Štítky článku: •  

200 let krizí, v nichž měl prsty stát (2/2)

Zhruba před dvě stě lety zkusily poprvé vlády, co by se stalo, kdyby lidem vzaly poctivé peníze a začaly ovlivňovat svými zásahy celou ekonomiku a skrytě i majetek občanů. Před zhruba sto lety se taková praxe stala standardem po celém světě. Důsledkem je jedna hospodářská recese za druhou a sekundárně koncentrace majetku do rukou stále užší skupiny se státy kooperujících spekulantů, chcete-li banksterů.

1929 — Velká hospodářská krize

Rekordní pád na akciové burze z konce roku 1929 znamenal začátek nechvalně známé velké hospodářské krize, která trvala rekordních 10 let.

Vraťme se však o kousek zpět. Dvacátá léta byla poznamenána bezprecedentním růstem prosperity (éra „Roaring twenties“). Byla to doba, kdy se začaly masově produkovat spotřební statky, které dnes považujeme za samozřejmé, jako ledničky, automobily, vysavače. Ty se stávaly běžnou výbavou domácností. Venkov byl elektrifikovaný, telefonní síť rozšiřována, atd. Tomuto nárůstu životní úrovně lidí do velké míry pomohla politika masivního snižování daní ministrem financí Andrewem Mellonem (v úřadu od 1921 do 1932).

Na druhou stranu, v pozadí tohoto hmatatelného pokroku FED svou inflační politikou pomáhal nafukovat další spekulativní bublinu a tedy část optimismu z éry „Roaring twenties“ neměla reálný základ. Ve dvacátých letech, ale zvláště v roce 1927, FED do ekonomiky napumpoval mnoho nově vytvořených peněz a tak snižoval úrokovou sazbu pod její přirozenou tržní úroveň. USA tak chtěly pomoci Anglii zabránit úniku zlatých rezerv. Anglie se tehdy snažila udržet svůj chatrný kvazi-zlatý standard a k tomu potřebovala dostatečné zlaté rezervy. Později v letech 1928 a 1929 začal FED úrokovou sazbu zvyšovat, což jen urychlilo nezbytné. Koncem roku 1929 spekulativní bublina na akciovém trhu splaskla.

Tehdy byl u moci prezident Herbert Hoover, který je mainstreamem nejednou líčen jako fanoušek volného trhu, který svou libertariánskou politikou způsobil největší krizi v dějinách. Opak byl však pravdou. Hooverovy bezprecedentní zásahy do ekonomiky pomohly prodloužit depresi. Hoover zdanil mnohé dovážené produkty, Hoover se snažil regulovat mzdy, Hoover zvyšoval daně pro všechny příjmové skupiny, Hoover přes deficitní financování masivně dotoval farmáře a různé veřejné práce. [Tedy opravdu žádná liberální, dnes libertariánská, politika. Pozn. překl.]

lunch-atop-a-skyscraper.jpg (38,104 kiB)
Ikonická fotografie „Lunch atop a Skyscraper“ zvěčňuje stavební dělníky sedící na nosníku jednoho z rozestavěných mrakodrapů v New York City (1932). V pozadí můžete vidět Central Park, ale zajímavější je osoba v popředí zcela vpravo. Tento Slovák Gustáv (Gusti) Popovič z Vyšného Slavkova v roce 1932 poslal své ženě pohlednici s touto fotografií s textem: „Nic še ty neboj, drahoušku Mariška, jak vidziš, ta ja furt s fľašečku. Tvůj Gusti.“ (https://en.wikipedia.org/wiki/Lunch_atop_a_Skyscraper)

První roky krize byly poznamenány opakovanými runy na banky. Lidé přicházeli o své úspory, když mnohé banky pod náporem paniky nedokázaly vyplatit všechny vklady.

Po volbách v roce 1932 se prezidentem stal F. D. Roosevelt, který začal prosazovat ještě tvrdší intervenční politiku, než jeho předchůdce Hoover. Tato politika masivních výdajů a regulací dostala jméno „new deal“, neboli nový úděl. Vláda v boji s nezaměstnaností (25 % v roce 1933) financovala veřejné práce různého druhu, vláda posílila pravomoci odborů, vláda regulovala mzdy a ceny, vláda „v boji proti nízkým cenám“ platila farmářům, aby likvidovali své přebytky plodin a dobytka přestože miliony Američanů hladověly.

Během Rooseveltova prezidentování vzniklo mnoho precedentů, které formují západní civilizaci dodnes. Vznikl např. systém státního sociálního pojištění, provázanost zdravotního pojištění se zaměstnáním, úřad pro regulaci finančního trhu, pracovního trhu a bydlení. Vláda vytvořila schéma státního pojištění bankovních vkladů apod.

