Štítky článku: •  

Fools on the hill

Původní text mluvil o Maharishi Mahesh Yogi. Jeho kritici ho nazvali bláznem. Melodie Paula McCartney s použitím sextového akordu D je úžasná a existuje v mnoha a mnoha cover verzích. Něco takového chci říci:

Kolega Vašíček ve svém článku popsal hutným způsobem základní příčinu problémů současného světa. Jednoduchým shrnutím: „lidí je příliš mnoho a práce příliš málo“. Proto dnešní státy používají masivní měrou přerozdělování, jako nástroj k udržení společenského klidu a smíru. I za cenu nespravedlnosti. Ať jí i ten, kdo nepracuje. Ať jí i ten, kdo sice „pracuje“, ale nikdy společnosti nepřinesl nic užitečného.

Přelidňování společnosti není vůbec žádný nový problém. Nezávisí na absolutních číslech, ale právě na poměru mezi množstvím lidí a množstvím užitečné, efektivní práce. Kdykoliv se tato rovnováha vychýlí, vzniká společenský nepokoj a nestabilita.

V dávných dobách, LP 1348, vyřešila problém sama příroda. Vzduchem přenosná bakterie Yersinia pestis – původce Černého moru – vymazala z evropských měst více, než 1/3 populace. A nikoliv rovnoměrně, ale dosti selektivně. Nejvíce byly postiženy chudinské slumy. Bohatým čtvrtím se sice mor nevyhnul, ale řádil o poznání méně. Jakoby se příroda přirozenou formou zbavila všeho slabého, neužitečného a balastního.

O kolik je to jiné oproti běžné přírodní situaci, kdy predátor loví hlavně slabé, nemocné a přestárlé kusy ze stáda?

Nedoceněným faktem však je to, že po morové ráně začala společnost neuvěřitelně ekonomicky rozkvétat. Jen s malou nadsázkou můžeme říci, že vrcholná renesance je právě důsledkem morových ran. Ze společnosti zmizela celá kasta chudých nekvalifikovaných sil, což vedlo k potřebě technických vynálezů a k průmyslové revoluci. S mírnou nadsázkou si dovolím říci, že došlo k selekci druhu a tím byl ukončen středověk.

Podobnou úlohu plnily v jistém smyslu i královské války. Vždy byli oběťmi spíše ti společensky slabí a ovladatelní nedobrovolní vojáci.

O další selekci množství druhu se postaraly obě světové války. Příroda se ani příliš angažovat nemusela. Lidstvo samo vygradovalo svou zlobu, nenávist a ničivou sílu aby zkosilo milióny jedinců. Nejinak tomu bylo v řadě politických diktatur. Vždy hynuli slabí, výjimečně hynuli úspěšní.

Přirozené epidemie a války však měly pro lidstvo v důsledku vždy pozitivní význam. Nehovořím o jednotlivcích.

Za tato slova asi budu bit, ale odvozeně pak musím tvrdit, že systémy veřejného zdravotnictví, zejména veřejného, jsou vlastně pro lidský druh vysoce nebezpečné. Počínaje znalostmi umožňujícími přežití nevitálních, nemocných a nedostatečných novorozenců, přes umožňování rozplozování chorých a slabých (ekonomicky i zdravotně), přes „záchrany životů“ efektivně mrtvých, až po nepřirozené prodlužování života starých a nemocných lidí (často nechtěné).

Velmi bezohledně řečeno: lékařská věda a lékaři jsou vinni tím, že lidstvo nepřirozeně roste a degeneruje. Přirozený a přírodní výběr by to nedovolil. Veřejné zdravotnictví je vino tím, že jsou na účet úspěšných drženi při životě i ti nejslabší a minimálně efektivní. A mohou se často nadále reprodukovat a žít na cizí účty. Přirozeně chápu, že zemřít se nikomu moc nechce. Zejména ve společnosti, která „vědecky vyvrátila“ jakoukoliv možnost posmrtného života, či reinkarnace.

Než se začnete rozčilovat, že jsem opsal kus „Mein Kampf“, musím předeslat: neopsal. Ty logické souvislosti plynou jedna z druhé. Počet lidí, které může jeden produktivní člověk uživit, je limitní.

Jak lze tedy problém řešit?

  1. Omezením pracovní doby na několik hodin denně (pro více lidí, ale za méně)
  2. Omezením pracovního týdne na méně dní (pro více lidí, ale za méně)
  3. Násilnou likvidací nepotřebných a neperspektivních
  4. Vyvoláním války
  5. Spuštěním nějaké pandemie (AIDS je příliš vleklý a neefektivní)
  6. Příroda si poradí sama, ať uděláme cokoliv

Poslední otázka: je humánnost a humanismus definován jako ohled k jedinci, anebo jako ke druhu homo sapiens sapiens? Anebo už jsme dnes spíše druhem homo cogitabundus hominem stupidus?

Blázen na kopci

Den po dni, sám na kopci
Muž s bláznivým úšklebkem se stále dokonale drží
Ale nikdo ho nechce poznat
Berou ho jen jako blázna
A on jim nikdy nedá odpověď

Ale blázen na kopci vidí, jak slunce zapadá
A jeho oči vidí, jak se svět točí

Tak tedy, je na cestě, hlava v oblacích
Muž tisíce hlasů mluví dokonale nahlas
Ale nikdo ho nikdy neuslyší,
Ani zvuk, který se zdá, že vydává
A zdá se, že on si toho nikdy nevšimne

Ale blázen na kopci vidí, jak slunce zapadá
A jeho oči vidí, jak se svět točí

A zdá se, že ho nikdo nemá rád
Můžou říct, co chce udělat
A on nikdy nedává najevo své city

Ale blázen na kopci vidí, jak slunce zapadá
A jeho oči vidí, jak se svět točí

On je nikdy neposlouchá
Ví, že jsou to jen blázni
Nemají ho rádi

Ale blázen na kopci vidí, jak slunce zapadá
A jeho oči vidí, jak se svět točí

S použitím překladu Anka

Rozumím, proč mě socialisté, etatisté a humanisté za tento článek musí ukamenovat. Ale co. Jsem jen blázen na kopci…

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 076 × | Prestiž Q1: 10,64

+16 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top