Štítky článku: •  

„Sophiina volba“, aneb Miloš, nebo Karel? (II.)

Prvé kolo za námi, mnoho článků za námi. Druhé kolo před námi, mnoho článků před námi. Nezávidím nikomu to rozhodování. Zkusím předestřít alespoň některá fakta, která časem možná zapadla. Pokusím se pokud možno o vyvážený pohled. Snad to v rozhodování někomu pomůže.

Přejít na: názory kandidátů • První díl: Karel Schwarzenberg
MUSZdeněk ZbytekMiroslav ŠloufOndřej ŠloufSPOZ

Ing. Miloš Zeman CSc.

Narozen: 28. 9. 1944 v Kolíně

Manželky: Helena (1971 – 1978), podruhé Ivana Bednarčíková (1993) (donedávna zaměstnána na Pražském hradě – odbor kultury)

Děti: syn David (* 1971), s druhou manželkou dcera Kateřina (* 1994)

Povolání: politik, ekonom, prognostik, zaměstnán v různých státních podnicích jako prognostik, od r. 1990 zaměstnán jako vědecký pracovník v Prognostickém ústavu AV (do 1993).

Vystudoval střední školu ekonomickou. Komunisti mu zakázali vstup na Univerzitu kvůli pochvalnému referátu o TGM. V šedesátých letech však vysokou školu ekonomickou vystudoval s červeným diplomem (1969) a získal titul kandidáta věd. V tomto období vstoupil do KSČ z níž byl vyloučen pro neschvalování vpádu vojsk Varšavského paktu v r. 1968.

Komunisté ho třikrát vyhodili z politických důvodů ze zaměstnání (naposledy z Agrodatu v r. 1989 za srpnový článek „Prognostika a přestavba“ v Technickém magazínu, kde kritizoval zkostnatělé a neodborné komunistické vedení, zejména v oblasti ekonomiky): „…Mizí nadšené chvalozpěvy na světlou budoucnost, která nám bude darována díky moudrému a neomylnému vedení. Začíná střízlivý rozbor budoucích příležitostí a rizik, při kterém často s hrůzou zjišťujeme, že nejvýraznější rizika mohou vzniknout jako důsledek nekvalifikovaných (ať již uskutečněných nebo projektovaných) rozhodnutí tohoto vedení.

Politická kariéra:

Kooptovaný poslanec FS za OF (1990), poslanec za ČSSD*) (1992 až do rozpadu ČSFR)**), předseda ČSSD (1993 – 2001), předseda vlády (1998 – 2002), předseda PS PČR (1996 – 1998), neúspěšná kandidatura na presidenta (2003), na současnou kandidaturu sebral nejvíce podpisů (107 tis., uznáno 82 tis.)


*) Za ČSSD kandidoval jako nestraník; jen o několik hodin později se o jeho osobu ucházeli vyslanci strany ‚Liberálně sociální unie‘ – Zeman dal přednost ČSSD
**) Zeman na sklonku jednání o osudu Československé republiky nabídl koncepci udržení společného státu a navrhl vznik česko-slovenské unie. Zástupci HZDS byli s tímto návrhem velmi spokojeni, V. Klaus a ODS ji smetli ze stolu.
Politický program:

Z pozice presidenta by (mj.) naléhal na zavedení přímých prvků demokracie (přímou volbu a referenda), zvýšil by daňovou progresi, DPH by snížil jen u potravin, zato u jiného zboží by si ji uměl představit až 25%, zvýšil by i přímé daně, je odpůrcem marihuany, požaduje prokazování majetku a jeho případnou konfiskaci, obdivuje švédský model socialismu a je zásadním odpůrcem všech „zelených“ iniciativ. Komunisté mu nevadí, DSSS mu vadí velmi silně. Osobně byl požádat dnešní KSČM o podporu ve volbě presidenta.

Kladně se vyjadřuje o Izraeli (rád by jej viděl i v NATO), velmi negativně se vyjadřuje o Palestincích (přirovnání k nacistům). Negativně se vymezuje k existenci nezávislého Kosova (teroristická diktatura podporovaná mafiemi). Zapomíná dodat, že Kosovo vzniklo jako důsledek „mírového bombardování“ Srbska vojsky NATO, které společně s presidentem Havlem signoval.

Dlouhodobě je znám odporem k vystupování politiků v médiích, ve vztahu k médiím i známým výrokem o „novinářské žumpě“.

Zeman je silným euro-federalistou. Centrální euro-vládě by předal i kompetence v diplomacii a dopravě, podporuje vznik euro-armády. Je atheistou.