Prezident Roosevelt také svým nařízením z roku 1933 zakázal lidem vlastnit zlato. Lidé museli své zlato odprodat vládě za tehdejší fixní cenu $ 20,67 za unci zlata. Později vláda změnila směnný poměr bankovek na $ 35 za unci zlata a tak vlastně okradla lidi o velkou část jejich úspor.

I díky těmto a mnoha dalším vládním opatřením, byla velká hospodářská krize velká. A hlavně extrémně dlouhá ve srovnání s instantní depresí z let 1920 — 1921, kdy vláda nechala věcem volný průběh.

Začátek druhé světové války později pomohl „zamaskovat“ část negativních dopadů hospodářské krize. Fabriky pod náporem válečných výdajů změnily strukturu výroby. Namísto chladniček a vysavačů nyní vyráběly tanky a letadla. Zatímco ženy vyráběly zbraně, muži byli povoláni na frontu do Evropy a Pacifiku. Statistiky zaměstnanosti zkrásněly a lidé ve stresu z války si snadno zvykli na sníženou životní úroveň a přídělový systém. Když válka skončila, miliony vojáků se vrátily domů, fabriky reorganizovaly výroby, vláda masivně osekala své výdaje. Bylo po krizi.

1987 — Černé pondělí

V tzv. černé pondělí 19. října 1987 ztratily akciové trhy po celém světě rekordní hodnoty. Dow Jonesův index v ten den ztratil 22,61 %.

Pád burzy byl do značné míry důsledkem inflační politiky FEDu, která černému pondělku předcházela. FED na čele s Paulem Volckerem mezi lety 1982 až 1987 uvolnil měnovou politiku.

dow-jones-index-1987.jpg (31,491 kiB)
Dodnes jde o největší procentuální pokles v historii Dow Jonesova akciového indexu v rámci jednoho dne

Důsledky krachu na burze pocítil hlavně Wall Street a lidé, kteří investovali do akcií. Počet celkových držitelů akcií klesl po černém pondělku z 53 mil. na 33 mil. Mnoho brokerských domů koncem 80. let propustilo tisíce zaměstnanců.

2001 — Internetová bublina

Internetová bublina (dále jen IT bublina) se nafukovala od roku 1995 a splaskla v roce 2001. Abychom však lépe pochopili kořeny této krize, musíme se vrátit na začátek 90. ​​let.

Americká ekonomika se po recesi z let 1990 — 1991 začala zotavovat. Akciový trh začal pomalu růst a FED se začátkem roku 1994 pustil do zvyšování úroků. Jenže příchodem dluhové krize v Mexiku na přelomu let 1994 — 1995 a dalších přidružených finančních problémů začal FED svou monetární politiku znovu uvolňovat a během krátké doby snížil úrokovou sazbu o 0,75 % ze 6 % v červnu 1995 na 5,25 % v únoru 1996. Ještě radikálnější byla japonská centrální banka, která během téhož období snížila své úrokové sazby z 1,75 % na 0,5 %. Část poptávky po amerických aktivech tak byla dotována nejen politikou FEDu, ale i uvolněnou monetární politiků z jiných zemí.

V letech 1997 — 1998 proběhla série krizí v Asii, v Brazílii, v Rusku a částečně i v USA, kde jeden z velkých zajišťovacích fondů (LTCM) přiznal masivní ztráty. FED v reakci na tyto problémy třikrát po sobě snížil úrokové sazby.

V roce 1999 se záplava nově-vytvořených peněz naplno přetavila do masivního růstu cen aktiv. Ale největší nákupní horečka nastala na trhu s akciemi IT firem.

Internet byl pro širokou veřejnost relativně nová věc a investoři si začali uvědomovat jeho potenciál. Jenže to trochu přehnali a při investování byli příliš optimističtí. Mánie investování do „firem budoucnosti“ postihla nejen velké ryby, ale i běžné lidi. Mnoho lidí dobrovolně odešlo ze zaměstnání a začali se živit jen obchodováním na burze. Po zdánlivě neustálém růstu IT akcií na konci 90. let se mnoho lidí, kteří do té doby jen stáli stranou, cítilo ze hry vynecháno. I oni chtěli naskočit na „vlak příležitosti“ bezpracného zbohatnutí. Do IT akcí před jejich pádem investoval kde kdo. Během boomu koncem 90. let lidé vyvinuli teorie o „nové éře“, které měly ospravedlnit nevídaný růst akciového trhu.

