Štítky článku: •  

Volební okrsky

Pod minulým článkem vznikla bouřlivá diskuse nikoliv k tématu článku – návrh prezidentského systému – ale ke zcela marginální otázce dodržení poměrnosti. Místo aby se diskutovalo o přijatelnosti prezidentského systému se diskurs rozpustil v zástupném tématu.

Podívejme se nejprve na historické a zákonné podklady vzniku okresů:

Praha podle § 2 zákona o územním členění státu č. 36/1960 Sb. tvoří samostatnou územní jednotku (která tak není okresem ani krajem, i když tomu byla z některých hledisek postavena na roveň) a dělí se na deset obvodů.

Podle zákona 147/2000 Sb., o okresních úřadech, hlavní město Praha plnilo v plném rozsahu i funkce okresního úřadu, třebaže okresem není a nebylo a na okresy se nečlení.

Okresy vznikly jako základní správní jednotka v roce 1850 na základě císařského nařízení z roku 1849 jako náhrada za původní panství. V Československu až do 31. prosince 1948 existovaly okresy dvojí. Byla to jednak okresní hejtmanství (správní okresy) s okresním úřadem, jako správním orgánem, a dále pak okresy soudní, což byly územní obvody okresních soudů. Okresy s různými kompetencemi existují i v dalších následnických státech Rakousko-Uherska.

Po vzniku Československa se okresní hejtmanství začala označovat jako okresy politické a ještě později jako správní okresy. Od roku 1850 proběhla řada reforem, kdy se měnil celkový počet i rozsah okresů. Od 1. února 1949 do 31. prosince 2002 pak byla organizace státní správy a soudů spojena.

V České republice ještě před zánikem Československa transformoval zákon ČNR č. 425/1990 Sb. okresní národní výbory s účinností ode dne obecních voleb v roce 1990 na okresní úřady. Tím okresy přišly o přímo volené zastupitelské sbory. Ty byly nahrazeny okresními shromážděními (v zákoně dále označovanými jen slovem shromáždění). Do okresního shromáždění volila obecní zastupitelstva své zástupce. Okresní shromáždění byla zrušena s koncem roku 2000, s koncem roku 2002 byly pak zrušeny i okresní úřady. Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, v § 44 stanovil: „Platnost tohoto zákona končí posledním dnem kalendářního roku, v němž uplynou dvě léta od konání prvních voleb do zastupitelstev krajů.

Po 1. lednu 2003 se proto okresy využívají především jako statistická jednotka, někdy i jako rozlišovací údaj k názvu obce. Územními obvody zůstaly už jen pro úřady práce, okresní správy sociálního zabezpečení a pozemkové úřady.

Velmi dobře poznamenal jeden z diskutérů, že k drastické redukci okresů došlo za presidentování Antonína Novotného a jednalo se hlavně o mechanismus likvidace politické oponentury (stalinistů). Zbavil se tím neschopných tzv. „dělnických kádrů“ ve správě státu, které se tam nacpaly mezi 40. a 50. lety. Což ovšem nelze pokládat za jeho přínos. Pouze za pragmatismus.

Ovšem (viz výše) musíme brát v úvahu, že se jedná o pouhé administrativní rozdělení, často bez historické souvislosti a vztahů a hlavně: bez ohledu na vlastní cítění a vůli obyvatel té dané oblasti.

Napadá mě v té souvislosti znova otázka nároku na právo secesní: právo na odpojení nějakého území ze správy jednoho územního celku pro jeho zřejmou nevýhodnost a jednoduché připojení k sousednímu územnímu celku, kde se žije o poznání lépe. (Země krále Miroslava jj.)

Ovšem to bychom tu nesměli mít totálně centralizovaný stát, kde se žije všem ± stejně blbě. A domysleme to do důsledku: jakým právem je bráněno například okresu Znojmo rozhodnout se, že už se mu nelíbí být pod jurisdikcí České republiky a bude mu lépe pod správou jiného okresu, třeba hornorakouského?

Ale uznávám, že to už bych chtěl asi trochu moc. Vraťme se k realitě. Níže uvádím tabulku lidnatosti jednotlivých okresů a ještě několika dalších statistických údajů.

Ano, souhlasím. Okresy se liší lidnatostí o poměrně značné procento, až o desítky %. Ale stejně se liší i hustotou obyvatel na 1 km2, saturací městských aglomerací a i mzdovými výsledky svého snažení. (Nezaměstnanost a další aspekty jsem do té tabulky netahal, aby zůstala alespoň trochu přehledná.)

