Štítky článku: •  

Topil jsem na chalupě Leninem

Jsem velmi pravděpodobně vyvrhel společnosti a po tomhle veřejném přiznání mohu jen čekat, kdy mě přijde zatknout církevní, mravnostní nebo jiná ideologická policie. Ale už s tím pocitem nemohu déle žít. Ano. Pálil jsem knihy.

K velké hromadě leninských, marx-englsovských a dalších blábolů jsem přišel na počátku devadesátek, když jsem asi měsíc provozoval dvě knihkupectví koupená od právě likvidovaného podniku Knihy, n. p. Moje knihkupecká kariéra byla předem vymezena uplynutím nájemní smlouvy, a tak vlastně mnohem zajímavější byly skladové zásoby. A mezi nimi kromě spousty krásných knih i asi tak dva metráky ideologických slintů.

Ano, ty devadesátky jsou v tom příběhu důležitý údaj. Kdybych totéž udělal v padesátkách, šel bych nejspíš na mnoho let do lochu. Protože by moje počínání urazilo soudružskou víru v beztřídní svět.

V těch devadesátkách by mi nikdy, ani v nejhorším snu, nenapadlo, že se vrátí doba, kdy zapálení ideologického slintu bude opět trestné. Já vím, coby od pisálka, nakladatele a na měsíc knihkupce se ode mě čeká, že budu pálení knih považovat za hloupé a nepřijatelné. Že napíšu, že pálení knih je něco jako trhání nohou zvířátkům. Jenže není. Možná je hloupé spálit hezkou knížku, ale celý náš vztah ke knížkám je prostě každého věc. Když si budu chtít podpálit knihovnu, budu asi hlupák, ale do toho nikomu dalšímu nic není.

Ano, svým ztopením Lenina v kamnech jsem nepochybně urazil miliony hodných a poctivých komunistů. Někdo jiný svým spálením Koránu asi urazil miliony hodných a poctivých muslimů. A naši dědečci, kteří pálili Mein Kampf a bláboly dalších nacistických grafomanů nepochybně urazili miliony hodných a poctivých nácků. No a co. To je problém těch uražených. O svaté texty jde v jejich vidění světa. Já je nesdílím. Pro mě to je papír znehodnocený vytištěním blábolu.

Nejsem povinný sdílet jejich tabu a stereotyp, že s právě s touhle knihou se má zacházet takhle. Nemá. Je to věc každého jednoho. Říká se tomu svobodná sekulární společnost. Jestli fakt, že se někdo urazí, povede k omezení svobody, a to třeba i svobody spálit potištěný papír, už tu svobodnou a sekulární společnost nemáme.

Píše na iDnes pan Tomáš Houška

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 276 × | Prestiž Q1: 6,22

+6 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top