika.
  • Ozvali se až z Východoslovenského kraje: v Košicích je z doby prvních dnů šest obětí okupace a 66 zraněných, v Popradu jeden mrtvý a osm zraněných, v Rožňavě jeden mrtvý a šest zraněných.
  • V rozhodujících podnicích kraje došlo k poklesu výroby až o 50 procent. Ve Východoslovenských železárnách museli odstavit jednu vysokou pec pro nedostatek materiálu, rovněž se zastavuje provoz ve válcovně. Východoslovenské strojírny nepracují vůbec, jsou obsazeny okupačními vojsky.
  • Z Lovosických chemických závodů hlásí, že jedou naplno ve všech třech směnách. Pokud zásoby surovin stačí, budou vyrábět zejména hnojiva pro zemědělské podniky. Dojdou-li zásoby, chystají se lidé z lovosické chemičky na sklizeň chmele a jiné zemědělské práce.
  • Hradec Králové je zatím jedno z mála míst, které není obsazeno vojsky okupantů. Polská armáda se zdržuje jen v okolí města.
  • Textilní závody Východočeského kraje vyzývají zejména ženy k nástupu do práce.
  • Vojenský velitel okupačních jednotek v Plzni se omluvil za obsazení redakce krajského deníku Pravda. Okupanti redakci i tiskárnu opustili, takže Pravda v Plzni mohla vyjít. Je otázka, zda se okupační vojska do redakce nevrátí.
  • Pražské ulice jsou na mnoha místech zle poničeny tanky a dalšími obrněnými vozy okupační moci. Úplným protikladem je však „péče“ o vzhled ulic, kdy okupanti v cizích uniformách strhávají nápisy, plakáty, zamazávají hesla a transparenty. Po pravdě řečeno – to nezvaným hostům zrovna nelichotí, že se stali „počišťovači“ se samopaly na zádech!
  • 11:00 hod. – Podle informací z čs. velvyslanectví v Moskvě byl A. Dubček ze svého dočasného vězení kdesi na Ukrajině převezen letadlem k jednání do Moskvy.
  • 12:00 – 13:00 hod. – V celé republice na výzvu XIV. sjezdu KSČ byla uskutečněna protestní generální stávka. Uprostřed ní rozhlas vysílá výzvu k železničářům, aby zastavili vlak číslo 5579, který projíždí Českou Třebovou a veze rušící a zaměřovací přístroje směrem na Prahu.
  • Dočasný zástupce A. Dubčeka – Věněk Šilhán má projev ve Svobodném vysílači, k němuž ho pověřilo nově zvolené předsednictvo ÚV KSČ, v němž mj. praví: „Zcela jednoznačně trváme na obnovení plné suverenity našeho státu… její hrubé porušení vážně narušilo základní hodnoty, na nichž bylo budováno naše mezinárodní postavení. Nelze se proto divit, že na různých místech republiky vyhlásili neutralitu naší země… Nemůže být svobodný ten národ, jenž druhému národu svobodu odpírá. Národní a státní orientaci Československa ve velkém společenství evropských národů nelze vyjádřit a realizovat prostým požadavkem neutrality. Víme ostatně, že neutralita sama o sobě ještě národní a státní suverenitu nezajišťuje. Mír a klid v Evropě vyžaduje houževnaté úsilí a posílení snahy čelit všemu, co narušuje politickou rovnováhu a provokuje nová ohniska mezinárodního napětí… Víme také dobře, že nezávisí jen na nás, zda budou obnoveny hodnoty a jistoty, které byly pošlapány…
  • Okamžitě se mezi veřejností a občany hovořilo o další pasáži Šilhánova projevu, kde ocenil mravní sílu našich národů, vnitřní myšlenkovou jednotu, občanskou statečnost, vyspělost a vynalézavost, překvapující akceschopnost, snahu podílet se alespoň kouskem na společném obtížném díle – to jsou pojítka, která jsme v minulých letech velice postrádali. Vytvořila se v nejtěžších dnech našeho společného života… V závěru vyzval V. Šilhán k zachování nejvyšší možné míry legality. Pracujeme ve své vlastní zemi a pro tuto zemi. Nepodléhejme psychóze ilegality. Bez vážných důvodů nesahejte po ilegálních metodách práce. Jednoznačná vnitřní jednota, prokazovaná činy za nejtěžších podmínek se stala mezinárodní hodnotou, kterou musíme všichni společně chránit a rozvíjet…
  • V rozhovoru s redaktory Svobodného vysílače sdělil V. Šilhán usnesení předsednictva, které zasedalo v dopoledních hodinách, že Oldřich Švestka byl zproštěn funkce šéfredaktora Rudého práva a jmenovalo novým šéfredaktorem Jiřího Sekeru; do funkcí jeho zástupců novináře Emila Šípa a Zdislava Šulce.
