Štítky článku: •  

Rum už je zas k dostání

Mám strejdu Karla. Je to takový divný pavouk. Pořád něco vymýšlí a pak to dělá. Furt nad něčím koumá a dělá divné věci.

Sedím za kanceláří a sčítám cifry. Ne, že by to strejda neuměl, ale nemá na to čas. Tak mi za to platí, abych mu je sečetl. Docela mě to baví. Když se zarovnají pod sebe, výsledek je za všech okolností stejný. Já tomu říkám keš flou, ale strejda ta slova nemá moc rád.

Tedy, abych to uvedl na správnou míru: strejda vyrábí Rum. Žádný Tuzemák, či nějaký podobný nesmysl, ale normální Rum s obrázkem plachetnice a pirátské vlajky. Teď, v době prohibice, se mu daří obzvláště dobře. Tolik zákazníků snad ještě nikdy neměl.

A najednou slyším, jak mu do kanceláře vstoupil nějaký človíček. A začal jsem poslouchat kousky rozhovoru:

Dobrý den pane Knížek“. To mě zaujalo jako první. Vždyť k oslovení používáme pátý pád – pane Knížku.

Tak jsme si prověřovali registr a Vy vůbec nejste evidovaným podnikatelem.

Jak evidovaným? Já tady prostě vyrábím Rum, umím to, lidé si ho kupují, tak jaké ciráty? A je to moc dobrý Rum, sám ho piju.

No ale víte, to se nesmí jmenovat Rum, protože to není z třtinového cukru.

Ale vždyť na té vinětě jasně uvádím z čeho to je, a že ručím za to, že to je fajnové!

No, a to právě nesmíte!

Aha. Tak co s tím mám udělat?

No, neprodávat to. To by si kdekdo mohl dovolit vařit něco a vydělávat na tom.

Jo, a teď ještě tady koukám – vy vůbec neplatíte spotřební daň a dépéhá!

No, to je pravda. Kdybych ji na to navalil, tak by flaška nestála třicet korun, ale nejmíň kilo. No to by nikdo nekupoval a neměl bych kšeft.

Ale kšeft, kšeft. Vy, podívejte se, vy prostě musíte…

Co musím?“, říká strejda.

No, nechme to stranou. Tady ještě koukám, že nekupujete žádnou elektřinu od ‚vypípnuto‘.

No, nekupuji. To málo, co potřebuji, mi vyrábí turbína v potoce za barákem.

No to ale nemůžete! Každý podnikatel je přece připojen na elektrorozvodnou síť! A platí jak mourovatej!

No, já nejsem.

Víte co? Dejte mi číslo vašeho mobilu a běžného účtu, my už to nějak vyřídíme.

Jakého mobilu?“, říká strejda. „Ráno lidem řeknu, co mají dělat a oni mi odpoledne přijdou říct, že to udělali. A jaký účet? Támhle mi v koutě stojí kasa. Večer tam dám tržby a ráno dám chlapům, co jedou nakupovat, peníze do ruky. Žádné faktury, to bych to mohl hned zabalit.

A tady vidím, že vůbec neplatíte daně z pohonných hmot!

No, to neplatím, protože je nekupuji. Všechno, co vypálím a není to dobré k pití, dávám do cisterny a náklaďáky na to jezdí. Já tomu moc nerozumím, ale kluk mi ty motory nějak upravil, že to jezdí. A ještě za tím zůstává vůně slivovice.

A tady vidím, že neplatíte vůbec odvody z mezd.

To, neplatím. Kam bych přišel? Vždyť to by ti dělníci měli o to menší výplatu! Já se s nimi férově dohodnu: tohleto mi udělejte a já vám za to dám tolik a tolik. A co s těmi penězi dále udělají není moje věc.

Ale to přece nemůžete! Uvědomte si, že…

A teď už se strejda dostal do ráže: „Povězte mi, pane, co jste v životě dělal?

No, já chodil do školy.

A kolik to stálo?

No, to já nevím, někdo to zaplatil.

Aha. A pak?

No, pak jsem chodil na Střední a pak na Vysokou.

No a kolik to stálo?

No, tak to já nevím, někdo to zaplatil.

A pak?

No, pak jsem byl úředník.

A pak?

Pak jsem byl větší úředník.

A pak?

No, teď jsem nejvyšší úředník a dbám, aby tu byl pořádek. A teď to tu zavřu, protože to je prostě nepřijatelné, aby si tady každý dělal, co chce.

Pak se ozvalo plesknutí. Neviděl jsem, kdo koho uhodil, ale když jsem vyhlédl za roh, úředník seděl na zemi a brejličky se mu houpaly na jednom uchu.

No počkejte, to si nesmíte dovolit!

Jo? Fakt?“ A strejda si začal odepínat opasek z kalhot.

Nechtěl jsem se na to dívat. Šel jsem do sadu a utrhl si jablko.

Pak strejda přišel, utrhl si také jablko, sedl si na lávku a povídá: „Hele, Peťo, mě ještě napadlo dělat džin. Kolem lesa máme samé jalovce, tak už jsem poslal starou Rýznerovou, ať to otrhá. A nezapomeň! Příští rok musíme vysadit nové stromy, aby bylo čím topit pod kotli. Prej je dobrej ten japanskej topol. Rychle roste a stačí ho pořezat a naštípat. To udělá i Joza z pod stráně, i když – posledně si málem usekl nohu a ještě chtěl jakési odstupné, či co. Jozu neber. Vezmi blbého Pepana. Moc rozumu nevzal, ale práci udělá.

No, a pak jsem se probudil.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 5 776 × | Prestiž Q1: 38,26

+288 plus Známkuj článek minus –2

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top