Štítky článku: •  

Srpen 1968 - Národ ještě věří

Historické shrnutí základních událostí toho neblahého měsíce, kdy se lid sjednotil a elity jej následně zradily.

25. srpna 1968

  • Probouzíme se do srpnové neděle. Jak zapomenout na stejnojmennou divadelní hru, kterou před deseti lety uvedlo Tylovo divadlo. Nyní v rozbouřených okamžicích vzpomínáme, že to byla hra o marnosti i slávě života, že v ní Karel Höger svým podmanivým uměním vyjadřoval pocity básníka, co ho tíží, vzrušuje, plní nadějí a vírou.

Na pokraji pohrom, v srdci dálek
se česká země ocitá
odlivem požárů a válek
zapomenutá ulita,
v níž hukot úzkosti je stlačen…
…děvčátko pod chodidlem jemným
stejně je cítí v ten zlý čas,
jako ji voják hledě stranou
cítí pod botou okovanou…
Ach, Čechy krásné, Čechy mé!
Obraze rámu prastarého,
kolikrát vytrhli tě z něho,
že oprýskaly barvy tvé
až po tmu hrobů. A v den slavný
znovu pro zraky žárlivé
napjal tě rámař starodávný…
Ach Čechy krásné, Čechy mé!
Kolikrát vlast, když tma ji štvala
řeménky řek si rozvázala
a bosa šlápla do krve!

