Štítky článku: •  

Traktát o pivě

Pivo provází lidstvo takřka od nepaměti. Už staří Sumerové připravovali jakýsi „kvas“ a ve staré Mezopotámii je pivo doloženo už v 7. stol. před Kristem. Jednalo se o nízkoalkoholický nápoj připravovaný z obilného sladu, chmele a vody.

Úvodní seminář

Pivo je tradičním a populárním nápojem, který má na území Česka dlouhou tradici. Je sice nápojem alkoholickým (řadí se mezi nápoje s relativně nízkým obsahem alkoholu: 30 – 50 g v jednom litru), ale kromě alkoholu pivo také obsahuje přibližně 2 000 dalších látek. Obsahuje významné množství velmi kvalitní vody, takže se jedná o výrazně zavodňující nápoj, dále obsahuje také sacharidy v podobě tzv. „rychlých kalorií“, bílkoviny, hořké látky chmele, polyfenolické sloučeniny, oxid uhličitý, vitamíny a minerální látky.

Kombinace těchto složek dává fyziologicky vyrovnaný roztok, který je v rovnováze s osmotickým tlakem krve. Významné je zastoupení minerálů v pivu, kde nacházíme kromě draslíku a sodíku, které jsou zde v příznivém poměru, také chloridy, vápník, fosfor, hořčík a křemík. Z vitamínů obsažených v pivu jsou nejvýznamnější vitaminy skupiny B – thiamin (3 % denní spotřeby v jednom litru piva), riboflavin (20 %), pyridoxin (31 %), niacin (45 %) a kyselina listová (52 %). Vitaminy skupiny B jsou důležité pro řadu metabolických procesů (metabolismus sacharidů, lipidů aminokyselin), funkci nervového systému a další. Jeden litr piva obsahuje přibližně 400 – 500 kilokalorií představující přibližně 10 % denní spotřeby, což je méně než např. jablečná šťáva, a 200 mg biologicky aktivních látek.

Pivo je možno uznávat nejen jako nápoj vhodný k utišení žízně, ale též pro jeho nutriční hodnotu, především vhodnou vyváženost iontů a minerálních látek, vitaminů a polyfenolů (flavonoidů) s antioxidačním účinkem. Je si třeba uvědomit, že příznivé účinky piva na lidský organismus se mohou projevit při jeho střídmé konzumaci, kdy nepřevažují negativní účinky alkoholu. Pivo obsahuje hořké chmelové látky, které mají blahodárný vliv na sekreci žluči, která přímo podporuje trávení. Současně výrazně podporuje chuť k jídlu, což však může vést při nestřídmé konzumaci pokrmů i k nárůstu tělesné hmotnosti. Čím vyšší obsah flavonoidů použitých obilnin a obilovin pivo obsahuje, tím vyšší je jeho léčebný a preventivní antioxidační účinek. Obsah flavonoidů zvyšujeme delší a intenzivnější extrakcí sladu, zvýšením množství sladu, resp. přidáním sladu nebo výtažku z dalších obilnin a obilovin, u bylinných a ovocných piv rovněž z bylin a ovoce. Z různých druhů ovoce nejvyšší antioxidační účinky mají flavonoidy ostružin a malin. Barvení kulérem (karamelem) nebo pražením sladu je sice pro pivo charakteristické, avšak antioxidační hodnotu piva to nezvyšuje.

Uvádí se, že konzumace piva má příznivé účinky na dobrou náladu, podporu krevního oběhu, snížení rizika srdečních příhod a působí proti vysokému krevnímu tlaku.

[Wikipedia]

Vlastní článek

V českých zemích je tradice vaření piva doložena už v době Markomanů, Kvádů a Bójů. Největší rozkvět výroby piva na území Česka nastal ve 12. století, kdy měl na území státu právo vařit pivo kdokoliv. (Tehdejší piva byla velmi často pšeničná (nebo špaldová), ale časem se ustálil zvyk používat slady ječné.) Piva se často vařila i přímo v domácnostech (zejména venkovských), kde suroviny k výrobě byly snadno po ruce. Až ve 13. stol. začaly být udělovány panovnické privileje k vaření piva.