  • Na tomtéž předsednictvu bylo rozhodnuto vzít pod svou ochranu vysílání Svobodného vysílače z podniku Tesla Hloubětín.
  • 14:00 hod. – Hlasatel Svobodného vysílače Richard Honzovič (který před několika hodinami rozšířil jeho řady, když předtím přerušil dovolenou a první jeho cesta vedla za kolegy Televizních novin, z nichž se stali „rozhlasáci“, jakým byl on sám v minulých letech) čte usnesení předsednictva Svazu českých novinářů, které se sešlo dnes dopoledne a bylo rozšířeno o šéfredaktory deníků a zástupce koordinačního výboru tvůrčích svazů. Mj. v tomto usnesení se říkalo: „Děkujeme všem, kteří s nesmírnou obětavostí umožňují, aby noviny vycházely, rozhlas mluvil a rovněž náhradní televizní vysílání pokračovalo. Děkujeme technickým a organizačním pracovníkům spojů, rozhlasu a televize. Děkujeme zaměstnancům tiskáren a Poštovní novinové službě. Děkujeme dobrovolným kolportérům. Věříme, že i nadále všichni v této vlastenecké činnosti vytrvají.“ Předsednictvo projednalo též mimořádné podmínky pro vydávání svobodných novin a informací.
  • 14:15 hod. – Členská schůze závodní organizace KSČ Vojenského historického ústavu vyloučila ze svého kolektivu gen. O. Rytíře pro kolaboraci s okupanty.
  • Byl zachycen rozkaz velitele intervenčních vojsk gen. Pavlovského: neodzbrojovat jednotky čs. armády, nerozmisťovat sovětská vojska v kasárnách čs. armády, hlavní síly rozmisťovat mimo hranice obcí, nežádat u posádek čs. armády dodávky pohonných hmot, potravin, ale zásobovat se z vlastních zdrojů.
  • Letadlo s prezidentem ČSSR L. Svobodou a doprovodem přistálo na letišti Vnukovo u Moskvy. Byli slavnostně uvítáni Brežněvem, Kosyginem a Podgorným. Poté projížděli všichni v otevřených vozech ulicemi Moskvy do Kremlu.
  • 15:00 hod. – Čs. ministerstvo zahraničních věcí rozeslalo depeše všem čs. velvyslanectvím s úplným textem prohlášení XIV. sjezdu KSČ.
  • Agentura TASS šíří do světa po celý den s úpornou pravidelností lživé zprávy, že „…skupiny čs. kontrarevolucionářů v motorových vozidlech vyjíždějí všude do ulic… sovětská vojska je zneškodňují bez užití zbraní… nacházejí při prohlídkách objektů štvavé letáky, zbraně, munici, mezi jiným také těžké kulomety…
  • Ve spojení se Svobodným vysílačem reaguje okamžitě stanovisko předsednictva ÚV KSČ: „Skutečností je, že sovětská okupační vojska střílí bez váhání na náhodné chodce, kteří se nestačili vrátit do svých domovů do uzavírací hodiny, ale i po civilních automobilech. Objevují se zprávy, že okupanti chystají v Praze na Náměstí republiky výstavu zbraní, o nichž chtějí tvrdit, že byly zabaveny při kontrarevoluci. Jejich zdrojem jsou prý sklady zbraní Lidových milicí v budově ÚV KSČ a na jiných místech, kde se cizí armády zmocnily všech zásob zbraní a střeliva… Předsednictvo ÚV KSČ upozorňuje příslušníky Čs. lidové armády a Lidových milicí, že je vážné nebezpečí provokací, jež by mohly vést ke zbytečnému krveprolití…
  • 17:25 hod. – Vysílá rozhlas zprávu, že v Praze se očekává zatýkání. Občané se proto vyzývají, aby zamalovávali a strhávali názvy ulic a čísla domů, jakož i vizitky u bytů, a přemalovávali orientační tabule a ukazatele na ulicích a v obcích celé země. Výzva končí: Až budeme zase doma svými pány, dáme vše do pořádku.
