Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 7 min.

Bojuj, češtino! (3/3)

Pokud je pro vás „mě“ a „mně“ prašť jako uhoď a mezi „jezte, děti!“ a „jezte děti!“ nevidíte rozdíl, pak se obávám, že tenhle článek neoceníte. Lidí, kteří nad zákonitostmi češtiny mávají rukou, bohužel přibývá.

Čeština se podle paní Pravdové chová jako houba, všechno nasaje. „U jakéhokoli cizího slovesa stačí přidatovat a máte české sloveso. U podstatných jmen jen přidáte správné pádové koncovky.“

Autorita, jež by český ekvivalent vymyslela dřív, než anglicismus zakoření, neexistuje. „I kdybychom nakrásně vymysleli nová, hezká, libozvučná slova, nemůžeme nikomu diktovat, aby je používal.“

Vážená paní Novák

Jako rezignaci na jazykové zvyklosti vnímají zastánci tradic snahy nepřechylovat cizí i česká ženská příjmení. Co se týče zahraničních, česká média k nim přistupují různě. Vášně však probouzí především móda Češek nechávat si po svatbě mužský tvar příjmení. Protože se pro něj rozhodly některé známé ženy, může se tenhle trend zdát silnější, než ve skutečnosti je.

Česká Miss 2010, modelka a v poslední době moderátorka a zpěvačka Jitka Válková se od loňského sňatku jmenuje Jitka Boho. Rozhodla se podle svých slov instinktivně. „Přišlo mi docela přirozené nechat manželovo příjmení v původním tvaru,“ vrací se k době před svatbou s muzikantem Lukášem Boho. Dodává, že příjmení Válková skutečně opustila a v občance má uvedeno pouze Jitka Boho. „Kdyby se manžel jmenoval třeba Nováček, tak bych si asi nechala koncovku -ová,“ připouští.

Zákon o matrikách, jménu a příjmení uvádí, že „příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice“. Žena může zažádat o zapsání příjmení v mužském tvaru, je-li:

  1. cizinka,
  2. občanka, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině,
  3. občanka, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka,
  4. občanka, která je jiné než české národnosti.

Na Jitku Boho nic z toho nesedí, tak co na to na matrice? „Vůbec nic, všechno v pořádku, na nic se mě neptali.“ Dokazuje tím, že v praxi po vás žádný úředník nebude chtít doložit, že chcete kupříkladu bydlet v cizině.[1]

Čeština si však s takovými tvary příjmení neumí moc poradit. „V jazykové poradně jsme měli dotaz od novomanželky, která se nepřechýlila a pak nám volala, jak se bude skloňovat a jak ji mají lidé oslovovat. Tyhle ženy si někdy představují svoje příjmení jen v 1. pádě, jak se bude vyjímat v občanském průkazu nebo při podpisu, ale víc nad ním nepřemýšlejí,“ domnívá se Markéta Pravdová.

Jak tedy skloňovat dejme tomu „Emma Smetana“? Podle lingvistky jsou k dispozici tři varianty — Emmu Smetana, Emmu Smetanu nebo paradoxně hezky přechýleně Emmu Smetanovou…

Zůstává otázka: Je v pořádku někomu určovat, jaké má mít příjmení? Za sebe poznamenám, že se děsím toho, že bych musel v novinách psát věty typu „řekla Novák Smetaně“ nebo že bych e-maily začínal oslovením „Vážená paní Veselý“.

Ke komu se přidáte?

Stále více se rozevírají nůžky mezi lidmi, kteří správnému vyjadřování nepřikládají důležitost, a těmi, kteří na něm lpí. V audiovizuálních médiích takové protipóly tvoří komerční rozhlasové a televizní stanice a na druhé straně ta veřejnoprávní, tedy vlastně jen Česká televize a Český rozhlas, na jejichž chod přispíváme koncesionářskými poplatky.

