Štítky článku: •  

Žvýkaři

Život nám otravují spousty drobných a zlovolných věcí. Vlastně je to takové zrcadlo společnosti – neúcta ke všemu, co není moje. Veřejný prostor není můj, tak proč jej šetřit? Soukromé není moje, tak jaké ohledy?

Rozčilují mě kuřáci tím, že je jim zatěžko odnést nedopalek do nejbližšího odpadkového koše. Dohořelou cigaretu „odcvrnknou“ s jakousi rádoby nonšalancí nějakým obloučkem daleko od sebe, nebo jen bezmyšlenkovitě upustí. Stejně tak to platí o prázdné krabičce. Když se kouřily převážně Partyzánky a Startky bez filtru, nebylo to až zas tak velké neštěstí, protože se po prvním dešti rozpadly a zmizely. Ale filtry se dnes povalují naprosto všude. Pravda, nějaký metař se to občas pokusí smést na lopatku a hodit do koše, ale pochybuji, že si titíž lidé doma cvrnkají špačky pod postel, nebo je zašlapují do koberce.

Vím, netýká se to jen nedopalků. Totéž platí pro dopité lahve od limonády, pytlíky od hambáčů, obalů od zmrzlin a prkének po nich, nebo vlastně jakýchkoliv odpadků.

Sám jsem kuřák, ale nikdy by mě nenapadlo zašlapávat nedopalky v hospodě na zem, když jsou na stole dva popelníky. Ani je házet do mušličky pisoáru. Na ulici téměř nikdy nekouřím, ale když už ano, není mi zatěžko ten nedopalek nést v ruce i půl kilometru. Nezahazuji použité kapesníčky, ani kondomy, ani jízdenky na chodník s tím, že to někdo uklidí.

Rozčilují mne „žvýkačkáři“. Když jim to přestane chutnat, vyflusnou zbytek té gumy na chodník, nebo ji přilepí zespoda pod židli, pod stůl, nebo kamkoliv jinam. Všimněte si dnešních chodníků! To je jeden rozšlapaný lívanec „chewing gum“ vedle druhého. Nejvíce je to vidět na chodnících se zámkovou dlažbou – na asfaltových o něco méně. A navíc – žádný metař to neodstraní! Prý sice na to existuje jakási technologie lokálního zmražení a useknutí, ale v praxi jsem ji ještě neviděl.

A rozčilují mne sprejeři. Neumím nějak pochopit, jaký úžasný zážitek přinese zničení cizí fasády, dveří domu, či zastávky autobusu. Přitom ten sprej – ne zrovna levný – je nutno koupit, tahat se s ním a v nestřeženém okamžiku s ním někomu cizímu něco zničit. Kde je tam nějaké ratio?

A to se nebráním tomu, aby se nějaká odpudivá šedivá betonová zeď pomalovala nějakou formou řekněme avantgardní výtvarné techniky Graffiti. Ale to je moc nebaví. Raději nějaký ubohoučký podpis na cizí zeď.

A rozčilují mě svévolně a zbytečně poničené zastávky, servané jízdní řády, rozbité lavičky, vyvrácené dopravní značky, poškrábaná skla v autobusech, rozbité vitrínky na soukromých podnicích, vysypané, či zapálené popelnice. Vím, není to nic nového, ale kde se bere ta zloba?

To je to tak těžké nebýt prasátko?

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 984 × | Prestiž Q1: 16,67

+36 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top