Štítky článku: •  

Vrací se doba protestsongů?

Jako puberťáci jsme poslouchali písničky Karla Kryla, Pražského výběru, Jarka Nohavici a podobných „protistátních“ živlů. V textech jsme hledali jinotaje a dvojsmysly, které unikly bystrému uchu strážců socialismu.

Vládla nám dělnická třída (lidé, kteří by se jako dělníci nikdy neuživili), v opozici byli velmi přemýšliví a inteligentní lidé a proto ty písničky kromě lechtivých protirežimních narážek měly velmi často i uměleckou hodnotu.

Ve škole, na hodinách občanské výchovy, či přímo na hodinách marxismu-leninismu, se nás snažili přesvědčit o výhodách moderní marxistické společnosti. A tak jsem se v duchu hesla „Poznej svého nepřítele“ dozvěděl zajímavé věci, které ze mě udělaly vzorného antikomunistu. Z Manifestu jsem se například dozvěděl, že cílem marxistů v oblasti rodinné politiky je zrušení tradiční „buržoazní“ rodiny a její náhrada výchovou společenskou. O výhodnosti této progresivní myšlenky mě nepřesvědčila ani přibalená nabídka, že společné by měly být i ženy.

Z části systémové mě zaujala teze, že marxisté na převzetí moci potřebují revoluční třídu a revoluční situaci. Naděje se vkládaly do třídy dělnické a do její špatné situace (čím hůře pro dělníky, tím lépe pro marxisty) v kapitalistickém světě. Ale i když se předpoklady podařilo pomocí uvalení nerealistických válečných reparací na Německo naplnit, samotnou revoluci marxistům vyfoukl jejich německý ideový bratr s knírkem.

Po 2. světové se přesunuli dělníci do střední třídy a naděje na zhoršování jejich situace pohasla. Ideově marxismus pokračoval ve frankfurtské škole. To, co jsme vnímali zpoza železné opony jako květinovou revoluci, byla ve skutečnosti úspěšná revoluce marxistická. Snažili se ji překrýt bonmoty „Kdo není v mládí marxista, nemá srdce, a kdo zůstane marxistou i ve stáří, nemá rozum“. Ve skutečnosti však platí opak: Marxista zůstane marxistou, i když tričko s brutálním vrahem vymění za oblek, jako součást korporátní uniformy.

Marxistická revoluce tedy neuspěla u dělnické třídy, ale uspěla u mladých intelektuálů. Ideovou základnou marxistů jsou dnes vysoké školy. Silou, která je dlouhodobě drží u moci je květinové heslo „Sex, drogy a rock'n'roll“. Velkolepá sexuální revoluce, tradiční „buržoazní“ rodina v troskách … Karel Marx to nakonec dal.

Ani nevím, komu vlastně poděkovat, ale že budu žít v tak zajímavé době, to bych nikdy nebyl věřil. Se zájmem sleduji konsolidaci i na druhé (anti-marxistické) straně. Bratři Češi byli vždy o kus vpředu. Trochu jim závidím seriózní ne-marxistická média s novináři na profesionální úrovni. Snad se i na Slovensku jednou dočkáme. I když díky i za to, co tu zatím máme.

Obec umělecká však tradičně zůstává na levém okraji. A tak se zatím jen bavím nad prvními pokusy v oblasti protestsongu. Není to autocenzurou, nechci sem skutečně dát linky na pokusy Olivie Žižkové a Dominiky Myslivcové. Ale pokud se potřebujete od srdce a pořádně zasmát, mohu jen doporučit. Přesvědčení sluníčkáři: vy si to nepouštějte, nechci mít na svědomí něčí smrt z rozčilení.

Zajímavý je také způsob, jak se těchto pokusů zmocnila neomarxistická média. I když to docela logicky vzali jako přihrávku na smeč a dělají si z toho srandu podobně, jako mnozí jejich ideoví oponenti. Možná si i trochu oddechli, protože na předešlý (jednoznačně kvalitnější a s větším dosahem) protestsong vybalili svou obehranou desku s obviněními interpreta ze sympatií k socialismu nacionálnímu.

Náš svět se prostě obrátil naruby. Vládnoucí (neo)marxisté jsou reprezentováni vzdělanou inteligencí, zatímco hlavní opoziční masa je tvořena většinově dělnickou třídou. Tomu odpovídá i umělecké ztvárnění protestních vyjádření. Dočkáme se i na Slovensku nějakého podobného kousku?

Pokud bych si mohl vybrat, tak raději ve stylu mešity, jako afektované růžové slepičky. Rád bych se vrátil do mladých let a dostal občas možnost pustit si kvalitní zakázanou (dnes vyloučenou ze „standardní“ mediální produkce) písničku.

Na serveru Dôležité.sk uvádí pan Tibor Pospíšil

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 373 × | Prestiž Q1: 5,67

+4 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top