Až ve 14. a 15. stol. začali měšťané sdružovat své prostředky a často zakládali tzv. Měšťanské pivovary (dnešní terminologií bychom to mohli označit jako akciové společnosti). Nejznámějším je asi dnes Měšťanský pivovar v Plzni (Prazdroj – 1842). Ale třeba i významný český akciový pivovar Budvar (budějovické pivo má tradici delší než 700 let, byť Budvar, jako značka, pouhých 117 let).

Jedním z nejznámějších průkopníků vaření kvalitního českého piva byl sládek František Ondřej Poupě (1753-1825), který upravil a navrhl nové technologické postupy vaření piva a zejména nabádal sládky k používání ječného sladu a používání tuzemského, žateckého chmele.

Současnost

Dnes se bohužel řada tradičních českých pivovarů dostala do vlastnictví zahraničního kapitálu, obřích nadnárodních koncernů, jejichž jediným zájmem jsou pouze zisky. Kvalita a tradice vaření českého piva je jim naprosto ukradená (typicky: plzeňský Prazdroj dnes drží v rukou skupina SABMiller). O tom, jak v důsledku toho upadla kvalita nejen značky Gambrinus, ale i vlajkového piva Pilsner Urquell může podat svědectví jakýkoliv zkušenější pivař.

Několik menších českých pivovarů se sice pokouší odolávat tomuto tlaku zahraničního kapitálu (např. společnost Brewery trade[1], která sdružuje řadu tradičních, středně velikých českých pivovarů, v současnosti pivovary Černá hora, Janáček (Uherský Brod), Jihlava, Rychtář (Hlinsko v Čechách), Klášter, Platan (Protivín) a Vysoký Chlumec. Není však bez zajímavosti, že i mimo toto konsorcium existují i ryze soukromé pivovary, které jsou schopny odolávat tomu likvidačnímu tlaku mezinárodního kapitálu. Namátkou jmenujme třeba ryze soukromý pivovar Bernard, nebo úctyhodný pojizerský pivovar Svijany (jen málo mě dělí od pocitu vyjádřit, že jej jistě původně založil Jára Cimrman).

Celým tím dlouhým povídáním jsem se chtěl dobrat k jedinému: jakýkoliv pivovar provozovaný jako národní podnik, je dnes totální anachronismus, protože národu nepřináší kromě nostalgie vůbec nic. (A kdyby přinášel – zestátněním zisků, už by dávno neexistoval.)

Dnes je na stole spor o způsob privatizace českobudějovického pivovaru Budweiser-Budvar. Vůbec nezpochybňuji schopnosti dosavadního ředitele p. ing. Bočka, ale zpochybňuji jeho nahrazení politickým dobrodruhem jménem Pavel Dlouhý, který jistě bude ve funkci velmi vstřícný k americkému koncernu Anheuser-Busch, který nesmírně touží po světově proslulé značce Budweiser.

Osobně bych nejraději viděl transformaci tohoto podniku upsáním akcií výhradně do českých rukou (a tím nemyslím finanční skupinu Penta, ani Andreje Babiše), ale drobné investory a akcionáře (a nelpím na tom, že musí být nutně regionální, i když bych to považoval za lepší), i s vědomím roztříštěnosti vlastnické struktury.


[1] Kruci, proč potom pod anglickým názvem – jak jednoduché by bylo to označovat jako pivovarnický obchod? (Ale asi by nebyli dostatečně „světoví“, nebo jak říkáme: „in“) :-\

Háček je v tom, že všichni ministři financí za posledních 22 let se pilně postarali o to, aby malý domácí kapitál nemohl vůbec vzniknout.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 407 × | Prestiž Q1: 12,61

+22 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top