  • Ministr J. Hájek odletěl z Vídně do New Yorku.
  • Noviny ve svých vydáních s datem 23. srpna uveřejňují informaci o průběhu jednání předsednictva ÚV KSČ z 20. na 21. srpna, kterou redakce obdržely od D. Havlíčka ze sekretariátu ÚV KSČ.
  • Ze souhrnu večerních a nočních zpráv: Rada bezpečnosti hlasovala o návrhu rezoluce odsuzující vojenskou intervenci v Československu. Pro její přijetí se vyslovilo 10 hlasů proti dvěma (SSSR a Maďarsko), hlasování se zdržely Alžírsko, Indie a Pákistán.
  • Podle zprávy z Hongkongu označila vláda Číny sovětskou invazi do Československa za obrovský podvod, který odhaluje politiku Kremlu. „Událost by mohla urychlit rozpad ruského satelitního systému v Evropě“, jak se uvádí ve zprávě.
  • Čs. velvyslanec Londýně dostává denně mnoho nabídek finanční pomoci čs. turistům ve Velké Británii od jednotlivých britských občanů. Včera 22. srpna takových nabídek přišlo na osm set!
  • Zpravodaj americké agentury UPI James O. Jackson přinesl rozsáhlé líčení z Prahy, kde nechybějí mrtvá těla a houkající sanitky, popisuje kouřící a ohořelý ruský tank, na němž je ostře červenou barvou namalovaný hákový kříž. Připomíná ve své reportáži datum, kdy se tak velká zrada na českém národu stala naposledy: Mnichov 1938.
  • Demonstrace na podporu čs. samostatnosti dosáhly nezvyklého rozmachu také ve Švýcarsku. V Bernu protestovalo proti okupaci Československa na 15 tisíc občanů, velké demonstrace se konaly též v Curychu a Basileji.
  • Dnešní moskevská Pravda chválí dva členy předsednictva ÚV KSČ (ovšem již bývalého – to už neříká), kteří prý zůstali věrni ideálům marxismu-leninismu, a to Vasil Biľak a Oldřich Švestka. Naproti tomu Pravda útočí na „temné živly“, mezi kterými uvádí jmenovitě Věňka Šilhána, a jímž pravověrné komunisté nedovolí, aby se zmocnili strany.
  • Albánský tisk uveřejnil rozporuplné prohlášení Albánské strany práce a rady ministrů, které odsuzuje agresi proti Československu a zároveň odsuzuje „revizionistické zrádné vedení strany a vlády, že zastrašené silou agresorůkapitulovalo nejhanebnějším způsobem“.
  • Ministerský předseda Číny Čou-En-Lai ostře odsoudil „vojenské obsazení Československa sovětskou revizionistickou klikou“.
  • Vláda Francie požaduje okamžitý odchod sovětských vojsk a jejich spojenců z území čs. republiky.
  • Na zasedání ÚV SED v Německé demokratické republice měl hlavní referát W. Ulbricht a po něm byla schválena „pomoc“, kterou poskytne ČSSR pět členských států Varšavské smlouvy.
  • Kubánský vůdce Fidel Castro v televizi označil vojenský zásah pro Československu za nevyhnutelný, protože neexistovala jiná možnost, jak zabránit kontrarevoluci.
  • Jevgenij Jevtušenko napsal na Krymu báseň Tanky se valí Prahou.