  • Ano, Jobova noc, vydaná už v roce 1945! Jak by mohl tenkrát básník tušit, že všechny ta jeho slova oživnou po více než dvaceti letech v našich duších a srdcích a budou mít znovu tak vysoce aktuální obsah! Takové ranní probuzení připravil Svobodný vysílač svým posluchačům
  • Chtěli jste dnes jet na výlet, chtěli jste navštívit své známé, s nimiž jste zvyklí se v neděli vídat? Nebo chodit jen tak po svém městě, podívat se na známá místa – prostě odpočívat? Nemůžete – je po odpočinku. Už několik dnů.
  • Náš pokojný život, který měl mnohdy ještě daleko k ideálu, ale přitom byl naším životem, neexistuje. Dnes je Praha a s ní celá naše země podezřelá z kontrarevoluce. Ptáme se vojáků, kde našli v budově Čs. akademie věd, v pražské nemocnici na Karlově náměstí, kde našli jaké kontrarevolucionáře? Čím se provinila nastávající maminka, kterou sanitní vůz v noci převážel do porodnice a vy jste po ní v nejtěžší hodině stříleli?
  • Komentátor Svobodného vysílače se obrací na okupantské vojáky: Věřme, že vás, okupantští vojáci, není už tolik přesvědčeno o pravdivosti zpráv vašich velitelů a hlavně vašeho TASSu. Proto vás, chápající, musí velitelé odvolávat z vašich postů a posílat na vaše místa stálé „nové a čerstvé zálohy“. Nezapomeňte, že český národ má s okupací bohaté zkušenosti. Má nyní i čerstvé zkušenosti z novodobé – zatím čtyřdenní okupace. Ne my, ale vy, okupantští vojáci, pro nás jakoby neexistujete. Tak se k vám také budeme dnes chovat.
  • Vteřiny dnešní noci: Do Prahy přijelo o půlnoci na dnešek 200 příslušníků sovětské státní bezpečnosti NKVD. Mluví dobře česky a jsou vybaveni průkazy našeho ministerstva vnitra.
  • Praha byla v pohotovosti po celou noc. Na ulicích se střílelo po jednotlivcích ještě o půlnoci.
  • Sovětská okupační vojska se pes noc vyměňovala. Starosti vojsk jsou jejich starostmi – my jsme jim je nezpůsobili.
  • Vlak z NDR s leteckým benzínem míří do Českých Budějovic.
  • Vlak okupantů , který vezl rušící zařízení, byl zastaven v Lysé nad Labem. Náklad byl přeložen do okupačních helikoptér a odvezen na neznámé místo. Železniční stanice je nyní obsazena ruským vojskem, český personál je pryč.
  • Na Domažlicku nechtěli naši občané vydat okupantským vojákům žádné jídlo ani pití. Ti zato zpustošili dvě pole krmné řepy.
  • Místopředseda vlády L. Štrougal informuje prezidenta republiky do Moskvy o vývoji situace v Československu. Na zasedání vlády byla projednána zpráva náměstka ministra zahraničí o zahraničním ohlasu vývoje v Československu. Příslušníci sovětské státní bezpečnosti NKVD vnikli do budovy čs. ministerstva zahraničních věcí v Praze. Pod ochranou silného vojenského útvaru prohledali všechny kanceláře, takže ministerstvo v současné chvíli nemůže řádně vykonávat svoji funkci.
  • Pokračuje mimořádná schůze předsednictva Národního shromáždění, která se usnáší na odeslání dopisu do Moskvy o tom, že nebyl dosud dodržen slib generála Pavlovského, stejně tak další slib daný tímto sovětským velitelem prezidentu republiky ČSSR o uvolnění vládních objektů a umožnění normální práce vlády. Naopak v noci ze 24. na 25. srpna došlo k násilnému vniknutí cizích vojsk do dosud neobsazených budov čs. ministerstev a dalších ústředních úřadů. Dále bylo přijato stanovisko, odmítající pokusy o neutralizaci Československa.
  • Vláda uložila ministerstvu zahraničních věcí, aby protestovalo u velvyslanců SSSR, PLR, NDR, MLR a BLR proti chování vojsk jejich zemí. „Aide mémoire“ bylo již velvyslancům předáno. Uvádí základní skutečnosti o protizákonné okupaci a mj. zdůrazňuje, že nejsou dodržovány ani elementární zásady lidskosti ve styku s obyvatelstvem, které je neustále ohrožováno na životech. Vláda ČSSR se vší naléhavostí a důrazem očekává, že příslušná opatření budou učiněna neprodleně.
  • Na letišti Vnukovo u Moskvy přistálo v 9 hodin sovětské vojenské letadlo z Prahy, jímž přicestovali na čs.-sovětské jednání O. Švestka, J. Lenárt, M. Jakeš, F. Barbírek, E. Rigo a Z. Mlynář. Dopoledne se připojují ke skupině prezidenta L. Svobody, která je v Moskvě od 23. 8. V odpoledních hodinách se koná v Kremlu již druhá schůze představitelů pěti členských zemí Varšavské smlouvy; první se konala ze soboty na neděli za účasti T. Živkova a B. Velčeva z Bulharska, J. Kádára, J. Focka a Z. Komoczina z Maďarska, W. Ulbrichta, W. Stopha a E. Honneckera z NDR, W. Gomulky, J. Cyrankiewicze a Z. Kliszka z Polska, L. Brežněva, N. V. Podgorného a A. N. Kosygina ze SSSR. Na druhé schůzce bylo těmto delegacím předloženo sovětské znění tzv. moskevského protokolu.
