Štítky článku: •  

O ekonomické svobodě a nesvobodě

Střetávají se zde dva nesmiřitelné názory. Jeden směřující k maximalizaci úlohy státu, tedy rezignaci na osobní zodpovědnost jednotlivce a nahrazením zodpovědností kolektivní. A druhý jdoucí směrem přesně opačným.

Kdybych byl nucen se nějak politicky zaškatulkovat, označil bych svůj světonázor za liberální (liberální v tom původním slova smyslu) s poměrně silně vyvinutým sociálním cítěním pro ty, kteří jsou nějak vystrčeni za okraj. Jsem neochvějně přesvědčen, že člověk má mít právo na maximální ekonomickou i osobní svobodu, na právo rozhodovat o svém štěstí/neštěstí a cestě k němu sám.

Jak už výstižně řekl David Friedman: „Je právem každého člověka vybrat si svou cestu do pekel.

Nejde ale jen o vymanění se ze jha státu sám pro sebe. Jde o též o nabytí svobody rozhodovat, komu chci na základě vlastního rozhodnutí pomáhat. Ať se jedná třeba o poskytnutí práce, živobytí, jinou péči, nadaci, anebo jen o milodar.

Charita a solidarita vynucená přestává být ohleduplností a soucitem, ale stává se nevítaným břemenem. Nikdo jiný nemá právo dělat to za mé peníze a za mne.

Jen mojí a mojí věcí je, jestli budu večer usínat s výčitkami svědomí, uspokojením, či lhostejností.

A to rozlišujme: sociální ohled není totožný s pojmem socialistický. Sociální je osobní postoj. Socialistický je doktrína. Mnoho lidí pokládá ta slova za synonyma, což je tragický omyl. Socialisté si v mlžení těch dvou pojmů velmi libují.

Měli bychom si být neustále vědomi, že socialistický = mnoho drahého státu. A že ve skutečnosti je „sociální“ jen jaksi okrajově a tak, že to někdy zvedá mandle.

To si však dnešní socializující státy neumí (a nechtějí) uvědomovat. Setrvale jsou přesvědčeny o nutnosti „páchat kolektivní dobro“ za cizí peníze. Bez finanční odpovědnosti, bez pocitu uspokojení sebe sama i těch cílových skupin. V podstatě se tak důležitá věc stává jen administrací.

Sociální stát, který přímo zasahuje a olupuje společnost o její odpovědnost, způsobuje ztrátu lidské energie a přebujelost státních aparátů, které ovládá více byrokratická logika než snaha sloužit občanům; ruku v ruce s tím jde o nesmírné zvyšování výdajů.“ – Papež Jan Pavel II.

Známé, která by tuze ráda pomáhala kdekomu kolem sebe, ale nemá skoro nic, musím neustále opakovat: charitu můžeš dělat jen když na to máš.

Spousta lidí si neuvědomuje, že jim stát brání (mj.) ve výkonu osobní solidarity a ohleduplnosti právě tím, že jim sebere skoro všechny prostředky, které vytvořili a nakládá jimi podle svého uvážení. (A je jedno, která strana je momentálně u vesla, protože se chovají úplně stejně socialisticky.)

Málokdo, kdo si nosí domů výplatu 8 500 korun, si dopočítá, že ve skutečnosti vydělal daleko více. A když vypočteme různé další daně po pokutě zaměstnavateli, že Vám dává práci, po zdanění mzdy, zaplacení daní spotřebních, nejrůznějších úředních poplatků a DPH, jde o ekvivalent práce za více, než 34 000. Ten rozdíl si stát prostě bere. A používá (mj.) i na Pandury, Promopra, DiagHuman, sanace bank atd. To všechno jste si zaplatili jaksi nedobrovolně sami, protože máte příliš rozbujelý, nekontrolovatelný a nezodpovědný stát. A pokud Vám ještě něco zbylo, vytáhne to z Vás ten stát jinak.

Připomíná mi to masochismus. Potřebu dominy, která Vás zbičuje a Vy se budete v blahu plazit v pilinách.

Nepotřebujeme, chceme-li lépe obstát v konkurenci jiných států nic jiného, než méně státu a více peněz v soukromých peněženkách. Nás všech.

Nepomůžeme chudým likvidací bohatých. Nepomůžeme slabým oslabením silných. Nezvýšíme příjmy snížením zisků. Bratrství neposílíme skrze třídní nenávist. Morálku, charakter a odvahu neposílíme, když lidem vezmeme iniciativu a nezávislost.“ – Abraham Lincoln

To je surové a neúprosné poznání!

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 451 × | Prestiž Q1: 16,34

+37 plus Známkuj článek minus –2

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top