Štítky článku: •  

Nezávazné povídání o češtině (XV)

Život nás často staví před dilema, kdy v textu použít předložku (předponu) „s“ a kdy „z“. Kdo z koho, nebo kdo s koho? Shlédnout, nebo zhlédnout?

Někdy pomůže si toto sporné slovní spojení napsat na okraj novin v obou variantách a jedna z nich se nám prostě „nebude líbit“. (Ale někdy se nám také nemusí „líbit“ ta správná. Spoléhat se pouze na jazykový cit může být velmi ošemetné.)

Abychom se nemuseli spoléhat jen na podvědomou správnost, pokusím se předložit alespoň stručný výtah pravidel.

Předložky

Výhodou je, že z těchto pravidel nejsou téměř žádné výjimky. Předložky se řídí výhradně pádem slova ke kterému se vztahují.

Ve spojení s 2. pádem (z koho, čeho) používáme předložku „z“. „Vstáváme z lůžka“, „články jsou z časopisu“, „vybíráme si z katalogu“, „sesedáme z osla“, „sklízíme ze stolu“.

Pokud však chceme zdůraznit pohyb z povrchu dolů, pak je správně předložka „s“. Proto můžeme „smetat drobky se stolu“, „smeteme prach se skříně“, „spadnout můžeme s lůžka i s velblouda“. Ale zdůraznění pohybu předložkou se příliš nepoužívá, takže buďte v klidu: 2. pád = „z“.

Především se 7. pádem (s kým, čím) se pojí předložka „s“. Hovoříme proto „s dětmi“, „koupíme si časopis s křížovkou“, „objevíme s překvapením“, „prcháme s obavami“. V sedmém pádu snad ani nikdo chybu neudělá.

Ovšem jsou chytáky: třeba knižní obrat „kdo s koho“! Není to „s“ špatně? Není! Jde totiž o pád čtvrtý a ne o druhý. Obdobně v ustáleném obratu „být s to“ (být schopen). Ale rozhodně ne: „být sto“ – to už z toho máme číslovku.

Předpony

Pokud si zafixujeme několik pouček, pak to nebude o mnoho těžší, než s předložkami.

Má-li předpona vyjadřovat seskupování (dohromady, na jedno místo, tvoření celku), užíváme „s-“.

Proto „před vandrem si bágl sbalíme“, „na náměstích se shromáždíme“, „ve sražené majonéze nám vzniknou shluky“, „prkna se nám seschnou“, „osud budeme sdílet“ a „se slečnou se sblížíme“. (Ale určitě se při tom sbližování nezpleteme, ale „spleteme“.)

Podobně jako u spojek: shora dolů, z povrchu pryč, píšeme „s-“.

Jasoň z koně sklouzne“, případně jej „shodí“, „dobré lidi budeme shánět“, „kalhotky slečně stáhneme“, a doufáme, „povyk kvůli tomu nespustí“ a „biftek ze světa spro­vo­dí­me“.

Ustálené obraty: „Až se nám povede něco hrozného spáchat, pokusíme se nejprve schovat, ale asi to rychle skončí a i když si budeme stěžovat, strávíme asi dlouhý čas dýcháním čtverečkovaného vzduchu a nejspíš tam i skonáme.(Fuj, to je ale souvětí.)

K tvorbě dokonavých sloves, která vyjadřují výsledek děje popsaného základním nedokonavým slovesem používáme předponu „z-“. (Jupí, už jsou tu výjimky, viz minulý odstavec.)

Pročež si „stránku blogu zaktualizujeme, než zorganizujeme protesty“, „obloha se zbarví nachem a my při tom zbledneme“, „možná zchudneme a až to zjistíme, zkřivíme tvář, zkritizujeme to, zpustneme a zemřeme v bídě“, „nepřítele zpozorujeme a ztížíme mu pronásledování“.

A zase Cimrmanův úkrok stranou: s předponou „z-“ se píšou i slovesa ne­do­ko­na­vá, která jsou od těchto sloves utvořena, tedy například „zmírat“, „zjišťovat“…

Tvoříme-li slovesa z podstatných a pří­dav­ných jmen a ta slovesa popisují proces, něco se stane něčím, co znamená slovo základové, píšeme „z-“: kapalný – „zka­pal­nit“, ocel – „zocelit“.

Ačkoliv jsme výrobu zdokonalili a zdů­raz­ňo­va­li jsme to, byli jsme zesměšněni a majetek nám byl znehodnocen znárodněním“, „a pak jsme to celé zhudebnili“.

Ustálené obraty: „Zpívali jsme ze všech sil, a i když si myslíme, že jsme se toho zhostili dobře, byla naše snaha kritiky zkoumána. Zpytovali jsme tedy raději svědomí a začali znova zkoušet“.

Významy

I v některých komentářích se objevil názor: „na co je pravopis, hlavně, že si rozumíme“. Opravdu?

Ukažme si jen několik pojmových dvojic, kde „s“ a „z“ mění jejich významy: „sběhneme z kopce dolů“, ale „zběhneme z armády, dezertujeme“, „slezeme se jako švábi na pivo“, ale „zlezeme spolu hory“, „voda ze střechy sice může stéci“, ale „hradby musíme ztéci“, „z rozhledny můžeme shlédnout“, ale „film je nutno zhlédnout“, „správa parku nám zakáže vstup“, ale „ta zpráva nás jen může zdrtit“, „firemní auto můžeme spravit“, ale „musíme o tom pak zpravit pana ředitele“, a můžeme „svolit k důvěrnému styku“, ale „zástupce si holt musíme zvolit“.

Doufám, že jsem v tom výkladu neudělal moc chyb. Samozřejmě platná Pravidla českého pravopisu pojednávají o tomto tématu o hodně podrobněji, ale nechtěl jsem Vás zahltit.

A příště? Snad zase trocha mentorování. Anebo pravidla psaní zkratek? Ještě nevím.

Hlavně, že si česky rozumíme… Opravdu?

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 902 × | Prestiž Q1: 13,46

+24 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top