FED však počátkem roku 1999 začal zvedat úrokové sazby. Těsně před splasknutí IT bubliny byl stále očividnější nedostatek programátorů, síťových inženýrů, kancelářských budov a jiných zdrojů potřebných pro materializaci všech investičních plánů. Bublina praskla. Akciový index NASDAQ, který reflektuje hodnotu akcií mnoha IT firem, klesl z 5048 bodů z března roku 2000 na 2471 bodů ke konci roku.

nasdaq-composite.jpg (12,224 kiB)
Nasdaq Composite — akciový index technologických firem během nafouknutí a splasknutí „dot-com“ bubliny. Bublina jako vystřižená z učebnice.

Teroristické útoky ze září 2001 americké ekonomice rozhodně nepomohly, ale jejich ekonomika byla v recesi již mnoho měsíců před útoky. V Kalifornském technologickém parku Silicon valley dostaly vyhazov statisíce lidí.

FED v reakci na recesi 11krát po sobě snížil úrokovou sazbu.

2008 — Velká recese (ale bez legrace)

FED uvolnil měnovou politiku ve snaze zmírnit následky prasklé IT bubliny z roku 2000 — 2001. Úroková sazba klesla z úrovně 6,5 % (prosinec 2000) postupně na 1 %, kde ji FED podržel do poloviny roku 2004.

Nově vzniklé peníze (plynoucí z politiky FEDu) si našly cestu do akcií, komodit, ale zvláště do nemovitostí. Kupování domů za účelem zbohatnutí se stávalo stále populárnějším (flipping houses). Mnoho lidí bylo čerstvě popálených z krachu IT bubliny a tak se „investice do bydlení“ jevily jako výhodná alternativa k obchodování s nejistými akciemi. Konečně, ceny nemovitostí v moderní historii USA do té doby víceméně jen rostly a tak se u lidí vytvořilo přesvědčení, že to tak bude navždy.

Vláda také výrazně propagovala ideu „bydlení ve vlastním“. Za účelem podpory bydlení bylo za poslední desetiletí vytvořeno mnoho vládních programů a úřadů. Daňové zákony zvýhodňovaly vlastnictví domu, před pronájmem. Úroky na hypotéce a daně z nemovitosti šly dát do nákladů. Vlastníci měli výhody při zdanění příjmů z prodeje svých domů.

Finanční trh měl také celou sadu motivací k tomu, aby spekuloval na trhu s nemovitostmi a hypotékami. Šlo nejen o zmíněné nízké úroky FEDu, ale i o státní pojištění vkladů v bankách a vykupování problémových hypoték vládními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac.

Vláda takto deformovala trh s bydlením a hypotékami. I díky tomu poptávka po nemovitostech rostla. Následkem čehož ceny amerických domů vzrostly za období mezi lety 2002 — 2006 přibližně o 50 %. Díky propojenosti finančních trhů a podobné monetární politice se realitní bublina nafukovala i v mnoha jiných zemích po celém světě. Při nafukování masivní spekulativní bubliny jednoznačně hraje roli psychologie, ale monetární inflace to celé umožňuje.

V roce 2004, začal FED z inflačních obav zvyšovat úroky. Sazba byla postupně zvýšena až na 5,25 % (červenec 2006). To už se začaly objevovat na trhu s hypotékami první známky problémů. Pokřivené motivace během realitního boomu přispěly k tomu, že hypotéky dostali i méně bonitní dlužníci. Pod tíhou zvyšujících se úroků nemohlo mnoho dlužníků hypotéky splácet. Růst cen nemovitostí skončil a ceny začaly klesat. To jen pomohlo tomu, že ještě více dlužníků přestalo se splácením hypoték a dům raději nechali bance (v Evropě to funguje jinak). Bublina praskla. Ceny domů klesly v průběhu 2 až 4 let o desítky procent.

Bublina na americkém trhu s nemovitostmi byla první kostkou v dominu, která spadla. Nezaměstnanost začala narůstat nejen v USA a akciové trhy se propadly po celém světě. Mnoho světových finančních institucí mělo na svých rozvahách cenné papíry navázané na problémové hypotéky z Ameriky. Banky si navzájem přestaly důvěřovat a omezily úvěrování mezi sebou.

V březnu 2008 se do problémů dostala významná investiční banka Bear Stearns, která mimo jiné také obchodovala s cennými papíry krytých hypotékami. Na scénu nastoupil FED, který poskytl půjčku mega-bance J. P. Morgan Chase, a ta na oplátku banku Bear Stearns odkoupila.

