Štítky článku: •  

Polský pohled na svět stojí za zamyšlení

Současná polská vláda dělá kroky, které se příliš Evropě nelíbí. Vláda, která dostala od voličů mandát na radikální obrat na obranu zájmů Polska, od prvního dne vymetá všechny kouty, aby dostala pod kontrolu části společnosti, které podle tohoto mandátu nepracují, nebo nejsou ochotny pracovat.

Jde o tajné služby, soudnictví a nejnověji i média. Podle vládní strany PiS Polsko dnes potřebuje, aby na všech postech pracovali lidé, pro které nebude hlavním zájmem obhajovat a prosazovat fiktivní, resp. bruselské zájmy, ale v první řadě zájmy polské.

Polsko přitom nechce „odejít z Evropy“. Velmi dobře si uvědomuje, že ekonomická a politická jednota zvyšuje produktivitu a váhu celého kontinentu. Zároveň, a to je třeba přiznat otevřeně, strana PiS pokračuje v ostře nepřátelském postoji vůči Rusku jako výrazu historického sentimentu, kde Polsko bylo vítanou kořistí mocných v čele s Ruskem. Odrazem takového myšlení je pak urputná snaha polské vlády dostat do země základny NATO (USA), čímž by se podle ní jednak posílila bezpečnost země, ale také zvýšila důležitost země v Evropě.

Podívejte se na projev předsedy strany PiS Jaroslava Kaczyńského, kde je poloha obrany národního zájmu velmi jasně a zřetelně vysvětlena. To není projev xenofobie, ale státníka vědomého si odpovědnosti před svými potomky.

Kdo láká ekonomické imigranty jako magnet? (české titulky)

Nedá mi nepřipomenout postoj české vlády, která podle uniklých mailů naopak stojí pevně na „straně humanismu, tolerance a multikultury“, jak to požaduje Brusel.

Komunikační strategie České republiky k migraci

Zpracoval: Oto Novotný; politický poradce PV

Komunikační strategie k migraci navržená MV neodpovídá všem požadavkům nutným pro efektivní komunikaci tohoto tématu. Jaké jsou její nedostatky:

  • Strategie je zaměřena takřka výlučně na tzv. odbornou veřejnost (zástupci vlády, resortů, státní správy na nejrůznějších úrovních, sociální partneři, nevládního sektoru, novináři apod.) a nikoli na tzv. laickou veřejnost, tzn. na občany, kteří jsou ale rozhodující z hlediska „chápání“ a podpory vládní migrační politiky. Protože je to tato veřejnost, resp. voliči, kteří rozhodují o legitimitě této vlády (a jednotlivých koaličních stran) ve volbách. A velkým tématem otázka imigrace ve volbách 2016/2017 může být.
  • Omezenému cílení navrhované komunikační strategie pouze na odbornou veřejnost odpovídá omezený výběr forem komunikace (či informování) — konference, kulaté stoly semináře, tiskové výstupy/konference, bilaterální jednání, setkávání s novináři, již utvořené specializované webové stránky na problémy migrace. Jakkoli se zdá tento výběr forem komunikace dostatečně široký, nejde o formy, skrze které lze významněji zasáhnout a ovlivňovat široké veřejné mínění (laickou veřejnost).

Aby se tyto nedostatky komunikační strategie odstranily, je třeba za hlavní cíl komunikační strategie vytýčit zvýšení podpory veřejnosti (odborné, ale hlavně laické, tzn. podpory široké veřejnosti) pro realizaci Strategie migrační politiky Vlády ČR. To předpokládá celkově nastavit parametry komunikační strategie jinak:

