Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 4 min.

Vůl zůstane volem, parez parezem, aneb EU v p…

Máme se obávat Brexitu, vývoje na Ukrajině a s tím souvisejícího přílivu davů gastarbaiterů, nebo spíše nových zemí, které EU bude zřejmě v brzké době přijímat — například Černou Horu či Bosnu a Hercegovinu? Na tyto a ještě další otázky, mj. také týkající se dopadu sankcí na ruské hospodářství, které jsou sice opět prodlouženy, ale výsledek zdá se nevalný, odpovídá pro ParlamentníListy.cz ekonomka Markéta Šichtařová.

„Daří“ se podle vás protiruským sankcím? Například benátská regionální vláda je nově odmítla, stejně tak jako „západní“ ohled na Krym. Komu podle vás vlastně sankce prospívají?

Ekonomka Šichtařová láme hůl nad EU: Zabedněnec zůstane za­bed­něn­cem. A jestli si místo Británie při­ve­dou Ukrajinu…

Záleží na tom, co máte na mysli pod pojmem, zda se sankcím „daří“. Pokud máte na mysli, zda skutečně nějak zásadně drtí ruskou ekonomiku, pak odpověď zní, že ne, jejich efekt je relativně malý. To, že ruská ekonomika je dlouhodobě v útlumu, je dáno nikoliv sankcemi jako takovými, ale dlouhodobě nízkou cenou ropy na světových trzích. Výsledkem jsou nižší příjmy do ruského státního rozpočtu, než na jaké bylo Rusko dlouhodobě zvyklé. To právě tento jev vyvolal v Rusku už loni recesi.

Samozřejmě když k tomu přidáme sankce, jejich efekt se tím násobí, ale rozhodně nejsou tou primární příčinou ruských problémů. A zrovna tak efekt sankcí na země EU není zase tak obrovský. Statistika ukazuje, že většina zemí se poměrně úspěšně od jejich zavedení dokázala daleko více přeorientovat na západní trhy, takže problémy mají jen některé selektivní podniky. Pořád si myslím, že sankce byly zvoleny tak, aby „jako vypadaly“, ale přitom aby nijak zásadně ani na jedné straně neuškodily. Prostě vlk v podobě veřejného mínění se nažral a koza zůstala skoro celá.

Zdá se, že Ukrajina je „černou dírou“ na peníze. Vzhledem k asociační dohodě to pro nás asi není ta nejlepší zpráva…

Ukrajina je a ještě dlouho bude velký evropský bolehlav. Je to prostě nárazníkové pásmo mezi západní Evropou a Ruskem. Západní Evropa „nemůže“, či spíš nechce, vzdát svůj zájem o Ukrajinu, aby to nevypadalo, že ji obětovala Rusku, a že je tedy Evropa slabá, když tak snadno Rusku ustupuje. Na druhou stranu o Ukrajině jako celku se skutečně nedá jednoznačně říct, že patří kulturně do západní Evropy, rozumějme do EU.

Ukrajina východní je úplně jiná než Ukrajina západní. Takoví političtí kočkopsi nikdy nedělali v historii dobrotu. Pořád si myslím, že není tak úplně špatný nápad zapomenout na žvásty o nedělitelnosti území, uspořádat v jednotlivých okresech referenda a pak podle jejich výsledku prostě Ukrajinu pokojně rozdělit jednou demarkační čárou na západ a východ. Pak by byl na dnešních válečných územích nejspíš klid.

Říká se, že až začne platit bezvízový styk s Ukrajinou, mohou nás zaplavit statisíce „gastarbeiterů“. Obáváte se také toho?

Nemyslím. Ukrajinci už přicházet mohli a taky přicházeli. A žádná vyložená invaze to nebyla. Rozhodně Ukrajinci, kteří přicházejí výslovně a záměrně za prací, nejsou pro ekonomiku zátěží, spíš naopak. Gastarbeiteři v pravém slova smyslu Německu a nejen jemu v minulosti zásadně pomohli a podíleli se na jeho dnešní síle! Na gastarbeiterství není nic špatného. To vůbec nelze zaměňovat s ekonomickou imigrací z Afriky nebo Blízkého východu. Nově příchozí se na rozdíl od gastarbeiterů ze 70. či 80. let již neintegrují a nejsou pro ekonomiku přidanou hodnotou. Takže když se vrátíme zpět k Ukrajině, vážně bych z toho zejména ve světle jiných imigračních otázek nedělala problémy.

Když jsme u strašení — máme se obávat Brexitu, odchodu Velké Británie z EU? Ono to není tak zcela jednoduché, že…?

sichtarova_kveten_n.jpg (10,144 kiB)
Markéta Šichtařová

Brexitu se nebojím. Spíš se obávám, že k němu nedojde. Pro samotné Brity by byl podle mého názoru Brexit spíš neutrální až nepatrně pozitivní. Tratili by na politické síle, tratili by v zahraniční politice. Ale získali by zejména na příjmech londýnského City, které tvoří značný podíl britské ekonomiky. Pokud jde o zbytek EU, tam je to jednoznačnější — po ekonomické i geopolitické stránce by Brexit byl ztrátou. Z EU by odešla jedna z nejsilnějších zemí, naopak do EU se hrnou slabé země typu Ukrajina. To samozřejmě výhrou po EU jako takovou není. Otázkou je, zda nás to jako Čechy musí trápit.

Já bych to tak černě neviděla. Brexit by sice torzo EU oslabil, ale na druhou stranu by zase vyvolal další odstředivé tendence z EU — Maďaři, Slováci, Rakušané, Dánové… Dost možná i Češi by začali také diskutovat o referendech o vystoupení z EU. A tyhle odstředivé tendence by možná — zdůrazňuji možná — mohly Busel donutit k sebereflexi. Protože vrcholní politici EU stojí a padají s přežitím EU, udělali by vše, aby jejímu drolení zabránili. Oni dosud v Brexit nevěří. Ale pokud by k němu opravdu došlo, prozřeli by, že problém je skutečně vážný. A tak jako Angličani dali Skotům víc samostatnosti, když Skotové začali mít zaječí úmysly, dost možná by i Brusel po Brexitu konečně pochopil svou situaci a dal nespokojeným zemím víc svobody, což by pro nás bylo jednoznačně pozitivní.

Smůla je, že na tenhle optimistický scénář moc nevěřím. Zabedněnec obyčejně zabedněncem už zůstane a chyby bude navždy hledat jinde než v sobě.

O vstup do EU usilují Černá Hora i Bosna a Hercegovina. Budou pro EU „obohacením“, nebo je EU „obohatí“ svými výrobky, službami a potažmo podle některých opozičních představitelů i „diktátem“?

Samozřejmě když bohatí, silní a sebevědomí odcházejí — tím myslím Britové, ale chudí a slabí přicházejí, výhra pro celek to rozhodně není…

Paní Markéta Šichtařová na ParlamentnímListí.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 460 × | Prestiž Q1: 6,25

+5 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Vůl zůstane volem, parez parezem, aneb EU v p…

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

top