Zeman ve své kandidatuře spoléhá na to, že lidé jsou politikou unavení, skandály jeho „vládnutí“ už vyšuměly a lidé zapomněli. Nejen na opoziční smlouvu.

Známý (z odposlechů) je výrok zavražděného bosse podsvětí Františka Mrázka: „Mlhovi (Mlhoši Zemanovi) peníze nic neříkají. Mlha tak akorát chleba se sádlem a tři okurky a aby ho lidi měli rádi“. Zeman se tímto výrokem rád chlubí, avšak je patrné, že s ním do nějakého styku přišel.

Majetek:

Spolumajitel části historické tvrze v Novém Veselí, okres Žďár nad Sázavou (1989), byt v nájemním domě (jiné zdroje uvádějí vlastnictví 1 byt. jednotky v ul. Na Výtoni), nespecifikované pozemky ve stř. Čechách a „nafukovací člun“. Žije ze starobního důchodu 14 000,- Kč.

Politický turismus:

KSČ (1968 – 1970), OF (1990 – 1991), OH (1991 – 1992), ČSSD (1992 – 2007), SPOZ (2009 – 2010), nyní čestný předseda.

Financování kandidatury:

Za neprůhlednost financování je Miloš Zeman opakovaně kritizován [Amnesty International - druhé nejneprůhlednější], čelí však i žalobě [JUDr. Milan Hulík, 6 nedoložených mio.]

  • Exhejtman Jaroslav Palas – skandální privatizace Setuzy (nevysvětlené desetimilióny), (v KSČ 1981 – 1994) – 50 tis. na kampaň
  • Zdeněk Toman (syn komunistického ministra) – 150 tis.
  • Sdružení Přátel Miloše Zemana – Miroslav Šlouf, (v KSČ 1975 – 1991) – 670 tis. Viz Lex M. Šlouf
  • Ondřej Šlouf je uveden na transparentním volebním účtu Miloše Zemana jako jeden ze sponzorů. Viz Lex O. Šlouf
  • František Gajdoš – (dosazený do dozorčí rady OKD za pomoci agenta StB Prose) – 1 mil.
  • M. Z. uvádí: „drobní dárci – až 800 tis. denně“ (tato informace je chybná – viz transparentní účet) – zřejmě se jedná o falešné sponzory. Někteří z jmenovitých sponzorů odmítli, že by mu kdy jakkoliv přispěli (důchodci, nemajetní lidé) – podle všeho se jedná o rozpisy darů velkých mecenášů na „mrtvé duše“, podobně i ve výroční zprávě hospodaření strany SPOZ
  • Nevyjasněný dárce „vklad v hotovosti pokladnou“ – 330 tis.
  • Martin Nejedlý – zástupce ruského LUKOILu v ČR. Firma je často spojována zejména s Miroslavem Šloufem. Panují obavy, že skrze tuto firmu (a její ekonomický vliv na Zemana) tu chce Rusko prosazovat své politické a ekonomické zájmy. (Podle jiných zdrojů se Šlouf angažoval v LUKOILu až za Mirka Topolánka právě přes Nejedlého.) Ten je také spojován s Topolánkovým ministrem dopravy A. Řebíčkem, který také „záhadně a rychle“ dramaticky zbohatl. Řebíček měl coby ministr vliv na personální obsazení dozorčí rady ČSA a také v době před uzavřením smlouvy jednal s představitelem LUKOILu. LUKOIL se stal výhradním dodavatelem paliva pro ČSA. Nejedlý se Šloufem za zakázku silně lobovali. Společnost Lukoil je poslední tři roky spojována i se státními hmotnými rezervami, které schraňují mimo jiné benzín a ropu pro případ jakékoli krize a se státním podnikem České dráhy. LUKOIL sponzoruje kandidaturu M. Zemana.

