Štítky článku: •  

Přijde globální pandemie?

Než si položíme zásadní otázku a odpověď na ni, podívejme se nejprve trochu do historie: zatím můžeme za nejzhoubnější pandemií, ničivou metlu lidstva, kterou byl svět postižen, označit tzv. španělskou chřipku z let 1918/1919.

Chřipka je označována za španělskou poněkud nepřesně. První nakažení jsou dokumentováni v americkém Kansasu v březnu 1918. Odtud chřipkový virus zavlekli američtí vojáci bojující v 1. WW na starý kontinent, velmi pravděpodobně do Francie. Zde se, ještě jen ve formě epidemie, začala šířit a zabíjet. Protože Španělsko do války nebylo zapojeno a neuplatňovala se v něm válečná cenzura, bylo prvním státem, který otevřeně informoval o strmě stoupajícím počtu civilistů, kteří chřipkou onemocněli a následně na ni zemřeli. Odtud tedy název španělská chřipka.

Chřipka udeřila ve dvou vlnách: v létě 1918 se zdálo, že zvolna ustupuje. Když byla 11. listopadu 1918 1. WW ukončena, propukla druhá vlna zabijácké chřipky, tentokrát už ve formě pandemie – celosvětové epidemie. Objevila se dokonce i na zcela exotických ostrovech, kde decimovala místní obyvatelstvo až 20% mortalitou. Znepokojivé bylo, že chřipka vypukla v podstatě náhle, jak uvádí ve své knize „The Great Influenza[1]“ J. M. Barry.

Z dosud neznámých důvodů chřipka nezabíjela nejvíce slabé jedince – starce a děti, ale nejvíce řádila mezi produktivní a zdravou populací mezi 20 a 40 lety. Dalším šokujícím faktorem byl dosud nevídaný počet obětí. Podle nejstřízlivějších odhadů jí padlo za oběť nejméně 21 mil. lidí, epidemiologové dnes odhadují, že obětí bylo daleko více a celosvětově jí podlehlo 50 – 100 miliónů lidí.

John M. Barry ve výše uvedené knize uvádí, že: „Tato chřipka zabila za jediný rok více lidí, než středověké morové rány za 100 let. Za 24 týdnů zabila tato chřipka více lidí, než novodobý AIDS za 24 let. Přibližně za rok zabila více Američanů, než obě světové války dohromady!

Historik Crosby zmiňuje, že: „V roce 1918 byli všichni lékaři světa svědky nejhoršího selhání medicíny ve dvacátém století, a bráno absolutním počtem mrtvých, pak nejhoršího selhání všech dob.

Víme, že příčinou chřipky je virus přenosný kapénkovou infekcí. Když se dostane do lidské buňky, je schopen se replikovat[2] v řádu hodin 100 000× až miliónkrát (oproti tomu je např. obávaný virus HIV naprostý lenoch). Problémem je, že tato replikace nezachovává 100% dědičnost, ale dochází při ní k určitým mutacím, změnám. Některé z mutací viru jsou až tak odlišné, že už je imunitní systém vůbec nerozpozná a nedovede se jim účinně postavit. Dochází tak ke zdrcující agresi viru, který zabije i vlastního hostitele, zatímco však mnoho replik viru už je znovu ve vzduchu a hledá si nového hostitele. Tímto chováním se však vůbec nechová proti zákonům přírody: nepostihuje totiž jednotlivce, nýbrž celý druh.

Pokusy o prevenci (očkování) narážejí na dva zásadní problémy: účinnou vakcínu lze v podstatě vyvinout pouze pro elementární druh chřipky typu A, tedy sice velmi infektivní, ale relativně málo ničivou verzi viru. Pro všechny rekombinanty virů chřipky je toto očkování naprosto neúčinné. Jinak řečeno: očkuje se proti verzi chřipky, která byla loni. Velmi se nabízí otázka, jestli to není jen obrovský job farmaceutických firem, které vyvinou jakousi látku, která v sobě sice nese preventivní znaky, ale její efekt je přinejmenším diskutabilní (viz loňský státní nákup vakcíny proti H5N1 o kterou vlastně nikdo nestál, selhala i povinná vakcinace armády a zbytek expirovaných sér za milióny korun se v tichosti (za dalších nákladů) zničil).

Další velmi komplikující okolností je, že řada takovýchto virů se stala druhově neselektivní; jinak řečeno, stala se přenosnou mezi druhy: typicky se hostitelem viru mohou stát prasata, ale i ptáci. (A vzpomeneme si jistě na kmeny chřipky H5N1, takzvanou „prasečí chřipku“ (1976), či „ptačí chřipku“.

Virové epidemie se v podstatě vyskytují periodicky. Nové kmeny chřipky udeří znova přibližně po 11 letech, přičemž asi po 30 letech se jedná o velmi závažné formy. Zatím nejdelší interval mezi závažnými formami pandemie je přibližně 39 let. Dnes, od poslední závažné pandemie, už uplynulo dokonce 44 let (1968).

Odborný vědecký časopis Nature přináší řady často závažných otázek. Např.: Mutantní chřipka (M. KEMP/RUBBERBALL/GETTY IMAGES): Vědci vytvořili formu viru ptačí chřipky H5N1, který je přenosný mezi savci, což vyvolává obavy, že by to mohlo vyvolat pandemii u lidí, pokud unikne z laboratoře.

Napadají Vás podobné souvislosti, jako mě?

Správná otázka tedy nezní ZDA, ale KDY a JAK.

Příští pandemie bezesporu proběhne v několika vlnách a bude zničující. Rychle se rozšíří po celém světě (turismus, doprava, převozy potravin, celková přelidněnost planety – téměř 7 mld. lidí) a pravděpodobně bude pocházet z některé z asijských zemí, které poskytují ideální podmínky pro rekombinace viru (těsné skupiny domestikovaných ptáků, prasat a lidí), nebo z nějaké laboratoře. Nemocnost a mortalita bude pravděpodobně velmi vysoká a naruší sociální a ekonomickou stabilitu prakticky celé planety. Ani zdravotní systémy nejvyspělejších zemí nebudou schopny v rozumné a efektivní míře vzniklou situaci zvládnout, už pro nízkou efektivitu institucí samých, či pro obrovské náklady s tím spojené.


[1] Velká chřipka. Termín influenza zavedli Italové přibližně v roce 1500 pro nemoci, jejichž příčiny nedokázali vysvětlit, tedy je přičítali „vlivu hvězd“.

[2] Množit.


S použitím materiálů ze The Science, The Nature, The Vaccine a dalších…

Nechci šířit paniku, spíše osvětu, ale budoucnost je z hlediska lidstva spíše pochmurná, než nadějná.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 925 × | Prestiž Q1: 12,56

+22 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top