Štítky článku: •  

Asymetrické děje

Veškeré věci jsou šišaté – dokonce i obličej člověka postrádá symetrii. Pokud založíte negativ do zvětšováku obráceně, vyleze vám na fotce jiná podobenka, jiný člověk. Pokud se na sebe podíváte soustavou dvou zrcadel, nepoznáte se.

Všimli jste si někdy, že například délky jednotlivých měsíců v roce postrádají logiku? Proč jsou v létě za sebou dva měsíce o jedenatřiceti dnech a totéž potom na přelomu roku? A proč chudinka únor tak zoufale „ostrouhal“ jen s osmadvaceti dny. (Nemluvě už o Horymírech, kteří mají svátek jen jednou za čtyři roky, kdy má únor v rámci dorovnání ¼ chyby délky roku o jeden den více.)

Já nepochybuji, že astronomové to mají spočítané dobře a správně. Ale zkusme si pro zábavu trochu počítat také: dobře, rok zaujímá dobu cca 365,25 dne, kdy se zeměkoule dostává do přibližně stejného místa v planetárním systému vzhledem ke slunci a ve svému náklonu.

Do hry nám ještě vstupují další nepřesnosti – ve skutečnosti je astronomický rok dlouhý 365,2422 dne, takže i když juliánský kalendář do věci vnesl jakési zpřesnění (45 let př.n.l, Julius Caesar), přesnost nebyla dostatečná. Pomíjím to, že dále docházelo ke konfliktu tropického a v podstatě „náboženského“ kalendáře (pontifikové nakládali s tzv. Mercedoniem dosti svérázně). Navíc ta odchylka délky tropického roku od nábožensky správného výkladu vedla k tomu, že „chybka“ se střádala a po nějakých 133 letech už znamenala jeden „přebytečný“ den.

O opravu chyb starého kalendáře se pokusil papež Řehoř XIII. v roce 1582 – Gregoriánský kalendář. Pravoslavná církev však tuto opravu odmítla a nadále počítala své svátky podle kalendáře juliánského. (Mj. i proto se velká říjnová revoluce odehrála vlastně v listopadu.)

Ale zpět. Pokud bychom uvažovali čistě matematicky, pak jedno čtvrtletí musí trvat přesně jen ¼ roku, tedy 91,25 dní (zanedbávám tu chybu necelé ¼ dne). Tedy mezi zimním slunovratem, jarní rovnodenností, letním slunovratem a podzimní rovnodenností by měly být stejné časové úseky.

Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší deklinaci (v případě letního slunovratu), respektive nejmenší (v případě zimního). Obecně se za datum zimního slunovratu deklaruje 21. prosinec (za letní slunovrat 21. červen, a rovnodennosti připadají na 21. března a 23. září).

Slunovraty mají vztah k náklonu zemské osy od roviny oběhu Země okolo Slunce, nikoli se vzdáleností Země od Slunce, jak se často nesprávně věří (termíny afélium[1] a perihélium[2]).

Slunovraty můžeme i zjednodušeně definovat i takto:

  • jsou to okamžiky, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího nebo nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, tzv. obratníků Raka nebo Kozoroha
  • nastávají, když den je nejdelší nebo nejkratší (platí pro zeměpisnou šířku, kde se nachází Česko, neplatí třeba pro póly nebo území mezi obratníky)
  • nastávají ve dnech, kdy Slunce vystoupí v poledne nejvýše resp. nejníže (neplatí pro území mezi obratníky)

Data letního a zimního slunovratu jsou pro severní a jižní polokouli opačná. Čistě teoreticky, dobu trvání mezi slunovraty ovlivňuje i precese[3] zemské osy, ale tento vliv je vzhledem k tomu, jak je pomalý, prakticky zanedbatelný.

V praxi je mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností 90 dní (v přestupném roce 91), mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem dní 92, podzimní rovnodennost je mu ale už vzdálena 94 dní, zatímco zimní slunovrat přiběhne už za dní 89.

Astronomové, nekamenujte mne. Asi jsem tenkrát ve škole chyběl, anebo jsem byl čůrat.

Anebo je to všechno tím, že země je šišatá, kymácí se jako opilec, létá si po nějakých nekruhových drahách a ještě je celým vesmírem postrkována z místa na místo i s tím sluncem?

Celé to vlastně píšu z jiného důvodu: hlasatelé zániku světa rádi operují koncem Mayského kalendáře a tvrdí, že po roce 2012 už nebude nic, že svět skončí. Ale vůbec neberou v úvahu, že kalendáře v historii byly prostě různé. Že není příliš jisté, že je dnes 1. března a kdoví, jestli je vůbec rok 2012 po Kristu.


[1] Odsluní, bod na dráze tělesa obíhajícího kolem Slunce, v němž je těleso ke Slunci nejdále.

[2] Přísluní, bod na dráze tělesa obíhajícího kolem Slunce, v němž je těleso ke Slunci nejblíže.

[3] Pohyb tělesa otáčejícího se kolem volné osy, která opisuje kužel; dlouhodobý periodický pohyb zemské osy kolem pólu ekliptiky působící, že rovnodennost nastává každý rok o něco dříve.


Takže, takhle nějak… Anebo úplně obráceně.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 764 × | Prestiž Q1: 7,28

+6 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top