Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Volební okrsky

Pod minulým článkem vznikla bouřlivá diskuse nikoliv k tématu článku – návrh prezidentského systému – ale ke zcela marginální otázce dodržení poměrnosti. Místo aby se diskutovalo o přijatelnosti prezidentského systému se diskurs rozpustil v zástupném tématu.

Podívejme se nejprve na historické a zákonné podklady vzniku okresů:

Praha podle § 2 zákona o územním členění státu č. 36/1960 Sb. tvoří samostatnou územní jednotku (která tak není okresem ani krajem, i když tomu byla z některých hledisek postavena na roveň) a dělí se na deset obvodů.

Podle zákona 147/2000 Sb., o okresních úřadech, hlavní město Praha plnilo v plném rozsahu i funkce okresního úřadu, třebaže okresem není a nebylo a na okresy se nečlení.

Okresy vznikly jako základní správní jednotka v roce 1850 na základě císařského nařízení z roku 1849 jako náhrada za původní panství. V Československu až do 31. prosince 1948 existovaly okresy dvojí. Byla to jednak okresní hejtmanství (správní okresy) s okresním úřadem, jako správním orgánem, a dále pak okresy soudní, což byly územní obvody okresních soudů. Okresy s různými kompetencemi existují i v dalších následnických státech Rakousko-Uherska.

Po vzniku Československa se okresní hejtmanství začala označovat jako okresy politické a ještě později jako správní okresy. Od roku 1850 proběhla řada reforem, kdy se měnil celkový počet i rozsah okresů. Od 1. února 1949 do 31. prosince 2002 pak byla organizace státní správy a soudů spojena.

V České republice ještě před zánikem Československa transformoval zákon ČNR č. 425/1990 Sb. okresní národní výbory s účinností ode dne obecních voleb v roce 1990 na okresní úřady. Tím okresy přišly o přímo volené zastupitelské sbory. Ty byly nahrazeny okresními shromážděními (v zákoně dále označovanými jen slovem shromáždění). Do okresního shromáždění volila obecní zastupitelstva své zástupce. Okresní shromáždění byla zrušena s koncem roku 2000, s koncem roku 2002 byly pak zrušeny i okresní úřady. Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, v § 44 stanovil: „Platnost tohoto zákona končí posledním dnem kalendářního roku, v němž uplynou dvě léta od konání prvních voleb do zastupitelstev krajů.

Po 1. lednu 2003 se proto okresy využívají především jako statistická jednotka, někdy i jako rozlišovací údaj k názvu obce. Územními obvody zůstaly už jen pro úřady práce, okresní správy sociálního zabezpečení a pozemkové úřady.

Velmi dobře poznamenal jeden z diskutérů, že k drastické redukci okresů došlo za presidentování Antonína Novotného a jednalo se hlavně o mechanismus likvidace politické oponentury (stalinistů). Zbavil se tím neschopných tzv. „dělnických kádrů“ ve správě státu, které se tam nacpaly mezi 40. a 50. lety. Což ovšem nelze pokládat za jeho přínos. Pouze za pragmatismus.

Ovšem (viz výše) musíme brát v úvahu, že se jedná o pouhé administrativní rozdělení, často bez historické souvislosti a vztahů a hlavně: bez ohledu na vlastní cítění a vůli obyvatel té dané oblasti.

Napadá mě v té souvislosti znova otázka nároku na právo secesní: právo na odpojení nějakého území ze správy jednoho územního celku pro jeho zřejmou nevýhodnost a jednoduché připojení k sousednímu územnímu celku, kde se žije o poznání lépe. (Země krále Miroslava jj.)

Ovšem to bychom tu nesměli mít totálně centralizovaný stát, kde se žije všem ± stejně blbě. A domysleme to do důsledku: jakým právem je bráněno například okresu Znojmo rozhodnout se, že už se mu nelíbí být pod jurisdikcí České republiky a bude mu lépe pod správou jiného okresu, třeba hornorakouského?

Ale uznávám, že to už bych chtěl asi trochu moc. Vraťme se k realitě. Níže uvádím tabulku lidnatosti jednotlivých okresů a ještě několika dalších statistických údajů.

Ano, souhlasím. Okresy se liší lidnatostí o poměrně značné procento, až o desítky %. Ale stejně se liší i hustotou obyvatel na 1 km2, saturací městských aglomerací a i mzdovými výsledky svého snažení. (Nezaměstnanost a další aspekty jsem do té tabulky netahal, aby zůstala alespoň trochu přehledná.)