  • Do Moskvy odeslali prezidentu republiky L. Svobodovi depeši J. Valo (předsednictvo Národního shromáždění), V. Šilhán (předsednictvo ÚV KSČ) a L. Štrougal (za vládu ČSSR). V 21:45 hodin obdrželi odpověď, podepsanou L. Svobodou, A. Dubčekem, O. Černíkem a J. Smrkovským, že jednání pokračují.
  • V jedné větší místnosti zdravotnického zařízení v Praze v Apolinářské ulici se uskutečnila dopoledne narychlo svolaná tisková konference, na které referovali V. Šilhán a Z. Hejzlar, nově zvolený člen ÚV KSČ. Odejel jsem na konferenci sanitním vozem v bílém plášti zdravotníka. Jsou zde zastoupeny redakce deníků, z týdeníků mj. Kulturní tvorby (Miroslav Filip), Reportéra (Adolf Hradecký), Univerzity Karlovy a Mladé fronty v srpnových dnech (Jaromír Hořec), nového týdeníku Doba (Václav Kotek), Novin zahraničního obchodu (Miroslav Drozd), dalšího nového týdeníku Politika (Alois Svoboda), a dále z redakcí Literárních listů, Mladého světa, Světa v obrazech, Květů, Stadiónu, Obrany lidu, mladí redaktoři z časopisu Student – všechny jejich noviny a časopisy se někde tisknou, všechny vycházejí v neuvěřitelných podmínkách, z nichž některé vzbuzují obdiv i smích (také v pekařském závodě apod.), všechny jsou dobrovolníky distribuovány a rozdávány na ulicích nejen Prahy, ale i místech, kam se různými komunikačními kanály dostanou.
  • Novináři však nedostali požadované odpovědi na své otázky, protože „nejsou řádné podrobnosti o jednání v Moskvě, navíc se jednání protahuje, a doma v republice stoupá aktivita okupačních vojsk, vzniká nebezpečí provokací a srážek, které by hrozily nedozírnými následky“. Jde tedy o to, aby klid a rozvaha našich občanů byly nadále účinnými prostředky pro celkové řešení. V. Šilhán seznámil přítomné novináře s dopisem, v němž je prezident L. Svoboda žádán, aby vzal v úvahu případné přerušení jednání, aby mohli na domácí půdě informovat lépe o vývoji situace. Současně je žádán, aby se spolu s ním při možném návratu vrátili všichni hlavní představitelé - Dubček, Černík, Smrkovský a Kriegel.
  • Novináři byli dále seznámeni s výsledky Ústavu pro výzkum veřejného mínění. Celkem 87 procent dotazovaných odpovídá, že důvěra v KSČ, vedená A. Dubčekem rozhodně stoupla. Největší obavy mají občané z kompromisů, tajných dohod, z možných podmínek, které si budou klást Sověti a o nichž začínají hovořit rozhlasové stanice světa. Jde mj. o odvolání ministra J. Hájka z OSN, znovunastolení cenzury a udržení okupačních vojsk v rozsahu několika divizí na území ČSSR. Nepřijatelnou podmínkou je také odvolání výsledků XIV. mimořádného sjezdu KSČ. Na tiskové konferenci padala ostrá slova o tom, že přijetí některé z těchto obávaných podmínek opět potvrdí bezohledný diktát z Moskvy, návrat k totalitnímu vládnutí. Navíc závěrem byli všichni účastníci požádáni o mlčenlivosti do doby, než bude vydáno alespoň nějaké prozatímní komuniké. Odcházeli „od Apolináře“ rozezleni s otázkou: „Budeme ukáznění, to se od nás chce – ale není už tohle návrat k předlednovým cenzorským poměrům“?
  • Jak reagovat a komentovat ty zprávy z Moskvy? Jistě – klid a rozvaha našich občanů se zdají být účinnými, ale naproti tomu očekáváme od našich představitelů rozhodnější postoj, který by se shodoval s přáním povzbuzeného národního sebevědomí a s hrdostí, kterou naše národy ztratily v období Mnichova a kterou dnes znovu nalezly! Ve svém komentáři přesto říkám do mikrofonu:

Z čeho mají největší obavy naši občané? Z vážných kompromisů, z tajných dohod, které by znemožnily plnění akčního programu a programového prohlášení vlády, dále z možných podmínek, které si mohou klást Sověti, o kterých včera hovořily také rozhlasové stanice světa.

Proto je tak důležité být ve styku s domovem, abychom i my tady znali průběh dosavadního jednání, při kterém jde o naši budoucnost, o budoucnost našich národů, o naši suverenitu, svobodu, humanitu a demokracii – končím svůj komentář z tiskové konference.

