Štítky článku: •  

Nová levice (5) — Nenásilný převrat Frankfurtské školy

Frankfurtská neomarxistická škola se rozešla s rigidním posovětštěným marxismem a obohatila jej o poznatky psychoanalýzy a existencialismu.

Dlouhý pochod institucemi

Idea univerzálního člověka na něho proto nasadila neomarxistickou strategii: nenásilný a pozvolný, pomalý a nenápadný převrat zevnitř státního systému. Měl se vést mírovými a intelektuálními prostředky, taktikami a zbraněmi. Zdůrazňoval nejnoblesnější tradice civilizace bílého muže, s nimiž by málokterý bílý muž mohl nesouhlasit. A kdyby přece jen nesouhlasil, musel by se stydět. Těmi tradicemi byly láska k bližnímu, spravedlnost pro všechny, soucit k méně šťastným, důstojnost každého jednotlivce, svoboda všech. Doma i na celém světě.

Tuto strategii vymyslel v Mussoliniho vězení Antonio Gramsci a nazval ji „dlouhý pochod institucemi“. Jak takový pozvolný, ale cílevědomý převrat učinit atraktivním pro nové generace mírových intelektuálů a provést v nich nábor, vymysleli otcové pochodu — Gramsci byl jeho dědem — němečtí filozofové takzvané Frankfurtské školy. A po úprku před Hitlerem jej od roku 1935 dopracovávali na amerických univerzitách.

„Frankfurťané“ měli několik stěžejních idejí, které samy o sobě byly neškodné a hezky se poslouchaly

Na nich tento převrat zapustil hluboké kořeny, z nichž později rozkvétá to, čemu se dnes říká Nová levice a politická korektnost. Jejich stěžejním úkolem bylo vysvětlit nové generaci, že tábor míru to zbabral a že na Západě se nová univerzální civilizace bude budovat humánněji, demokratičtěji a spravedlivěji.

Dva a půl Žida

Frankfurtská neomarxistická škola se rozešla s rigidním posovětštěným marxismem (ten by ji asi rychle poslal na Sibiř), vrátila mu několik nápadů z Hegela a Kanta a obohatila jej o poznatky psychoanalýzy a existencialismu. V čele frankfurtské neomarxistické sociální filozofie bylo dva a půl Žida, a proto se frankfurtský neomarxismus občas vykládá jako součást židovského spiknutí proti civilizaci bílého muže. Oním polovičním Židem byl Theodor Adorno, syn židovského konvertity k protestantství a katolické matky. Dvěma plnými Židy byli Herbert Marcuse a Max Horkheimer.

Hlavní předválečný existencionalista Martin Heidegger, od něhož několik nápadů převzali, jim přeběhl ze strachu o kariéru k jisté formě umírněného nacismu. Nejvýznamnější poválečný existencialista Jean-Paul Sartre, jeho kolega Maurice Merlau-Ponty a kolegyně Simone de Beauvoirová jim však svým tempem demontáže francouzského společenského a kulturního étosu, antikapitalistickou rétorikou a antiamerikanismem vyrazili dech. Natolik dramaticky si to nepředstavovali. Francie to naštěstí zvládla i díky konzervativnímu filozofovi Raymondu Aaronovi. Ten byl naopak součástí židovského spiknutí na obranu civilizace bílého muže.

Hlavní ideje

„Frankfurťané“ měli několik stěžejních idejí, které samy o sobě byly neškodné a hezky se poslouchaly. Svoboda neexistuje ani v socialismu, ani v kapitalismu. V prvním jsme otroky režimu, ve druhém majetku — záplavy zboží na trhu a masová kultura apelují na nejnižší lidské pudy a emoce.

Obě formy nesvobody jsou iracionální, a proto se v nich obtížně pěstuje svobodný rozum. Ten je trojího druhu: objektivní, subjektivní a instrumentální. Objektivní rozum se zabývá absolutními pravdami, jež diktují, co je správné. Subjektivní rozum se soustřeďuje na preference dle individuálních nebo skupinových hodnot a kritérií včetně ideologií. Instrumentální rozum se řídí proveditelností, výhodností a užitečností.

Oba světy používají instrumentální rozum a užitkovost považují za rozumnou. Ideálnost, absolutnost a pravda se jim jeví jako nerozumné. Ani současná demokracie tedy nesměřuje k racionální objektivitě demokratických ideálů, neboť je řízena střetem iracionálních individuálních zájmů. Chceme-li se tudíž dopracovat k racionalitě toho, co dnes považujeme za nerozumné, musíme se zříct iracionality toho, co je dnes pro nás rozumné.

Tento objev bude mít na bílého muže pozoruhodné následky.

Napsal pan Benjamin Kuras na serveru ČeskáPozice 

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 395 × | Prestiž Q1: 5,30

+3 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top