  • Z hlediska cílů: Reorientovat komunikaci více na širokou, tzn. laickou veřejnost (orientace na odbornou veřejnost je ale rovněž nutná, protože může širokou veřejnost zprostředkovaně ovlivňovat).
  • Z hlediska formy: Reorientovat komunikaci více skrze masová média (internet-facebook, tištěná média, Rozhlas/TV): ovlivňování internetových diskusí, bannery, články, komentáře, blogy, veřejné vizuály (billboardy, plakáty), inzerce, TV/Rozhlasové debaty (prostřednictvím veřejných celostátních a regionálních stanic); diskusní fóra s veřejností za účasti členů politiků, významných opinion leaderů a představitelů NGOs atd.
  • Z hlediska obsahu: Reorientovat komunikaci více na vybrané otázky, které v souvislosti s migrací veřejností nejvíce hýbou a zakládají její převažující postoje k tématu.
  • Z hlediska stylu: Reorientovat komunikaci více na ovlivňování emocí. (Informování ve věcném smyslu je důležité, ale musí zasahovat emoce.)
  • Tato potřeba reorientace komunikační strategie vychází z předpokladu, že jakkoli lze na základě některých dosud provedených sociologických sond vyvodit závěr, že širokou veřejnost v tuto chvíli ovládají v otázkách migrace velké obavy, strach a předsudky, a tudíž sklon politiku migrace zaměřenou komplexně a pozitivně odmítat, přece jen lze veřejné mínění tvarovat a jeho stávající převažující negativní postoje oslabovat a u některých vybraných skupin i transformovat pozitivním směrem.

Abychom tohle ale dokázali, potřebujeme na začátku komplexní strategický sociologický průzkum názorů veřejnosti na otázky migrace, který nám poskytne relevantní informace. Průzkum by měl mít následující etapy:

  1. etapa: Sociologický průzkum (FGs, kvantitativní)

Jaké jsou hlavní informační a emoční bariéry akceptovatelnosti podpory vládní migrační strategie (kde hlavně informace pozitivní chybí, o jaké jde obavy, předsudky, kde mají své kořeny). Sociologický průzkum by měl být doplněn v tomto směru o mediální průzkum (internetové sítě, tištěná a audiovizuální média).

  1. etapa: Analýza zjištění

Vytvoření hypotéz jakým typem informací a jakými formami komunikace (konkrétními komunikačními figurami — vizuálními i slovními) lze tyto bariéry odstraňovat, tzn., jaké jsou naopak možnosti — z hlediska obsahu a formy — negativní postoje měnit v pozitivní, či je alespoň neutralizovat.

  1. etapa: Sociologický průzkum

Testování hypotéz.

  1. etapa: Analýza zjištění

Komunikační doporučení z hlediska obsahu a formy pro komunikační strategii (hypotézy, které se v průzkumu ukázaly jako vhodné).

  1. etapa: Průběžný sociologický průzkum

Sledování postojů veřejnosti v základních parametrech s cílem zaznamenávat trendy. Permanentní analýza médií a internetových diskusí.

V těchto směrech by bylo žádoucí navrhovanou Strategii migrační politiky doplnit, aby sloužila hlavnímu účelu — pomoci vládě získávat pro její migrační politiku pochopení a podporu veřejného mínění. Jestliže samotná navrhovaná Strategie migrační politiky je v zásadě nastavena správně, bylo by škoda, kdyby zhavarovala v důsledku špatně nastavené komunikační strategie. Mimořádně citlivý problém, jaký dnes představuje problém migrace, není bez pozitivního přístupu významné části veřejnosti v zásadě řešitelný.

Proti navrhovaným změnám v předložené Strategii migrační politiky lze snad vznést námitku, že přece oněch momentálně spočítaných cca 1500 migrantů, kterým jsme se zavázali v příštích dvou letech pomoci, si nezaslouží takové komplexní komunikační úsilí, to lze přece odkomunikovat „v tichosti“. Možná. Ale proti takové námitce lze postavit minimálně dvě znepokojující otázky. Proč je už nyní ve veřejnosti tolik povyku kvůli „několika stovkám“ imigrantů, kterým chceme pomoci? A můžeme si být jisti, že s těmito „několika stovkami“ imigrantů naše asistence řešit celoevropský problém migrace končí a končí tudíž i tento povyk? Jinými slovy: Může vláda ČR „odehrát“ Strategii migrační politiky „v tichosti“?

Píše pan Juraj Poláček na slovenském portálu Mezičas

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 792 × | Prestiž Q1: 5,75

+3 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top