  • Ve světě však hovoří rozhlasové vysílačky mnohem informovaněji. Uvádějí podmínky, kladené v Moskvě našim politikům. Týkají se možného odvolání ministra J. Hájka z OSN, nastolení cenzury a udržení okupačních vojsk v rozsahu několika divizí na území našeho státu. Stejně nepřijatelnou podmínkou má být odvolání platnosti XIV. mimořádného sjezdu, jehož nové politické vedení získalo plnou důvěru našich lidí.
  • To má být jednání rovného s rovným? Vždyť jde o bezohlednou agresi, o diktát z Moskvy! Kdo na to může z našich členů delegace přistoupit? Měli by si všichni uvědomit, že mocenský skupinový boj mezi nimi musí stranou, neboť tady jde o všechno!
  • Bohužel – tyto naše informace jistě mohli slyšet i jiní posluchači u nás, ale my jsme ukázněně uposlechli, což se od nás chce…
  • Není mi líp tady ve sklepě? Mám hlavu v dlaních a kolegové dotírají, když jsem se vrátil a dávám jim číst dvě verze svého komentáře. Jsou zklamáni a bouří to v nich, jako ve mně. Jsme oklamáni, ale utěšujeme se nakonec tím, že není nic hotovo, proto je lepší zatím mlčet, žádají nás o to přímo z Moskvy. Ale kdo? Naši? Vzrušená kontraverze v našem horkém studiu zdá se být nekonečná. Musíme se chodit sprchovat nahoru ke kancelářím. Gabun 40 stupňů – takové označení měl tento náš sklep a každý, kdo sem přišel, brzy se horkem zalykal jako v té africké zemi na rovníku.
  • Ale vysílat se musí dál, máme tu hory nezpracovaných podkladů: Ke vpádu vojsk pěti zemi Varšavské smlouvy se již vyslovily všechny komunistické strany na světě. Teď je zde zpráva, že jednou z posledních je komunistická strana Japonska, která odsuzuje sovětský akt v Československu jako urážku socialismu.
  • Francouzský prezident de Gaulle přijal dnes čs. velvyslance v Paříži. Prohlásil, že síla čs. lidu je v jeho semknutosti. Plně podporuje osvobození našich činitelů. Jeho mluvčí na tiskové konferenci o jednání však uvedl, že pouhé sympatizující stanovisko a přijímání zpráv z Československa je nedostatečné, že zvláště Francie má vůči Československu morální dluh ještě z roku 1938.
  • Švýcarský Červený kříž a transfúzní služba, s nimiž je ve spojení čs. zastupitelský úřad, sdělují, že dnes byl předán čs. orgánům dar 1 200 konzerv krevního plazmatu. Další zásilka bude podle potřeby odeslána ze zásob švýcarské armády.
  • Také britský deník Daily Mirror odsuzuje zásah intervenčních armád a doporučuje, aby lidé posílali dopisy Brežněvovi do Moskvy, který je odpovědný za československé utrpení.
  • Sunday Times navíc při této příležitosti vyčítá Indii, že po léta kritizuje americký imperialismus, ale sovětskou agresi ponechává zatím bez povšimnutí, což dokazuje i svým zdržením se při hlasování v Radě bezpečnosti.
  • Britští poslanci se sjíždějí na zasedání parlamentu o Československu, aby rokovali o situaci, vzniklou vpádem okupantských vojsk do Československa.
  • V Edinburghu byl včera bojkotován koncert sovětského státního orchestru.
  • Okupaci odsoudil i arcibiskup z Canterburry a řekl, že je to druhá nezákonná okupace Československa – malé země – v posledních třiceti letech.
  • Výzva plzeňských škodováků: Nastoupili jsme do práce i v neděli, nastupujte i vy! Taková je naše odpověď okupantům. Pravda vítězí – ale nikoli ta tištěná azbukou!
  • Před několika okamžiky začal ruská vojska ostřelovat stopovými svítícími střelami v prostoru Vinohrady – Vršovice – Nusle celé toto pražské okolí. Pod úhlem 30 až 40 stupňů bezmyšlenkovitě vystřelují svítící střely. Přitom kulky z kulometů, protiletadlových a pěchotních zbraní mají i při dopadu smrtící účinek. Střelcům je při této „zábavě“ jedno, míří-li do sídlišť či kamkoliv.
  • Posledních 24 hodin je poznamenáno opět konflikty s tragickými konci. Za dnešek mají okupanti na svém kontě tři mrtvé, 28 zraněných a z toho šest postřelených. Vyzýváme obyvatelstvo, aby každý případ postřelení či zabití hlásili na linku 38 20 45, opakujeme… Stávají se případy, že zabité a poraněné uklízejí přímo vojáci okupačních armád, aby se jejich zákeřná činnost nedala zjišťovat.
  • Provoz na pražském letišti v Ruzyni je prakticky zastaven. Jediná letadla, která přilétají a odlétají, jsou letadla sovětského Aeroflotu. Kromě našich turistů přivážejí z Moskvy další vojenské posily a pracovníky NKVD. Ti se hned na letišti převlékají do civilních šatů čs. výroby. Dostávají naše občanské průkazy a velké množství peněz v nových bankovkách.
  • Skupina příslušníků hlavní správy StB opustila budovu v Sadové ulici v Praze, a to na protest proti uvěznění svých některých spolupracovníků, náčelníků a stranických funkcionářů. Dostali jsme od nich zprávu, v níž naléhavě upozorňují a varují, že orgány KGB (tj. státní bezpečnosti SSSR) ovládly zcela tuto budovu. Čs. kontrarozvědka nemá proto nic společného s jejich záměry. Příslušníci StB, a to bez rozdílu, zda pracovali proti vnějšímu nepřáteli nebo proti čs. intervenci, jsou zastrašováni, že dojde k jejich fyzické likvidaci. Žádají veřejnost a zejména mladé lidi, aby se nenechali strhnout k napadání budovy v Sadové ulici. Příslušníky StB pak vyzývají, aby poslouchali pouze příkazy ministra Pavla, aby se distancovali od zrádců a kolaborantů, přímých i nepřímých původců okupace.
  • Od prokurátorů ČSSR jsme dostali leták s výzvou: Oznamujte zrádce a kolaboranty prokuratuře. Chraňte majetek společnosti a osob! Pomozte našim ústavním orgánům udržet i nadále pořádek! Chraňte své závody, úřady, obchody – jsou jen naše! Pozor na provokatéry!
  • V Praze u Hlávkova mostu byl zastaven palbou z kulometu vůz, v němž seděl režisér Jiří Menzel, který byl z vozu vyveden. Okupanti podrobně prohlíželi vozidlo za protestu moha lidí, kteří tak bránili našeho známého režiséra, nositele americké filmové ceny Oscar za jeho film Ostře sledované vlaky. Musel být pravděpodobně sledován orgány StB ve spojení s okupanty.
  • Následuje množství zpráv, které se dotýkají zásobování závodů a obchodů. Sporturist sděluje, že o všechny čs. turisty v zahraničí, zejména v Tunisu a Jugoslávii, je postaráno a jsou všichni v pořádku.
  • Upozorňujeme zájemce, že je k dispozici magnetofonový záznam z demonstrace, která se konala na podporu Československa ve Švýcarsku. Přivezl ho pracovník Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči MUDr. Kočvara.
  • Podnik Zemědělská technika oznamuje všem zemědělským podnikům ve Středočeském kraji, že služby pro dodávky náhradních dílů i potřebných žňových strojů jsou nepřetržité ve dne v noci.
  • Zaměstnance Fakultní nemocnice profesora Šnajdra v Praze na Karlově náměstí, kteří jsou na dovolené, žádáme, aby se urychleně vrátili do práce. Je vážně ohrožena péče o pacienty, zejména na onkologickém oddělení.
  • V jugoslávské Lublani se konalo III. řádné zasedání Mezinárodní konference pro odzbrojení a mír, která sdružuje 50 států. Přijalo deklaraci odsuzující okupaci Československa jako akt agrese a zároveň se obrátilo na všechny své organizace, aby společně odsoudily tento akt.
  • Střídáme se u mikrofonu jeden po druhém a každý čte vždy jen jednu zprávu. Je to pestré, má to živý spád, i když si nejsme jisti, zda je to správné pro nedělní den. Ale o vtipné glosy, citáty a nápady není nouze:
    • Ať žije Sovětský svaz – ale doma! S puškou v ruce, s ohněm v srdci, s vylízanou makovicí.
    • Zpráva o tom, že film Rudý gentleman pojednává o Brežněvovi, se nezakládá na pravdě.
    • Znásilnit nás můžete, ale rodit nebudeme!
    • Zařaďme se v jeden šik, Dubček je náš Jánošík.
    • Do studia v Hloubětíně našli cestu i někteří herci pražských divadel – mj. Iva Janžurová a její manžel režisér Stanislav Remunda, dále jazzman a hudební publicista Jiří Černý – všichni s originálními nápady a vyprávěním vtipů o okupantech – a to vše proto, aby naše vysílání bylo přece jen trochu veselejší, když je neděle.
    • Mladí adepti divadelního umění z AMU přišli s nabídkou recitovat epigramy neznámých autorů (poznáváme v nich rukopis satirika J. R. Picka), i těm jsme umožnili vystoupit:

Jsem trochu zmaten, vážení a milí.
Tak jsem se nad tím zamyslel:
Když do nás přítel střílí,
Copak by dělal nepřítel?
Jsou to krásné nápisy, jenom si nejsem jist,
Jestli jsou něco platné, když partner nezná číst…
Skrze tu okupaci se naučíme nové věc i znát:
Že Vltava šumí, ale že umí také lhát?
Ej, vy ruští kozáci, copak máte na práci?
Ále — jen a jen okupaci!

  • Společně všichni přítomní zpíváme písničku, která zlidověla během okupace: Běž domů, Ivane,čeká tě Nataša, běž domů, Ivane, tady tě holky nemilujou, běž domů, Ivane, tady tě nemá nikdo rád. Běž domů, Ivane, a už se nevracej… Hudbu složil Jaromír Vomáčka a píseň nazpíval Karel Kryl. Dnes už ji notuje téměř každý.
  • Do nedělního rozjímání přispěl i Miroslav Galuška, ministr kultury a informací, dlouholetý novinář a známý kolega – avšak tentokrát v duchu mimořádné situace a s pokyny pro národní výbory, kulturní zařízení a instituce:
  • Všechna umělecká zařízení (divadla, orchestry, galérie) zastaví okamžitě až do odchodu okupačních vojsk veškeré veřejné produkce, uzavřou výstavy a stálé expozice v muzeích, aby nevzniklo zdání normálního kulturního života.
  • Ostatní činnost uměleckých zařízení bude pokračovat v případě uměleckých produkcí, instalací a výstav, aby mohly být zahájeny okamžitě po odchodu okupačních vojsk.
  • Vyzývám umělecké pracovníky, aby své schopnosti dali do služeb svobodných sdělovacích prostředků a tisku, využili všech možností a prostředků pro udržení jednoty a morální síly našich národů!
  • Národní výbory všech stupňů vyzval ministr, aby zajišťovaly soustavné informování občanů o událostech a pokynech, zprostředkovávaných svobodnými rozhlasovými vysílači.
  • Znemožňujte šíření kolaborantského tisku! Nedávejte k dispozici okupačním vojskům a kolaborantům zařízení národních výborů, jejich vybavení a technické prostředky!
  • Zabraňujte škodám na význačných kulturních, historických a přírodních památkách a pokud k takovým škodám přes veškerou snahu dojde, zjišťujte jejich rozsah, aby bylo možno předložit nároky na výzvu legální vlády!
  • Shromažďujte dokumentační materiály, písemnosti, fotografie, které názorně ukazují počínání okupantských vojsk v naší zemi!
  • Zabezpečte co nejpečlivěji všechny budovy, depozitáře, skladiště, provozy, dílny, jejich vybavení!
  • Vzápětí nato se obrátil ke svým zahraničním přátelům s naléhavou výzvou Svaz čs. divadelních umělců. Navrhuje, aby bojkotovali – například odřeknutím účasti na různých festivalech – divadelní smlouvy těch zemí, které se podílejí na okupaci Československa. Čs. divadelní umělci se uchylují k tomuto apelu s odvoláním na mezinárodní solidaritu svobodných umělců jen s těžkým srdcem: Jsme si vědomi, že i mnozí z jevištních umělců okupantských zemí nesouhlasí s rozhodnutím svých vlád a podporují nás alespoň svým důstojným mlčením.
  • Na čs. velvyslanectví v Paříži se obrací velké množství významných osobností francouzského kulturního života s projevy s projevy sympatií s našimi národy. Dramatik Ionescu vyjádřil osobně kulturnímu radovi svůj obdiv k čs. lidu a současně svůj odpor k invazi. Spisovatel Claude Avelin, Jean Effel, Roger Garaudy, také básníka překladatel Holanovy poezie Dominik Grandmont a další.
  • Z Francie pochází i další zpráva: v Paříži utvořili Národní komitét pro podporu čs. lidu, v jehož předsednictví jsou rovněž významné osoby, jako prof. Mathé, známý odborník zabývající se bojem proti rakovině, arcibiskup Marty a poslanec André Voisin, předseda parlamentní skupiny francouzsko-čs. přátelství. Hned po svém ustavení zahájil veřejnou podpisovou akci s cílem získat nejméně milión dopisů. Pečuje též o zaopatření čs. občanů, které okupace Československa zadržela ve Francii.
  • MUDr. Zdena Nejedlá - Nedvědová, dcera Zdeňka Nejedlého, který bezesporu patřil k nejvěrnějším přátelům a spolupracovníkům SSSR, nám poslala svoje prohlášení. Rodina Nejedlých pro společné ideály přinesla ty největší oběti: čtyři její příslušníci zahynuli v minulých letech. V prohlášení říká: „Od dětství jsme byli s bratrem Vítkem vedeni k důvěře a lásce k Sovětskému svazu. Roku 1945, kdy Rudá armáda osvobodila mou vlast a mne z koncentračního tábora v Ravensbrücku, přibyla k mým citům ještě hluboká vděčnost. A dnes musím s hrůzou chránit své děti a vnuky, ale i pozůstalost svého otce před touž armádou, před nelidsky si počínajícími okupanty. Okupanti odejděte! Ohrozili jste hrubě nejen naši vlast, ale i důvěru celého pokrokového světa v Sovětský svaz! Nás, potomky husitů na kolena nesrazíte!
  • Dále čteme prohlášení cestovatele Miroslava Zikmunda, akademika Františka Šorma, osobní poselství předsedy ústředního výboru ČSM, prohlášení České národní rady a její výzvu k Slovákům, na niž zakrátko odpovídá Slovenská národní rada v pevné důvěře, že federativní vláda upraví soužití našich národů a bude dovršena k letošnímu 28. říjnu.
  • Musíme přerušit veletok drobných informací a sdělení. Přišlo totiž komuniké, že v Bratislavě zasedal ÚV Komunistické strany Slovenska, rozšířený o delegáty mimořádného sjezdu KSS, a jak bylo rozhodnuto, bude svolán co nejrychleji po návratu čs. delegace z Moskvy. Sotvaže jsme toto komuniké odvysílali, střídá naši nedělní euforii vážná obava z odložení slovenského sjezdu, k čemuž se měl co nejrozhodněji vyjádřit někdo z politiků, kteří jsou v Moskvě. Husák? Biľak? Kdo ví, z Moskvy od našich nepřicházejí už žádné zprávy.
