Štítky článku: •  

Když přišli pro mě…

Tuto báseň napsal pastor Martin Niemöller v roce 1946 — nebo se to alespoň tak traduje. Mluví o tom, že proti zlu je třeba se postavit bez ohledu na to, koho se týká. Její smysl je v tom, že svoboda je nedělitelná a nemůže být omezována státní mocí. Je to cesta do pekla.

Když přišli pro komunisty, mlčel jsem, protože jsem nebyl komunistou.

Když přišli pro sociální demokraty, mlčel jsem, protože jsem nebyl sociálním demokratem.

Když přišli pro odboráře, mlčel jsem, protože jsem nebyl odborářem.

Pak přišli pro mě. Najednou nebylo nikoho, kdo by se mě zastal.

Poslední roky se stupňuje agresivní válečná propaganda s cílem nakreslit Rusku terč na čelo. V jejím jméně se jednak démonizuje a dehumanizuje vše ruského původu, jednak se potlačuje kritika takového snažení, kde jedním z hlavních nástrojů cenzury se stává obvinění z placené, či jen angažované proruské propagandy. A na definitivní umlčení kritiků se napříč Evropou začínají přijímat náhubkové zákony, které nejen potlačí svobodu slova, ale za „schvalování extremismu“ bude možné zavřít člověka na dlouhá léta do vězení.

Má to svou vnitřní logiku. Pokud je cílem válka, tehdy se kreslí hranice — my a oni, černá a bílá. Každá kritika se pak stává velezradou a ta musí být co nejtvrději potrestána. V podstatě je jedno, jakým formalismem se bude extremismus měřit. Důležitý je cíl a odstranění překážek na jeho dosažení. Společnost „se musí“ dostat pod totální kontrolu, kde bude povolen pouze jeden oficiálně nařízený názor.

Pokud vám to něco připomíná, máte naprostou pravdu. Takto fungovaly a fungují všechny totalitní režimy. Kavárenští bojovníci proti Rusku, volající po boji s ruskou propagandou a nadšeně vítající nové zákony, jsou užiteční idioti nové diktatury. Jejich zaslepenost a nenávist k východní zemi jim nedovoluje přehlédnout, že komentáře o ruském nebezpečí jsou pouze nástrojem k prosazení zákonů, které s Rusy nemají nic společného.

Neprotestují teď, když se schvalují zákony, kterými budou omezování a na jejich základě zavírání otevření podporovatelé Ruska. Jsou to přece „Rusáci“, podřadná rasa a všichni, kteří se jejich zastávají, patří do stejného pytle. Neprotestují, když zákon postihne kritiky této vládní politiky. Neboť vláda, která likviduje „Rusáky“ je vlastně dobrá a její kritika je napomáhání nepříteli. Stejně neprotestují proti zákonu, který umožní potlačit libovolný protest a projev občanských svobod. Jednoduše si naivně myslí, že se jich to netýká. Je to však zásadní omyl.

Stejně jako Američané podpořili ve jménu bezpečnosti Patriot Act s „trochou“ omezení svobody, i naši aktivisti na smrt nenávidící Rusy dostanou zákony, které je „ubrání před ruskou agresí“. Zároveň však stejně jako v USA, přijdeme i o poslední iluzi svobody. Přičemž vnitřní odpor ve společnosti zůstane. Aktivisté dělají jen to, co dělali „Jasánkovci“ v každé době. Jsou věrnými služebníky režimu, jen s tím rozdílem, že množství z nich z toho má báječný, přímo euro-hodnotový profit. A i ti, kteří dnes tyto zákony podporují, nakonec zjistí, že jsou na řadě. Jenže pak už nebude nikdo, kdo by se jejich zastal.

Píše pan Juraj Poláček na Medzičas.sk

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 508 × | Prestiž Q1: 5,91

+5 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top