Štítky článku: •  

Návod na anti-Babiš software

Včera jednal Senát o zákonu, který uvalí na providery povinnost blokovat webové stránky, které ministerstvo financí určí. Jedním z argumentů PRO pak bylo, že tuto blokaci prý nelze obejít. Navzdory opačnému stanovisku IT odborníků.

Včera, při projednávání zákona o regulaci hazardu, jehož součástí jsou i kontroverzní paragrafy, které jednání o povinnosti internetových poskytovatelů blokovat úředníky určené webové stránky — a při námitkách že tuto blokaci lze snadno obejít, prohlásil jeho ideový taťka, ministr financí Andrej Babiš následující výrok, který zřejmě vejde do dějin:

„Jestli existuje nějaký podrobný návod, jak to obejít, my o tom nevíme. Pokud je takový návod, tak fajn potom. Kde je tedy problém? Potom to, co navrhujeme, pokud to někdo říká, my si myslíme, že není takový návod, že to je dezinformace. To se samozřejmě ukáže.“

Andrej Babiš

Ne, to jsem si nevymyslel. Skutečně tuto větu pan Babiš řekl, lze najít ve stenozáznamu jednání Senátu

To je, s prominutím, taková kapitální krávovina, že zcela určitě zlidoví vedle slavného „já bych všechny ty internety zakázala“. Dovolím si tedy tu nebetyčnou drzost, coby pouhý blogger a tedy méně než plebes, na stránkách Andrejem Babišem vlastněného periodika, vyvést Andreje Babiše z omylu. Doufám, že toto není můj naprosto poslední blog zde.

Po nezbytné technické omáčce tady poskytnu nejeden ale dokonce tři návody jak blokaci obejít. Snadno, rychle a prakticky instantně. Potvrdí Vám je každý ajťák.

Vřele prosím informované ajťácké publikum o shovívavost, neb jest to psáno pro naprosté laiky, stylem aby to pochopil úplně každý.

Jak funguje web

Každý z nás již někdy slyšel slova jako „klient“ a „server“. Celý web funguje prakticky tak, že se počítač, klient, tedy Váš počítač, obrátí na server s dotazem: „Pošli mi výstup webové stránky http://www.velky_hazard.com/neco.html“. Server náš požadavek zpracuje, obslouží (server = „sluha“), nemusí nás zajímat jak, a výsledek toho požadavku pošle zpět klientovi. Klientský počítač se serverem jsou propojeni přes síť poskytovatele a INTERNET.

Normálně to vypadá takto:

prasek1.jpg (14,002 kiB)
Běžný režim internetu

Aby bylo možno weby blokovat, zařadili nám ovšem politici do sestavy jakousi černou skříňku, která VEŠKERÉ vaše požadavky nejprve prozkoumá, a když je uzná závadnými, prostě je nepropustí dál. Nebo nepropustí odpověď serveru Vám. Myslím že je korektní tuto „černou skříňku“ pojmenovat po ideovém otci tohoto zákona a tohoto požadavku jako „BabišBox“.

prasek2.jpg (17,116 kiB)
Babišova blokace

Tato černá krabička musí být rychlá, inteligentní a proto i pořádně DRAHÁ. (I pro menší poskytovatele mluvíme o statisících, blíže k milionu). Velcí to přežijí snáze, pro malé se může jednat o polibek smrti…

Návody, jak obejít blokaci webových stránek

Proxy server

Ten nejméně sofistikovaný způsob jest použití tzv. PROXY SERVERU. Proxy anglicky znamená „zastoupení“. A tak když my nemůžeme mluvit s nějakým serverem přímo, požádáme specializovaný server, aby nás „zastupoval“. Funguje to takto:

Náš klient se spojí ne přímo se serverem, jehož obsah požadujeme, ale s takzvaným Proxy serverem a zaúkoluje jej: „Hej, stáhni pro mě stránku www.velky_hazard.com/neco.html a pošli mi ji.“

No a proxy server tuto stránku stáhne a pošle nám ji. A blokace je obejita. My se přeci na „závadný“ server vůbec nepřipojili.

prasek3.jpg (19,567 kiB)
Proxy server

Službu proxy serverů se nabízejí jednak na komerční bázi takzvanými anonymizery. Firem, které tuto službu poskytují za drobný bakšiš (a v době plateb kartou přes internet jej zaplatit není problém), jsou na Internetu tisíce. Stačí jen zagooglit.

A ten, kdo se nechce registrovat a platit za to, stačí najít nějaký free proxy server, třeba hideme.be, nebo vygooglit seznam nějakých FREE WEB PROXY serverů.

A to nemluvím o tom, že sofistikovanější Proxy servery ještě komunikaci mezi klientem a proxy serverem (tedy tam, kde sedí čmuchající BabišBox) ŠIFRUJÍ POMOCÍ SILNÉHO ŠIFROVÁNÍ.

Samotné nastavení prohlížeče je brnkačka. Ať již najdete komerční anonymizer, nebo si nějaký vyberete v seznamu free proxy serverů, zpravidla skončíte se dvěma čísly. IP adresou (123.123.123.123) a portem (zpravidla 8080 nebo 3128). Stačí vyplnit tato dvě čísla v nastavení prohlížeče.

Pro IE: Možnosti Internetu > Záložka „připojení“ > Nastavení místní sítě.

prasek4.jpg (41,840 kiB)
Nastavení MSIE

Pro Firefox: Možnosti > Rozšířené > Síť > Nastavit připojení.

prasek5.jpg (36,649 kiB)
Nastavení Firefox Mozilla

A pro úplnost Chrome: Nastavení > Zobrazit rozšířená nastavení > Síť > Změna nastavení proxy

Dialog je dále stejný, jako u Internet Exploreru výše

Ano až tak jednoduché jako RAZ, DVA, TŘI je to. Najít fungující anonymní proxy server, vyplnit dvě čísla v nastavení prohlížeče. „Ha sme v pérdeli, pane hrábě… tedy Nebureši“.