  • Čs. rozhlas vysílal v 19:15 hodin rozhovor s ministrem vnitra J. Pavlem. Podle jeho pokynu byla zpracována zpráva pro zasedání vlády o vývoji situace při intervenci země. Konstatuje, že okupace vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy se připravovala po několik týdnů velmi intenzívně. V ČSSR byla legálně a ilegálně rovněž před okupací početná skupina vedoucích pracovníků sovětské a východoněmecké rozvědky, s nimiž někteří pracovníci ministerstva udržovali pravidelný styk zejména prostřednictvím sovětského velvyslanectví. Ministr J. Pavel obdržel dopis, podepsaný „Řadoví pracovníci Hlavní správy StB“, který vyjadřuje odpor proti okupaci a snahu udržet občanskou jednotu.
  • V deníku NDR Neues Deutschland nepodepsaný článek hodnotí výsledek XIV. mimořádného sjezdu KSČ jako převzetí moci revizionisty, nepřáteli socialismu a sionisty.
  • V USA uspořádali tiskovou konferenci s bývalým čs. generálem J. Šejnou, který mj. řekl, že: „již po lednovém plénu ÚV KSČ hovořil s ním generál Janko o sovětském vojenském zásahu, který bude nevyhnutelný, jestliže „revizionisté“ budou pokračovat nadále ve svém díle zkázy“.
  • Britský list Sunday Times píše o významné úloze čs. velvyslance v Moskvě Vladimíra Kouckého v přípravě sovětské invaze do ČSSR.
  • Televizní vysílač Krašov v západních Čechách byl obsazen okupačními jednotkami, jeho 17 pracovníků bylo zajištěno.
  • Po kolikáté už se loučíme dlouho po půlnoci s našimi posluchači slovy, že v jednotě je síla a tu naše národy prokazují právě teď. Je v rezolucích ze všech pracovišť republiky, z průmyslových závodů i z venkova. Musíme věřit ve státnickou a politickou moudrost i zkušenost těch, kteří zastupují 14 miliónů Čechů a Slováků.
  • Šestý den okupace
  • S velkou netrpělivostí očekáváme všichni jakoukoliv informaci o tom, co se děje v Moskvě. V celé zemi je stále velké napětí. Čs. delegaci byla hned ráno odeslána depeše ministerstva zahraničních věcí, shrnující mezinárodní ohlas na situaci v Československu.
  • Obsahovala i komuniké z včerejšího plenárního zasedání ÚV KSS v Bratislavě. Kolem 9. hodiny ráno je v další depeši zpráva ministra J. Hájka o jeho jednání v OSN. Následovala ještě depeše o situaci v zemi s přáním, aby delegace přerušila jednání a vrátila se – byť jen dočasně – do Prahy.
  • Z Moskvy došla od našich představitelů jen stručná zpráva o jednání. Pozdrav se však rozchází s tvrdou skutečností, kterou prožíváme tady v Československu, s událostmi, které probíhají během toho jednání v Moskvě.
  • Vždyť v tom jejich sdělení chybí odpovědi na dopisy předsednictva Národního shromáždění, vlády republiky a ústředního výboru KSČ.
  • Byly našim představitelům vůbec doručeny? Proč není uváděno mezi podepsanými jméno Františka Kriegla, který je předsedou ústředního výboru Národní fronty a zastupuje v Moskvě převážnou většinu našeho obyvatelstva? V podobných pochybnostech se začíná zmítat celá naše veřejnost.
  • Vážný a varovný je ohlas, s jakým nastupuje ranní směna do práce v našich závodech. Právě tady v podniku Tesla Hloubětín, odkud vysíláme, je napětí vystupňováno a odráží se v ostrém a dlouhém prohlášení. Do studia s ním přicházejí dělníci a technici závodu. Čteme z něj podstatné úryvky:
    • Pracující závodu Tesla Hloubětín jsou zneklidněni průtahy v jednání delegace státních a stranických představitelů v Moskvě…. Požadujeme zanechání všech malicherných sporů a soustředění všech sil na hlavní problémy… Protože nemáme informace o průběhu jednání a nemáme důvěru v jeho regulérnost, stavíme se plně za prohlášení naší vlády, aby čs. delegace včetně všech protiprávně zadržovaných představitelů naší země přerušila jednání v Moskvě a neprodleně se vrátila do Československa, pokud tak již neučinila.
    • Předem odmítáme každou dohodu představitelů naší republiky se zástupci okupačních států, učiněnou pod nátlakem v Moskvě, která by jakýmkoliv způsobem porušovala naši státní suverenitu a rozvoj demokracie… V případě, že by naši představitelé cítili potřebu podpory lidu, navrhujeme o sporných otázkách uspořádat všeobecné hlasování… Současně se obracíme na ostatní závody v Praze a celé republice s výzvou k vypracování plánu konkrétních opatření k odstraňování následků okupace… Tím hodláme také důstojně uctít památku našich občanů nevinně padlých v této okupaci.
  • Prohlášení našich hloubětínských hostitelů, s nimiž jsme se za těch několik dnů sžili jako s nejlepšími přáteli, poznamenalo všechna hlášení, která se valí po celý den. Trpělivost má své meze a tomu odpovídá i výzva, kterou sestavil městský výbor KSČ v Praze. Text od mikrofonu jde okamžitě k našim přátelům z propagačního oddělení podniku Tesla Hloubětín, kteří připravují rozmnožované letáky. Ve výzvě se praví:
    • V Moskvě spolu s kolaboranty vyvíjejí obrovský nápor na naše vedoucí představitele, aby je donutili k ústupkům. Za té situace je naprosto nezbytné prokázat před celým světem, že s okupanty nesouhlasí všechen náš lid.
    • Organizujte masová shromáždění a mítinky. Žádejte co nejrychlejší odchod všech okupačních vojsk z území naší republiky. Pranýřujte okupaci v naší vlasti jako věrolomný akt agrese…
