Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 8 min.

„Nakupujte lokálně“ je sloganem pro hladovění

Ve Vanuatu berou starý hippie slogan „jezte lokálně“ opravdu doslovně. Podle britských novin The Guardian tato skupina ostrovů v Tichomoří zakazuje import nezdravých potravin ze zahraničí ve prospěch místní organické stravy s argumentem, že tak předcházejí zdravotním problémům obyvatelstva.

Porovnejme to s aktuálními problémy ve Spojeném království, kde velká potravinová krize vede k nedostatku zeleniny. V obchodech britské obchodní sítě Tesco byly v regálech pro saláty vyvěšeny letáky oznamující, že v důsledku nepříznivého počasí ve Španělsku se vyskytl problém s nedostatkem ledového salátu. Z tohoto důvodu obchod umožnil koupit pouze tři kusy na osobu. Tento problém byl následně vyřešen předraženým importem salátů ze Spojených států.

Velká část západní společnosti považuje obrovské množství importovaných potravin za neetické a geopoliticky nerozvážné řešení. Ve své argumentaci používají přebytečně vynaložené kilometry, emise oxidu uhličitého, či riziko nesoběstačnosti.

Pochopitelně, nakupování potravin na lokálních trzích přímo od pěstitelů je romantická představa. Už Adam Smith psal, že v principu je možné postavit skleníky a vypěstovat hrozny třeba ve Skotsku.

Samozřejmě, čistě lokální výživa by znamenala, že naše talíře by byly v tomto období plné řepy, přesně tak, jako talíře obyvatel Vanuatu budou plné kolokázie jedlé.

Nemám nic proti lokálním potravinám pro lokálně cítící lidi, pokud jsou tyto jako jedna z možností pro ty, kteří si to mohou dovolit. Jenže svět má dobrý důvod, proč už takto nefunguje; lidé by totiž hladověli.

Až do 17. století trpěli obyvatelé Británie skutečným hladomorem. Zastavil ho až efektivní systém přepravy. Právě místa v Británii, která byla na systém dopravy připojena jako poslední, trpěla hladomorem až do 18. století. Řešením hladomoru byla možnost přesunu potravin z jiných částí světa.

Dokonce i dnes jsou výpadky v úrodě zcela normální, přesně jak se to děje právě teď ve Španělsku. Ale protože jsme zásobování jídlem z celého světa, deště ve Španělsku pro nás znamenají jen mírné nepohodlí. Jen si představte důsledky toho, kdyby se Španělsko spoléhalo pouze na vlastní produkci.

Potravinová bezpečnost není postavena na produkci potravin doma. Potravinová bezpečnost znamená mít mnoho různých zdrojů potravin, rozprostřených na různých místech a tak podléhajících různým vzorcům počasí …

Samozřejmě, že má větší smysl pěstovat Bordeaux ve Francii než ve Skotsku, ale má stejný smysl ho pěstovat současně i v Austrálii, na Novém Zélandu a v Chile, z důvodů rozmanitosti a bezpečnosti.

Současný systém vytváří skoro neomezený přístup k salátu i v zimě. Autorka Joanna Blythman to nazývá v negativním smyslu „permanentním globálním létem“. Takové „léto“ nebylo možné — respektive normálně během dětství většiny čtenářů tohoto článku. Jíst lokálně znamená jíst sezónně — což má své výhody a kouzlo například v očekávání sezóny jahod. Ale vzhledem k tomu, že všichni si kupujeme salát, cukety, a další potraviny i v zimě, je naše preference neživit se pouze řepou zcela jasná …

Ekonomové si potrpí na odhalování skutečných preferencí. Chcete-li zjistit co lidé preferují, nesledujte, co odpovídají tazatelům na jejich otázky. Sledujte, co dávají do svých košíků. Touto optikou vidíme, že lidé dávají přednost současným chrámům pestré stravy, supermarketům.

Na důvody takového jednání poukázal Cormac O'Grady ve své Historii hladomoru. Za normálních okolností nám globální obchod s potravinami poskytuje rozmanitost … A v krajních případech nás obchod zachraňuje od hladomorů.

Proč se tedy lidé snaží vracet k původní formě lokální výživy, ze které se snažíme posledních 10 000 let uniknout?

