Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Nezávazné povídání o češtině (XXVIII)

Tak v tomto, v jednom z předposledních dílů povídání o češtině, se ještě podíváme na jedno slůvko, jehož použití je diskutabilní.

Autentizace, autentikace nebo autentifikace?

O co jde? O „proces ověření identity uživatele“. Používají se všechny tři tvary z nadpisu, ale jen jeden se mě osobně zdá správný: Autentizace! Potvrdí Vám to i Word. (Tedy, ne že bych se mu klaněl jako modle; má ve slovníku také spoustu chyb.)

A uznávám, že laická a odborná veřejnost je zde ve při. Jedni se snaží ty tři výrazy od sebe odlišit jemnou jazykovou nuancí, druzí je pokládají za synonyma.

Řešení nám snad dá odpověď na otázku, jak se tyto termíny v češtině objevily.

Informační technologie po nás vyžadují stále zhuštěnější formu vyjadřování, přičemž čeština na to nějak musí reagovat. Tu ústupkem proti pravidlům, tu lpěním na systematice. (A tak nacházíme kupříkladu jazykově přijatelný novotvar „počítač“, ale také obtížně zdůvodnitelný tvar „komp“. Ale třeba v případě „software“ si čeština příliš neporadila a pokus o používání výrazu „aplikace“ se příliš nezažil. Ostatně, aplikace, ve smyslu toho slova, je použití, což věcně tak úplně nesedí. Tak jsme si vytvořili jakýsi mezitvar „soft“. Doslovný překlad by zněl hodně divně, ale takto drtivá většina čtenářů ví, o co jde. (Podobně ztroskotal pokus o přepis „soft skills“ jako „měkké dovednosti“.)

Ale zpět k ověření identity: pokud použijete Akademický slovník cizích slov, naleznete jen příbuzné slovo „autentizovat“. Ty druhé dva tvary tam nenajdete. Zkusme tedy krátký etymologický exkurs. Co pokládat za vítaný novotvar v češtině a co pokládat za nechtěného jazykového vetřelce?

Zdrojem tohoto slova je pravděpodobně řecké „authentikos“, nebo latinské „authenticus“.

Angličtina toto slovo (prokázání skutečnosti, pravdivosti) ztvárnila do slova „authenticate“. A odvozeně do „authentication“. Tento přepis anglicismu zřejmě v češtině vedl k novotvaru „autentizace“ (podle vzoru: „communication => komunikace“).

I franština svedla s tímto slovem zápas. Používá důsledně tvar „authentification“ (podobně, jako angličtina). A odvozeně „authentifier“. Takže slůvko „autentifikace“ je zřejmým frankofonismem.

A němčina? Hojně frekventované „die Authentifizierung“ a méně obvyklý tvar „die Authentisierung“. Možná ten druhý německý výraz by mohl být klíčem k řešení českého výrazu.

A jak to slovo vnímá čeština bez anglosaských vlivů? Zkusme oholit to cizí slovo až na kost, na kořen slova. A použít slovotvorné předpony a přípony, byť nečeské, ale ani kořen slova není český. Tyto přípony se používají běžně zejména s cizími slovy. Jsou to:

  • -zace — absolutizace, aklimatizace, organizace, stabilizace, sterilizace a další
  • -fikace — diskvalifikace, falzifikace, glorifikace, identifikace, unifikace a další
  • -kace — implikace, indikace, intoxikace, komunikace, predikace a další

A otázkou zůstává, zda je možno z toho tvaru slova vytvářet jména přídavná, či výchozí tvar skloňovat podle nějakého vzoru, či ze slovesa vytvořit jméno podstatné.

Jak nám toto slůvko dopadne?

  • autentizace — autentizovat, autentizační, o autentizaci, s autentizací…
  • autentifikace — autentifikovat, autentifikační, o autentifikaci, s autentifikací…
  • autentikace — autentikovat, autentikační, o autentikaci, s autentikací…

Tak jsem si moc nepomohl. Zřejmě tedy přišel čas požádat o vyjádření Ústav pro jazyk český.

A odpověď?

„Slovníky neobsahují ani jedno z těchto slov. Akademický slovník cizích slov zachycuje pouze podst. jm. „autentičnost“, „autenticita“ a sloveso „autentizovat“ (ověřovat, ověřit). Od toho odvozené podst. jméno je „autentizace“. Anglické „authentication“ se do češtiny překládá jako „ověření, legalizace, prokázání pravosti, důkaz pravosti“. Výraz „autentifikace“ jsme našli několikrát zachycený v databázi Českého národního korpusu, např.: mechanismy autentifikace vlastních systémů www – v počítačové praxi se běžně užívá. Domníváme se, že z hlediska slovotvorného jsou v pořádku výrazy „autentizace“. „Autentizovat“, „autentifikace“ jsou rovněž přípustné – význam: ověření pravosti.“

K termínu „autentizace“ zní vyjádření takto:

„Výraz „autentizace“ má zhruba o polovinu méně výskytů v internetových vyhledávačích než „autentifikace“. Vzhledem k tomu, že otázku těchto tří slov nikdo z lingvistů vědecky neřešil, můžeme se v tuto chvíli omezit na to, že se jedná o další z možných variant.“

V současné době asi není možné zodpovědně prohlásit jeden z termínů za správný a ostatní zatratit. Zbývá mi pak jedna důležitá otázka – můžeme se smířit s tím, že nám v odborné terminologii straší několik výrazů, které mají naprosto stejný význam?

Synonymické termíny?

Termíny by v jazyce i vědě měly mít jednoznačný význam. Snad i synonyma mohou mít, třeba lékařský diabetes melitus – vs. cukrovka, infarkt myokardu, či dnes neužívané synonymum angina pectoris. A z jiných oborů: ofsajd – postavení mimo hru, penalta, aut (out?).

Ovšem zase narazíme: „sterilizace“. Dnes ten výraz chápeme ve dvou rovinách: jako nucené vyvolání neplodnosti, sterility, nebo totální mikrobiologickou očistu nějakých nástrojů.

Naopak kuchařky (knižní) asi chybně operují stejným termínem, ač na místě by byl spíše výraz „sterilace“, tedy zakonzervování. I když shoda je vlastně v té mikrobiologické očistě (Pasteurova teplota je kolísavá podle druhu potraviny: pivo a víno 52,7 °C, mléko vyžaduje 61,6 °C. Účelem je likvidace mikroorganismů. V obecnosti se uvažuje za Pasteurovu teplotu 72 °C, kdy všechny mikroorganismy bezpečně hynou.)

Takže jsem problém „autent…“ nerozťal.

29. článkem tohoto seriálu budou přechodníky. A posledním, třicátým, obhajoba sprostých slov.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 215 × | Prestiž Q1: 13,78

+25 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Nezávazné povídání o češtině (XXVIII)

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top