Situace byla jiná v případě pádu banky Lehman Brothers v září 2008. Tato 100letá mega-instituce se záchranného kola v podobě nově vytištěných peněz z FEDu nedočkala. Neznámo proč. Naopak, den po bankrotu Lehman Brothers FED zachránil pojišťovnu AIG. Ta v březnu 2009 ohlásila výplatu rekordně vysokých odměn svému vedení v hodnotě stovek milionů dolarů.

Americký kongres také schválil záchranný program TARP, v jehož rámci se daňoví poplatníci složili na pomoc americkým a zahraničním finančním institucím, přesahující hodnotu celého HPD tehdejší Ameriky.

spanelsko-2008.jpg (41,080 kiB)
Španělsko 2008. Mezi lety 2000 až 2009 v této slunné zemi přibylo 5 milionů nových obytných jednotek (k již existujícím 20 milionům).

FED také v reakci na ekonomické problémy začal uvolňovat měnovou politiku. Úroková sazba byla snížena (postupně až na nulu) a v rámci řady programů QE v ​​letech 2008 až 2013 (kvantitativní uvolňování) FED za vytištěné peníze nakoupil státní dluhopisy a aktiva privátních institucí v hodnotě tisíců miliard dolarů.

2017+?

Nejdelší období bez ekonomické recese v USA trvalo 10 let a průměr je 4 roky. Poslední recese se v USA skončila v roce 2009. Od té doby jsou úrokové sazby významných centrálních bank na rekordních minimech a ceny akcií na rekordních maximech. Být alarmistou je při této konstelaci rozhodně na místě. Už jen pro jistotu.

americke-recese.jpg (47,818 kiB)
Recese v USA. Kontrakce HDP, doba trvání jednotlivých recesí a velikost „přestávek“ mezi nimi.

Necháme se překvapit, jak se situace rozuzlí tentokrát. A kdy.

Napsal pan Ondrej Turis na slovenském MenejŠtátu.sk


Zdroje a související materiály:

http://voxeu.org/article/lessons-18th-century-unconventional-monetary-policy

https://wiki.mises.org/wiki/Panic_of_1825

https://object.cato.org/sites/cato.org/files/seriály/files/Cato-journal/1999/1/cj18n3-7.pdf

http://libertystreeteconomics.newyorkfed.org/2015/04/crisis-chronicles-the-panic-of-1825-and-the-most-fantastic-financial-Swindle-of-all-time-.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Panic_of_1907

http://wiki.mises.org/wiki/Panic_of_1907

https: //www.fas.harvard.edu/~ histecon/crisis-next/1907/docs/Kavoussi-Panic_of_1907.pdf

http://finweb.hnonline.sk/komentare-a-analyzy/581512-panika-ktora-zmenila-svet

http://www.theglobalmovement.info/wp/the-panic-of-1907-the-history-of-the-banking-system

http://wiki.mises.org/wiki/Depression_of_1920%E2%80%9321

http://wiki.mises.org/wiki/Wall_Street_Crash_of_1929

http://wiki.mises.org/wiki/Black_Monday_(1987)

http://wiki.mises.org/wiki/1997_Asian_Financial_Crisis

http://wiki.mises.org/wiki/Dot- com_bubble

http://wiki.mises.org/wiki/Great_Recession

https://en.wikipedia.org/wiki/Spanish_property_bubble

https://wiki.mises.org/wiki/Malinvestment#Spanish_housing_bubble

http://wiki.mises.org/wiki/European_sovereign_debt_crisis_(2010%E2%80% 93present)

https://fred.stlouisfed.org/ (statistiky FEDu)

The Politically Incorrect Guide to the Great Depression and the New Deal (kniha od Robert P. Murphy)

Špatné peníze (kniha od Juraje Karpiše)

Jak si média dělala legraci z „alarmistů“ Petra Schiffa (2006 — 2007): https://youtu.be/67wa95zE1OU

Peter Schiff na konferenci před hypotečními bankéři v roce 2006: https://yout.be/HIpoqcbcGCU

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 636 × | Prestiž Q1: 6,05

+5 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 2 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.
Rajchenberk

Něco jsem zase spáchal, dávám pro informaci:

www.bawerk.eu/clanky/liberalismus-a-jine/nad-programem-okamurovy-spd.html,

www.bawerk.eu/clanky/ekonomie/patalie-s-kahn-keynesovym-investicnim-multiplikatorem-aneb-nad-mainstreamovymi-skripty-ekonomie.html.

Tento článek o krizích je výborný.

PeTaX

Díky. Podívám se na to.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top