Z originálu na FEE.org přeložil Martin Garaj

Uvádí slovenský server Iness.sk


Zajímavé jsou však komentáře pod přetiskem článku na Dôležité.sk:

# HumiCita07: Otázka autora příspěvku „Proč se tedy lidé snaží vracet k původní formě lokální výživy, ze které se snažíme posledních 10 000 let uniknout?“ je směšná … autor si zjevně neuvědomuje skutečnost, že bezpečnost potravin je v současnosti pro obyvatelstvo důležitější než jejich rozmanitost, tedy pro značnou část obyvatelstva … Hlavně v situaci, kdy se produkce potravin stala prudce komerčním „výrobou“, chemický průmysl se plynule přetransformoval do potravinářského a kontrolu nad bezpečností potravin ovládli jejich producenti …

Johny # JynaVaso24: …dost jednostranný pohled na věc… lokální potraviny a obecně strava nemusí vůbec představovat jednotvárnost a hladomor … samozřejmě, záleží to na konkrétním regionu a přírodních podmínkách … teď se zeptám, zda je pro nás konkrétně až tak úžasné … že na Slovensku nedosahujeme v potravinové soběstačnosti možná ani 50 %, ačkoliv podmínky tady na to máme? … ale naopak, dovážíme hromadu zahraniční nadprodukce, nezřídka i podřadné kvality …

volnotrhovy liberal # CiryQyxy10: Já už někdy fakt nemůžu … liberálové zásobují tyto stránky takovým množstvím humoristických článků, že mě někdy až bolí lícní svaly, od tolika smíchu … Tento článek napsal Tim Worstall z Adam Smith Institute a zde pod ním podepsaný Garaj ho jen přeložil pro inessáky …

Takže Tesco je vlastně prevencí hladomoru pro Slovensko, říkal Timmy, máme té síti být za to vděční …?

Na naší planetě jsou i organismy žijící v extrémních podmínkách, v nichž by kromě nich žádný jiný organismus nepřežil … Život je už jednou takový, přizpůsobuje se svému prostředí … Ani s člověkem to není jinak … Pokud ho vytrhneme z jeho přirozeného prostředí, nějakým způsobem za to zdravotně zaplatí … Pokud mu vezmeme jeho lokální stravu, též … Ne nadarmo se říká, že člověk by měl svůj život prožít co nejblíže místa, kde se narodil … je zvyklý na tamní klima, složení vzduchu, vody, složení půdy, na kterém rostou jím konzumované produkty a pasou se na nich později konzumované guláše a řízky, plody kterými jsou krmeny jeho budoucí klobásy, jitrnice, řízky, šunky a slaniny atd. … pro něj je přesně toto ideální stravou a ta strava nemusí být ani objektivně nejkvalitnější na světě, ale pro něj rozhodně je, neboť přesně na tuto stravu byl geneticky připraven už generacemi svých předků, kteří ji také jedli, evoluce … evoluce je dlouhodobý proces, který se nedá zvrátit vstupem nějaké zahraniční obchodní sítě na trh … Toto je pro každého normálního člověka nejdůležitějším důvodem, proč by měl konzumovat lokalitní stravu … nazveme ho zdravotním …

Víš Timmy, společnost je tím silnější, čím méně je existenčně odkázána na cizí … Čím více je existenčně závislá na cizincích, tím snadněji ji lze kdykoliv položit … Zaslechl jsi už o liberálních ekonomických nástrojích volného trhu zvaném embargo …? Tak si teď představ společnost plně odkázanou na cizince, na kterou nějací liberálové uvalí embargo … Pokud si to nedokážeš představit, najdi si informace o situaci v Iráku, v 90. letech minulého století … Američané embargem v této zemi zavraždili statisíce obyvatel, ano, vyhladověli je … Ti lidé měli co prodat, aby za utržené peníze pro sebe nakoupili dostatek potravin, ale embargem jim v tom bylo zabráněno … Umírali hlady a liberální mírotvorci — exportér americké demokracie, si dívaje se na to mnuli ruce, jací jsou skvělí ve svém volnotržním liberálním tažení za iráckou ropou … Nakonec na dosažení svého cíle i tak museli použít čtvrtý liberální volnotržní ekonomicky nástroj — humanitární bombardování a zavraždit Saddáma, ale začali od embarga … Toto je strategicky důvod, nebo jak to podávají Američané, důvod národní bezpečnosti, proč by společnost měla být v maximálním možném rozsahu potravinově soběstačná a její lidé by měli jíst co nejvíce vlastních potravin …

A třetí důvod, proč konzumovat lokální stravu, je ekonomický Timmy … Aby člověk mohl nakrmit celý národ lokální stravou, musí vybudovat hned několik odvětví průmyslu a ty musí zaměstnávat obrovské množství lidí, slyšel jsi už někdy o vztahu zaměstnanosti a reálné svobody lidí, o důležitosti ekonomické soběstačnosti pro každého člověka, o prospěšnosti co nejvyšší průměrné kupní síly obyvatelstva v každé ekonomice, o souvislosti mezi počtem pracujících, vybraném objemu daní a nutných státních nákladech, o důležitosti nezadlužování se státu atd. …? Ale z liberálního volnotržního hlediska je samozřejmě výhodnější ta odvětví průmyslu v nově získaných koloniích (v bývalých socialistických zemích) zlikvidovat a udělat je plně závislé na těch správných zahraničních liberálních akumulátorech soukromého kapitálu, ne Timmy …? Aspoň tak usuzuji podle tvé tupé otázky: „Proč se tedy lidé snaží vracet k původní formě lokální výživy …“ …