Zatímco z komerčního rádia jsem nedávno slyšel, že je něco debilní, jazykový korektor Jan Šetek vzpomíná, jak před časem diskutovali, zda výraz „frajeřina“ není na Českou televizi až moc expresivní. Rozdíl mezi médii vnímá také. „Veřejnoprávní se zaměřují na všechny skupiny obyvatel a tomu by měl odpovídat i jazyk. Myslím si, že máme povinnost dodržovat normy, které jsou dané, a řídit se jimi.“

Podle Markéty Pravdové jsou média výkladní skříní češtiny a je celkem pochopitelné, že zvlášť od těch veřejnoprávních očekáváme kultivovanou češtinu. Rozdíly jsou i v tištěných médiích. Někde bdí nad jazykovou správností korektoři, jinde spoléhají, že redaktoři ovládají jazyk perfektně. V horším případě to nevnímají jako zásadní předpoklad pro jejich práci.

U jednotlivce je do jisté míry na vlastním rozhodnutí, na čí stranu se přidat. Buď k těm, kteří mají češtinu „na háku“, ale jiným jsou pro smích, nebo k těm, kteří se snaží udržovat jazyk na vyšší úrovni z přesvědčení, že to přece není jedno. Tlačit na to, aby čeština neupadala, musíme „zdola“, protože žádná vyšší moc, která by v její prospěch zasáhla, není. Pokud jste článek dočetli až sem, zřejmě se řadíte k té druhé skupině.

Z dopisů čtenářů

Manžel vzkazuje, že ho rozčiluje jeho známý, který neuznává 4. pád (viděl kluci, nakrmil králíci) a také to, že si má nakoupit v „šourůmu“. Mně se spíš nelíbí věty, které jako by vypadly z internetového překladače (mějte hezký den!). Používání cizích slov mi ani tak nevadí, to bylo, je a bude, jenom vnučka už nechápe, když jí řeknu, aby si sundala fusekle. S češtinářským pozdravem „sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc“ Bohumila Honzíková


I my dnes mluvíme jinak, než se mluvilo v 18. či 19. století, ale vadí mi, když lze použít krásné české slovo, a přesto se hýří cizími výrazy. Ráda bych Vám napsala výrok J. Dobrovského, který mám ve svém památníku a vepsal mi ho tam můj učitel: „Poturčenost, móda a opičení se po cizích národech jsou příčinou toho, že čistotu a jadrnost řeči a mravů budeme muset sbírat v nejodlehlejších chatrčích s doškovými střechami.“ L. W.


Sledovat televizní zpravodajství je utrpení již pro samotný obsah. Korunu mu nasadí moderátor: „Na selněce zasahuje poleceje. Ve pro nás máte nějaké tepe na víkend.“ Zprávy se snaží rychle odemlít. Neklesnou hlasem na konci věty. Dávají nesmyslně důraz na křestní jméno kolegy z terénu a spolknou jeho příjmení.

Naše celebrity ovládají dvě slova: jakoby a vlastně. A ti, co otrocky překládají reklamy, vůbec neumějí česky. Vytratilo se zájmeno svůj, protože Anglosasové ho nemají: „Vylepši si tvůj ‚luk‘ řasenkou.“

Učitelé do škol požadují tablety. Místo aby děti učili komunikovat kultivovanou češtinou. Raději ať čučí ve škole i doma na displej. Zdeňka Motyčková


Neustále slyšíme či čteme, že si někdo něco má užít. Nikdo již nepřeje dobrou chuť k jídlu, jídlo si máme užít. Užít si máme písničku, užít bychom si měli výlet, příjemný pobyt, užít si i počasí — bezmála vše. Tito jazykoví primitivové, namísto aby trochu formulovali věty, neustále drmolí jednoduché věty pouze s tímto výrazem. Podobně se hloupě nadužívá slovo příběh. Se slovem klient je to obdobné. Už nejsou cestující. Jsou klienti drah a autobusů, mnohdy již nejsou ani pacienti, a když jsem toto slovo slyšel namísto slova zákazníci, bylo mi již z toho zle. Ing. Petr Čech


Předesílám, že jsem zatraceně starý, a tudíž nejsem ani in, ani cool a mám obyčejné středoškolské a univerzitní vzdělání. Pracoval jsem v anglicky mluvících zemích, a ač dávno v důchodu, překládám do angličtiny zejména technické články. Poslouchat denně v TV nebo v rozhlase nebo číst v novinách, nemluvě o reklamách nebo nápisech na obchodech, bezpočet anglických slov typu happening, performance, performer, outdoorový, outfit, outlet, decisionmaker, hitmaker, prostě maker na všechno možné i nemožné je pro mne utrpením. Jednou jsem dokonce četl nebo snad slyšel o randomizaci výsledků.

