Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Nezávazné povídání o češtině (XXVII)

Tak v tomto dílu se podíváme ještě na několik slůvek, která nám v v jazyce působí potíže. Jedno je ryze české, dvě jsou přejatá, ale zápasíme s nimi.

Výjimky, standardy a data

Chtěl bych se dotknout fenoménu Internetu. Někteří se i zde snaží jazyk kultivovat, někteří prostě píší, jak jim zobák narost, jakoby ani nenavštěvovali ZDŠ. A někteří se snaží, ale občas se prostě chybička vloudí. Jako Ivánek, co babušce Jagušce chaloupku čelem k lesu obrátil.

A není to jedno?

Nevím, ale myslím si, že není. Je to naše mateřština a měli bychom ji tak vnímat. A jestliže někdo hovoří, nebo píše jako honák krav, asi by se měl zamyslet nad svým vlastenectvím, jazyku a úctě k předkům. Ale moralizovat nechci. Každý píše, jak umí.

Problém nastává (i v tištěných periodicích), když počet chyb začne vadit v čitelnosti textu. Pak se čtenář k tomu upne a už meritum sdělení není schopen vnímat. Upne se na ty chyby.

Ale vlastně jsem se chtěl dotknout jiného problému. Ve webových prezentacích velmi často vidíme skutečné jazykové „zhůvěřilosti“. Kodér svoji práci odvede dobře, programátor se též zhostí úkolu zodpovědně, ale zadavatel dodá texty v tak šílené nekvalitě, že zabije práci obou, už tak těžce zkoušených chlapců.

Namítnete: vždyť dostali zaplaceno, tak co se starají. Jenže je to jinak. Oni vypiplali nějaké děťátko a pak jim zadavatel z něj udělá jakéhosi mrzáčka jen proto, že dodá obsahové texty plné chyb a ještě je „cimprlich“ na nějaké opravy.

Klienti tak dokážou často zabít bídnou češtinou i tu nejlepší snahu kodéra, designéra i programátora. A věřte, že vím, co říkám.

Podívejme se, kde lze shledat nejvíce chyb.

Výjimka

Ale abych jen nementoroval. Podívejte se kolik autorů je schopno napsat „vyjímka“. Jako něco z jímky ven? Správně je „výjimka“. Slovní základ je, pravda, sloveso vyjímat. Ale mohli bychom si pamatovat, že slovotvorba je podobná se slovesem vyčítat. A nikoho nenapadne napsat „vyčítka“. Platné tvary jsou: „výčitka“ a „výjimka“. Howgh.

Ale když se podíváme do statistiky Google, nestačíme žasnout. Počet hledaných výskytů slov je takovýto:

  • vyjímkou – 19 900 nalezených výskytů
  • vyjímky – 13 000 výskytů
  • vyjímka – 4 790 výskytů

(Google.com statistics)

Standard, standard, standard!

Kromě interpunkce snad nejhojnější chyba na webech. Za všech okolností vždy: standard, standardní, standardně, standardizace apod.! S „té“ se může jednat maximálně o standartu, tedy o menší, vyztužený praporec, zástavu.

Takže navždy: „Ochota je naším stan­dar­dem.“ Naproti tomu: „Vykupujeme vlajky, prapory a standarty.

Data, alba

Jéžišmarjá! Nikdy žádné datumy, ani al­bu­my! Po odsunutí koncovky se skloňují podle vzoru město! (Výjimka je však v 1. a 4. pádě j. č.)

Skloňujeme tedy takto:

Číslo jednotné

  1. p. datum (album)
  2. p. data (alba)
  3. p. datu (albu)
  4. p. datum (album)
  5. p. -
  6. p. datu (albu)
  7. p. datem (albem)

Číslo množné

  1. p. data (alba)
  2. p. dat (alb)
  3. p. datům (albům)
  4. p. data (alba)
  5. p. -
  6. p. datech (albech)
  7. p. daty (alby)

Někdy vzniká problém odlišit data a data. Tedy data, jakožto soubor informací a data ve smyslu kalendářním. A odpověď je nabíledni. Data jsou data obecná a kalendářní data jsou daty kalendářními.


Přidáno 15/7 11:00 v reakci na komentář pana Ponkráce: Ústav pro jazyk český připouští pro specifická použití přeřazení výrazu datum do rodu mužského neživotného (vz. hrad), ale jazykově to správné není. Jde jen o snahu zhuštěnou formou od sebe oddělit ty dva významy: „datumy v datech.“ A přitom stačí říci: „kalendářní data v datech“ a je to jazykově čisté.

Tak jsem ulevil svému srdíčku. Příště autentizace. Další slovo, které se používá v chybných tvarech.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 908 × | Prestiž Q1: 12,56

+21 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Nezávazné povídání o češtině (XXVII)

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top