    • Žádejte, aby státy, které se dopustily proti naší zemi agrese, nahradily všechny škody, které nám způsobily!
    • Žádejte, aby naši představitelé, kteří jednají v Moskvě, přerušili tato jednání a vrátili se domů! Odmítáme jakoukoli kapitulaci!
  • Tuto výzvu přijali hned na rychle svolaném mítinku všechny libeňské a vysočanské závody, neboť jim byla souběžně doručena. Nové varování pro okupanty:
  • Dnes, přesně v 9 hodin se rozezvučí na 15 minut sirény továren a rozezní zvony všech kostelů a chrámů. Společně zazní – ne jako výzva ke stávce nebo šturm k útoku – ale jako symbol naší jednoty a pevného spojenectví v této těžké době naší vlasti, každého z nás!
  • V Praze jakmile odezněly varovné signály sirén, scházejí se smuteční hosté v malé obřadní síni strašnického krematoria k obřadu. Rozloučí se zde kromě rodiny a příbuzných stovky Pražanů, kteří stojí venku – a to s jednou z prvních obětí okupantské zvůle. V rakvi, na níž spočívají kytice v národních barvách a vedle níž stojí čestná stráž s naší vlajkou, leží tělo Zdeňka Příhody, sedmadvacetiletého absolventa Umělecko-průmyslové školy v Praze. V posledních letech však pracoval jako závozník pražského podniku Armabeton. Proto jsou zde desítky jeho kamarádů – přijeli v montérkách rovnou z práce a pozůstalým se za to omlouvají. Nad rakví promlouvá bratranec zesnulého a Zdeňkovu smrt označuje za vraždu: „Zabíjela slepá poslušnost a ta je někdy horší, než časovaná puma…“.
  • Jak přišel Zdeněk o svůj tak mladý život? Spolu se stovkami Pražanů pospíchal na motocyklu ve středu 21. srpna ráno před budovu Čs. rozhlasu v Praze na Vinohradech. Tady už řádila obrněná vozidla okupantů, lidé se rozutíkali do všech stran a přilehlých ulic, když začal hořet jeden z tanků. Zdeněk ještě hrozil zaťatou pěstí jednomu obrněnci, který se proti němu řítil. Do poslední chvíle svého života nevěřil, že by okupanti mohli rozsévat také smrt…
  • Národu je těžko, trpí a čeká. V Praze na Klárově je sovětským vojákem zastřelena Ing. Marie Charousková ze Zbraslavi. Dozvídáme se rok jejího narození: 1942! Pracovala na Čs. vysokém učení technickém v Praze a je matkou malého dítěte. (Dnes má na Klárově svůj pomníček, stále obložený kytičkami…)
  • Podle zpráv, které došly z ČTK, jejíž redaktoři pracují v mimořádných podmínkách, se k protestům proti okupaci Československa připojili jugoslávští spisovatelé ze svého mimořádného zasedání.
  • Další protesty oznámili: mezinárodní kolokvium marxistů, uspořádané k 150. výročí narození Karla Marxe; městská rada italského průmyslového centra Modeny; význačný německý spisovatel Heinrich Böll; dopisovatel NDR ve Švédsku se vzdal své funkce na protest proti okupaci ČSSR; dánská mládež odřekla návštěvu v Sovětském svazu; Holandsko požádalo sovětské námořnictvo, aby nejezdilo na plánovanou návštěvu; sovětská výstava v Londýně musela být po bouřlivé demonstraci uzavřena; k protestům se připojili delegáti sjezdu kosmonautů, který se konal ve Vídni; papež Pavel VI. prohlásil, že je velice dotčen událostmi v Československu a vyžádal si podrobné informace o situaci v naší zemi.
  • Prezident Konga Masamba Debat v Brazzaville vyjádřil sympatie čs. vládě a lidu, odsoudil postup pěti okupantských armád. Okupace podle něho bude znamenat rozpad komunistického hnutí na celém světě a negativně ovlivní vývoj progresivních států v Africe.
  • Do Prahy se vrátili první čs. turisté, kteří byli zadržováni v Budapešti při návratu z Jugoslávie a Bulharska. Informovali nás okamžitě, že jich bylo ve středu kolem 4 000; jejich ubytovací a zásobovací situace byla pro všechny velmi obtížná. Přesto dali podnět k vypracování nesouhlasu s okupací naší země, k níž se připojovali svými podpisy další turisté z Polska, NDR a Maďarska. Otevřeně tak vyjádřili nesouhlas s postojem svých vlád.
  • Houslista s mezinárodní proslulostí Jehudi Menuhin a neméně známý skladatel Igor Stravinskij se připojili k hudebníkům, a dirigentům všech orchestrů, které se účastnily Hudebního týdne v Luzernu. Odsoudili společně ozbrojenou intervenci a přerušili veškeré styky se zeměmi, které se na této intervenci podílejí.
  • Na staveništích nového Bělehradu vytvořili mladí pracovníci brigádu s názvem Tito-Dubček. Jejich čin podpořili čs. turisté, kteří jsou v Jugoslávii na dovolené.
  • Pozoruhodné jsou komentáře listů těch zemí, které okupují Československo. Polská Trybuna Łudu píše o požadavcích čs. obyvatelstva, které se týkají neutrality, což by znamenalo odchod z Varšavské smlouvy.
  • Maďarský Magyar Hirláp přetiskuje informace o Československu jen ze sovětských zdrojů. Ale ani ostatní maďarský tisk dosud neoznámil, že jsou vedena jednání s čs. delegací v Moskvě.
  • Bulharský premiér T. Živkov kritizuje politické vedení Jugoslávie, Rumunska a Číny, že svým postojem usilují o zvrácení světového socialistického systému.
  • Co lze očekávat od Moskvy, když jejich oficiální agentura TASS a deník Pravda označují XIV. mimořádný sjezd za ilegální, tajemníka ÚV KSČ V. Šilhána za samozvance, ministra zahraničí J. Hájka za dezertéra a další čs. osobnosti za dobrodruhy (F. Kriegla, J. Borůvku, J. Hanzelku, J. Pavla, Č. Císaře atd.)?
  • K zajímavému vzrušení i k slzám smíchu došlo ve chvíli, kdy jeden z kurýrů doručil do studia zlaté hodinky s průvodním dopisem, abychom vše doručili na velvyslanectví SSSR v Praze:

26. srpna 1968

Pane Červoněnko, vracím do rukou viníka okupace naší země Váš pozdrav, pozdrav mých bývalých přátel. Vyznamenali jste mne před časem za mé zásluhy a nyní za tyto zásluhy zabíjejí vaše vojska děti mé vlasti. Od prvního okamžiku zahájení okupace mé země vašimi vojsky jsem přestal pro vás pracovat. Nepočítejte se mnou ani nadále jako s lékařem vašeho zdravotního střediska. Přátelství jste zničili vy a za to se budete také vy všem národům zpovídat. MUDr. Jaroslav Barnet, bývalý vedoucí lékař zdravotního oddělení při velvyslanectví SSSR v Československu.

Zlaté hodinky mají vyryté věnování k 50. výročí narozenin pisatele dopisu, který je poslal nejprve nám do rozhlasového studia, abychom se přesvědčili o pravdivosti rozhodnutí našeho statečného lékaře. Hodinky i s dopisem jsme zase po kurýru poslali na místo jejich určení…

  • Srdnatě si počínali vojáci v Kostelci nad Labem, kde sovětské okupantské jednotky obklíčily vojenské sklady s municí a žádaly vydání střeliva a zbraní. Do této chvíle, kdy vysíláme tuto zprávu, nebyl vydán ze skladu ani jediný náboj. Čs. vojenští velitelé zdejší posádky odmítli v tomto směru jakékoli varování. Nemají k tomu rozkaz od svých vyšších velitelů čs. armády a odmítli jakékoli další jednání. Stručný a výstižný komentář k tomu je určen též pro naše vysílání: Přece nebudeme dávat zbraně a střelivo do rukou okupantům proti našim lidem!
  • V útvaru Sboru nápravné výchovy Vinařice na Kladensku odhalili podkop spojený s přípravou vězňů ke vzpouře a k útěku.
  • Celkové škody, které už na mnoha místech začali vyčíslovat, půjdou do miliard korun. Jsou to škody na domovním fondu, na komunikacích po celé zemi, v ústředních budovách, které vojska okupovala a bezohledně si v nich okupanti počínají, nedokáží používat například naše zařízení na toaletách a „svou potřebu“ vykonávají kde je napadne (v budově ČTK například káleli do šuplíků kancelářských stolů!). Stejně jsou škody na zdravotnických zařízeních a školních budovách, nehledě na ztráty, způsobené výpadkem výroby. Vyčíslují se škody na podchodu Václavského náměstí, při vykradení a poškození Planetária v Praze, na budově a sbírkách Národního muzea – prakticky všude tam, se zdržují dodnes okupační armády. Na každém kroku jsou tu se svými tanky, dělovými soupravami v neustálém palebném postavení, s radiostanicemi. Obsadili dětská hřiště pro přistávání helikoptér, polní kuchyně vyhazují zbytky, kde se jen dá. Místa, kde okupační vojska tankují pohonné hmoty, jsou zaneřáděna olejovými skvrnami, které prosakují hluboko pod povrch.
  • Toto všechno musí naši lidé trpělivě snášet, chodit nevšímavě kolem – ale se zaťatými pěstmi v kapsách. Všem dochází trpělivost, přesto se naši občané statečně drží a dokáží vymýšlet, jak na okupanty vyzrát. To se podařilo i železničářům, kteří navedli vlak s municí a rušící stanicí na okružní zkušební trať ČSD mezi Velimí a Pečkami, kde jezdí neustále dokola možná ještě v tuto chvíli…
  • Ministr zahraničí J. Hájek zaslal do Prahy informaci o svém vystoupení v Radě bezpečnosti OSN:
    • Výslovně odmítat jednání v Radě bezpečnosti je politicky i právně chybné. Je-li okupace pomocí článku 4 Varšavské smlouvy, měla by být projednána zejména Radou bezpečnosti. Předseda Brazilec souhlasil se závěrem o malé účinnosti rezolucí. USA se stejně nakonec dohodnou se Sovětským svazem na účet malých zemí. Neodmítnout okupaci by však znamenalo dát oběma velmocím legitimaci k jednostranným jednáním uvnitř sfér jejich vlivu. Stejně tak nevystoupit v Radě bezpečnosti by znamenalo přiznávat tvrzení SSSR o kontrarevoluci a správnosti jeho zásahu.
  • Čs. delegaci v Moskvě byla v tomto duchu odeslána také depeše, obsahující přesný postup ČSSR v Radě bezpečnosti OSN. Ministr J. Hájek však obdržel poslední pokyn o odložení její schůze.
  • Podle zprávy náčelníka generálního štábu čs. armády pro branně bezpečnostní výbor Národního shromáždění, nachází se na území Československa 27 cizích bojových divizí v plných bojových stavech, z toho 12 tankových, 13 motostřeleckých a dvě výsadkové. Dále je zde 550 bojových a 250 dopravních letadel, asi 6 300 tanků, 2 000 děl, také silná letecká armáda se všemi prostředky včetně raketových. Počet cizích vojáků v Československu se pohybuje kolem 750 000.
  • Národní shromáždění schválilo prohlášení k názorům, vyjádřeným v rezolucích, které volají po neutralitě země, dále provolání k výročí Slovenského národního povstání, provolání vlády a Ústřední rady odborů ke všem pracujícím. Byl také schválen protestní dopis proti internaci F. Kriegla, dále byla projednána informace o zdravotní a zásobovací situaci v naší republice.
  • Ideologické oddělení Hlavní politické správy čs. armády vydalo aktuální pokyny pro ideologickou práci v armádě (zřejmě bez vědomí ministra M. Dzúra). Důraz je v nich položen na otázky upevňování národního čs. povědomí, svobody, nezávislosti a národní jednoty.
  • Teprve ve večerních hodinách jsme obdrželi rovněž zprávu o mimořádném sjezdu Komunistické strany Slovenska, který byl dnes v pondělí zahájen v Bratislavě a má se konat až do 29. srpna za účasti 638 řádně zvolených delegátů. Za ÚV KSČ je přítomna delegace a v ní G. Husák, F. Barbírek, Š. Sádovský, čestnými hosty jsou F. Vodsloň a L. Hrdinová.
  • Před půlnocí jsou zprávy z Moskvy velmi sporé, téměř žádné, parlament se snaží navazovat spojení, takže nic se z toho nedá ani zpracovat do vysílání. Čeká se v nejpřísnějším utajení až na podpis závěrečného protokolu o jednání mezi delegacemi ČSSR a SSSR. Dnes už se asi nedočkáme. Z magnetofonové pásky zní do noci čs. státní hymna…

Pokračování…


  1. Výročí 21. srpna 1968 se blíží
  2. Prolog zrady
  3. Iškariotský stříbrný
  4. Vzepětí národa
  5. Národ ještě věří
  6. Zrada národa

Prameny: česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia, archivy Syndikátu novinářů a s laskavým svolením pana Vlastimila Shaany Šantrocha jeho Vzpomínáčky

Celý cyklus je starý již 4 roky (2011), ale myslím, že neuškodí zopakovat si, že až žalostně se nám stále dokola historie opakuje: národ se semkne a sjednotí za nějakým cílem a následně jej pak „elity“ zradí. Připsáno 20. srpna 2015.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 332 × | Prestiž Q1: 8,89

+12 plus Známkuj článek minus –2

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top