Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Čekal jsem bouři – a sklidil ticho…

Evropský parlament se usnesl ve své bohorovné víře, že lid EU jsou telata, bez ohledu na národnost, a nejsou schopni se rozhodnout, zda svítit žárovkami, či jiným spotřebičem, že jim (nám) z hlediska své „osvícenosti“ zakáže 100 W žárovky prodávat a používat. Oni tomu rozumí a vědí, co jepro lidstvo dobré. Vy, hňupové, víte h… Štrasburg ví, Brusel jakbysmet. Tam je vtělena celá moudrost planetární soustavy…?

Spousta domácností zcela samozřejmě používá úsporné zdroje světla, protože se zcela sami a svobodně rozhodli, že nechtějí platit netržní ceny elektřiny státnímu monopolu, nebo že je třeba například šetřit zdroji, že je lepší (ekonomičtější) platit méně, než více, nebo neplýtvat.

I školák prvního stupně asi ví, že světelná účinnost edisonovské žárovky s wolframovým vláknem je někde kolem 4 - 6 %, zbytek elektrické energie je proměněn na teplo. Dosahuje výkonu cca 10-18 lm/W [lm = lumen = světelný tok, W = watt = energie příkonu].

Halogenové, vláknové, světelné zdroje, tedy ty, jež mají baňku naplněnou inertním, netečným plynem (nebo jejich směsí) mají výkonnost někde mezi 20 až 25 lm/W energie. Naplnění baňky tímto plynem umožňuje „přetopení" vlákna na vyšší teplotu, aniž by došlo k vypařování wolframu a jeho usazování na skle baňky. Již v šedesátých letech minulého století existovaly žárovky plněné kryptonem. Povšimněme si však, že nárůst účinnosti je téměř zanedbatelný, cca o 10 %.

Průlomem do účinnosti světelných zdrojů byly, již ve výšezmíněných šedesátých letech,zářivky. Jejich problémem však bylo, protože zdroj světla je bezvláknový, jejich nastartování do režimu výboje. Jen složitě do tohoto režimu výboje přecházely a jejich zapínání a vypínání bylo z hlediska jejich životnosti omezené na nějakých 20 000 cyklů. Tedy se nehodily pro časté vypínání a zapínání. Jistou nevýhodou je i fakt, že plného světelného toku dosahovaly až po několika minutých provozu. Jejich účinnost z hlediska světelného vytěžení dodané, nebo spotřebované energie však byla někde kolem 24 %. Jejich světelný tok na stejný dodaný příkon elektřiny se pohyboval kolem 60 - 80 lm/W. To je asi 5× více,než standardní žárovka. Ještě více dosáhly tzv. tenké zářivky. Jejich světelný tok dosahuje až na 110 lm/W. Ekvivalentně asi 10× více světla z Wattu, než žárovka.

Jinou kapitolou jsou světelné zdroje založené apriorně na principu elektrického výboje,výbojky.Nejprve plněné parami rtuti, později sodíku. Hodí se více pro veřejné osvětlení, než pro použití v domácnostech. Náběh světelného výkonu je též pozvolný a počet cyklů rozsvícení je též omezen.

Jistým průlomem byly tzv. kompaktní zářivky, byť jejich účinnost není nikterak oslňující. Jejich přínos spočíval v tom, že se jejich rozměry velmi přiblížily standardním žárovkám, a spotřebovávají - pro stejný světelný tok - cca 1/5 elektrické energie. 100 W žárovka svítí cca stejně, jako 23 W kompaktní zdroj. Byť je řádově tento světelný zdroj v nákladech, ceně, asi 10× dražší, jeho cena je přinejmenším vyvážena životností. U kvalitních výrobků se tvrdí, že přežijí 15 běžných žárovek. Jistou nevýhodou je, že na konci životnosti je jejich světelný tok, účinnost, nižší, navíc jsou méně odolné proti prudkým výkyvům napětí v energetické síti.

Kromě výše vyjmenovaných se dnes poměrně silně uplatňují tzv. LED, tj. Light Emited Diod, světlo produkující diody. Tzv. bílé, nebo modré LED mají světelný tok někde kolem 70 - 150 lm/W. Tedy světelnou účinnost přibližně desetinásobnou proti žárovce.

Kromě výše zmíněných existují ještě další světelné zdroje, jejichž účinnost je různá.

Smyslem stati však není pitvat efektivitu nasazení jednotlivých světelných zdrojů, ty výše zmíněné technické informace jsou víceméně obecně známé, nebo dohádatelné.

Meritem článku je to, že nějaký ouřada z Bruselu mi odňal právo rozhodnout se, čím si budu svítit. Protože mohu mít velmi specifické požadavky. Teoreticky mohu být uměleckým fotografem, pro nějž je „teplá žárovka" výkonu 500 W nezbytností k výkonu práce.

Odtud můj prudký odsudek. Co mi má Evropská komise co kecat do toho, čím si budu svítit? To je moje právo rozhodovat se podle okolností. Většina domácností asi bude, na základě svého rozhodnutí, svítit úsporkami, ale já si musím smět rozsvítit 1 kW žárovku, protože ji pro svůj momentální účel potřebuji.

Co mi do toho má co kafrat nějaký sněm osvícených blbů. Já se narodil dříve, než jste tuto pitomost vymysleli, moje práva vznikla mým narozením, ne Vaším stupidním, socialistickým rozhodnutím. Tak mi je, ta práva, laskavě, ponechejte. Nebo se strašlivě naštvu. Nesahejte mi na můj život! Je můj, ne Váš! Já sám vím nejlépe, co já chci.

Protože mě jinak donutíte st át se výrobcem zakázaných žárovek, které jste se z jakési velmi domýšlivé nadřazenosti rozhodli zakázat. Navzdory a natruc takové pitomosti. Třeba jen pro pana Saudka. On je potřebuje. Nebo jen proto, že si svou žárovkou CHCI topit, protože to potřebuji. A já mám PRÁVO svítit si, čím uznám za vhodné. Loučí, nebo reflektorem. Já, člověk, jsem tady a rozhoduji se. Umím to. Jako drtivá většina lidí, nepotřebuji k ničemu bruselskou direktivu.

Kašlu Vám na Vaši dirigovanou vizi světa. Takový nechci. jsem občan, Vy můžete být jen sluhy. Mé, naší vůle. Ne Vašich svévolí.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 071 × | Prestiž Q1: 28,54

+112 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Čekal jsem bouři – a sklidil ticho…

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top