Podporovatelé:

  • Někdejší šéf Prognostického ústavu Valtr Komárek (vyznavač Che Guevary, poradce kubánského diktátora F. Castra)
  • Senátor Vladimír Dryml (skandalizace kolegyně H. Orgoníkové, známý též výrokem, že „nevadí, když si bereme ze státního, ale něco tam musí zbejt i pro ty občany…“). K SPOZ přeběhl se slovy o „korupcí prolezlé ČSSD“. V KSČ 1987 – 1989.
  • Místopředseda jihočeské SPOZ Zdeněk Zbytek. Viz též Lex Zdeněk Zbytek.
  • Již zmíněný ing. Miroslav Šlouf (* 19. září 1948) je politický lobbista, bývalý poslanec KSČ, od 90. let vlivná postava ČSSD. Působil například jako vedoucí poradců bývalého premiéra Miloše Zemana. Jeho jméno figuruje v celé řadě politických skandálů (Olovo, Savoy, Srba), novinářům také přiznal, že během vlády Miloše Zemana se na Úřadu vlády setkával s Františkem Mrázkem (krycí jméno Vodník). Vede soukromou lobbistickou firmu Slávia Consulting, která pracuje například pro ruskou ropnou firmu Lukoil. Šloufa po revoluci živily zejména „nadstandardní“ vztahy s Ruskem. Viz též Lex Šlouf.
  • Z veřejně známých osob Laďa Kerndl, Jitka Frantová, Marie Benešová, Marek Vašut, Vladimír Remek, Filip Renč, Lucie Bílá aj.
Pochybné aktivity a osoby:
Mostecká uhelná
Více »
Zdeněk Zbytek
Více »
Miroslav Šlouf
Více »
Ondřej Šlouf
Více »
SPOZ
Více »
Politické působení:

Ačkoliv dnes Miloš Zeman tvrdí, že za jeho éry se téměř nevyskytovaly aféry, jeho působení je spojováno s celou řadou afér a korupčních případů:

Vytýkané případy:
  • Před volbami v roce 1996 jednal tajně s podnikatelem Janem Vízkem o zajištění stranického financování.
  • Výběr nejbližších spolupracovníků, zejména šéfa svých poradců Miroslava Šloufa, politického představitele předlistopadového SSM i KSČ.
  • Známé jsou zejména jeho četné urážky novinářů a politických protivníků, ale i nikdy neprokázaná obvinění z korupce např. na adresu novináře Ivana Breziny, nebo bývalého ministra zahraničí Josefa Zieleniece.
  • Pořízení stíhaček Jas-39 Gripen – pravděpodobná korupce, v pozadí M. Šlouf
  • Tunelování firmy Liberta (Ivo Svoboda, Barbora Snopková) – oba protagonisté odsouzeni nepodmíněně
  • 125 mld. zakázka dostavby D47 bez výběrového řízení (těsně před volbami)
  • Diskreditační kampaň proti ministryni školství Petře Buzkové (v týmu poradců premiéra M. Z. vznikl materiál nazvaný Olovo, který měl zdiskreditovat jeho stranickou kolegyni – 2000)
  • V roce 1998 byla uzavřena Opoziční smlouva s ODS, jež znamenala dramatický pokles politické kultury (korupce, výhrůžky, pokus o odstranění novinářky Sabiny Slonkové) a podle některých názorů velezradu na voličích obou stran
  • Vydírání v kauze Štiřín (poradce Jaroslav Novotný, který po správci Václavu Hrubém požadoval vyrobení falešných důkazů na bývalého ministra zahraničí Zieleniece, funkční odposlechové zařízení)
  • Převzetí IPB od státu ČSOB (garance státu ve výši 34,2 mld. za 1 Kč)
  • Pochybný prodej státního podílu v Mostecké uhelné. Kauza počata už za V. Klause.
  • Jiří Paroubek Zemana obvinil, že v roce 1997 uzavřel nevýhodnou mandátní smlouvu s advokátem Zdeňkem Altnerem. Předmětem smlouvy bylo zastupování ČSSD ve sporu s Ministerstvem financí o vlastnictví Lidového domu, sídla ČSSD. Altner spor sice v roce 2000 vyhrál, ale později tvrdil, že mu ČSSD neuhradila odměnu sjednanou ve smlouvě. Úroky z údajně nezaplacené odměny mezitím narostly natolik, že svou výší začaly ohrožovat existenci ČSSD jako takové, neboť pravomocné uznání nároku soudem by nejspíše vedlo ke konkursu a následnému pravděpodobnému zániku ČSSD. Zeman poté ČSSD opustil (2007).

Zemanovi je často vytýkána jeho obhroublost až vulgarita, kterou do politiky vnesl i urážky odpůrců. Dobu jeho premiérství dobře dokumentuje film: „Vládneme, nerušit!“ podle stejnojmenné knihy Erika Taberyho.

Podobně jako v minulém článku se zdržuji jakýchkoliv názorů a komentářů.

Názory kandidátů

„Cena za apatii vůči politice je to, že vám vládnou zlí lidé“ – Platón

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 144 × | Prestiž Q1: 15,69

+33 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top