Data mezd jsou evidentně chybná (nebo mimočasová – 2003) u okresu Beroun a Litoměřice.
Zdroje bohužel neuvádějí lepší.
Okres Obyvatel Hust. zalid. [obč./km2] V městech Prům. hr. mzda
Hl. m. Praha
Praha 1 272 690 2 601 100 % 28 386 Kč
Středočeský kraj
Benešov 95 011 61 52,22 % 14 636 Kč
Beroun 85 500 129 23 349 Kč
Kladno 159 194 221 16 743 Kč
Kolín 96 542 114 51,45 % 15 573 Kč
Kutná Hora 73 367 80 53,36 % 15 597 Kč
Mělník 95 733 134 62,04 % 16 375 Kč
Mladá Boleslav 115 537 109 67,32 % 18 872 Kč
Nymburk 86 476 98 55,22 % 14 447 Kč
Praha-východ 149 294 198 50,13 % 17 789 Kč
Praha-západ 122 759 211 37,04 % 17 438 Kč
Příbram 107 085 66 56,71 % 13 941 Kč
Rakovník 54 362 58 39,72 % 15 279 Kč
Jihočeský kraj
České Budějovice 180 024 111 72,21 % 16 330 Kč
Český Krumlov 60 708 37 50,50 % 14 746 Kč
Jindřichův Hradec 92 775 48 59,69 % 13 290 Kč
Písek 70 376 62 66,68 % 13 357 Kč
Prachatice 51 558 37 51,81 % 13 849 Kč
Strakonice 69 485 67 59,72 % 14 561 Kč
Tábor 102 230 77 69,54 % 15 368 Kč
Plzeňský kraj
Domažlice 58 998 52 54,39 % 14 398 Kč
Klatovy 87 643 45 64,40 % 14 239 Kč
Plzeň-jih 69 058 64 43,99 % 14 681 Kč
Plzeň-město 162 669 1182 100,00 % 17 557 Kč
Plzeň-sever 74 639 57 40,06 % 14 518 Kč
Rokycany 45 740 80 54,23 % 15 117 Kč
Tachov 52 895 38 60,43 % 14 264 Kč
Karlovarský kraj
Cheb 90 060 97 84,84 % 13 897 Kč
Karlovy Vary 121 168 74 78,64 % 14 513 Kč
Sokolov 93 416 124 80,13 % 14 945 Kč
Ústecký kraj
Děčín 134 068 147 84,84 % 14 562 Kč
Chomutov 125 136 134 86,43 % 14 944 Kč
Litoměřice 119 308 112 61,30 % 23 090 Kč
Louny 87 263 78 18 000 Kč
Most 116 779 250 88,71 % 16 616 Kč
Teplice 127 755 272 84,08 % 15 447 Kč
Ústí nad Labem 118 194 292 84,44 % 16 080 Kč
Liberecký kraj
Česká Lípa 105 662 98 80,46 % 15 730 Kč
Jablonec nad Nisou 88 232 219 79,53 % 14 289 Kč
Liberec 158 988 172 84,19 % 15 721 Kč
Semily 74 660 107 59,78 % 14 014 Kč
Královéhradecký kraj
Hradec Králové 159 384 182 74,43 % 15 842 Kč
Jičín 77 104 87 57,54 % 14 163 Kč
Náchod 112 399 132 72,71 % 13 520 Kč
Rychnov nad Kněžnou 79 126 79 58,18 % 14 724 Kč
Trutnov 119 890 105 69,16 % 14 454 Kč
Pardubický kraj
Chrudim 104 748 102 53,94 %
Pardubice 160 251 180 71,88 % 15 892 Kč
Svitavy 101 832 76 53,08 % 13 800 Kč
Ústí nad Orlicí 138 753 110 60,83 % 14 068 Kč
Kraj Vysočina
Havlíčkův Brod 94 925 75 61,23 % 14 000 Kč
Jihlava 108 404 92 65,27 % 16 040 Kč
Pelhřimov 72 219 56 63,81 % 13 627 Kč
Třebíč 114 028 78 13 778 Kč
Žďár nad Sázavou 118 503 71 49,40 % 14 072 Kč
Jihomoravský kraj
Blansko 107 889 114 51,43 % 13 950 Kč
Brno-město 404 345 1595 100,00 % 27 500 Kč
Brno-venkov 173 292 140 36,13 % 23 350 Kč
Břeclav 123 161 50,45 % 13 666 Kč
Hodonín 157 651 145 47,25 % 13 544 Kč
Vyškov 87 149 98 48,92 % 13 684 Kč
Znojmo 114 286 70 41,67 % 13 394 Kč
Olomoucký kraj
Jeseník 41 922 58 47,14 % 12 913 Kč
Olomouc 228 589 143 62,67 % 14 918 Kč
Prostějov 109 309 142 52,66 % 13 662 Kč
Přerov 134 136 159 62,64 % 14 489 Kč
Šumperk 125 077 95 51,52 % 13 911 Kč
Moravskoslezský kraj
Bruntál 99 138 63 68,72 % 13 611 Kč
Frýdek-Místek 226 995 178 57,20 % 15 156 Kč
Karviná 274 245 770 88,93 % 13 967 Kč
Nový Jičín 159 225 173 68,15 % 15 334 Kč
Opava 180 278 160 55,46 % 18 373 Kč
Ostrava-město 310 078 1451 100,00 % 19 526 Kč
Zlínský kraj
Kroměříž 107 852 135 63,70 % 13 586 Kč
Uherské Hradiště 143 763 145 48,27 % 13 990 Kč
Vsetín 145 875 128 57,65 % 14 905 Kč
Zlín 192 994 187 72,52 % 15 379 Kč

Shrnutí tabulky: střední hodnota je cca 110 000 obyv./okres, na 1 km2 žije (stejnou metodou vypočteno) asi 110 obyvatel, v městských aglomeracích žije dnes kolem 61 % obyvatel, medián hrubé mzdy (i s těmi dvěma chybami) je asi 14,5 tis. korun (včetně extrému Prahy, Brna-města a Plzně-města).

Anebo stát rozčlenit na dílčí země (kraje?) s výrazně vyšší pravomocí samosprávy nezávislou tak docela na centrální moci? Neboli delegování moci odzdola směrem nahoru, místo chybného modelu centralistického.

Neměl bych zvláštní problém s tím, že by okres Jeseník měl ve státním Parlamentu pouhých 42 000 voličů na jeden mandát a Praha 1 272 000. Možná lepším klíčem, než počet hlav, by klidně mohla být rozloha, kterou místní lid obhospodařuje. Anebo majetkové hledisko?

To všechno je možné. Jen nezvyklé.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 3 031 × | Prestiž Q1: 6,57

+4 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Volební okrsky

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top