Člověk, ten musí být na prvním místě v každé společnosti, jeho zájmy a ne zájmy cizích producentů a nadnárodní obchodních sítí, jak se to pokouší lidem liberálně podsouvat Timmy … je jedno do jakých volovin to zabalíš, jak oduševněle budeš zamlžovat realitu, člověk musí být rozhodujícím faktorem ve všem dění v každé normální společnosti a priority každého normálního člověka, jsou jeho zdraví, ekonomická soběstačnost (zaměstnanost) a maximální možná nezávislost jeho společnosti na zahraničních volnotržních embargovaných entitách, milý Timmy … Svůj článek jsi začal dobře, když jsem ho začal číst, ještě jsem netušil, že jeho první polovina, je jen předmluvou k tvé liberální demagogii.

rafael # RusyNecu46: Martin Garaj, proč ještě Inuity nenaučíte nakupovat v Tescu? Budou vám určitě vděční, protože nedostatek ledového salátu určitě ohrozí bezpečnost potravin každého státu, já si ale vzpomínám na doby, kdy jen Maruška v té pohádce nosila v zimě jahody, ale ledový salát opravdu k životu v lednu a v únoru nepotřebujeme. Ale ta vsuvka s všemocným Smithem mě opravdu dostala, ale byl to zkrátka takový počtářský genius … ale proč nepřipomenout toho všetečného idiota, pokud už sám nemáš jiné vzdělání.

harry # PahoLenu00: Garaj, víš, jaký je vzorec chování se současného člověka v chrámech svobody a rozmanitosti?

Křečkovitost a genetická historická výbava = plný košík dotovaných potravin z různě dotovaných regionů, za měnu „vyrobenou“ FEDem, převezených tisíce kilometrů, které zaplatíme i takovým smogem, jaký byl letos, ale dlouhodobě zaplatíme chemií v nich obsaženou, která nás ničí, zaplatíme nevážení si takových potravin a jejich vyhazování.

Já vím, to hned týpci jako jsi ty, opíšou další článek z centrály, kde vyzdvihnou přínos vyhazování potravin, takže argument, že popelnice jsou plné potravin, a že jsou vlastně takovou studní liberalismu, ze které se dá čerpat.

Jsem zvědavý, jak vaši agendu spojíte s Pařížskou úmluvou o klimatu, a jak vysvětlíte lidem, až někdo všechnu půdu skoupí, že nejzdravější je lokální výroba potravin a s motykou. Ale, přece si mladé dostatečně oblbujete a připravujete si je.

Ještě otázka, kdy spustíte něco o nezdravosti lokální vody a prospěšnosti vody z ledovců? Už se těším.


Pozn. red.: Ani bych to nijak zvlášť nekomentoval, ať si každý udělá závěry sám. Jen bych snad vypíchnul k té diskusi dva protiargumenty: A) Burešovy uzeniny a pečivo jsou ryze domácí produkce, a přesto jsou to jen velmi dlouhé chemické molekuly a ne potraviny. A za B): socialista a etatista nikdy nepochopí, že liberál svoje vize řešení neprotlačuje násilím jako jediné, pro všechny nařízené, a vše ostatní nezakáže, jako oni. Liberál přece říká, že trh to zařídí nejlépe sám. A pokud se někomu vyplatí sem vozit potraviny přes půl světa a má odbyt, tak je blbost mu to zakazovat. A to i tehdy, když si je (jako blbec) dotuje a vyváží tak nejen zboží, ale i kapitál. A je jen na lidech, co si chtějí koupit. Někdo dá přednost lokálnímu, jiný si dopřeje dovozové. To je liberální. Socialista, nebo merkantilista umí jen prosazovat (své) řešení.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 329 × | Prestiž Q1: 5,15

+5 plus Známkuj článek minus –2

Interní diskuse

„Nakupujte lokálně“ je sloganem pro hladovění

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)
PeTaX:
Byť ten článek pokládám za dost účelový a ne zcela pravdivý (nikdo z lokálních pěstitelů přece nebude produkovat jen řepu (nebo zelí)), souhlasím, že …
Rajchenberk:
Pěkný článek, "pěkné" diskusní příspěvky. Mimochodem v horských oblastech jedli v minulosti v zimě je nakládané zelí, v ničem jiném vitamin C nebyl…
top