Štítky článku: •  

Ještě jednou o farmářích

Ještě několika větami bych se rád vrátil k farmářům a k potravinám, které jíme. A vlastně k dysfunkci, kterou si nevědomky sami způsobujeme.

V minulém článku jsem zmínil, že se dopouštíme chyby, když neznáme osobně toho, kdo nám tu, nebo jinou potravinu (či věc) vydobyl. Že se pohybujeme v příliš velkých kruzích, které nejsou přehledné a nijakým způsobem kontrolovatelné, ani srozumitelné. (A ten princip platí úplně stejně v politice!)

Poslední dobou jsou čím dále více oblíbené farmářské trhy. Tedy právě to zmenšování tohoto kruhu. To vyřazení nadbytečného a v důsledku škodlivého soukolí mezi prvotním pěstitelem a konečným konzumentem.

Farmářské trhy jsou v podstatě posledním SOS, které byli schopni vyslat producenti vesměs dosti solidních potravin. V novinách se v reakci na to brzy objevily články, že na tyto farmářské trhy prý často jezdí vykukové, kteří si ráno zajedou do Makra, nakoupí mrkev, kterou pak někde za městem vyválejí v blátě a pak ji třikrát dráže na trhu prodávají. Jenže, jestliže jste si všimli, farmáři mají svoji zeleninu většinou velmi dobře omytou, aby vypadala hezky a šla prodat. A taky mívá pěkně čerstvé natě! Ne ty ukroucené a zvadlé chudinky! A stejně tak je to o mase, či čemkoliv jiném.

Netvrdím, že všichni a netvrdím, že se na tomto fenoménu občas nesvezou nějací vyčůránci. Ale tvrdím skálopevně, že v tomto (bohužel) zaběhlém systému jsou dva subjekty, které mají největší škodu: prvovýrobce, pěstitel a – konečný konzument!

Prvovýrobce má ke konečnému zákazníku příliš daleko, protože je mu do cesty postaveno obrovské množství předpisů, nařízení a administrativních omezení. A také tzv. zpracovatelů. A konzument má vystavěnou podobnou bariéru – maximální izolaci od člověka, který tu danou věc udělal, ať to byl řezník, nebo zelinář.

Ještě jednou si dobře uvědomme ten falírující mezičlánek zpracovatelů. (A není bez zajímavosti, že bývalé podniky ZZN – Zemědělské zásobování a nákup, si v tichosti skoupil miliardář A. Babiš.)

Jaká je v současnosti pozice prvovýrobců? Dobře to znovu popsal Roman Vaněk z PRAKULU: Jak nespravedlivá a neférová je například pozice nějakého moravského (nebo jiného) farmáře, který chová 120 krav, v životě si neřekl o žádný dotační titul (ani z ministerstva zemědělství, ani z EU) a dokonce možná jen proto, že to jen nedovede.

Hovořme dále o tomto pánovi. Postarat se o 120 krav není žádná sranda a málokdo z města si to dokáže uvědomit. Jde o krávy dojné a ten pán prodává litr mléka za nějakých Kč 16,50 na trzích. (Ne jako Dr. Krejcar, který Vás okrade na jednom zboží, aby Vám třeba zrovna mléko prodal za na první pohled hezkých 13 korun). To je přesně ten problém!

Ale dotažme ten reálný problém pana Valáška, který má za humny tolik krav, do důsledku: on na těch farmářských trzích nedokáže denně prodat 2 000 litrů solidního mléka, protože my, konzumenti jsme líní a vlastně i bezohlední. Takže mu zbudou zhruba dvě možnosti: koupit si konopný provaz, nebo mléko prodat do tzv. výkupu. Ovšem a samozřejmě ne za cenu tržní, ale za nějakých 5 – 6 korun. Vnímáte to? Nebo stačíte to sledovat? Za cenu, kterou někdo diktuje! Ber, nebo vylej.

A mysleme ještě trochu dále: ten farmář Vám za těch téměř sedmnáct korun prodává opravdové mléko, zatímco ty lidově se tvářící markety Vám v akci prodají sajrajt, který nemá s mlékem společného skoro nic. Zpracovatelé z něj mezitím vydobyli skoro všechno, co z něj původně mléko dělalo a prodali Vám to mnohonásobně a opakovaně. A ještě to drze označí za jakousi homogenizovanou věc, protože to slovo pravděpodobně neznáte.

Opakuji: tratí dva subjekty: chovatel, pěstitel, a spotřebitel. Pěstitelům nezbývá nic jiného, než farmářské trhy. A nám? Co zbývá, než se chovat racionálněji a pěstovat si své živitele! Přijde Vám to jako fráze, či klišé? Možná, ale jen na první pohled!

Kdyby to tu nebylo celé tak pokřivené (od regulací a dotací, až po jiné šílenosti), měli bychom zde docela slušné jídlo a za docela přijatelné ceny.

A o hodně více lidí, kteří by vcelku spokojeně farmařili, či pěstovali ovoce, dobytek, nebo zeleninu.

A napadá mě hned za tím: proč mít tady takovou obludnost, jako je Ministerstvo pro petržel? Jen pro ty úplatky a penězovody!

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 191 × | Prestiž Q1: 23,00

+68 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top