Štítky článku: •  

Nic se nestalo, jen v Americe vyhrál volby chlap s příčeskem

Máme za sebou neuvěřitelné politické představení, které jednou za čtyři roky upoutá svět a které familiárně nazýváme volby prezidenta USA. OK, Odmysleme si, že se v zemi za mořem toho volilo, referendovalo a kampaňovalo více. Komické bylo, co si nikdo neuvědomuje.

Přiznáním, že tyto volby, kterých se nikdo z nás nemá právo účastnit a které mnozí tak intenzivně prožívali, nás ovlivňují, dokazujeme svůj podřízený submisivní, přímo koloniální status našich zemí. Je to stejná situace jako za dob Římské říše, kdy „občané Říma“ volili císaře, aby rozhodnutí i s následky rozhlásili po celém impériu. Bohužel, je to pravda.

V principu nám může být jedno, koho Američané a s jakým záměrem zvolí. Pokud jim kvůli tomu začne buď kolabovat, zda stoupat ekonomika, pocítíme to, ale až zprostředkovaně. Horší následky má politika zahraniční. A tady se vždy třeba zastavit a přichystat se.

donald-trump.jpg (20,729 kiB)
45. president USA

Donald Trump není mírotvorce. Je to tvrdý obchodník, který na jednu misku vah dává potřebu řešit vnitropolitické problémy a na druhou potřebu obhajovat americké zájmy ve světě. I když deklaruje snahu řešit věci dohodou a i když ho neplatí ropní šejkové, americké zájmy nepustí. Možná chce méně válek a peníze použít spíše doma, tyto věci začne řešit při kontaktu s realitou. Důkazem, že předvolební řeči netřeba brát příliš vážně je jeho náhlá ochota „kamarádit se“ s Hillary Clinton, stejně jako ne příliš často zmiňovaný záměr navýšit finance na armádu.

Na druhou stranu má velký mandát veřejnosti, jeho vítězství bylo drtivé, takže není možné ignorovat všechny sliby. Z nich je asi pro nás nejdůležitější přestat klást překážky při likvidaci islámských teroristů, přestat je podporovat, či dokonce vytvářet. Vzhledem k tomu, že si tuto hračku Amerika pěstovala na hranici Evropy, bude fajn, když si přestane hrát s teroristickými zápalkami.

Další komickou věcí je konečně přiznání, že masmediální trh je trhem politické reklamy. S objektivitou to nemá nic společného. Hillary Clinton i Donald Trump byli legitimní kandidáti. Nicméně ze ženy, která v politice 40 let podváděla, zrazovala, lhala a korumpovala, média udělala světici. Z normálního obchodníka, který byl léta miláčkem médií, udělali zplozence pekla. Po těchto volbách radím každému neprodloužit předplatné novin. Je to stejná situace, jako kdyby si člověk platil reklamy v televizi zvlášť. laughing

A nakonec, ale jako zcela nejkomičtější poznámku k celým volbám. Ti, kteří mají nejvíce ústa plná svobody, demokracie a boje proti fašismu či jinému extremismu vystupovali proti Trumpovi, který chce právě více svobody, demokracie a práv pro legální občany USA. Svoboda nemůže být postavena na anarchii a diktatuře menšin, ale na společenském konsensu. Roněním krokodýlích slz nad prohrou Hillary Clinton přiznávají, že jim je blízký model společenství, kde menšiny ovládají společnost jako diktaturu. Pliváním jedovatých slin na každého, kdo nesdílí jejich názor, jen dokazují svůj iracionální status. Odmítat demokratickou volbu amerického lidu, neboť se nám to „nelíbí“ zas mluví o totalitních manýrách uvedených lidí.

Mimochodem, Donnie, gratulujeme a zkus splnit alespoň něco z toho nákladu slibů, které jsi do voleb přivezl.

Píše pan Juraj Poláček na Medzičas.sk


Pozn. red.: Osobně si nemyslím, že od ledna zavládne na celém světě mír a pokoj, protože dobro definitivně vyhrálo nad zlem. Spíš se obávám, že Američané volili ze dvou zel a protože jednoho zla už mají plné zuby, riskli to. To druhé zlo ještě neznají, tak mu dají šanci. Trump má šanci překvapit (a chraň Bůh, abych dopředu věděl, jestli to pro Ameriku bude cesta ke svým kořenům a svobodě, anebo jen z jednoho maléru do druhého). V každém případě, Amerika už dávno není to, co bývala. Moc Washingtonu má stále rostoucí trend, bez odborové centrály se člověk ani neuprdne, stát utrácí cizí i neexistující peníze plnými hrstmi a chudých a nespokojených je stále více. Nechme se překvapit, nakolik bude z Trumpa jen jiný Babiš, anebo president, na kterého se bude vzpomínat. Jen mám trochu obavy, jestli už někde ve skladu učebnic nečeká nějaký Lee Harvey Oswald (či spíše J. E. Hoover).

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 329 × | Prestiž Q1: 4,72

+2 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top