Štítky článku: •  

Jak přestat kouřit

Kuřáctví není žádný báječný ani obdivuhodný zvyk. Vinou extrémně vysoké spotřební daně je značně nákladné a zdravé jistě také není. O tom asi nepochybuje nikdo.

Nechci si vytvářet alibi, ale za mého mládí kouřila celá plejáda řekněme „vzorů“. Kouřili politici, ve filmu a televizi kouřili vrazi i detektivové, kouřili vrstevníci, kouřila babička i otec. Také jsem tomu propadl.

Zkusme se na princip této závislosti podívat ze širšího pohledu. Závislost na nikotinu je jedna věc, ale kouření je širokým komplexem dalších návyků a rituálů.

Kdo to jednou okusil a přivykl, ví nadosmrti jaké to jsou obřady. Rozbalení krabičky, vyjmutí cigarety (a jsou na to různé „grify“), prohnětení, zapalování cigarety, vlastní kouření, kdy se prsty dotýkají rtů (čemuž nelze upřít jistý erotický podtext), vyfukování dýmu z té zápalné oběti, manipulace s cigaretou během kouření, oklepávání popela i zhasínání nedopalku. O těchto rituálech by se dalo psát do nekonečna.

Když už jednou člověk tomu návyku podlehne, má občas „záchvaty dobré vůle“ s tím seknout. Často na Silvestra, což je jedna z nejméně vhodných cest. Cesta nedobrá, protože značně frustrující. V euforii závazek a za ním následující osobní selhání – realizační vystřízlivění.

Je několik způsobů, jak si s kouřením nějak poradit, nebo jak jej zvládnout:

Metoda drsné sebekontroly

Užil ji kamarád, letitý kuřák cigaret. Jednoho dne si řekl, že ho to v podstatě obtěžuje a uráží být tak závislým. Ze dne na den přestal cigarety kupovat (a při dnešní „kvalitě“ cigaret to je velmi racionální rozhodnutí) a kupuje si drahé a kvalitní doutníky v kovových pouzdrech s exotickými potisky. Nezbavil se rituálů, ale naučil se jich vážit. Nebání od rána do večera, ale po vykonané celodenní práci si usedne do klubovky, nalije si na tři prsty whiskey, zapálí si obřadně ten doutník, natáhne nohy ke krbu, nebo si je hodí na stůl a báječně si tu hodinku vychutná. Protože doutníky se moc nešlukují, myslím, že už není nikotinistou, ale labužníkem. Podobně lze se zařídit s kouřením dýmky.

Metoda hecu

Lze ji uplatnit mezi dvěma kuřáky soutěživé povahy. Nemusí jít přímo o sázku třeba s finančním plněním. Ale právě o to: já jsem silnější (lepší, poctivější), než ty. Ale samozřejmě nelze chodit kouřit do sklepa a spoléhat se, že tam soupeř náhodou nepřijde. Dopadlo by to jako v té pověstné povídce Š&G, kdy byl žák přezdívaný Nikotin přistižen ve spíži otcem jdoucím mlsat Rum. A ten usoudil, že ve dvou se to lépe táhne.

Metoda rozhodnutí

Tedy události, která se odehraje v hlavě.

Popíšu, jak jsem snadno a bez abstinenčních příznaků po 30 letech přestal kouřit. Ze dne na den:

Jednoho zimního dopoledne kdy bylo venku tak ohavně, že by ani psa nevyhnal, mi cigarety došly. Do toho marastu se mi fakt nechtělo. Tak jsem nekouřil. Pravda, ruce občas bezděčně zašátraly po desce stolu, ale přece nejsem takový vůl, abych do toho nečasu lezl.

Přešla noc a ráno bylo ještě hnusněji. A v tom okamžiku se v hlavě zrodilo vědomí: vždyť ty „tyčinky štěstí“ vlastně nepotřebuješ! A už jsem pro ně nešel i když se venku vyčasilo. Udělalo to jen moje vědomí. A opakuji: bez abstinenčního syndromu, bez podpůrných vynálezů, bez problému.

Přestat kouřit je v podstatě velmi snadné: stačí rozhodnutí v hlavě. A je to vyřešeno. A ono to vlastně platí pro jakoukoliv závislost. Ať je to drogová narkomanie, alkoholismus, nebo gamblerství.

Pozn. za moji osobu: Úspěšně jsem abstinoval více, než rok. Nestal jsem se fanatickým odmítačem každého kuřáka u stolu. Nevadilo mi, že kouří jiní, jen jsem si užíval toho, že já to nepotřebuji. Ale jak blahé paměti říkal moudře MUDr. Skála od pražského Apolináře: „neexistuje vyléčený alkoholik, existuje pouze abstinující alkoholik“. Totéž platí o kuřáctví: existují pouze abstinující kuřáci.

Proč to píšu? Moje rozhodnutí „v hlavě“ nebylo dost silné. Úspěšně mi je napadli zlomyslní „kamarádi“: „Dej si jen jednu. Ode mne. Urazíš mne, když si nevezmeš!“ „Nedělej dámu!“ A podobné řeči. Myslím, že to bylo motivováno závistí, že jsem s tím přestal a oni to nedokázali. Podlehl jsem. A hned ráno jsem běžel do trafiky a jsem dnes daleko těžším kuřákem než předtím. Možná mají radost.

Komerční firmy dnes nabízejí celou řadu produktů jak se zbavovat závislosti na kouření. Že nejsou účinné, ani laciné, je nabíledni. Náplasti a žvýkačky jen prolongují závislost na nikotinu a neřeší ji. Elektronické cigarety jen udržují všechny ty návykové pohyby a cesta od elektronické cigarety zpět k reálné je velmi krátká.

Dnes kouří značná část mládeže, dokonce už i předškolní. Chtěl bych jim poradit, aby se to nenaučili, ale sotva mě poslechnou, jako jsem já neposlechl.

Ale cesta restrikce také vede do pekel. Stejně jako prohibice v Americe nesnížila konzumaci alkoholu. Jen přesunula zisky z oficiálních komerčních struktur do sféry mafií a kriminality.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 927 × | Prestiž Q1: 12,25

+20 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top