Štítky článku: •  

O ekonomické svobodě a nesvobodě

Střetávají se zde dva nesmiřitelné názory. Jeden směřující k maximalizaci úlohy státu, tedy rezignaci na osobní zodpovědnost jednotlivce a nahrazením zodpovědností kolektivní. A druhý jdoucí směrem přesně opačným.

Kdybych byl nucen se nějak politicky zaškatulkovat, označil bych svůj světonázor za liberální (liberální v tom původním slova smyslu) s poměrně silně vyvinutým sociálním cítěním pro ty, kteří jsou nějak vystrčeni za okraj. Jsem neochvějně přesvědčen, že člověk má mít právo na maximální ekonomickou i osobní svobodu, na právo rozhodovat o svém štěstí/neštěstí a cestě k němu sám.

Jak už výstižně řekl David Friedman: „Je právem každého člověka vybrat si svou cestu do pekel.

Nejde ale jen o vymanění se ze jha státu sám pro sebe. Jde o též o nabytí svobody rozhodovat, komu chci na základě vlastního rozhodnutí pomáhat. Ať se jedná třeba o poskytnutí práce, živobytí, jinou péči, nadaci, anebo jen o milodar.

Charita a solidarita vynucená přestává být ohleduplností a soucitem, ale stává se nevítaným břemenem. Nikdo jiný nemá právo dělat to za mé peníze a za mne.

Jen mojí a mojí věcí je, jestli budu večer usínat s výčitkami svědomí, uspokojením, či lhostejností.

A to rozlišujme: sociální ohled není totožný s pojmem socialistický. Sociální je osobní postoj. Socialistický je doktrína. Mnoho lidí pokládá ta slova za synonyma, což je tragický omyl. Socialisté si v mlžení těch dvou pojmů velmi libují.

Měli bychom si být neustále vědomi, že socialistický = mnoho drahého státu. A že ve skutečnosti je „sociální“ jen jaksi okrajově a tak, že to někdy zvedá mandle.

To si však dnešní socializující státy neumí (a nechtějí) uvědomovat. Setrvale jsou přesvědčeny o nutnosti „páchat kolektivní dobro“ za cizí peníze. Bez finanční odpovědnosti, bez pocitu uspokojení sebe sama i těch cílových skupin. V podstatě se tak důležitá věc stává jen administrací.

Sociální stát, který přímo zasahuje a olupuje společnost o její odpovědnost, způsobuje ztrátu lidské energie a přebujelost státních aparátů, které ovládá více byrokratická logika než snaha sloužit občanům; ruku v ruce s tím jde o nesmírné zvyšování výdajů.“ – Papež Jan Pavel II.

Známé, která by tuze ráda pomáhala kdekomu kolem sebe, ale nemá skoro nic, musím neustále opakovat: charitu můžeš dělat jen když na to máš.

Spousta lidí si neuvědomuje, že jim stát brání (mj.) ve výkonu osobní solidarity a ohleduplnosti právě tím, že jim sebere skoro všechny prostředky, které vytvořili a nakládá jimi podle svého uvážení. (A je jedno, která strana je momentálně u vesla, protože se chovají úplně stejně socialisticky.)

Málokdo, kdo si nosí domů výplatu 8 500 korun, si dopočítá, že ve skutečnosti vydělal daleko více. A když vypočteme různé další daně po pokutě zaměstnavateli, že Vám dává práci, po zdanění mzdy, zaplacení daní spotřebních, nejrůznějších úředních poplatků a DPH, jde o ekvivalent práce za více, než 34 000. Ten rozdíl si stát prostě bere. A používá (mj.) i na Pandury, Promopra, DiagHuman, sanace bank atd. To všechno jste si zaplatili jaksi nedobrovolně sami, protože máte příliš rozbujelý, nekontrolovatelný a nezodpovědný stát. A pokud Vám ještě něco zbylo, vytáhne to z Vás ten stát jinak.

Připomíná mi to masochismus. Potřebu dominy, která Vás zbičuje a Vy se budete v blahu plazit v pilinách.

Nepotřebujeme, chceme-li lépe obstát v konkurenci jiných států nic jiného, než méně státu a více peněz v soukromých peněženkách. Nás všech.

Nepomůžeme chudým likvidací bohatých. Nepomůžeme slabým oslabením silných. Nezvýšíme příjmy snížením zisků. Bratrství neposílíme skrze třídní nenávist. Morálku, charakter a odvahu neposílíme, když lidem vezmeme iniciativu a nezávislost.“ – Abraham Lincoln

To je surové a neúprosné poznání!

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 455 × | Prestiž Q1: 16,35

+37 plus Známkuj článek minus –2

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top