  • Čs. spisovatelům posílá 88 moskevských spisovatelů dopis solidarity: „Odpusťte nám a odpusťte Rusku, věřte, že ono není vinno tím, že vy dnes pláčete…“
  • V Moskvě byla zahájena čs. – sovětská jednání.
  • Po půlnoci končí své vysílání Svobodný vysílač Tesla Hloubětín verši Františka Halase:

23. srpna 1968

I když tanky odjedou, zrádci za ně zastanou vše. Nevidíme největší hrozbu lidské svobody v hlavních okupantských zbraní. Už dnes ji vidíme v některých lidech, kteří se znalostí věcí začínají systematicky připravovat policejní režim.

  • Předsednictvo ÚV KSČ vydalo prohlášení adresované všem členům a funkcionářům KSČ „Co dnes musí dělat komunisté“. Dále jmenovalo svým vedoucím sekretariátu Martina Vaculíka. Obrátilo se na slovenské občany, aby nepodléhali dezorientačním zprávám o odkladu mimořádné sjezdu Komunistické strany Slovenska. Považuje naopak za mimořádně důležité, aby se slovenský sjezd konal za všech okolností a co nejdříve.
  • Čs. vláda na návrh ministra vnitra odvolala V. Šalgoviče z funkce náměstka ministra vnitra a prohlásila všechny jeho rozkazy a jím provedená svévolná opatření po 20. srpnu za neplatná. (Po listopadových událostech 1989 je známo, že 5. února 1990 spáchal sebevraždu ve svém rodinném domě v Bratislavě ve věku 70 let. [Zřejmě toho měl na svědomí daleko více, než se v historických análech dosud našlo. PeTaX])
  • Rozkazem ministra vnitra byli zbaveni funkcí a výkonu služby: náčelník StB Pražského kraje Bohumil Molnár, zástupce náčelníka II. správy StB Josef Ripl, náčelník VII. odboru Albín Kožuch.
  • Ministr Pavel na návrh vlády se ujal přímého řízení StB. Náčelníkům Hlavní správy StB ukládá, aby u těch příslušníků StB, kteří se dopustili trestné činnosti. V souvislosti se vstupem cizích vojsk, požádali příslušnou vojenskou prokuraturu o zahájení trestního stíhání. Dále ukládá všem příslušníkům Sboru národní bezpečnosti (SNB), aby pomáhali všemi prostředky legálním orgánům zajišťovat zvládnutí úkolů v mimořádné situaci.
  • Předsednictvo vlády, podle zprávy kterou Svobodnému vysílači zaslala osobně Božena Machačová – Dostálová (předsedající vládě v době zatčení O. Černíka), jednalo o tom, že dosud nebyl splněn slib velitele okupačních vojsk o uvolnění budovy předsednictva vlády, které pracuje v nenormálních podmínkách. Schválená výzva zní:
    • Pražané, Češi a Slováci, příslušníci ostatních národností:
    • nespolčujte se s okupanty,
    • odsuzujte zrádce a kolaboranty, nespolupracujte s nimi,
    • zachovejte klid, řiďte se jedině pokyny legální vlády, nenechte se vyprovokovat, každého lidského života je škoda,
    • dělníci, hospodářští pracovníci, ředitelé závodů, vedoucí úřadů a institucí: nedopusťte, aby váš závod, úřad nebo instituce přešly do rukou zrádců a kolaborantů, hlídejte náš společný majetek, zabezpečte trvalé obsazení svých pracovišť,
    • národní výbory, řiďte se jedině pokyny své legální vlády. Pro nás všechny, bez ohledu na politickou příslušnost, volná sobota a neděle neexistují. Zabezpečte, aby všude přes sobotu a neděli byly služby, neopouštějte své závody a úřady. Stůjte na svých místech!
    • Pravda je na naší straně. Zvítězíme!
  • Národní shromáždění sděluje, že zasedá permanentně, v Praze je přítomno 196 poslanců, z toho 47 ze Slovenska. Jednotlivé výbory projednávají opatření na úsecích zásobování, dopravy, zdravotnictví, sklizní obilovin a chmele, dále k přípravám nového školního roku. Nepovažují přitom za vhodné protestovat již nadále stávkami, které mohou vést ke škodám.
