Štítky článku: •  

Pojednání o snech

Sny se mi zdají velmi výpravné, barevné a často i na pokračování. Ten včerejší byl docela síla!

Aneb: jak jsme znovu budovali Rakousko-Uhersko

Všechno to vlastně začalo velice nenápadně.

middle-europe.png (470,371 kiB)
I takto by to mohlo vypadat...

Z Brusele přišlo nařízení, že pojídání vepřového bůčku s knedlíkem a se zelím se v České republice s konečnou platností zapovídá, protože má naprosto nevyváženou skladbu, odporuje tezím nutričních odborníků a vůbec je to celé úplně špatně.

Skoro současně přistál v Budapešti varovný list, že pokud Maďarsko neukončí obratem produkci čabajských klobás, Evropská unie proti němu zavede ekonomické sankce. Čabajské klobásy jsou chuťově nepřípustně ostré, na omak nepříjemně hrbolaté, a navíc navozují dojem falického symbolu, což je genderově naprosto nevyvážené a nepřijatelné.

Do Vídně adresovaný dopis hovořil o bestialitě, ke které dochází vinou toho, že Vídeňský řízek se dodnes dělá z telecího masa. Jak k tomu přijdou ta vražděná ubohá a bezbranná telátka!

Též polský bigos narazil na nepochopení. Čerstvé a kyselé zelí – no, to snad ještě ano. Ale zbytky nějakého masa??? Tak to tedy ne! Slovenské halušky z toho ještě jen tak-tak vyvázly, ale brynza už ne! Nenecháme si Evropu zaneřádit nemocí šílených ovcí! A vůbec – nějaká Bratislava, kde to vůbec je? Někde v Cařihradu?

Tak se Rakušané, Uhři (ne ti s těmi beďary [J. Cimrman]), Slováci, Poláci i Češi zdravě nasrali, poslali nazpět výpověď z takového bordel podniku, sedli si ke kulatému stolu a shodli se, že státy, republiky, království i jiné útvary vznikají a zanikají podle potřeby. A lidé, když chtějí, tak se dohodnou.

Jak si tak povídali a cpali se mezitím Olomouckými tvarůžky, Strudelem a Sacher dortem, či pörkölty z volů, došli k závěru, že to staré Rakousko-Uhersko nebylo tak úplně hloupé. Pravda, Franta Procházka už na stará kolena trochu blbnul. Ale po tolika letech únavné vlády? Kdo by se mu divil? A že ta první válka, která způsobila i tu druhou, byla vlastně pitomá už od začátku, protože na ní nikdo nevydělal – jak už to tak s válkami bývá.

new-eu.png (10,852 kiB)
Lepší Evropská Unie

Tak se dohodli, že se dohodnou. Slováci si plácli s Maďary, že je vlastně v podstatě jedno, na které straně Dunaje se vlastně bydlí a že sice ta Maďarština (Slovenština) je sice obtížný jazyk, ale na straně druhé, kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem.

Rakušané, si s dojetím vzpomněli na staré časy. Na císařovnu Alžbětu Bavorskou, známou jako Sisi a vídeňský Schönebrun, a Češi připomněli, že W. A. Mozart byl u Dušků na Bertramce jako doma. A že vlastně „Rakousky“ rozumíme docela dobře všichni. Poláci připomněli Vladislava Jaggelonského, kterého zemský sněm v Kutné Hoře v roce 1471 zvolil Českým králem. A Češi připomněli osvíceného Karla IV. ze století předchozího, který byl nejen Českým a Německým králem, ale i Římským císařem.

A jak tak vzpomínali, došlo jim poměrně snadno, že Evropa nesedí někde v Bruseli, ale že střední Evropa je tradičním životním prostorem s velmi dlouhou společnou historií, ve kterém se lze dohodnout, že se dohodneme, když se jenom trochu chce. A že poslouchat nějaké velmi vzdálené direktivy se nikomu moc nechce.

Pak se přišli ptát Lichtenštejňané, jestli by se do toho trucpodniku nemohli zapojit. Že by nám i knížete Hanse Adama II. půjčili, protože vypadá a hovoří o mnoho lépe, než Herman Achille Van Rompuy s charismatem „mokrého hadru“. A protože spolupracují se Švýcary už léta, že se dohodnou, že se s nimi dá také dohodnout. A už na dveře klepali i Lotyši, Estonci a Litevci.

Ani Slovinci a Chorvaté nebyli proti tomu se dohodnout. A Poláci byli přímo nadšeni, že už nebudou odkázáni jen na ledové Baltské moře, ale vykoupou se v pohodě někde na Jadranu.

A pak se začali ti, co spolu zase začali mluvit, pomaloučku počítat a zjistili, že Poláků je přes 38 mio., Slováků 5,5, Čechů přes deset, Rakušanů přes osm, pobaltské státy skoro 7, Švýcaři přes 7,5, Slovinců kolem dvou, Chorvatů 4,5 a že to je dohromady docela pěkných osmdesát tři miliónů lidí, kteří spolu mluví a mohou se sebevědomě a směle postavit poměrně malé Francii (64,5 mio.), či soustátí obou Němecek (82 mio.) A možná, že ostrovní United Kingdom of Great Britain by s námi se svými 60,5 mio. obyvatel také mluvilo, protože s Bruselí si moc nerozumí.

No, a pak jsem se bohužel definitivně probudil.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 726 × | Prestiž Q1: 11,26

+17 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top