Snadnější je návod číslo dvě: Použití sítě TOR

TOR jest zkratka pro The Onion router. Neboli cibulový routing. Je to program, který slouží k šifrování, obcházení síťových blokací a firewallů, zajištující jako bonus ANONYMITU uživatele a silné šifrování datového toku. Činí to na principu „cibule“ (onion = cibule). Když si TOR nainstalujete, potom data jsou při odchodu z Vašeho počítače nejprve ZAŠIFROVÁNA, a potom poslána náhodně na nějaký další počítač (takzvaný node) připojený v síti TOR. Tam je Vaše komunikace opět zašifrována a poslána zase na další a tak dále. Postupem přenosu se tak na sebe balí vrstvy šifrovaných dat, jako slupky na cibuli. Na posledním kroku je potom cibule v takzvaném exit nodu „oloupána“, dešifrována a poslána serveru. A odpověď serveru jde stejnou cestou zpět.

prasek6.jpg (17,714 kiB)
TOR

Protože konfigurace tohoto řešení by mohla být nad sílu uživatele, poskytují autoři TOR projektu řešení zvané TOR BROWSER. Je to prostě jen instalační balíček, ve kterém je vše potřebné už nainstalováno a správně propojeno. Stačí tedy kliknout na INSTALUJ… A po instalaci kliknout na ploše na ikonku Tor browseru. That is all… Blokace obejita. Snadné, rychlé, dostupné zcela každému.[1]

Podotýkám rovněž, že na Youtube je podrobný návod v podobě instruktážního videa, jak tuto blokaci obejít a to dokonce v češtině! (Autor Michal Špaček)

Třetí, nejsofistikovanější, je využití VPN

VPN znamená „Virtuální Privátní Síť“. A je to přesně to, co slyšíte. Vytvoří se jakoby počítačová síť, která na jednom konci má Váš počítač a na druhém konci VPN server někde na konci světa. Na svém počítači nainstalujete VPN klienta, ten se spojí s VPN serverem na druhém konci světa. Šifrovaně samozřejmě. Výsledkem takového spojení je potom situace, jako byste až k VPN serveru natáhli dlouhý síťový kabel a do INTERNETU byli připojeni přímo tímto kabelem. Pro jakýkoliv sledovací software se tváříte, že sedíte na druhém konci světa, a samozřejmě ani tady onen zákeřný BabišBox nemá šanci zjistit, co vlastně tím virtuálním síťovým kabelem teče.

prasek7.jpg (21,790 kiB)
Virtual Private Network

Jako vhodné programy se používá například OpenVpn. Seznam poskytovatelů VPN služby samozřejmě dodá Google, nebo třeba s využitím https://thatoneprivacysite.net/ Tato varianta je nejsofistikovanější, ale nejnáročnější na nastavení.

 

Jak vidíte, z voleje a z rukávu vám každý, nejen ajťák, ale i každý trochu sofistikovanější uživatel PC vyplázne hned tři způsoby, jak onu slavnou blokaci obejít. Je jasné, že výsledkem celá šarády s blokací je jedna velká (a pro stát a providery) drahá NULA. A že pan veľkominister Andrej Babiš je, přinejmenším ve věcech internetu, až zoufale nekompetentní. A jeho tak křečovitě prosazená blokace opatřením zoufale neefektivním!

Poznámka: Působím jako IT specialista u poskytovatelů Internetu od roku 1999.

Autor: Martin Prášek


[1] Pro úplnou anonymitu je důležité vlevo nahoře vypnout Java Script.


Pozn. red.: Nepochybuji, že v okamžiku spuštění provozu šmírovacího EET, bude na trhu IT také nabídka, jak babišovskou šikanu paralyzovat.

Jako první se samozřejmě uplatní naprosto diletantské zadání celého projektu – stačí si ho přečíst, aby bylo jasné, že ministerstvo vůbec netuší, jaké zadání má dát.

Za druhé bude nepochybně napadnutelné nejen pomocí brute force, čili přetížením serverů planými požadavky. A navrch nepochybně půjde manipulovat i se zasílanými daty.

Dopředu říkám, že Babiš vyhazuje obrovské prostředky z veřejných peněz i z peněz podnikatelů na věc, která nebude funkční, jejím cílem není vybrat více prostředků do rozpočtu, ale zničit hlavně malé a střední podnikání a v konečném důsledku bude mít za následek jen zvýšenou nezaměstnanost, z níž vyplyne ještě větší tlak na sociální systém, než je dosud.

Systém EET je principiálně a ideově vadný od počátku a žádná loterie z něj nic užitečného neudělá. Nezbývá, než zopakovat citát Henry Davida Thoreau: „Vláda by velmi prospěla podnikání, kdyby mu ustoupila z cesty“.

Protože vláda neumí a nemá jak vytvořit pracovní místa, nemá právo je ničit. Naopak, my, v sebeobraně, máme právo zničit vládu, která nám bere obživu a nabízí za ni jen výsměch a nadřazenou aroganci. Peníze, které si lidé vydělají, patří totiž v prvé řadě lidem, a ne státu. Nikdo nepracuje proto, aby se měla dobře vládnoucí třída a politici. Cílem a programem této vlády je udržet lidi v chudobě a v závislosti na státu. Nedopusťme to.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 765 × | Prestiž Q1: 9,91

+13 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top