  • Předsednictvo Národního shromáždění zaujalo stanovisko ke zprávě generálního prokurátora doc. dr. Macháta a dalo pokyn, aby z prokuratur byly propuštěny všechny osoby, které by se řídily pokyny okupačních jednotek nebo jinými pokyny, než stanoví zákony naší republiky.
  • Ústřední rada odborů a jednotlivé odborové svazy podporuje výsledky XIV. mimořádného sjezdu KSČ a oznamuje dále: „Nikdy neuznáme vládu nebo kterékoli orgány složené ze samozvanců, odmítáme jakoukoliv kolaboraci s okupačními jednotkami a orgány. Vyzýváme odborové orgány a stávkové výbory, aby zajistily klidný průběh případných stávek a po jejich skončení zabezpečily znovu zahájení práce…[ó, jak jste se mýlili. PeTaX]
  • Ze zasedání městského výboru KSČ, které se konalo v odpoledních hodinách, byla vyslána delegace na sovětské velvyslanectví s naléhavou žádostí, aby byl okamžitě propuštěn Sověty zadržovaný B. Šimon. Delegace byla zastavena kordónem sovětských vojenských jednotek, vojáci stojí kolem dokola budovy. Na žádost delegace přišel před budovu atašé A. M. Peršin. Ten prohlásil, že sovětskému velvyslanectví není nic známo o internaci B. Šimona a dokonce k údivu delegace doporučil, aby se obrátila na čs. Veřejnou Bezpečnost (VB) Krátce na to telefonoval a poslal předsednictvu MV KSČ tuto informaci:
    1. Sovětské velvyslanectví podniká vše pro to, aby byl B. Šimon vyhledán, uvolněn a aby mohl převzít své funkce.
    2. Požádal, aby rodina B. Šimona byla ubezpečena, že je s ním vše v pořádku a aby se o něj nezneklidňovala.
    3. Jakmile obdrží sovětské velvyslanectví další informace, podá ihned zprávu MV KSČ v Praze. (Jak to dopadlo, dnes už víme: B. Šimon se zúčastnil moskevských jednání s ostatními internovanými představiteli naší země.)
  • V útvaru Sboru nápravné výchovy (věznici) v Leopoldově bylo zabráněno pokus o útěk třiceti vězňům.
  • Generál I. G. Pavlovskij opustil Prahu a zřídil hlavní velitelství okupačních vojsk v Milovicích.
  • Na letišti v Žatci přistálo letadlo s deseti civilními osobami; je mimo pochybnost, že šlo příslušníky NKVD (Narodnyj komisariat vnutrennych děl – Lidový komisariát vnitra SSSR), kterých se na území republiky pohybuje vícero. Bylo zjištěno, že všichni podléhají jakémusi Nazarovovi a Běloturkinovi, kteří jsou řídícími orgány NKVD a dosud fungují jako sovětští poradci v naší státní bezpečnosti.
  • U Kostomlat pod Milešovkou havaroval sovětský vrtulník MI-4. Tři členové posádky se zachránili, zemřeli však dva sovětští novináři K. Nepomňaščij a A. Zvorikin.
  • Do rozhlasu docházejí zprávy se žádostí o vysílání a varování mnoha nositelů dalších jmen. Některá z nich dávají redakce prověřovat.
  • Věřte našim informacím, máme i na těch nejutajovanějších místech bývalého panstva spolehlivé informátory, kteří s námi spolupracují“, oznamuje hlasatel Svobodného vysílače a současně uvádí, že teprve v podvečerních hodinách dorazila do vysílání zpráva o schůzi na Státní bezpečnosti. Uvádí se v ní, že 500 účastníků se vyslovilo pro Dubčekovo vedení, 200 se zdrželo hlasování. Na této schůzi byli za kolaboranty označeni náměstek ministra vnitra Šalgovič a přední pracovník StB Ripl.
