Štítky článku: •  

Pojednání o snech

Sny se mi zdají velmi výpravné, barevné a často i na pokračování. Ten včerejší byl docela síla!

Aneb: jak jsme znovu budovali Rakousko-Uhersko

Všechno to vlastně začalo velice nenápadně.

middle-europe.png (470,371 kiB)
I takto by to mohlo vypadat...

Z Brusele přišlo nařízení, že pojídání vepřového bůčku s knedlíkem a se zelím se v České republice s konečnou platností zapovídá, protože má naprosto nevyváženou skladbu, odporuje tezím nutričních odborníků a vůbec je to celé úplně špatně.

Skoro současně přistál v Budapešti varovný list, že pokud Maďarsko neukončí obratem produkci čabajských klobás, Evropská unie proti němu zavede ekonomické sankce. Čabajské klobásy jsou chuťově nepřípustně ostré, na omak nepříjemně hrbolaté, a navíc navozují dojem falického symbolu, což je genderově naprosto nevyvážené a nepřijatelné.

Do Vídně adresovaný dopis hovořil o bestialitě, ke které dochází vinou toho, že Vídeňský řízek se dodnes dělá z telecího masa. Jak k tomu přijdou ta vražděná ubohá a bezbranná telátka!

Též polský bigos narazil na nepochopení. Čerstvé a kyselé zelí – no, to snad ještě ano. Ale zbytky nějakého masa??? Tak to tedy ne! Slovenské halušky z toho ještě jen tak-tak vyvázly, ale brynza už ne! Nenecháme si Evropu zaneřádit nemocí šílených ovcí! A vůbec – nějaká Bratislava, kde to vůbec je? Někde v Cařihradu?

Tak se Rakušané, Uhři (ne ti s těmi beďary [J. Cimrman]), Slováci, Poláci i Češi zdravě nasrali, poslali nazpět výpověď z takového bordel podniku, sedli si ke kulatému stolu a shodli se, že státy, republiky, království i jiné útvary vznikají a zanikají podle potřeby. A lidé, když chtějí, tak se dohodnou.

Jak si tak povídali a cpali se mezitím Olomouckými tvarůžky, Strudelem a Sacher dortem, či pörkölty z volů, došli k závěru, že to staré Rakousko-Uhersko nebylo tak úplně hloupé. Pravda, Franta Procházka už na stará kolena trochu blbnul. Ale po tolika letech únavné vlády? Kdo by se mu divil? A že ta první válka, která způsobila i tu druhou, byla vlastně pitomá už od začátku, protože na ní nikdo nevydělal – jak už to tak s válkami bývá.

new-eu.png (10,852 kiB)
Lepší Evropská Unie

Tak se dohodli, že se dohodnou. Slováci si plácli s Maďary, že je vlastně v podstatě jedno, na které straně Dunaje se vlastně bydlí a že sice ta Maďarština (Slovenština) je sice obtížný jazyk, ale na straně druhé, kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem.

Rakušané, si s dojetím vzpomněli na staré časy. Na císařovnu Alžbětu Bavorskou, známou jako Sisi a vídeňský Schönebrun, a Češi připomněli, že W. A. Mozart byl u Dušků na Bertramce jako doma. A že vlastně „Rakousky“ rozumíme docela dobře všichni. Poláci připomněli Vladislava Jaggelonského, kterého zemský sněm v Kutné Hoře v roce 1471 zvolil Českým králem. A Češi připomněli osvíceného Karla IV. ze století předchozího, který byl nejen Českým a Německým králem, ale i Římským císařem.

A jak tak vzpomínali, došlo jim poměrně snadno, že Evropa nesedí někde v Bruseli, ale že střední Evropa je tradičním životním prostorem s velmi dlouhou společnou historií, ve kterém se lze dohodnout, že se dohodneme, když se jenom trochu chce. A že poslouchat nějaké velmi vzdálené direktivy se nikomu moc nechce.

Pak se přišli ptát Lichtenštejňané, jestli by se do toho trucpodniku nemohli zapojit. Že by nám i knížete Hanse Adama II. půjčili, protože vypadá a hovoří o mnoho lépe, než Herman Achille Van Rompuy s charismatem „mokrého hadru“. A protože spolupracují se Švýcary už léta, že se dohodnou, že se s nimi dá také dohodnout. A už na dveře klepali i Lotyši, Estonci a Litevci.

Ani Slovinci a Chorvaté nebyli proti tomu se dohodnout. A Poláci byli přímo nadšeni, že už nebudou odkázáni jen na ledové Baltské moře, ale vykoupou se v pohodě někde na Jadranu.

A pak se začali ti, co spolu zase začali mluvit, pomaloučku počítat a zjistili, že Poláků je přes 38 mio., Slováků 5,5, Čechů přes deset, Rakušanů přes osm, pobaltské státy skoro 7, Švýcaři přes 7,5, Slovinců kolem dvou, Chorvatů 4,5 a že to je dohromady docela pěkných osmdesát tři miliónů lidí, kteří spolu mluví a mohou se sebevědomě a směle postavit poměrně malé Francii (64,5 mio.), či soustátí obou Němecek (82 mio.) A možná, že ostrovní United Kingdom of Great Britain by s námi se svými 60,5 mio. obyvatel také mluvilo, protože s Bruselí si moc nerozumí.

No, a pak jsem se bohužel definitivně probudil.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 722 × | Prestiž Q1: 11,26

+17 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top