Používání anglických výrazů v technické mluvě je nezbytnost a nic proti tomu, ba naopak, ale slyšet z úst sportovního komentátora nad nějakým mimořádným výkonem několikrát „wow“ mi připadá děsivé, ba dokonce nechutné. Četností používání cizích, zejména anglických termínů se daný pán či dáma spíš ztrapňují, než se stávají „světovými“. RNDr. Jaroslav Hak, CSc.


Mne by v této oblasti zajímalo používání přechodníků. Nejde o nejživější prvek jazyka, ale přesto se, alespoň v přítomné formě, celkem často objevuje. A to prakticky vždy, bez ohledu na rod či číslo, tvar rodu ženského. Příklad: „Pracujíc na projektu, neměl jsem vůbec čas myslet na něco jiného.“ Nebo: „Jdouc po hřebeni Fagaraše, měli jsme báječný výhled.“ Lze předpokládat, že se tahle neznalost postupně stane normou a jediný tvar zvítězí?

Další drobnost, která ukazuje na výraznou neochotu současně myslet a mluvit, je výraz „řádově“. Za poslední léta jsem jeho správné použití, a to i u techniků, zaslechl snad jednou či dvakrát. Ale perel typu „vyrábíme řádově čtyři sta třicet pět kusů denně“ je požehnaně.

Dál nebudu unavovat. Jistě budete mít řádově nejméně stovky či tisíce e-mailů. Ing. Miroslav Valte


V televizi je samé bejt, jsou šťastný místo šťastní apod. Moravákům (nejen mně) tato pražština u celebrit vadí. Mají přece alespoň maturitu. Radost je poslouchat třeba p. Ebena nebo p. Moravce. Už slyším, jak by někteří umělci řvali, kdyby rada ČT nařídila používání spisovného jazyka. Pokud tento stav bude trvat dál (a to se dá předpokládat), tak by se měla zrušit maturita z češtiny, ať každý mluví, jak mu zobák narostl.

P. S.: Od zétřka začno mlovit hanácke aj na óřadech. Pavel Richter


Největší problém současného jazyka vidím ve vyjadřování hlasatelů, konferenciérů či komentátorů. Mám pocit, že se do této skupiny pracovníků může zařadit každý, kdo nemá vadu řeči, i když mu chybí potřebná jazyková průprava. Jejich cílem je přečíst nebo přednést zprávu či informaci co nejrychleji. Zejména u denních zpráv je to nepochopitelné. Posluchač má být řádně informován o tom, co se děje doma i v zahraničí, ale mnohdy se ani nedozví, o čem je řeč. Jiří Drvota

(dopisy jsou redakčně zkráceny)

KONEC

Jiří Sotona, Právo via Novinky.cz


[1] Já bych spíše vyvodil závěr, že na každou hovadinu máme zákon, ale naše velectěné byrokratické panstvo si s tím hlavu neláme. Přesněji: je-li potřeba koho zdeptat, zákonů v zásobě je dostatek. Ale státní byrokracie, která nedbá vlastních zákonů, zaslouží nakopat zadek a ne každého patnáctého nataženou ruku pro cizí peníze. A druhé nakopání potřebují zákonodárci, když takové nesmysly pořád rychlejším tempem přijímají. Jsou v pořadí první, kteří potřebují nakopat a poslat dělat něco užitečného. Na zhovadilosti mají invence dostatek, na funkční a účelné zákony nikoliv.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 374 × | Prestiž Q1: 6,49

+6 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Bojuj, češtino! (3/3)

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

top