  • Čs. vojenští piloti z útvaru Mladá informují veřejnost o situaci na tomto letišti u Milovic. Dočasně jsou nuceni žít s okupanty ze Sovětského svazu, kteří brání jejich normální činnosti. Ve své informaci doslova sdělují: Dodržujeme rozkaz svého nejvyššího velitele a prezidenta republiky Ludvíka Svobody a jedině jeho rozkazy budeme také plnit. Na jeho rozkaz třeba povstaneme a povedeme boj v jakýchkoliv podmínkách. Okupantům nepomůžeme nikdy a v ničem! Odmítáme nosit letecké a pilotní odznaky shodné se sovětskými. Oceňujeme nevídanou a neopakovatelnou činnost všech svobodných vysílačů a končíme jako vy s pozdravem „Jsme s vámi – buďte s námi!
  • Během prvních dnů okupace se zapojilo do spolupráce velké množství radioamatérů. V rozhlasu byla o nich výzva: „Vy, kteří zachytíte vysílání Viktorie v amatérském pásmu 80 metrů, předávejte informace svým kolegům na celém světě, navazujte spojení s dosud svobodnými čs. vysílači, zprostředkovávejte předávání našich zpráv z Československa a příjem modulace. Zajišťujte rádiové trasy svými stanicemi pro svobodné vysílače v Československu. Pokud zaslechnete radiostanici Viktoria, přelaďte se tak, abyste nerušili její provoz“.
  • Pplk. Alexandr Veličko vrátil na vojenské správě v Praze 8 na protest proti okupaci ČSSR všechna svá vojenská vyznamenání.
  • Hrdina Sovětského svazu Čechoslovák Josef Buršík odevzdal v Londýně na velvyslanectví SSSR všech 34 sovětských vyznamenání na protest proti nezákonné okupaci své vlasti.
  • V Bejrútu se pokusili sovětští členové smíšené čs.-sovětské komise zmocnit velkoletadla Čs. aerolinií a odletět s ním do SSSR. Čs. piloti v čele s kapitánem Ondrou Klímou jim v tom zabránili.
  • Kamil Winter, šéfredaktor Televizních novin pomohl ve Svobodném vysílači s monitorováním anglicky mluvících stranic, přeložil naopak některé čs. dokumenty do angličtiny a do svých poznámek si zapsal některá významná data o okupaci Československa. Krátce nato opustil Československo – byl tak jedním z čs. emigrantů ještě v prvních dnech sovětské okupace. Nechtěl být znovu obětí. Za 2.světové války sloužil jako voják v čs. zahraničním vojsku v Anglii, v padesátých letech byl vyhozen z redakce Rudého práva.(Jak jsme se mnohem později dozvěděli, po své emigraci přijal v Anglii místo profesora žurnalistiky na univerzitách v Oxfordu, Sussexu a Cambridge. Poté působil na americké univerzitě v Jižním Illinois. Zemřel 4. února 2001 ve věku 83 let a na jeho počest je na této americké škole každoročně udíleno nadaným studentům stipendium, které nese jeho jméno.)
  • Novinář Pražského jara Jiří Lederer, který studoval na Jagellonské univerzitě v Krakově, přišel do Svobodného vysílače s výzvou na vojáky polských okupačních jednotek. Ještě předtím platí výzva všem rozhlasovým vysílačům v místech, kde se tyto jednotky zdržují, aby se napojily na Svobodný vysílač, z něhož se zakrátko ozývalo: „Uwaga, uwaga! Mlovi radio wolne…“ A z mnoha tlampačů po celé zemi se skutečně ozývala hřímavá slova o zradě, které se dopustili moskevští mocipáni na vojácích okupačních armád. Namluvili jim, že půjde jenom o cvičení s názvem Operace Dunaj, povolali na ně i záložníky. „Žádejte proto své velitele, aby se postavili čelem k pravdě, s jakou se na našem území setkáváte!
