Štítky článku: •  

Být či nebýt (v EU)

Než si odpovíme na tuto otázku, měli bychom si položit další otázky. Jaká byla EU před naším vstupem, jaká je dnes a kam směřuje. Opravdová unie svobodných evropských států, která sjednocuje systémy, uvolňuje obchod a otevírá hranice mezi svými členy je EU, která splňuje atributy společenství, jehož členem by každý evropský stát chtěl být. Ale EU mutuje a bere lidem svobodu.

Zprvu to mohlo být spíše úsměvné. Zákazy výrobně jednoduchých žárovek, které dobře svítí, vysavače bez výkonu, mikrovlnné trouby, které ohřívají pomalu, ale zato dlouho a fény, se kterými stráví ženy ještě více času v koupelnách, nám evokují jen mladé ekology, kteří nedávali pozor při hodinách fyziky. Finance do výzkumů počasí nebo nesmrtelnosti chrousta také nejsou nikterak zásadně škodlivé, jen neužitečné. Jsme zatím v roli spíše příjemců dotací, tedy na první pohled na nás doplácí ti „bohatí“. Ale je to opravdu tak jednoduché?

Je pravděpodobné, že z každých 10 euro poslaných do EU spotřebuje minimálně polovinu samotná EU. Ze zbylých 5 euro je nutné zaplatit také hodně státních úředníků, potom samotný projekt a jeho administrativu. Dejme tomu, že stále zbývají ještě 3 eura. A nyní se musí projekt přizpůsobit podmínkám a zadání EU, takže výsledek se mnohdy mine účinkem. Opravy komunikací, které dávají největší smysl pro nás všechny, nejsou ani státní úředníci schopni administrativně zvládnout a dotace čerpat.

Na úrovni krajů a měst vyrůstá celá řada projektů, které nikdo nepotřebuje. Hradec Králové má například nové informační centrum, které není určeno pro turisty cizince. Tyto veřejné investice jsou mnohdy danajským darem pro obce a kraje, které financují udržitelnost těchto projektů a jejich režii po mnoho dalších let.

Část z těch zbylých 3 euro zůstává také v krabicích od vína nebo je využita k financování politických stran. Tato eura vytváří korupční prostředí a zaměstnávají polici i soudy. V soukromém sektoru dotace občas destabilizují konkurenční prostředí a trh práce. Rozdělování peněz má však také nadnárodní pravidla. Prostředí EU je místem lobbingu korporací, které si dobře hlídají svá teritoria.

Příkladem jsou potravinová chemická i přírodní aditiva uvedená na trh před rokem 1997, která se díky výjimkám mohou vyrábět i když jsou zdraví škodlivá. Pro uvedení nového přírodního aditiva (potraviny) je potřeba splnit takové evropské předpisy, které ještě žádná česká potravina za 19 let nesplnila. Paradoxem pak je štědré rozdělování dotací na vývoj těchto přírodních produktů, které EU stejně nepovolí na úkor zdraví obyvatel používat.

Dokud jsme nebyli členy EU, nevěděli jsme, že nepracovat, krást a žít z dávek je správné. Ani jsme nevěděli, že diskriminujeme cikány, kteří se přejmenovali na Rómy. Nevěděli jsme ani, že obrana před útočníkem je zavrženíhodný trestný čin, nebo že ochrana vlastních hranic je nelidská. Dozvěděli jsme se, že když se bojíme o své rodiny, jsme xenofobové a že nejsme vlastenci, ale nacionalisté. Nyní máme po pár letech svobody odevzdat zbraně, abychom se nemohli bránit. Stejně tak, jako tomu bylo za fašismu a komunismu.

Většina z nás si nedokáže představit, kde se bere ta obrovská síla, která nás žene do záhuby. Konspirační teorie vznikají jedna za druhou, ale zase tak jednoduché to asi není. Jedná se o mnoho záměrných a náhodných faktorů, které společně tvoří výslednice, které využívají a snaží se je uhýbat velcí hráči. Je to však velmi nebezpečná hra, ve které hrají roli státy, zájmové skupiny nebo korporace.

Ne všichni mají stejné zájmy a síly se navzájem mnohdy eliminují nebo výsledek jde jinam, než byl původní záměr. Ale je tady něco, co dominuje a je silnější než rozhádaná Evropa, Amerika a Rusko. Je to ideologie podpořená penězi z ropy. Neziskové organizace slouží jako pupeční šňůry mezi islámskými zeměmi a kolaborujícími politiky. Výsledek se potom zdá šílený.

Tak a teď zpět k otázce EU. Ano nebo ne. Obě odpovědi jsou správně. EU v nynější podobě je naprosto nepřijatelná, a pokud nebudeme pevně odhodláni ji buď zásadně změnit, nebo z ní vystoupit, bude to katastrofa pro celou Evropu. 

Píše na Pravém prostoru pan Karel Pohner

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 427 × | Prestiž Q1: 5,36

+3 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top