Data mezd jsou evidentně chybná (nebo mimočasová – 2003) u okresu Beroun a Litoměřice.
Zdroje bohužel neuvádějí lepší.
Okres Obyvatel Hust. zalid. [obč./km2] V městech Prům. hr. mzda
Hl. m. Praha
Praha 1 272 690 2 601 100 % 28 386 Kč
Středočeský kraj
Benešov 95 011 61 52,22 % 14 636 Kč
Beroun 85 500 129 23 349 Kč
Kladno 159 194 221 16 743 Kč
Kolín 96 542 114 51,45 % 15 573 Kč
Kutná Hora 73 367 80 53,36 % 15 597 Kč
Mělník 95 733 134 62,04 % 16 375 Kč
Mladá Boleslav 115 537 109 67,32 % 18 872 Kč
Nymburk 86 476 98 55,22 % 14 447 Kč
Praha-východ 149 294 198 50,13 % 17 789 Kč
Praha-západ 122 759 211 37,04 % 17 438 Kč
Příbram 107 085 66 56,71 % 13 941 Kč
Rakovník 54 362 58 39,72 % 15 279 Kč
Jihočeský kraj
České Budějovice 180 024 111 72,21 % 16 330 Kč
Český Krumlov 60 708 37 50,50 % 14 746 Kč
Jindřichův Hradec 92 775 48 59,69 % 13 290 Kč
Písek 70 376 62 66,68 % 13 357 Kč
Prachatice 51 558 37 51,81 % 13 849 Kč
Strakonice 69 485 67 59,72 % 14 561 Kč
Tábor 102 230 77 69,54 % 15 368 Kč
Plzeňský kraj
Domažlice 58 998 52 54,39 % 14 398 Kč
Klatovy 87 643 45 64,40 % 14 239 Kč
Plzeň-jih 69 058 64 43,99 % 14 681 Kč
Plzeň-město 162 669 1182 100,00 % 17 557 Kč
Plzeň-sever 74 639 57 40,06 % 14 518 Kč
Rokycany 45 740 80 54,23 % 15 117 Kč
Tachov 52 895 38 60,43 % 14 264 Kč
Karlovarský kraj
Cheb 90 060 97 84,84 % 13 897 Kč
Karlovy Vary 121 168 74 78,64 % 14 513 Kč
Sokolov 93 416 124 80,13 % 14 945 Kč
Ústecký kraj
Děčín 134 068 147 84,84 % 14 562 Kč
Chomutov 125 136 134 86,43 % 14 944 Kč
Litoměřice 119 308 112 61,30 % 23 090 Kč
Louny 87 263 78 18 000 Kč
Most 116 779 250 88,71 % 16 616 Kč
Teplice 127 755 272 84,08 % 15 447 Kč
Ústí nad Labem 118 194 292 84,44 % 16 080 Kč
Liberecký kraj
Česká Lípa 105 662 98 80,46 % 15 730 Kč
Jablonec nad Nisou 88 232 219 79,53 % 14 289 Kč
Liberec 158 988 172 84,19 % 15 721 Kč
Semily 74 660 107 59,78 % 14 014 Kč
Královéhradecký kraj
Hradec Králové 159 384 182 74,43 % 15 842 Kč
Jičín 77 104 87 57,54 % 14 163 Kč
Náchod 112 399 132 72,71 % 13 520 Kč
Rychnov nad Kněžnou 79 126 79 58,18 % 14 724 Kč
Trutnov 119 890 105 69,16 % 14 454 Kč
Pardubický kraj
Chrudim 104 748 102 53,94 %
Pardubice 160 251 180 71,88 % 15 892 Kč
Svitavy 101 832 76 53,08 % 13 800 Kč
Ústí nad Orlicí 138 753 110 60,83 % 14 068 Kč
Kraj Vysočina
Havlíčkův Brod 94 925 75 61,23 % 14 000 Kč
Jihlava 108 404 92 65,27 % 16 040 Kč
Pelhřimov 72 219 56 63,81 % 13 627 Kč
Třebíč 114 028 78 13 778 Kč
Žďár nad Sázavou 118 503 71 49,40 % 14 072 Kč
Jihomoravský kraj
Blansko 107 889 114 51,43 % 13 950 Kč
Brno-město 404 345 1595 100,00 % 27 500 Kč
Brno-venkov 173 292 140 36,13 % 23 350 Kč
Břeclav 123 161 50,45 % 13 666 Kč
Hodonín 157 651 145 47,25 % 13 544 Kč
Vyškov 87 149 98 48,92 % 13 684 Kč
Znojmo 114 286 70 41,67 % 13 394 Kč
Olomoucký kraj
Jeseník 41 922 58 47,14 % 12 913 Kč
Olomouc 228 589 143 62,67 % 14 918 Kč
Prostějov 109 309 142 52,66 % 13 662 Kč
Přerov 134 136 159 62,64 % 14 489 Kč
Šumperk 125 077 95 51,52 % 13 911 Kč
Moravskoslezský kraj
Bruntál 99 138 63 68,72 % 13 611 Kč
Frýdek-Místek 226 995 178 57,20 % 15 156 Kč
Karviná 274 245 770 88,93 % 13 967 Kč
Nový Jičín 159 225 173 68,15 % 15 334 Kč
Opava 180 278 160 55,46 % 18 373 Kč
Ostrava-město 310 078 1451 100,00 % 19 526 Kč
Zlínský kraj
Kroměříž 107 852 135 63,70 % 13 586 Kč
Uherské Hradiště 143 763 145 48,27 % 13 990 Kč
Vsetín 145 875 128 57,65 % 14 905 Kč
Zlín 192 994 187 72,52 % 15 379 Kč

Shrnutí tabulky: střední hodnota je cca 110 000 obyv./okres, na 1 km2 žije (stejnou metodou vypočteno) asi 110 obyvatel, v městských aglomeracích žije dnes kolem 61 % obyvatel, medián hrubé mzdy (i s těmi dvěma chybami) je asi 14,5 tis. korun (včetně extrému Prahy, Brna-města a Plzně-města).

Anebo stát rozčlenit na dílčí země (kraje?) s výrazně vyšší pravomocí samosprávy nezávislou tak docela na centrální moci? Neboli delegování moci odzdola směrem nahoru, místo chybného modelu centralistického.

Neměl bych zvláštní problém s tím, že by okres Jeseník měl ve státním Parlamentu pouhých 42 000 voličů na jeden mandát a Praha 1 272 000. Možná lepším klíčem, než počet hlav, by klidně mohla být rozloha, kterou místní lid obhospodařuje. Anebo majetkové hledisko?

To všechno je možné. Jen nezvyklé.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 3 041 × | Prestiž Q1: 6,57

+4 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top