  • Vystoupení Jiřího Lederera povzbudilo okamžitě další posluchače, kteří se Svobodnému vysílači ozvali. Mezi nimi novinářka Marta Macková ze Světa sovětů, která přinesla otevřený dopis spisovateli Borisi Polevému, a v něm slova nesmírně citově založené ženy a matky zároveň: „Vaše jméno je známé po celém světě. Ptám se Vás veřejně: můžete se dnes po tom, co se děje v naší zemi, podívat beze studu do očí svým známým a neznámým kamarádům z hor, partyzánům, svým osobním přátelům, umělcům z Vaší i naší země? Píšu Vám v neklidné noci, mé myšlenky ruší staccato samopalů. Vaše zlatá Praha je liduprázdná. Z hloubi noci zaznívá než hlasitá řeč ruská – řeč okupantská – řeč Puškinova, Vaše řeč! Sám jste starý voják, na co asi mysleli ti Vaši po zuby ozbrojení „přátelé“, když nahřívali motory tanků a obrněných vozů, utahovali si opasky na rubáškách před věrolomnou cestou do naší země?
  • Velké množství zpráv je ze zahraničí. Francouzský Le Monde obdivuje odvahu čs. lidu, který na tuto okupaci nemůže nikdy zapomenout.
  • Prezident Francie Ch. de Gaulle svolal na sobotu 24. srpna mimořádné zasedání vlády k jednání o přepadení Československa.
  • Západoněmecký list Frankfurte Allgemeine Zeitung se zabývá důsledky sovětské agrese a uvádí, že vedoucí úloze Moskvy udělala intervence definitivní konec. Komunistická strana SSSR ukázala všem ostatním stranám ve světě, že jednota není možná a že záruky sebeurčení a samostatnosti jsou pouhé cáry papíru.
  • Tvrdě odsoudil agresi také západoněmecký spisovatel Peter Weiss, žijící ve Švédsku.
  • ÚV Komunistické strany Japonska vydalo prohlášení „O závažné situaci v Československu“, podle něhož má ilegální okupace těžký vliv na jednotu mezinárodního komunistického hnutí, socialistického tábora a demokratických protiimperialistických sil.
  • V Tokiu vtrhli demonstranti do sovětského velvyslanectví a protestovali zde proti sovětským agresorům.
  • Ze stejných důvodů jsou v Paříži zastupitelské úřady zemí, které okupují Československo, pod silnou policejní ochranou.
  • Ministr zahraničí NSR Willy Brandt odsoudil okupaci jako „imperialistický akt“ a uvedl, že od této chvíle nejen Německo, ale i ostatní státy světa budou skeptičtěji a obezřetněji sledovat řeči Moskvy, že se nevměšuje do vnitřních záležitostí jiných států. Spolu s předsedou odborů Rosenbergem a profesorem Eschenburgem vyzval občany k finanční sbírce na podporu čs. obyvatelstva.
  • Tisíce demonstrantů se zúčastnily demonstrací v Bonnu, Frankfurtu nad Mohanem, Lübecku, Hamburku a Kielu.
  • Z Osla hlásí rozhlas, že diplomaté čtyř zemí Varšavského paktu (s NDR neudržuje Norsko diplomatické styky) byli pozváni na ministerstvo zahraničí, aby jim mohly být předány nóty vyjadřující pobouření nad vojenskou okupací Československa. Všichni se odmítli dostavit a přijmout memoranda.
  • USA slovy prezidenta Johnsona nadále uznávají legální režim strany Alexandra Dubčeka v Československu.
  • N. Ceausescu a J. B. Tito se setkali k důvěrným rozhovorům na rumunsko-jugoslávských hranicích.
  • Maďarský velvyslanec v NDR András Tömpe rezignoval na svou funkci na protest proti okupaci Československa.
  • Britský deník Morning Star napsal: „Intervence nemůže být oprávněna ani z legálních hledisek, ani na základě socialistických principů. Je tragickou chybou a přehlížení požadavků vlády a čs. občanů bude ještě tragičtější.
  • Sovětská agentura TASS označila mimořádný XIV. sjezd KSČ za skupinu pravičáckých elementů, které jednaly zcela v rozporu se stanovami strany. Dále agentura obviňuje O. Šika, J. Hájka, F. Vlasáka a Š. Gašparika z „poskytování přímých služeb západním propagandistům tím, že vykonávají vládní funkce mimo čs. území“. Podle další zprávy TASS jsou prý sovětské jednotky „vřele vítány ve většině míst, zvláště mimo Prahu. Došlo prý jen k několika zraněním z izolovaných incidentů, vyvolaných nepřátelskými elementy“.
  • Moskevská Pravda uveřejnila prohlášení rad ministrů BLR, MLR, NDR, PLR a SSSR k čs. občanům, v němž uvádí, že vojenský zásah byl proveden na oficiální žádost. Stejné prohlášení uveřejnily ústřední deníky v ostatních okupantských zemích.
  • Na zasedání Rady bezpečnosti OSN vystoupil čs. ministr zahraničí J. Hájek a prohlásil, že čs. vláda ani jiné ústavní orgány se neobrátily na státy Varšavské smlouvy o pomoc a že čs. vláda hodnotí obsazení země jako neoprávněný násilný akt. Vyslovil naději, že všeobecná reakce většiny států i světové veřejnosti přiměje spojence, aby tuto chybu napravili, stáhli svá vojska a obnovili vzájemné vztahy. Sovětský zástupce J. Malik přečetl prohlášení rad ministrů pěti socialistických zemí. Mezitím po svém vystoupení obdržel J. Hájek z Moskvy od prezidenta republika L. Svobody telegram, aby požádal Radu bezpečnosti o stažení čs. otázky z programu. Okamžitě to sdělil U Thantovi, který jednání Rady bezpečnosti přerušil. Jednání v Radě bezpečnosti dostalo SSSR a jeho čtyři okupantské spojence do mezinárodní izolace. Přijetí návrhu rezoluce však nakonec zmařilo sovětské veto.
  • V Moskvě byla zahájena čs. – sovětská jednání. Za ČSSR se jednání zúčastnili L. Svoboda, A. Dubček, J. Smrkovský, O. Černík, V. Biľak, F. Barbírek, J. Piller, E. Rigo, J. Špaček, O. Švestka, M. Jakeš, J. Lenárt, B. Šimon, G. Husák, A. Indra, Z. Mlynář, M. Dzúr, B. Kučera a V. Koucký. Jednání se nezúčastnil F. Kriegel, [byl internován]. Za SSSR jednali L. I. Brežněv, A. N. Kosygin, N. V. Podgornyj, G. I. Voronov, A. P. Kirilenko, D. S. Poljanskij, P. E. Šelest, K. F. Katušev, B. N. Ponomarjov, A. A. Grečko a A. A. Gromyko.
  • Do Prahy dorazilo poselství prezidenta L. Svobody z Moskvy, v němž sděluje čs. občanům: „Než jsem odjel, řekl jsem vám, že předpokládám návrat ještě týž den večer a podám vám zprávu o výsledcích jednání. Věřte, že bych nezůstával v těchto těžkých chvílích ani o minutu déle, kdyby to naléhavě nevyžadoval zájem naší republiky a vás všech. Hned po příjezdu do Kremlu jsme začali jednat s vedoucími představiteli SSSR. Považovali jsme za nezbytné, aby se tohoto jednání zúčastnili A. Dubček, O. Černík a J. Smrkovský (zmínka o F. Krieglovi v poselství chyběla – poznámka redaktora). Mohu vám oznámit, že nyní se tito soudruzi již spolu s námi účastní příprav dalšího jednání. A to je také důvod, proč jsme prodloužili svůj pobyt v Moskvě.[L. Svoboda se později bránil tím, že sověty znal dobře z války a dobře ví, co umějí. Možná se mi ani nechce o tom pochybovat. PeTaX]

Pokračování…


  1. Výročí 21. srpna 1968 se blíží
  2. Prolog zrady
  3. Iškariotský stříbrný
  4. Vzepětí národa
  5. Národ ještě věří
  6. Zrada národa

Prameny: česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia, archivy Syndikátu novinářů a s laskavým svolením pana Vlastimila Shaany Šantrocha jeho Vzpomínáčky

Celý cyklus je starý již 4 roky (2011), ale myslím, že neuškodí zopakovat si, že až žalostně se nám stále dokola historie opakuje: národ se semkne a sjednotí za nějakým cílem a následně jej pak „elity“ zradí. Připsáno 20. srpna 2015.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 3 368 × | Prestiž Q1: 8,19

+8 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top